Mont Blanc z Itálie

Na nejvyšší kopec Evropy se dnes normálkami z Chamonix pouští téměř každý turista, který se udrží na nohou,

a za dobrého počasí to tu připomíná srocení lidu na Václaváku. Italská strana v popularitě trochu pokulhává, ale kromě klidnějšího  Courmayeru se tu dají najít horské cesty, které svým charakterem poskytují spíš himalájské lezení v alpských výškách - vždyt´ z údolí je to skoro tři a půl kilometru!

Nápad podívat se na Blank z druhé strany vznikl namixováním lezeckých chutí čtyřky Ada Morávek, Zbyšek Cěsenek, Pavel Jonák a Tomáš Rinn a osciloval od neškodného pohodového výletu normálkou spojeného s návštěvou místních restaurací Aldy, až po horské sebemrskačství matadora Houby. Shodou okolností se nám za několik dní podařilo absolvovat kromě vrcholu téměř všechno předchozí.


Bruilardské pilíře z chaty Monzino


Výchozí parkoviště u paty Frenejského ledovce vyžaduje pro pohled na Mont Blanc trochu prudší zaklonění hlavy než je našinec zvyklý ze zahrádek Chamonix, změna je taky absence jakýchkoli lanovek, co by vás vyvezly do vyšších pater, jako je tomu z druhé strany Midi, nebo lanovka pod Gouter.
První výškový kilometr, který je třeba nastoupat po svých na chatu Monzino, je tak zhruba kilometr i vzdálenostně v mapě a odehrává se z poloviny ve strmých skalách prahu ledovce po řetězech se zhruba dvacetikilovými bágly.

Autor článku

Přesto s údivem sledujeme následující tři dny, že naše batohy jsou o třídu větší a těžší než většina z těch, co se chystají podobným směrem jako my, patrně samí výletníci. Počasí se po několika dnech lepší a na chatě to houstne, vlci z údolí přicházejí s odhodlaným výrazem jeden po druhém a my nakonec přespáváme za 39 eur i s večeří, (slevy se nevedou) protože sháníme aktuální informace o přístupu pod Freney, a chatař co ví se vrací až k večeru. Všechny ledovce v Alpách jsou letos díky teplému počasí extrémně v pohybu a původní nástupy nemusí vůbec platit. Ráno vyrážíme do ledovce ještě ve stínu a kličkujeme mezi trhlinami na předních hrotech po nerozměklém ledu co to dá. Ledík vůbec nevypadá přátelsky a mám pocity jako bych dupal po zádech obrovskému krokodýlovi. Sklon a rozměry budí respekt a připomínají spíš fotky z Himalájí než z domácích Alp.


Bivak Ecles a Bruillardské pilíře


Bivak Eclés kam míříme je o 1300 metrů výškových nad Monzinem a připomíná orlí hnízdo.Dvě plechové budky na skalním hřebeni jsou vybavené dekami a pro přístup pod Freney i Bruilardské pilíře jsou strategickým zázemím, jak praví průvodce, lépe řečeno by to tu bez nich bylo dost v p... Původní plány příjemného aklimatizačního biváčku ve výšce 3850 m díky zítřejší bouřkové předpovědi rušíme a v jednu odpoledne nakonec všichni vyrážíme pod bližší Boningtonovu cestu na prostředí Bruilard. Původní plány na Freney nám bourá včerejší záchranka ve stěně, taky tři nerozhodní čekači kteří přišli před námi.


Houba v ledu


Dost depresivní je nástup do cesty dole rozbitým pilířem pod stálou palbou kamenů a ledu shora.Skála je tu odporná a vůbec nepřipomíná fotky betonové šamonické žuly z časopisů. Lezení není extrém, ale překáží nám batohy. Po sto metrech hrabání se nahoru a tahání batohů v mlze na polici se shodujeme, že směr moc krásy nepobral a že do zítřejší odpolední bouřky se v tomto duchu na vršek nemáme šanci dostat. Využíváme komfortní police a bez delších debat se shodujeme na biváčku schovaní pod převisem. Noc je i bez spacáků nezvykle teplá a při vaření vychutnáváme západ slunce.


Aleš na štandu



Stmívání na štandu


Ráno se budíme dřív než se slunce opře do stěny a zdrháme za menší dělostřelby z vršku než včera. Cestu zpátky už máme nachozenou a i když už jsme tudy za prase nechtěli nikdy jít, bez větších hrůz scházíme 3 výškové kilometry zpátky, a i když na hadry vychutnáváme návratové pivo. Přestože nás tíží pytel u pasu, všichni nadšení z netradičního Blanku z Itálie mažeme spokojeně autem domů.


Příprava na biváč



Na sestupu




Pavel Jonák   [úpravy] 09:14 21.08.2003

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 dotaz11:02:02 21.08.2003
Ahoj  ,zajimalo by mne jestli jsou tam natazene fixy nebo jestli jste to vyjistovali sami ,popr.kolik m lana je potreba a s jakou vybavou jste do toho sli.Diky martin
salamodpovědět 
 Re: dotaz19:04:18 21.08.2003
Nevim, ale: V tomto složení na fixy nešli:-)), a lana do dvojky 50m půlky či dvojčete, vše dohad.
Jinak hoši, pěknej pokus, ale z těch fotek to vypadá fakt hnusně, díky za inspiraci, kam nejet:-)))
Matyodpovědět 
 Re: dotaz10:22:56 22.08.2003
Jestli sem tam něco neviděl, tak to byly fixy, jinak matroš běžně - 2x60 lana, stopery,friendy,čtyry skoby,dvoje povlikačky, ale měli sme moc věcí navíc,místní chodí totálně nalehko.
Pavel Jonakodpovědět 

 Freny08:00:36 22.08.2003
Lezli jsme freney zacatkem srpna, nevite nekdo jak dopadla ta velka skupina z brna ?
Romanodpovědět 
 Re: Freny13:20:55 03.09.2003
Pokus o Freney skupiny z Brna skončil smrtelným pádem našeho kamaráda během traverzu ledového pole k nástupu pilíře. Přivolaný vrtulník už nemohl pomoci.Ostatní účastníky potom dopravil postupně do Courmayeru.
Pepaodpovědět 

 Trochu jiný svět10:10:36 22.08.2003
Pěkný srovnání s "druhou stranou". Dobrodružství dělá horolezectví a vrchol není všechno. Díky za motivaci.
Roman Maňásekodpovědět 

 Brnaci08:27:38 23.08.2003
My sme je potkali dole na parkingu a rikali, ze se nikdo na vrchol nedostal. Prej tam byli i lidi, co uz to sli a presto diky roztatym ledovcum bloudili. Rikali, ze co se chodi normalne 3 hodky, tak sli 7h...
My sme chteli jit Peuterey, ale kdyz jsme zjistili podminky, tak sme se na to radsi vybodli...
Davidodpovědět 
 Re: Brnaci11:51:27 25.08.2003
Diky za zpravu.
Romanodpovědět 

 mont blanc16:36:01 07.02.2009
ahoj,v dubnu se chystame vylezt mont blanc z italske strany.Chtel bych se zeptat jestli nekdo nema uz ztouhle cestou zkusenost a nedal par rad...predem dekuji a informace poslite prosim na email.bubacecek@seznam.cz
zdenekodpovědět