Když jsem byl mladší a chodil jsem po Vysočině, vždycky jsme si říkal, že vylézt na Mont Blanc bude moje nejvyšší meta. Po tomto víkendu budu muset toto tvrzení asi přehodnotit :)
Po úspěšném zdolání nejvyšší hory Rakouska jsme se vydali na zdolání střechy Evropy. Předpověď hlásila výborné počasí a dovolená byla podepsána. Nic nebránilo vyrazit ve středu v 17:00 směr Francie.
K lanovce v Les Houches jsem se dopravili okolo 8 hodiny ranní. Pro výstup jsme si vybrali normálku přes chaty Tete Rousse a Gouter. Cesta pod lanovkou ubíhala celkem rychle a za necelé 2 hodinky jsme byli nahoře. Vláček jezdil, ale bylo rozhodnuto, že půjdeme dál pěšky a za další hodinku jsme stanuli na předposlední zastávce Mont Lachat. Tam vláček zřejmě končil, protože koleje do tunelu byly zavřené. Nešli jsme tunelem na chatu Chalet Nid d´Aigle, ale kolem hřebenu Les Rognes. Na Tete rousse jsme dorazili za cca 7 hodin. Cesta nebyla nějak obtížná a všem ji doporučuji místo lanovky a vláčku. Je to sice o 2100 metrů převýšení navíc, ale určitě stojí za tu námahu. U chaty bylo ještě celkem prázdno a proto nacházíme pěkné místečka na stany. Vaříme čaje z místního potoka a sledujeme vrtulník jak přistává 80 metrů. Vyskakují vědátoři, kteří u chaty zkoumají ledovcové trhliny a my se kocháme zručností pilota. Při večeři zkoumáme cestu skalní stěnou a plánujeme další postup.
Parádní západ slunce oznamuje čas spánku a proto dělám poslední fotky a zavrtávám se do spacáčku.
Noc byla poměrně teplá a pro dostatek času vyspáváme do 8 hodin. Cesta skalní stěnou byla bezproblémová. Neblahý žlab nebyl pokryt sněhem a zatím nic nepadalo. Proto ho překonáváme ve vlažném tempu a postupujeme částečně jištěnou sklaní stěnou na chatu Gouter. Cesta zabrala cca 2 hodiny. U chaty nasazujeme mačky a vydáváme se hledat místečka pro stany. Nacházíme je cca 150 metrů od chaty. Stojí zde pouze 2 stany a proto zabíráme celkem zachovalé záhraby a začínáme stavět stany. Náhle se zvadá vítr a mám co dělat, abych stan nehledal v Chamonix.
Vítr způsobil vrtulník, který přistává 15 metrů od nás. Bohužel jsme si vybrali místečka u heliportu. Tato neblahá informace nás donutila vylepšit kotvení stanu minimálně o 200%. Návrh přesunout stany o pár metrů níže byl rázně odmítnut. Nově rozestavěná chata dává příležitost všem nadšencům pro tyto létající potvory, aby se jich dostatečně nabažili. Létají nepřetržitě ze stavebním materiálem a já měl pocit, že stanuji spíše na letišti než u ledovce. Po obídku se vydáváme na krátkou procházku do 4000 m. Sedíme a pozorujeme krásu okolí. Debatujeme o zítřejším výstupu a parádním počasí, které zatím vychází na 100%. Trudomyslnost se nám zatím vyhýbá. Po návratu ke stanům vaříme čaje do termosek, vodu do flašek a něco k jídlu. Prohodíme pár slov z okolím a po západu slunce jdeme na kutě. V noci se nám spánek vyhýbá a proto je druhá hodina osvobozujícím časem. Noc je jasná a měsíc je téměř v úplňku. Přivazujeme se na lano a v půl 3 vyrážíme na vrchol. Po pár metrech vypínám čelovku, protože měsíc a okolní sníh způsobují, že je vidět téměř jako ve dne. Za hodinku překonáváme stoupání na Dome Du Gouter a poprvé spatříme samotný vrchol Mont Blancu. V půlce kopce vidíme řadu světýlek a tiše závidíme lidem, kteří jsou již tak blízko cíli. Před sestupem do sedla si dáváme čaj a sledujeme desítky světelných bodů, jenž se jako mravenečkové zbíhají k hoře ze všech stran. Krásná podívaná. Po krátkém sestupu začalo stoupání a asi nejnáročnější část cesty. Prudké svahy a množství trhlin, které přecházíme, nás vysilují a zpomalují naše celkem dobré tempo. Proti začíná foukat silný vítr a ztěžuje už tak vysilující výstup. Po 2 hodinách se vyhoupneme do horních pasáží hory, které již jsou v mírném ražení a vydýcháváme překonané metry. Za krásných 219 minut zanecháváme svojí stopu na vrcholu Evropy a snažíme se kochat krásným východem slunce. Velká zima a silný vítr nás ovšem vyhání asi po 20 minutách zpět dolů. Cesta ubíhá celkem rychle a ještě vychutnáváme stín Mont Blancu promítnutý na mracích. Téměř u tábora potkáváme 4 Čechy, kteří teprve jdou nahoru. Bez navázaní a navíc nejpomalejšího člena nechávají daleko za sebou. Celková doba návratu z vrcholu činí 2,5 hodiny. Až u stanů si mozek uvědomil, že je po všem. Smích aj ta slza se míchaly s lahodným vychutnáním horkého čaje a tepla spacáku. Hodina spánku přišla vhod a začínáme balit stany a vybavení.
Po hodince a půl se vynořujeme u chaty Teté Rousse a zde načínáme původně vrcholovou Plzeň, který byla donedávna jenom válec ledu. Pro dostatek času a vidiny spaní na louce, slézáme níže až k zastávce zubatky. Tam zjišťujeme nedostatek vody a po dlouhé rozpravě, která zahrnovala i přepadení krav a obrání je o vodojem, klesáme ještě níže k zastávce lanovky. Tam se situace nelepší, protože je již vše zavřeno. Unaveni a patřičně naštvaní scházíme dalších 1000 metrů až k domečku lanovky, kde na nás čeká odměna v podobě zásob uschovaných v autě. Tímto byl překonán náš rekord v počtu sestoupaných metrů a byl stanovena nová cifra v hodnotě 3800 metrů. Okupujeme první benzínku a bezohledně rabujeme její regál s bagetami a pitím. Najedeni a napiti zastavujeme na prvním parkovišti a spokojeně usínáme. Cesta domů, do Prahy a do Podolí :) probíhá již v normálním režimu.
Tímto výstupem jsem si splnili své klukovské sny a dodali chuť do dalších výstupů. I když mnozí určitě výstup na Mont Blanc považují za klišé a něco, co zvládne každý, já myslím, že je to krásný zážitek a statistika úmrtnosti říká, že ne každý se vrátí domů. Spoustu lidí podceňuje ledovec a promenádují se bez přileb, bez navázaní a bez respektu k okolí. Proto doporučuji všem, kteří se vydají tímto směrem, aby nic nenechali náhodě a i při menší vycházce dodržovali zásady pro cestu po ledovci.
V článku o Grossglockneru se někdo zajímal, jestli je tento výstup náročnější než Stüdlgrat. Nedá se to moc srovnat. Určitě to není technicky náročnější, ale myslím že fyzicky určitě. Nejlepší bude si to vyzkoušet :).
A něco k vybavení. Já osobně jsem měl pouze vybavení na ledovec, stan, hůlky, spacák, věci na vaření, lékárničku, jídlo a náhradní oblečení. Pár karabin a smycí navíc určitě neuškodí. Čím lehčí budete mít batoh, tím určitě lépe. Při samotném výstupu jsem vzal pouze čaj, jídlo, lékárničku a věci na ledovec. Vše ostatní jsme nechal ve stanu.
Výstup na Mont Blanc už za chvíli bude tak hodnotný jako asi výstup na Kriváň, jakmile v roce 2014 dostaví Sant-Gobain Corp. lanovku na vrchol. Už vidím ty nafifněné blondýny v růžových bundičkách a lodičkách v doprovodu svých omrzelých "sponzorů", jimž v údolí parkují BMW7 či audiny A8. Mimochodem - stavbu financuje i francouzská bankovní skupina ovládající Komerční banku - není na čase začít s blokádou, horolezci? :-)))
"Spoustu lidí podceňuje ledovec a promenádují se bez přileb, bez navázaní a bez respektu k okolí."
A spousta lidí kašle na zákaz stanování u chaty Gouter a vesele si postaví stan u heliportu... Sorry že do vás reju, ale místním tam stanování vadí, letos ještě pořád jen "pozorujou", ale tolerovat to už nechtějí. Prosím všechny, na Gouteru nestanujte. Stan si postavte na Tete Rousse a na vršek jděte nelehko, dá se to v pohodě stíhat a navíc si ušetříte vláčení stanu na Gouter.
Vím že to není úplně v pořádku. Stanování na zákazu. Ale stanování u Teté je také zakázané. Pokud bych chtěl jít bez porušování zákazů, musel bych se ubytovat na chatách. bohužel jak všichni víme, ty jsou naplněné k prasknutí. Stanování venku je pro více jak 50% lidí nutností. Je celkem jedno kde stanujete. Zákaz je všude. Jen pro připomenutí: myslím že zákaz stanování platí ve většině států a to i mimo národní parky. Ale připomínka je to správná :). Němá se to.
Na plácku hned nad Tete Rousse je stanování oficiálně povolený, jsou tam i kadibudky. Jinak v oblasti Cham. se smí oficiálně bivakovat ( i se stanem) nad hranicí lesa od západu do východu slunce, kdekoliv kromě míst kde to je zakázaný (např. nad ref. Gouter)
http://www.ledaup hine.com/haute-savoie/2011/08/31/mettre-fin-au-camp ing-sauvage-du-refuge-du-gouter (odstran dve mezery)
Aha :). Tak to jsem třeba nevěděl. Díky za info. Vím že cedule se zákazem ji při příchodu na Tete hned u té budky. Jinak máš asi pravdu. Ale jedinci méně zdatní, tak pro ně to je celkem záhul. Je to min 1,5 k chatě goutr potom minimálně 6 hodina na vrchol a zpět a potom opět hodinka zpět na teté. Lidi co to šli byly hodně unavení. Vybrali jsme tehle postu hlavně pro dobrou aklimatizaci. Nikdy jsem ve 4800 nebyl a proto jsem to nechtěl uspěchat.
Takze :
ZAKAZ stanovat v narodnom parku plati "od nepamati", ale cca od r.2008 je oznam o tom uz aj dole v Les Houches, letaciky etc., viacjazycna tabula pri konecnej zubacky etc. Od r.2008 na to pocas sezony upozornuju ambassadori pri konecnej zubacky a v budke pri chodniku cca na urovni Tete Rousse. Oficialny BC je tiez pri T.Rousse, vybaveny biolatrinou.
Co sa tyka "stanovania", jedna sa o to, ze ludia tam nechavaju po sebe bordel a aj niekolko dni postavene prazdne stany. Stany boli postavene aj na heliporte. Preto PGHM na to upozornuje a opakovane boli stany zburane. Akceptuje sa bivak, teda rano pred vystupom treba stan ZBALIT !
Co sa tyka vrtulnikov, vyvazaju zasoby na chatu a material na stavbu, priamo ho zlozia na mieste. "Drop zone"nad staveniskom sluzi na nastupovanie/vystupovanie ludi. V tomto priestore zvyknu ludia tiez postavit stany.....
Koukám že podle diskuze u Tete zákaz stanování byl, ale kvůli padajícím šutrům (asi to tam lítalo jak u Verdunu?)Holt když je horko, tak všechno taje a sypou se dárečky. Jinak ten plácek nad Tete je oficiální BC pro stany. Vršek od Tete zas tak záhul neni, určitě je to menší dřina než tahat stan na Gouter;-). Jako aklimatizace je asi lepší jít předtim na jinej kopec v okolí, pěkných kopečků tam je hafo :-)
Vím že to není úplně v pořádku. Stanování na zákazu. Ale stanování u Teté je také zakázané. Pokud bych chtěl jít bez porušování zákazů, musel bych se ubytovat na chatách. bohužel jak všichni víme, ty jsou naplněné k prasknutí. Stanování venku je pro více jak 50% lidí nutností. Je celkem jedno kde stanujete. Zákaz je všude. Jen pro připomenutí: myslím že zákaz stanování platí ve většině států a to i mimo národní parky. Ale připomínka je to správná :). Němá se to.
Minuly rok tam uprostred cervna bylo presne 36 stanu (mezinarodni mix). Z toho jeden byl tedy i nas... popravde me ani nenapadlo, ze se tam nesmi stanovat. Heliport byl ale o kousek dal, pac tam helikoptera kazde rano priletala se zasobami a stany nikomu nevadily.
U nás taky nikdo neprotestoval. Podle mě je to jenom o tom, jak se ten člověk tam chová. Pokud tam nechá bordel a pod., tak je mě jasné, že se to lidem nelíbí. Je to jenom o tom, jaký prasata tam stanují.
K tomu naviazaniu na lano a prilbe:
prilba je podla mna na ladovci od Ref.Gouter zbytocna, pad do trhliny obvykle nehrozi. Dolezitejsie je, aby ludia vedeli brzdit cakanom a boli zohrati (cinnost druzstva po pade z hrebena). Ak to nevedia, je lano zbytocne a dava falosny pocit istoty.
Dávám ti sice za pravdu, že pokud člověk neví co dělat, tak je zbytečná jakákoli ochrana. Ale na druhou stranu jsme přecházeli spoustu trhlin a ač po ní přechází spoustu lidí bez úhony je nějaká taká pravděpodobnost, že zrovna jednou se to proboří. A Rána hlavou o stěnu trhliny se mi moc nezamlouvá. Je to jako debata helma vs. lezení na písku. Je 99,9% že se nic nestane ale je tam to 0,1% že se to podělá. A ta helma mě zrovna nijak nevadí. Stejně ji musím mít, když se drápu z Teté na Goutr :)
Ahoj, dá se krásne jít vrchol už z tetky a zpět. Když nemáš jistotu v počasí za 2 dny tak ti nic jiného nezbyde. Z tetky jsme razili v 7:45 a zpět jsme byli v 17:30. Jinak hezký článek a fotky!
30. srpna
Grand Culoir na Mont Blanc
V Grand Culoir (Velký kuloár) se odtrhla obrovská masa skal a ledu. Je zakázáno kempovat u chaty Tete Rousse a Tramway du Mont Blanc končí v zastávce Lachat. Horští vůdci důrazně nedoporučují vystupovat Normální cestou přes Grand Culoir na Mont Blanc./hory doly.cz/
Patrik mi napisal na mail, ze lano v Gr.Culoiri bolo natiahnute, takze cesta by asi mala byt schodna. Predpokladam, ze ta lavina v auguste lano asi strhla.
My jsme to šli minulý týden z Itálie a uplně sami až na Gouter.To byla paráda.Na Gouteru bylo asi 6 stanů a z toho dva naše.To byl baječnej klid a na vrcholu jsme potkali asi 4 lidi za půl hodiny.Doporučuju
Myslíš plácek před vrškem Gouteru ve směru od Piton des Italiens? Tuhle jsme kolem něj šli z Bionnassay, a říkal jsem si, že by tam byl luxusní biváček :-)
To bude ono my tam postavili stany, protože se nám okolo půlnoci už fakt nikam nechtělo.Přišli jsme to od chaty Gonella přes vrchol Piton des Italien 4002 m, přes hřebínek a tam byl ten plácek.Další den na vrchol
Myslíš plácek před vrškem Gouteru ve směru od Piton des Italiens? Tuhle jsme kolem něj šli z Bionnassay, a říkal jsem si, že by tam byl luxusní biváček :-)
Jo to je 100% to co myslim. (Od ref. Gouter to je z ruky - musí se na vršek Dome de Gouter a sestoupit doprava směrem na Bionnassay)
Jak teď vlastně vypadá Gonnella?
Vláďa.
To je přesně ono.Akorát to není tak chráněno proti větru.Lopatou se to vylepší.Chata Gonnella je nová a už je zavřená.Vedle je winterraum s 12 lůžkama.Vejde se i víc
Patriku,nikdy jsem moc po vrcholech nekoukal,spíš jsem je vždy rád pozoroval ze spodu.Ukazuješ ,že jsou krásné i ze zhora a že stojí za to se pachtit lezením nahoru.Mamka by měla radost a mě jí děláš taky i když mám trochu té otcovské starosti,topje jasné.Tak hlavně na další vrcholky se řádně připrav a vlastně buď vždycky připravenej.Přeje tvůj táta.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Když jsem byl mladší a chodil jsem po Vysočině, vždycky jsme si říkal, že vylézt na Mont Blanc bude moje nejvyšší meta. Po tomto víkendu budu muset toto tvrzení asi přehodnotit :)
Plně je respektuji