Vždy se rád podívám na sestřih z Petzl RocTripu. Nejznámější lezci, krásné cesty a hlavně uvolněná atmosféra, která z oněch videí přímo září.
Škoda, že se většinou tyto akce pořádaly v méně dostupných destinacích (Kalymnos, Millau apod). Až nyní! Při brouzdání po stránkách Petzl jsem narazil na upoutávku na následující Petzl RocTrip v rakouském Zillertalu. „To není tak daleko“ a po prostudování propozicí nezbývalo, než sehnat další nadšence – což nebyl takový problém - a hlavně někoho s autem - což bylo horší :-) a mohlo se začít plánovat a hlavně – TĚŠIT!
Jelikož celá akce začínala již ve středu odpoledne, rozhodli jsme se neváhat a do Zillertalu, jmenovitě do městečka Mayrhofen, které bylo základnou RocTripu, jsme dorazili ve čtvrtek ráno. Pro tuto akci byla vyčleněna tzv. Wooden village, která byla uzpůsobena právě pro následující dny – kempík se sociálkami, velké kryté promítací plátno s posezením a stánek s novinkami sponzorů.
Po zaregistrování a vyfasování „sponzorských darů“ jsme rychle zabrali jedno z mála rovných míst v kempu a jali se plánovat, kam že se to dnes vrtnem. Jelikož v předchozích dnech vydatně pršelo, dalo se předpokládat, že některé skalní stěny budou ještě mokré. Koupili jsme proto nového průvodce, který informuje rovněž o charakteru které stěny, možnosti lezení po dešti apod.
V ceně registračního poplatku bylo i „dopravné“ do lezeckých oblastí, které bylo zajišťováno autobusy s dost nepravidelnými odjezdy. Ale, nebylo kam pospíchat a nakonec jsme se vždy stejně nějakého busíku dočkali. Do některých sektorů byly přístupy náročné (blátem a do kopce), do některých jen „stačilo přebrodit“ ledovou říčku. Trošku jsme měli obavy z masovosti předcházejících akcí (na Millau Roc Tripu bylo dokonce až 3000 lidí). V Zillertalu nás však mile překvapila komornost akce a odhadem maximální počet 350 lidí, kteří se během dne rozprostřeli po všech sektorech, takže „fronty“ na čtyřhvězdičkové cesty se nekonaly.
Cesty byly nádherné – vyčištěné, všech obtížností a některé nově přejištěné. Lezecký ráj! Bouldry byly dobře označeny (dle nového průvodce i snadno nalezitelné) a i zde panoval spíše klid a kamarádská nálada než překotné zkoušení a přelézání toho nejtěžšího za každou cenu.
Největším tahákem celé akce, jak to bývá u Petzl RocTripu běžné, jsou bezesporu světová lezecká esa. Ani v tomto případě tomu nebylo jinak. A tak všichni měli možnost sledovat ty nejlepší „v akci“. Zkoušení projektů, lezení na hranici možností, padání…a hlavně – ohromně pozitivní náladu a ani náznak nadřazenosti. Povídání si s kýmkoliv, snaha poradit, občas se usmát do objektivu a při sklepávání prohodit pár úsměvných slov do kamery. Chování profesionálů na té nejlepší úrovni, kde jsou si opravdu všichni rovni. Nejen na skalách, ale i při večerních „besídkách“ při promítání filmů a dokumentů, doplněných autorovými slovy. Nechyběla ani premiéra dalšího z dílů Dosage, tentokráte již páté série, ohnivá show a perfektní hudba.
Celá akce vyvrcholila sobotním „kláním“ alias Contest Day. Snahou přelézt projekty a nejtěžší cesty, tzv. „Ultimate routes“. Zúčastnit se mohl každý, kdo byl registrován. Celý den však probíhal v klidu a tak poznat, že se jedná o soutěžní den, opravdu nešlo. Večer se všichni sešli v Europahaus (moderní stavba v centru Mayrhofenu pro všelijaké konference) a po úžasné večeři (v ceně registrace) a vyhlášení těch nejlepších, mohlo začít promítání fotek z akce a následná párty s místní reggae/ska kapelkou a posléze s DJs. Hudba a nějaké to pivko mělo vliv na každého a tak nebylo zvláštností se během večera „zmítat“ kolem nestárnoucí Lynn Hill či Lisy Rands nebo třeba vedle Dani Andrady či Chrise Sharmy.
Neděle byla ve znamení dospávání a kdo chtěl, mohl „dokončit“ své rozlezené projekty nebo se jen projít po okolí. Celou akci provázelo nádherné a slunečné počasí, které jen podtrhlo celkovou pohodu a snažení organizátorů. Rozhodně jsme nelitovali výletu do podhůří Alp a z akce jsme se vraceli nejen s prolezenými bříšky prstů, ale hlavně s úžasnými zážitky.
PS: Pro ty, kteří si neodpustí otázku „Kde byl Adam?“ jen krátce – Adam se v té době nalézal v nedalekém Rätikonu, kde zkoušel a následně přelezl (zde na lezci již zmiňovanou) cestu WoGü!
Zdroje:
Další informace, fotky profesionálů a celkové výsledky jsou k mání zde: Petzl
Registrace stála 50E(v ceně bylo kempovné,autobusy,značkové triko,vstup+večere na party,propagační letáky),dalo se platit i zvlást.
Průvodce je parádní a stojí 30E,sezenes na místě(Mayrhofen),nebo koupit přes net.
Byla to dobrá akce,oblast stojí za nástěvu.
Hm,más pravdu,taky sem o tom něco napsal,tak se třeba podívejte,je to tu:
http://cs.euroclimbing.com/?p=1094
Akorát Vojta má hezčí fotky:)Dojmy myslím máme podobný.
text jak od desetiletyho skolaka, fotky maji prepaleny barvy z PC, Sarmu svrbej vejce a Petzl tym je zpruzenej protoze na ne cumi hejno nymandu jak v ZOO. jeste ze tam je odkaz na www.tomala. Toz dojem od ctenare
Rodina se dvěma dětma ca. 25€ za noc v kempu v Meyerhofenu. Info z roku 2006. V kempu je dětský hřiště a bazén, samozřejmě užívání zdarma. Šnicl stojí kolem sedmi éček...Je tam věru pěkně a ani děcka se nenudí. Osobně bych při výběru bouldery versus skály volil ty skály. Ale na dosah jsou i pěkný kopce přes tři tisíce.
Chtel bych jen doplnit par info k Zillertal. Info ohledne kempu zde http://www.alpenparadies.com/ camping_mayrhofen/index.html (odstran mezery). Teziste lezeni v Zillertal jsou tezke cesty. Pokud chcete lezt do 6c+, tak cesty sice najdete, ale nejsou tak hezke, jak ty tezsi.
Jinak pruvodce zohlednuje, podle meho nazoru, hlavne lezce od 7c nahoru. Tzn. kdyz bude den po desti a v pruvodci je napsane, ze se da v oblasti lezt i po desti, tak to casto plati pro previsle veci dejme tomu od 7b nahoru. Spousta lehcich cest je natom hur, protoze casteji nez ty tezsi zatekaji a zustavaji dlouho mokre. Presvedcili jsme se o tom prave na zminovane akci. Dalsi postreh: na lehci pekne cesty se staly fronty cely den! To se vam, ale nestane, kdyz pojedete do Zillertalu priste mimo Petzl Rock Trip.
Jestli pojedete na delsi dobu a to se rozhodne vyplati, tak pribalte bouldrmatku. Bouldry jsou opravdu pekne a hlavne pochytech, zadne neviditelne skrabky! Pruvodce obsahuje i cca 60 stran vicedelkovych sportovnich cest v zule.
Diky za uzitecny postreh, chteli jsme se tam take nekdy vydat, ale z fotek v pruvodci jsme meli dojem, ze v nasi cenove skupine (do 6b+) to zas takovy zazrak nebude, takze jsi nam usetril cestu. :)
Jen tak na okraj: pred par tydny jsme vyzkouseli Ötztal, kde je sice lehcich cest hafo, ale take nic ohromujiciho, doporucovala bych maximalne jako zastavku pri ceste do/z hor.
Podle mě si víkend s touhle úrovní v pohodě a hodně užiješ. Hlavně teda na Ewige Jagdgründe (věže na levém břehu potoka, tedy na straně silnice). Jsou tam i plotnový pětky a pak pár klasických směrů. Na druhý straně potoka je tam ten přenádhernej sokol za 6a+ a zajímavý plotnový lezení přímo nad potokem. Mimochodem podle mě je lepší brodit, než se houpat někde na laně, s dětma tedy určitě. Lezení nejvíc asi připomíná Roviště, ale to prostředí se musí zažít! Na dýl to ale fakt není.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Vždy se rád podívám na sestřih z Petzl RocTripu. Nejznámější lezci, krásné cesty a hlavně uvolněná atmosféra, která z oněch videí přímo září. 
Zdroje: 
Plně je respektuji