Jak jsem se z toho vysekal...

Prohlížel jsem si svůj deníček a bylo mi tak nějak smutno, že ostatní deníčky jsou plné přelezů cest s obtížností, která se blíží číslu na láhvi Gábiny, kterou jsem držel v ruce.

No, vlastně ani nevim, jak bych měl tenhle článek začít, ale možná takhle...
Prohlížel jsem si svůj deníček a bylo mi tak nějak smutno, že ostatní deníčky jsou plné přelezů cest s obtížností, která se blíží číslu na láhvi Gábiny, kterou jsem držel v ruce. A v tom mi to docvaklo, není to ani tak o tréninku, o zkušenostech, fyzických i psychických dispozicích, ale hlavně o vybavení. Jo jo, to bude ono.
Odložil jsem prázdnou Gábinu a šel do sklepa, kde jsem si před nedávnem tak krásně opravil lezečky. Vzadu pod bruskou se ještě cosi povalovalo, ale pak se to trochu pohnulo - už jsem si toho nevšímal.
Když jsem byl malý nemohl jsem vylézt na strom, kde bylo hrozně třešní a já je měl tak rád. Byl jsem hrozně tlustý a tak jsem do kmene natloukl stovky hřebíky a ejhle - každý den jsem pak posedával v jeho koruně. Strom za několik let uschl. Do skály ale asi hřebíky nenatluču, pak jsem si ale vzpomněl, že už tam vlastně nějaké jsou, sice mají na konci taková malá očka či co, ale to je možná proto, aby když na to stoupnu jsem si neponičil lezečky. Hmmm, napadlo mě, ale to ještě zřejmě nebude to správné abych pokořil nějakou tu devítku či desítku. Při slově desítka jsem odložil další Gábinu a z dědova ponku vyndal vrtačku s příklepem. Po několika vteřinách jsem v dědově sklepu měl ve zdi již hezký stup a jedno madlo. Když jsem se chystal na hodiny zaslech jsem nějaký křik, co to tam dole zase dělám a ze zdi začala trochu téct voda. Pak jsem ještě objevil takoví velký majzlík, který se dal nasadit místo vrtáku a bylo vyhráno...
O víkendu jsem vyrazil do Žlebu na Labák - všichni tvrdili, že je to tam supr, teď tam jeďte, teď je to tam ještě lepší. V průvodci jsem si našel nějaké bouldery a tam jsem začal - najednou šlo všechno jako po másle. Objevil jsem dokonce nějaké zapomenuté smyčky, tak jsem je radši sebral, aby je někdo neukradl. U Růžové věže směrem k Mravenčí stěně jsem objevil dokonce lano. Už jsem ale jedno měl a tak jsem ho rozřezal a udělal si z něj úchytky na vrtačku, kladivo a krumpáč na sedák. Taky jsem objevil nějaké karáble a tak jsem to svoje nové vybavení všelijak zkompletoval a nakonec jsem vypadal jako parádně vybavená demoliční četa.
Příští víkend vyrazím zase někam jinam a jak jsem již na začátku tvrdil, je to jen o vybavení, vylezl bych toho ještě víc, ale musel jsem lézt buď brzy z rána a nebo pozdě večer s baterkou v puse. Poprvé jsem totiž přišel s kladivem v ruce ke skále někdy kolem poledne a nějací nafoukanci mě vyhnali, že je to tam jen jejich a že mi rozbijou hubu, ale já jsem jim utekl a nakonec jsem tam vytvořil několik krásných nových linií...

PS: Na protěžované věži jsem objevil nějakou nedodělanou cestu, myslím, že se jmenovala THC, tak jsem ji totálně dodělal.

Ležec   [úpravy] 11:40 30.07.2003

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 ???12:05:43 30.07.2003
Co seš to za týpka ..?
Ctiradodpovědět 

 :-)12:14:51 30.07.2003
Tak to je dobrý....no už neřikám nic...
Kolik si těch gábin měl, když jsi tohle stvořil:-)
Čus bus bambus kakabus trolejbus moribundus!
Ondra
Ondraodpovědět 

 Huh12:55:04 30.07.2003
Blue
huhodpovědět 

 Webmaster na dovolené13:07:56 30.07.2003
Je vidět, že si webmaster válí šunky u moře ve Finale:) (vlastně neválí, nechali jsme mu tam surf), jinak nevím, co tu dělá tenhle škvár.
Ležče, nic moc, snad to mohlo zachránit rozvinutí toho, co se pohnulo ve sklepě - asi jako v Labáku - nějaká krysa.
Bídaodpovědět 
 Re: Webmaster na dovolené17:29:50 30.07.2003
Bído, Bído, copak ty si opravdu nepamatuješ Ležce? Smysl pro satiru se asi opravdu vytrácí.
Kočkaodpovědět 
 Re: Webmaster na dovolené09:06:45 31.07.2003
No, ja myslim, ze je to docela vtipne, pokud ovsem clovek nepostrada smysl pro ironii, ze?
honzaodpovědět 

 Zahada je rozresena14:16:59 30.07.2003
No vidite a zahada ve Zlebu je vyresena, lezec, to vsechno vrati, co si pujcil, lano co rozrezal zaplati, jen s chytama co vysekal to bude tezsi.
Co tedy s vysekanym chytem, to uz se teda vratit neda nebo ano ?
Mam tedy vazne jeden dotaz, je nejaka technologie, ktera by co nejlepe a nejcitliveji zacelila, takovouto ranu? Jak chipnuty chyt, tak diru po vytlucenem kruhu?
Krome teda "odborneho" zamaznuti betonem, coz je videt na sto honu.
JirkaSodpovědět 
 Re: Zahada je rozresena14:27:29 30.07.2003
1 hon = optická jednotka viditelnosti odlišného místa. Velikost jednoho honu není konstantní, záleží na: počtu dioptrií, promile alkoholu v krvi, požití drog, oblačnosti, IQ, denní a roční doby, vlhkosti vzduchu, teplotě rosného bodu, úhlu pohledu, přítomnosti prachu ve vzduchu atd. - z toho plyne, že vzdálenost 1 honu je 5 cm až 100 m. To znamená, že opravovat cementem je možné až nemožné - opravené místo je viditelné až z 5 m nebo už z 10 km = 100 honů. Co s tím?
Mágodpovědět 
  Re: Zahada je rozresena15:26:46 30.07.2003
Nechodíš ty na vysokou školu, a právě máš po hodně perným zkouškovým a ještě tě čeká něco na podzim ?!?
Honzaodpovědět 
   Re: Zahada je rozresena08:27:36 31.07.2003
Ano, navštěvuji Neviditelnou univerzitu v Ankh-Morporku.
Mágodpovědět 
 Re: Zahada je rozresena15:42:14 30.07.2003
Pamatkari.. tedy presneji restauratori pamatek umeji imitaci kamene udelat (a piskovec jim asi problemy nenadela). Ale pod ruce jim nevidim natolik, abych vedel co do toho davaj, nebo kolik to pak vydrzi. Takovej epoxid se suchym piskem jako plnivem by mohl tve "hony" zkratit na prijatelnou miru, ale co na to zbytek skaly nemam paru.
michalodpovědět 
  Re: Zahada je rozresena16:49:11 30.07.2003
To je pravda, viděl jsem to celkem zblízka, ale opracovaný povrch sochy je trochu jiný, než povrch přírodního kamene.
Petrodpovědět 
   Re: Zahada je rozresena10:06:06 31.07.2003
Záleží jestli jde o jen optiku nebo i o přírodu. Takový epoxidem vyspravený místo s použitím místního písku podobné barvy může vypadat báječně ale po 20-ti letech trochu vystoupí a za 200let bude trčet ve stěně podivný epoxidový "kyzík". Je potřeba si uvědomit, že skály se mění a nejsou tady na věky. To je hezky vidět na voštinách vzniklých v opuštěných pískovcových lomech nebo na zářezech starých cest. S odlišnými vlastnostmi opraveného místa si bohužel nikdo neporadí. Podle mne je lépe neopravovat (nebo alespoň co nejméně)!
datlodpovědět 
    Re: Zahada je rozresena10:12:06 31.07.2003
Až bude "kyzík" po 20 letech vyčnívat, lze ho snadno useknout.
odpovědět 
     Zahada je nerozresena14:17:09 31.07.2003
Viděl jsi na umělé stěně rozlomený epoxidový chyt? Po "snadném" useknutí zbude bílá lomová plocha. A jak se vůbec za 20 let pozná, že to je výstupek vzniklý kvuli epoxidu? Autor opravy třeba už vůbec nepoleze. Jestli bude lezení ještě v modě a jestli vůbec se na písku ještě poleze. Atd., atd.... každá "oprava" je většinou další zásah do přirozeného utváření skály (a pískovce zejména). Ať už se použije epoxid, lepidlo na obkladačky nebo cement. Při pozorném zkoumání vrcholu některých pískovcoých věží jsou patrné výstupky na místech starých oprav slaňovacích kruhů. Beton prostě na temenech věží zvětrává pomaleji než okolní pískovec. Aby bylo jasno; nejsem žádný fanatik a taky po sobě maskuju díry po navrtávácích, pokud nedokážu použít háček nebo smyčku pro osazení kruhu. Vždycky se snažím zásah do skály minimalizovat. To se týká i počtu jištění v nových cestách. Určitou slabou filozofickou útěchou nám může být, že zásah do skály dříve nebo později (asi tak za tisíce let) vymaže eroze.
datlodpovědět 
 Re: Zahada je rozresena07:54:18 03.08.2003
Zamazávání čímkoliv je kontraproduktivní. Nejvíce se mi osvědčilo vyhlazení místa (nejdříve drsnou rozbruskou, později šmirglpapírem) do chytu původní obtížnosti. Některé lehké bouldery lze snadno ztížit, nejlépe po vlastním přelezu.
Matyodpovědět 

 Výborně Ležče06:38:32 31.07.2003
těším se na tvůj další příspěvek! Proč tak dlouhé odmlky? Více "kuželek" => více inspirace!
Študentodpovědět