Jak jsem nevylezl tři klasické béčka

Možná proto, že už jsem dobrých pět let nic pořádného nesóloval nebo možná proto, že mi poslední dobou chybí stálý spolulezec, mi začala vrtat v hlavě myšlenka na nějaké pěkné sólíčko v Jizerkách. A možná jsem byl až příliš ovlivněn přečtením rozhovoru s Peterem Croftem. Každopádně jsem usoudil, že to nejlepší, co bych si mohl vylézt jsou tři klasické béčka. Konečný výběr nakonec ovlivnila návštěva Jara a Jara z Uherského Hradiště, protože mě před měsícem postavili do úlohy jejich průvodce po Jizerkách a já zjistil, že právě cesty které jsem jim tenkrát doporučil jsou ty přesně ty pravé.

Jak jistě ví každý, kdo někdy odložil lano a stejně stoupal vzhůru, nedá se jen tak po letech přijít a dát si něco pořádného sólo. A tak jsem využil volné chvilky v neděli odpoledne, abych si připomněl jaké to je a zašel se podívat na svoji oblíbenou cestu.

Růžovka na Parsifal vypadala přesně jak jsem si ji pomatoval, nádherných deset metrů šestkového lezení po lištách. Neodolal jsem a až u kruhu zjistil, že jsem se mohl napřed rozhýbat, ale že mi vůbec nechybí ani sedák ani lano. A tak jsem vzápětí přidal tři sousední cesty. Hladinu adrenalinu mi trošku zvedl závěrečný převis v Převislé cestě, kde jsou až příliš velké chyty. A v momentě když jsem držel okraj velkého lupenu mi moje fantazie barvitě vykreslila, co se stane, až se s ním přikryju. Naštěstí pořád zůstal na svém místě.

A přestože se mi začal ozývat zánět v levém loktu, tak jsem se cestou zpět zašel podívat na Dvojče, kde vede nádherná Cesta pro Maju. Takové krátké lehčí béčko. A jak jsem tak stál v polovině cesty pod převískem, díval se na klíčové tři metry, tak se konečně začali dostavovat ty staré dobré pocity, které už jsem par let nezažil. Zmizel veškerý strach a já se dokázal přesně soustředit jen na provedení každého kroku. A aniž bych se moc nadřel tak jsem stál během chvilky na vrcholu. Přestože mě už loket bolel docela slušně, nemohl jsem si před odchodem odpustit nejtěžší pětku v Jizerkách. Myslím, že ty dva poslední kroky v Západní hraně potrápí každého.

Jelikož mi to všechno přišlo tak snadné a samozřejmé, přistihl jsem se že i přes slušné vedro a bolavý loket sedím dnes odpoledne v autě a mířím do Údolí Černého potoka. Během hodinky stojím pod Převislou cestou na Kazatelnu a hledám důvody proč ji nelézt. Žádné nejsou, snad jen trochu nervozity, která ale pramení spíš z nedočkavosti a očekávání. A tak až u kruhu pod převisem začínám přemýšlet jestli jsem si přeci jen neměl dát něco na rozhejbání. Ale loket říká jasně, že si dnes nemůžu dovolit lézt metry navíc. A tak jen vytřepávám a vzpomínám jak o tři metry výš posledně Jaro ulít. Kupodivu mi to moc nevadí a já se nečekaně přistihuju, že dělám nejtěžší kroky za bočáky a že nejlepší na tom všem je skutečnost, že nemůžu spadnout. Opět mám tu nádhernou jistotu a vzápětí visím na pravačce nad převisem a vychutnávám si závěrečné lehké metry.

Pod Pohovkou už loket pobolívá, ale těch pětatřicet metrů Jihozápadní hrany vypadá neodolatelně. Úvodní metry převisem si labužnicky vychutnávám a vůbec mi nevadí, že cesta rychle získává výšku. V pětkových plotnách prokládaných travou, které následují, to není skoro znát. A tak dost rychle stojím na malé poličce, kde se občas štanduje a prohlížím si lehce převislou hranu proloženou dunivým sokolíčkem. Nádherně trčí do prostoru a já mám pod nohama dvacet pět metrů vzduchu a za zády hluboké údolí. A během té chvilky si vychutnávám příjemné mrazení kolem žaludku vyvolané představou co budu dělat o tři metry výš. Těch pár kroků, které následuje patří mezi nejkrásnější v Jizerkách, a tak si je náležitě užívám a v římse se skobou se pouštím jednou rukou a otáčím se do údolí. Nejkrásnější na sólování je to ostré vnímání. Na stromech za sebou rozeznávám každý lísteček a přímo cítím jak s nimi třepe vítr. Bohužel musím lézt dál a nemůžu se kochat dlouho. Další tři kroky dělám jako v tranzu a během chviličky se převaluju přes hranu do vrcholové plotny a v pohodě kráčím na vrchol. Až cestou dolů si uvědomuju, jak moc mě bolí ruka a pomalu si začínám připouštět, že dnes jsem dolezl a Nos, který jsem plánoval jako závěrečný bonbónek, si budu muset nechat na jindy. Přesto se na něj jdu ještě podívat, ale těch padesát metrů bych nevydržel. A tak se zklamaně otáčím zpět do údolí. Ani mi nevadí, že jsem nevylez všechny tři naplánovaná cesty, jako skutečnost, že už nemůžu pokračovat, stoupat nahoru a užívat si tu spoustu nádherných pocitů.

Třeba zas někdy příště…

Myšák   [úpravy] 19:45 14.07.2003

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 ....ja to tusil....23:07:26 14.07.2003
tos napsal opravdu hezky mysaku...ja vedel, ze na tom solu neco je.... :))
kubikodpovědět 

 Ja te asi prerazim00:41:03 15.07.2003
Ja te asi prerazim, hned jak te v zari nebo v rijnu uvidim. Napsals to moc pekne, s tim se da po strance slohove souhlasit. Mozna kdybych k tobe mela jiny vztah, tak by se mi libil i obsah. Ale ted momentalne nevim, co si mam myslet. No je to tvoje rozhodovani, koukej na sebe davat pozor a vylec ten loket a dalsi, at, az se vratim nenajdu doma mrzaka, co uz si nezaleze a at nemusim tentokrat zacit solovat ja {mimochodem v pro mne lezitelnych cestach to vazne neni spatne}. Z dalekych kraju jen pro tebe tvoje Zena.
Natalieodpovědět 

 Kam vedie odlucenie od partnerky + naco nove lano?08:03:08 15.07.2003
Tento clanok je smutnym dokazom, akymi zufalymi cinmi moze skoncit odlucenie od zivotneho partnera. :))
Inak nie je autor clanku zaroven osoba, ktora sa v diskusii pyta na skusenosti s lanami Altea a Roca? Naco by mu boli? (aha, vlastne aj zlanit na niecom treba)
Marekodpovědět 
 Re: Kam vedie odlucenie od partnerky + naco nove lano?08:57:57 15.07.2003
Po novém laně se nesháním, protože daleko zajimavější je, když si všechno slezeš. Navíc sólo s lanem na zádech není žádné sólo, to je šizení které ti jen umožňuje utyct. A jak s tím začneš počítat, tak se ti lechce muže stát, že uděláš chybu.
Myšákodpovědět 
  Re: Kam vedie odlucenie od partnerky + naco nove lano?10:36:37 15.07.2003
Ale no tak! Snad když z vrcholu nevede žádná sestupová cesta, kterou bys moh sejít, případně slézt, tak panenka na zádech není žádný šizení.
Kočkaodpovědět 
 Re: Kam vedie odlucenie od partnerky + naco nove lano?14:20:27 15.07.2003
Ahoj Marku, obavam, ze jsi naprosto mimo misu, MIchala znam docela dobre a nemyslim si, ze by soloval jenom proto, ze nemuze byt se mnou. Soloval prede mnou, soluje ted. Otazka je co na to partnerka rika. A ta vi, ze s tim stejne nic neudela
Jo a lan mame doma spoustu: 30, 40, 50, tezkou 60, na stenu, nejaka staticka, a pak par uz dratu.
Natalie
Natalieodpovědět 

 Dik09:54:31 15.07.2003
vyborne,krasny clanok
roboodpovědět 

 Změněné vědomí10:05:00 15.07.2003
Před pár lety jsem v Ostrově poprvé lezl na prvním, trojky až pětky a byl jsem zpocený až za ušima. Vedle Císaře je krátká sedma bez kruhu a mě se zdála, že to půjde. Tak jsem ji dal solo. Trochu se mi klepaly v půlce nohy, ale ustál jsem to a srovnal se. Dole byl pařez "pátéřák"...
Toto sólíčko mi dovolilo odložit absolutně všechny starosti a problémy, kterých bylo tenkrát nějak moc, dole pod skalou. A to bylo super.
Gampodpovědět 

 Slušný výkon!15:13:25 15.07.2003
No Myšáku, všechna čest! Ještě dlouho tehdy po návratu od vás z Jizerek jsem vzpomínal na to, jakou jsem to tehdy hodil na Kazatelně tlamu. Štěstí, že tě teď nepotkalo nic podobného. Takže sprav loket a trénuj, ať na podzim neuděláš na našich Moravských pískách ostudu. Buď si jist, že vás taky provedeme tím nejlepším, co máme k dispozici (ale sólovat to pak určitě nebudu:-). Tak se měj. A ty Natálko se taky měj. Mějte se prostě oba. Čau, Jara.
Jaraodpovědět 
 Re: Slušný výkon!09:51:55 16.07.2003
Ahoj Jaro, to jsem rada, ze o vas zase slysim, na to zari se tesim, vypada to, ze bych mohla byt v te dobe kratce doma. A vy zavitejte zase nekdy na Ceske piskovce, ja to ted zkousim na gritu se vsemi temi srandovnimi serepetickami. Zdravim oba J a J.
Natalieodpovědět 

 starej dobrej mysak13:37:05 23.07.2003
jojo, to je starej dobrej Mysak. clovicek by ti koupil zalozni padak, kdyby nevedel, ze v tech trech vterinach nad zemi ho stejne neotevres :o) jen me uklidnuje, ze precejen na to stale mas :o)a rad si pockam, az ti Naty vycini :o)) zdar a silu
ninjaodpovědět 
 Re: starej dobrej mysak21:44:56 23.07.2003
Hele neboj ona sama uz tady v Anglii taky soluje a tak s tim vycinenim to nebude az tak horky.
Stepanodpovědět 
  Re: starej dobrej mysak13:52:07 24.07.2003
Co kecas, nebo jsi me nejistil? A myslela, ze jo.
Natalieodpovědět 
  Re: starej dobrej mysak11:23:41 01.08.2003
Hele stepane, pozor na to, my chceme naty zpatky celou. a ne ze nam ji zasunes pode dvere! kdo by nam pak korenil zivot ;o)
ninjaodpovědět 

 Byt si jisty, ze jo12:39:09 24.07.2003
Sedim u compu a poti se mi ruce - jak to ctu ... hned bych si taky nejake to pekne solicko dal. Vubec ne bezhlave, vubec ne aby si clovek neco dokazal - proste proto, ze je to uplne jiny pocit dorazit na vrsek "jen v lezeckach a trenyrkach", nez tam dolezt na lane. Loni jsem si ve statech (mimo jine) takhle uzil nekolik OS solo cest (vyvazenych 6-/6, 250 m; jestli je to dobry vykon nebo ne je pro ostatni asi relativni a po pravde je mi to jedno). Vim, ze kdyby mi nekdo me blizky o takovem svem kousku vypravel, tak bych o nej dost mozna prelomil silny klacek. Proc to pisu? Tak jak u mne vyvolal tento clanek touhu jit a dat si nejake solo, tak stejne to muze pusobit i na nekoho jineho. Treba to nekoho vyburcuje k tomu, aby se mohl "pochlapit" nejakym obdivuhodnym kouskem. U solo lezni vsak jeste vice nez v celem lezeni plati, ze clovek musi lezt opravdu jen to, na co ma, a tak bych chtel odradit vsechny ty, kteri chteji dokazovat svetu, ze tady jsou a ze "toto" dokazali. Myslim, ze tady je na miste myslenka Raka, ze "clovek by mel nastoupit do cesty jen v pripade, ze by se o jejim prelezu nemel dozvedet ani jeho nejlepsi kamos". A tak az nekdo budete do neceho nastupovat, poradne o sobe jeste jednou zapochybujte a kdyz budete citit, ze je to ono, tak se do toho pekne oprete a nechte se opajet lezenim. Uzijte si to!
romanC.odpovědět 
 Re: Byt si jisty, ze jo09:13:50 29.09.2003
Každá lidská činnost má svoje obdivovatele a napodobitele, ať je to hra na kytaru, vykrádání aut nebo lezení bez jištění. U sólolezení však platí doslova že si můžes dát na držku, když překročíš "hranici". Jak definoval Croft, umění sólolezce je včas se vrátit než to "křečnout".
Je na zodpovědnosti každýho jedince jak se k sólování postaví. Akční film v televizi inspiruje spoustu násilníků ale taky odpůrců násilí. Článek
od Crofta nebo Myšáka vychová spoustu sebevrahů ale taky dobrých sólolezců.....
herriodpovědět 

 Z hrana na Dvojče08:42:23 29.09.2003
Ta Západní hrana na Dvojče je fakt šťavnatá pětka !! V sobotu jsem se motal na Tišině a spol. s vercajkem a hned po rozlezení na Achimovce jsem zamířil ke Dvojčeti, protože lákavá Západní hrana mi ležela v palici delší dobu. Bez váhání mam na sobě lezečky a jedu. V 6 metrech to vypadá "divně" tak radši slejzám a beru laso, Jumara a velkýho Frienda. Se samosichrem se to dalo vylízt ale to jištění bylo jaksi mimo "plán výpravy". Nakonec jsem to musel dát se sichrem ještě dvakrát než jsem si troufnul odepnout sedák a jít na to "jen s botama". Cestu vřele doporučuju !!!
 herriodpovědět