Natržené pozadí

...bezpečná Frankenjura

Nedělní odpoledne, Stadeltenne v německé Frankenjuře. V hlavní části sektoru hafo Němců a tak se dva čeští lezci, říkejme jim třeba John a Pepino, vydávají více doleva. Na doporučení svých kamarádů nastoupí John do jedné 7-. Mírným zablouděním se dostává přímo nad vosí hnízdo ve vedlejší cestě.

"Johne, bacha na ty vosy," zazní varování.
"Jsou v pohodě, koukej," John mává lezečkou přímo u papírové půlelipsy schované v díře, na které sedí asi 20 vos.
"Teď mi jedna vočichá rameno, je, a druhá ruku..."
Má štěstí, je zima a vosy jsou laxní až přátelské. Pepino vyběhne cestu po Johnovi a rozhlíží se, co dál. Dvojka vedle si moc chválila cestu Lokomotiv za 7. Aby ne, 18 m vysoká, mírně převislá stěna z kompaktního načervanalého vápence. Pepino neváhá a nastupuje.
"To je krásný, fakt paráda, velký díry, Johne, to se ti bude líbit."
"My jsme ti to říkali."
"Kudy teď?"
"Trochu zprava."
Pepino cvaká předposlední a míří ke prasečímu ocásku.
"Dej si bacha, musíš trefit díry, co berou."
Pepino je trefuje dobře, ale je vidět, že mu dochází síla. Už je na úrovni slaňáku, na chvíli zaváhá před dalším krokem.
"Johne bacha!"
Pepino skáče nahoru po chytu, síla došla, gravitace je neúprosná. Nikdo z přihlížejících lezců neví, jak se to mohlo stát... Na nástupu roste obrovský buk. Jedna z jeho větví je odhadem 4 m od skály a má na sobě velký suk, vlastně už je o trochu menší. Pepino po 7 m letu přistává prdelí přesně na onom suku. Zazní rána, pak: "Jau!" a na zem dopadá pár kusů suchého dřeva.


"Asi jsem si roztrh prdel!"
John ho spouští na zem. Zraněný kamikadze normálně chodí, všichni si oddechli.
"Johne, prosím tě, mrkni mi do prdele."
"Já tam hovno vidím, samý hadry. Takový pěkný kalhoty to byly."


Člověk by u Pepina očekával krve jak z vola, ale je to jen škrábnutí. Naštěstí na suk dosedl ve chvíli, kdy už zabíralo lano. Možná bude týden cejtit naraženou pravou půlku, možná bude litovat roztržených kalhot a prádla, každopádně bude rád - důležité orgány o pár centimetrů vedle zůstaly zachovány. Inu, letci prý mají ocelové ptáky.

Bída   [úpravy] 11:49 09.07.2003

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Natržená prdel...12:25:35 09.07.2003
Dobrý Bído, tak to se mi docela líbilo.
Jo, jo, štěstí je někdy dost potřeba!
Jen tak dál, Bído.
Martinodpovědět 

 V Jure je to husty.09:08:48 10.07.2003
Teda myslim, les je nekdy husty, jinak ty steky po madlech, to je pohoda. Plasticky popsano Bido, az tam zase nekdy pojedu tak si dam bacha na suky.
 JirkaSodpovědět 
 Dotaz pro JirkuS09:36:42 10.07.2003
Jaké štěky po madlech máš na mysli? Nebo steaky?
Bídaodpovědět 
  Re: Dotaz pro JirkuS11:48:31 10.07.2003
Sorry, nechtel jsem urazit Juru. Ja se jen vratil z Francie, a reknu ti, takovy cely vytazeny lano v tahle previsle stene, v ktere na to lezeni musis i myslet, pricemz te spaluje slunce, to je jiny kafe.
JirkaSodpovědět 

 to u nás máme taky!09:26:29 10.07.2003
a nejlepší je to na drábkách na anonymní cestě na nočník. kdo tam upadne těsně pod druhým kruhem, na toho čeká po osmimetrovém letu podél mírně převislé stěny borovice na polici, tato police má ulomenou špičku, a ten zbytek kmene je špičatej jak jehla, a kdo na něj dosedne, ten pozná středověk.
Lukas B.odpovědět 

 pohodaaa23:16:22 13.07.2003
Suky sou f poho,tady v táboře v modráku někdo přímo pod stěnou NASRAL , když to tak musim říct a když se někdo rozseká před prvnim jištěnim hold spadne do sraček.......
Ctiradodpovědět 

 odskok15:03:58 17.07.2003
A to mas Pepino z toho, ze jsi jen tak neuhnil, ale hrdině jsi odskocil do dalky. Obcas se to nevyplaci. Treba kdyz te chytne jistic na tvrdo az praskaji kotniky. Myslim, ze o tom uz neco vis. Tak hlavne ze perforace nebyla uplna.
bolekodpovědět 

 Au20:10:12 25.07.2003
...to znam, to znam...
Honzaodpovědět 

 Ď:))07:58:06 28.07.2003
Řiť celá - v pohodě, a mě si timhle sympoš popisem zpřijemnil pondělní ráno, tak Ď:))
kojotodpovědět