Ledový kámen

V létě mam tuto cestu schozenou mnohokrát a stejně mi vždy připadá zvláštně a tajemně, ale dnes je celá pokryta sněhem, chůze po ní je velice monotoní plahočení se stálými podkluzy a bořením. Během tohoto pochodu člověk neustále přemítá o smyslu plahočení a že u praskajícího krbu s hrníčkem svařeného vína z rukou krásné dívky také není špatně, ale když v lese vykoukne první část zasněženého hřebene je s krbem konec, batoh jako by ubral na váze, do nohou vejde nová energie.


Stojíme před značenou (pro nelezoucí jedince) cestou na vrchol, je celá pokryta ušlapaným sněhem na než dopadají odpolední sluneční paprsky. Nádherná scenérie. Naše srdce však touží po jiném způsobu stanutí na vrcholu. Vydáváme se tedy zasněženou pláním podél jižní stěny, jakmile oči oslní mohutný záblesk od několika rampouchů je o našem dalším osudu rozhodnuto. S největší preciznosti začínají naše boty obepínat řemínky maček, ruce těžknou pod váhou cepínů a úvazky zvoní materiálem. Ještě několik doušků teplého čaje, rutinní: "jistím..... jdu..... jistím" a již se tříští ledová krusta pod předními hroty maček.


Pravý cepín spolehlivě drží několik centimetrů v ledové bouli, levá ruka trpělivě čistí plotnu od sněhu, na niž by se měl kdesi vyskytovat chyt, levá noha stabilně v ledu a druhá v gymnastické póze vyvažuje o šikmou sněhovou polici... přenesení váhy a zase jsem o nějaký ten decimetr výše. Zatlouct skobku, pojistit malým frendem a již topůrka obou cepínů bořím ve vysněženém kuloárku jenž končí pod kolmou skalní hradbou. Několik marných pokusů určuje další průběh bez rukavic. Nástup do traverzu, pojištěný viklajícím se frendem, vypadá velice slibně, na řadu přišel vklíněnec a po dalších dvou krocích visím ve skyhooku a vím, že i tenké windstoperové rukavice musí dolu. Ovazuji hodiny a přemýšlím co je příjemnějšího než zabořit holou ruku do sněhu a odlupovat kousky ledu z ostrých chytů...


Mačky vydávají příšerné skřeky, čas plyne strašně pomalu, jen cepíny bezvládně zvoní na poutkách. Další krok obrací mou mysl na skobu jenž jsem před chvilkou zatloukl... drží pevně... helma je správně utažena... jistič dává pozor... sucho v krku nedovoluje vydat hlásku, jen oči se s orlí ostrostí zaměřují na hranu, za kterou je možné se přitáhnout a přelézt do mírné vrcholové pasáže. Jediné co slyším je srdce jenž připomíná zvon kostela a dech je jak lodní siréna.


Levačka drží hranu, mohutným skokem se ocitám na šikmé rampě pod vrcholem, rázem jako by vše spadlo, cítím se volný a lehký. Zpět do tvrdé reality mě dostává zaseklé lano, musím se vrátit o několik kroků zpět. Pocit volnosti rychle vystřídá pocit vzteku a snůška slov, jenž se v přítomnosti žen neříkají, ale pak již jen vychutnávám sluneční paprsky při jištění a za několik minut se mi dostává objetí od krásné spolulezkyně.


Filip   [úpravy] 13:30 19.12.2002

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 To je přesně vono13:48:32 19.12.2002
Tak vo tom to přesně je!!! Už se těším, až se umoudří počasí a podniknu něco podobnýho...
Kleboňodpovědět 

 15:29:55 20.12.2002
Hele moc by mne zajmalo odkud jsou ty fotky? Jestli to teda neni tajne.
odpovědět 
 Re:17:31:18 20.12.2002
Z foťáku přece... :)))
Krásná spolulezkyněodpovědět 
  Re: Re:10:39:43 23.12.2002
Tady ma nekdo smysl pro humor co? Takze se asi nic nedovim ze?
odpovědět 
   Re: Re: Re:13:03:38 23.12.2002
Ale klidně... Tajemství to není... Je to na Plzeňsku... Kousek od vesničky Srby... To je všechno co vím... Na přesnej popis počkej od autora... Já mám sice spoustu humoru, ale koukám, že ty zase nemáš jméno :) Eva
Krásná spolulezkyněodpovědět 
    Re: Re: Re: Re:13:08:50 23.12.2002
Ale jo mam jmeno ale nepisu ho, protoze je strasne tajne :-) Jo dik, ale teda na Plzensko to mam fakt trochu z ruky :-(
Martinodpovědět 

 odkud20:22:01 23.12.2002
clanek mi prijde bez uvedeni mista dost zbytecnej :-(
karelodpovědět 

 Cožpak neznáte Kámen?09:12:48 27.12.2002
No vidíte zrovna včera (26.12.2002) jsem tam byl se svojí holkou. Bylo to úplně bez sněhu a ledu, celkem nuda. Je to buližník a ukrutně se to sype, hlavně severní stěna (ve které má někdo pomníček). To místo není vůbec tajné, nachází se na turistické modré značce mezi Nepomukem a Ždírcem u Plzně. Ale řikam vám, na skalní lezení se to vůbec nehodí.
Janssen
janssenodpovědět 

 15:59:44 30.12.2002
Je fajn podelit se o pocity a ze ten clanek nema nazev? To snad nevadi, ne. *J
Jitkaodpovědět