Víkendové Chamonix

Francouzské Chamonix je srdcem Alpského lezení. Kilometrové stěny na čtyřtisícové vrcholy poskytují dostatek možností pro ledové, skalní a mixové lezení všech obtížností.

Pokud tam člověk plánuje lézt něco těžkého, je dobré vyrazit na tzv. přípravku a trochu se aklimatizovat.

Pro našince je to celkem daleko (12h cesty) a tak je třeba při dobré předpovědi konat rychle. Proto jsme s Peťem a Milanem vyrazili ve čtvrtek večer na tři dny do Chamonix tak, abychom využili periodu pěkného počasí a  v pondělí ráno mohli znova do práce. Tento report je myšlen jako inspirace pro ty, kteří jsou jako my omezeni pracovní dobou, rodinnou a jinými svazujícími povinnostmi.
Pokud hodláte řídit přes noc, je dobré mít pohodlné auto, jet aspoň ve třech a při řízení se střídat zhruba po 4 hodinách. Takhle jsme v pátek ráno v 6h dorazili do Argentiere (vesnička před Chamonix), sbalili se a první lanovkou vyrazili na Les Grands Montets (3233mnm).


Zdroj: MONT BLANC CLIMBS: SNOW, ICE AND MIXED VOLUME 1 Damilano 2004.


Pohled z ledovce Argentiere. Zprava přístup z lanovky.
Prudkým krátkým sjezdem se dostáváme pod hřeben vedoucí k Aig. Verte, kde se rozhodujeme pro cestu Frendo - Ravanel Route (500m) na Aiguille Carrée (3716mnm).


Bača leze Frendo – Ravanel. Foto Petr Soudek.


Lezeme sice ve třech, ale souběžně, takže předbíháme dvě dvojky. Ač nás trochu bolí hlava z výšky a celonočního řízení, lezení je krásné a něco popoledni jsme nahoře.


Pohled z cesty Frendo – Ravanel na ledovec Argentiere. Foto Petr Soudek.


Vaříme čaj, pojídáme sušenky a kocháme se výhledem na ledovec Argentiere a sedlo Chardonet, kudy vede slavná Haute Route.
Na druhé straně hřebene se vypíná Petit Dru a pomalu se probouzející jarní Chamonix.


Pohled ze sedla cesty Frendo – Ravanel na Chamonix. Foto Petr Soudek.


Dvanáct slanění a trocha downclimbingu nás dovede zpět na nástup. Přesouváme se dále na nástup pod Aig. Verte a za sílícího sněžení vaříme večeři.


Na večeři se podávají nudle s instoškou. Foto Petr Soudek.


Sobotní budíček nás vytáhne ze spacáků v 2:00, nesněží a tak ještě za tmy lezeme první metry ledového kuloáru Couturiere na Aig. Verte. Východ slunce hřeje u srdce, ale jinak je pořádná kosa.


Lezení 60° led v kuloáru Couturiere. Foto Petr Soudek.


Po několika stech metrech odbočujeme do cesty Late to say I’m sorry (1000m) od Roberta Jaspera z roku 1994. Cesta vede příkrými ledovými koutky za 5+, volně lezené partie ohodnotili prvovýstupci za 5c a jednu délku přelezli technicky za A2. Ještě před poledním jsme pod A2 délkou. Mám 7 vklíněnců, 3 abalaky a 2 friendy – to znamená žádné hákování, ale volný odlez. Pustilo to na OS překvapivě snadno, ač některé prameny uvádí obtížnost volného přelezu M7+. Z toho bych aspoň půl stupně ubral.


Bača se chystá k volnému přelezu A2. Foto Petr Soudek.


Jako každý den se po obědě začíná kazit počasí a prachové lavinky se sypou čím dál častěji. Máme za sebou přes 600m lezení.


Ledové žlábky v cestě Late to Say I’m Sorry. Foto Petr Soudek.


Do konce cesty zbývají délky v ledových žlábcích. Ještě vaříme rychle pití a ládujeme tyčinky, protože na to od rána nebyl čas.


Bača krájí jedny z posledních délek. Foto Petr Soudek.


V totálním kentusu dolézáme na konec cesty, všude kolem mlíko a prachové lavinky. Vzdáváme se výstupu na vrchol Aig. Verte a sestupujeme slaněním cestou. V kuloáru Couturier už jsou naštěstí udělány abalakovy hodiny od předchozích lezců.


Milan s Petrem chystají slanění. Foto Bača.


Po necelé dvacítce slanění v neustálém spindriftu (kontinuální proud prachových lavinek) a něco downclimbingu jsme za tmy a sílícího sněžení zase šťastně na nástupu.

V neděli ráno v pět je opět nebe bez mráčku. Milan, nelyžař, se rozhoduje pro sestup do údolí lanovkou a my s Petrem si jdeme užít cestu NE couloir (400m) na Pointe de Gigord (3531). Opět nádherné výhledy na Aig. Sans Nom a Petit Dru.
Sjezd do Argentiere na lyžích v lezeckých botách a s těžkými batohy už je jen třešničkou na dortu.


Kluci v triku. Foto Bača.


Kolem třetí hodiny odpoledne vyrážíme zpět domů a jak jsme slíbili, tak v pondělí v devět ráno zase sedím v kanceláři a jen si tak říkám, jestli to všechno nebyl jen sen.


Matroš jsme řádně minimalizovali. Foto Bača.


Shrnutí:
Čtvrtek 24.3.2011: 18:00, Brno, odchod z práce.
Pátek: Aiguille Carrée 3716 m, Frendo - Ravanel Route (500m): TD- / II / 5 / 85°.
Sobota: Grand Rocheuse (4102m), Too Late To Say I'm Sorry (1000m): V 5+, 5c, A2 (prelezeno volne za M7 OS).
Neděle: Pointe de Gigord (3531), NE couloir (400m): AD / II / 5a.
Pondělí: 9:00, Brno, příchod do práce.

Bača   [úpravy] 10:51 13.04.2011

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Veliká Kráása16:47:12 13.04.2011
Veliká Kráása :)
Lovecodpovědět 

 luxus18:06:49 13.04.2011
Fakt paráda, hlavně ten šílený harmonogram:-) Tomu říkám dobře využitý víkend:-)) A ty přelezené cesty..klobouk dolů!
kimeodpovědět 

 zbraně18:26:27 13.04.2011
Koukám že Bača leze s Raveltikama. Před léty jsem ho kdesi potkala s Quarkama. Zajímalo by mě při porovnání jak obě zbraně hodnotí??
Kamilaodpovědět 
 Re: zbraně18:55:21 13.04.2011
Pekne,Bačovci,pekne..
JSodpovědět 
 Re: zbraně10:52:48 14.04.2011
Stary quarky byly moc rovny a furt jsem mel omlaceny malicky. Pak prisly nomiky, ale ty zas nemeli kladivo a motyku. Tak jsem sel po Raveltikach, protoze maji ergo uchyt, motyku na kopani polic na spani, kladivo na tluceni skob, dole ocko na cvaknuti snur - super zbran do hor. Myslim, ze novy zbrane na trhu jsou lehci, ale ja vim, kde a kdo vyrabi Raveltiky, coz mi dava jistotu kdyz 10m nad jistenim pacim hrot v horizontalni spare a ujedou mi nohy. Par kamosu uz zlomilo Petzla i Grivela. Jeste jsem neslysel o nikom, kdo by zlomil Raveltik.
Bacaodpovědět 
  Re: zbraně00:21:16 15.04.2011
Jejda, na ničení věcí mám docela štěstí a mohl bych to někdy zkusit. Neměli by nějaké dva testovací kousky?
martanodpovědět 
  Re: zbraně13:22:52 15.04.2011
Ospěvuje je pač mu je dali,ale srovnáni s petzl,no coment,hruba ručka ,material 0 bodu´.
odpovědět 
   Re: zbraně22:38:21 15.04.2011
Souhlas, kdybych je dostal zadarmo tak je asi taky verejne pochvalim. Jenze objektivne za moc nestojej. A za tu jejich cenu bych vzdycky radsi sahnul po Petzlovi. Jeste horsi jsou od Raveltiku macky...
daliborodpovědět 
    Re: zbraně08:41:54 16.04.2011
Dalibore z tebe smrdí závist!Dej staré rychtu,otevři si lahváče a přečti si Ruďasa,ať ti klesne teplota...
Ondraodpovědět 
     Re: zbraně14:53:08 16.04.2011
Jsi normalni? Jak souvisi Tebou vybajena moje zavist a to, ze Raveltiky proste za moc nestojej???
daliborodpovědět 
    Re: zbraně16:01:49 18.04.2011
Zdar,

musím souhlasit s Bačou. S Raveltikem ( mám Gladiatory a Spider mačky) mám velmi dobré zkušenosti.
Máčky Phantom mám asi devátej rok, předělané na monohrot a
poslední tři roky hodně intenzivně používané. (Loni se mě rozpadla
plastová patka a letos praskla jedna postranice – únava materiálu)
V Raveltiku vám bez problému vymění jednotlivé díly ( patku mi dali zadarmo a
postranice jsem platil – hodně rozumná cena, zadara mi dali šrouby a matky a vymezovací
podložky. Koupil jsem si druhé a devítileté si nechávám jako tréninkové.
Majitel firmy železu rozumí, dělá to roky.
Cepíny Gladiatory vynikající. Původně jsem měl Petzl Charlet Pulsar, zlomil se mi trubkovej zoban ( taky ůnava materiálu, nic nevydrží věčně). Ale co mě dostalo, že byl hodně velký problém sehnat náhradní zoban.
Zbran se normálně prodávala před deseti lety. A hlavně náhradní zoban stojí dvojnásobek než Raveltik.
Takže shrnutí : top cepíny ( i mačky) jsou na tom hodně podobně a potom záleží na ceně a na přístupu firmy a v tom je Raveltik mnohem lepší. A taky je velice rozumné podporovat kvalitní české firmy, ale to nám nějak nedochází.

maraodpovědět 
    Re: zbraně11:35:10 27.04.2011
Myslim, ze Baca penize neresi. Ten si muze koupit co chce.
odpovědět 

 Bacovi to letos praska19:23:11 13.04.2011
Panove se s tim neserou.. moc pekny. Gratulace.
odpovědět 

 pěkně21:08:30 13.04.2011
no, koukám supr víkend, jen tak dál
Šárkaodpovědět 

 Chamonix23:57:50 13.04.2011
kamikadze style.... pekne
Radek J.odpovědět 

 bo neni čas ;)23:07:04 14.04.2011
... a ještě jste stihli udělat parádní fotky! logistika i odbornost na nejvyšší úrovni!
arnyodpovědět 
 Re: bo neni čas ;)12:51:50 15.04.2011
No koniec chválospevom, je to blízko kusok od lanovky,žiadný veľký alpinismus,typu Jorasses,D,angle atd...
Jovasodpovědět 
  Re: bo neni čas ;)08:53:34 18.04.2011
Jovas. Dyť na to měli jen víkend.Tak je logické, že si najdou cíle s nejlepčím nástupem.
kuba novákodpovědět 
  Re: bo neni čas ;)19:54:14 20.04.2011
Jorasy jsou taky kousek od lanovky. Kdyz ses fit, tak ses za 4h pod stenou. To je rychlej nez nekde v Tatrach. Jo Angel, to je jiny. Ale oboje jsou krasny steny.
Bacaodpovědět 
 Re: bo neni čas ;)17:18:05 18.04.2011
Pan fotograf musi byt vzdycky ze vsech nejlepsi. To vi kazdej. Vzdy o krok dal a nad veci :)
tomasodpovědět 

 Díky za tip09:55:59 18.04.2011
Tak nějak po tom víkendu v práci sotva koukám do PC. Bačo, díky za tip pěkná cesta, ale nahoře už jsme měli podle fotek ve žlábku míň ledu nebo jste nám to vokopali těma Raveltikama. Ale i tak dobrý.
 richardmullerodpovědět 
 Re: Díky za tip19:51:48 20.04.2011
Riso, ta posledni dylka byla v pulce prerusena a lezlo se to po skale v koutku takovou tenkou sparkou. Krasna cesta. Sem se ted vratil z Jorasu a podminky spatny, okrajovka trimetrova a firn ve stene zadnej, jen holy plotny a natemovanej snih pod previsama.
Bacaodpovědět 
  Re: Díky za tip07:47:26 21.04.2011
Tak to jo, tuhle dýlku OSnul Magnusek taky tou spárou bez rukavic, žádný drajtůl. Spíš teda docela slušná žábovačka. A ta A2 v pohodě, skoro bych řekl, že koutek nad tím byl těžší. Taky jsme koukali na Droites a zdálo se docela málo ledu letos všude.
Richardodpovědět