V tomto díle se napřed podíváme na hóódně pěkný skály u Aalkorbu a poté navštívíme „Kvakoland" poblíže Waischenfeldu (území se tak nejmenuje, ale to slovo ho pěkně vystihuje). Začátky lezení zde byly oproti jiným částem Frankenjury skromnější. Větší rozvoj nastal až v 80. letech se spolu s kvalitním jištěním Bühlerovými háky. Největší rozmach přišel až v 90. letech díky Stefanu Löwovi vytvořením nových cest na Mader Gedenkwandu a Rolandu Kraftovi, který na podzim roku 1997 otevřel Freudenhaus. Nakonec objevitelské nadšení místních vyvrcholilo „Kvakolandem". Pak je tu řada dalších skal, ale musí pro vás zbýt nějaký prostor pro objevitelské nadšení. Východiskem pro první popisovanou oblast je vesnice Aalkorb. Dostanete se sem údolím Wiesentu od Behringersmühle přes Doos a Waischenfeld. Za Waischenfeldem je obec Nankendorf, kde musíte odbočit doleva na Aalkorb, kterým projedete až na konec, kde rozumně zaparkujte u jakési kůlny. Majitel přilehlého domu byl velmi vstřícný a na rozdíl od motorkářů má lezce rád, že prý nedělají takový kravál, tak nám prosím nezkažte reputaci. Ke skalám dojdete po polní cestě kolem malé vodní elektrárny. Geckofels*** V dolním patře je jen jedna cesta Pepi, 7, kterou podle pavučin patrně leze tak 5 lidí ročně. Do horního patra vede zleva pěšina. Krom slunce a výhledu do údolí není horní část žádný med, samé bouldrové cesty náročné na sílu prstů. Už Harvest of Thorns, 8- vás prověří, ale nedejte se odradit a zkuste Rosenstoltz 8+/9-, jedno z nejhezčích mírně převislých 7-béček v Juře. Pro extrémisty jsou tu Traumpfad 9+, Love sucks, 9/9+ a Das Fünfte Element, 10-/10. Bohužel, je stěna z důvodu hnízdění ptáků voklobáků uzavřena od 1.2. do 31.7. Freudenhaus (Aalkorber Wände)***** Jedny z oněch skal, které nejenom dobře vypadají, ale také se na nich skvěle leze. Krom kvalitního bílého vápence nabízí tyto stěny řadu dalších výhod: ráno slunce, odpoledne stín, do stěny neprší a i kdyby, tak velmi rychle vyschne, k tomu pěkný rest plac a možnost koupání v náhonu. Co víc si přát? Snad méně lidí o víkendu. Freudenhaus tvoří 3 samostatné útvary. Skála úplně v levo nabízí 3 cesty: krásnou Bondage 8+/9- (8+,9-) při hraně, jedovatou Früchte des Zorns, 9 po jednoprstovkách a z hlediska etiky přiseknutím mírně nahořklou Wild at Hearts 10-. Prostřední část je zastíněná nižší skalka s 2 těžkými bouldrovými cestami Puffreis 9+, Silberne Sterne 10-/10 a jednou lehčí Rote Pumps, 7. Pravá část se dá považovat za hlavní sektor, mírně či více převislé cesty po dírách dlouhé 10 až 15 m uspokojí především sedmičkové a osmičkové lezce. Doporučené cesty: Schönheitsideal, 6+ vás nažhaví, Via Rammler, 7- rozparádí, Emanuelle, 7 uspokojí až do Ejakulation, 8 . Kdo má dost sil, neměl by vynechat Bondage 8+/9-, Golden Balls, 8+ a Golden Shower Queen, 8+, nebo si vylézt pro radost všechny sedmplusky. Mader Gedenkwand*** Je-li vám ve Freudenhausu vedro a ani koupání v náhonu nezabírá, jděte po cestě za roh a po chvíli uvidíte ve svahu do červena zabarvenou převislou stěnu o výšce 25 m. Cesty nadchnou spíše sportovní lezce a že zde bývá trochu fršno napoví už názvy cest Eisbär 9- a Stalingrad 9-. Spasswand* Ještě kus dále od Mader Gedenkwandu leží ve svahu Spasswand. Lezení tady není žádný špás. Posuďte sami. Silně převislá, tmavá, zelená, často plačící stěna v temném lese... Stěnu v době sucha doslova prosvítí bílé chyty „pouhých" 4 cest: Sheer Terror, 11- (autor Markus Bock) odradí krom obtížnosti i názvem, Kobra 10- bude taky pěkně jedovatá, název Blindsschleiche 9+/10- trefně vystihuje zdejší atmosféru - doslova Osleplý slepýš (nástup jako Kobra a nad policí doprava) a nakonec vás rozbolí hlava v Kopfschmerzgenerator 9+/10- Prostě tahle nepěkná stěna osloví jen naprosté příznivce těžkých kroků v pořádném záklonu. A hurá do Kvakolandu! Výchozí místo do Kvakolandu je větší parkoviště, které leží po levé straně v dlouhé zatáčce 1 km severně od Waischenfeldu, směrem na Nankendorf. Je tu pila, nějaká autodílna a odbočka na Breitenlesau (Hubenberg). V Kvakolandu jsou si skály velmi podobné, jeden základní rozdíl tu přece jen je. Jedny jsou vhodné pro horké letní dny a druhé naopak pro chladné dny, kdy svítí slunce, na některých můžete lézt i v lednu. Andeltodrom*** Přístup: Jděte po hlavní silnici směrem na Nankendorf až do pravotočivé zatáčky, po levé straně je louka, v pravé rohu louky je dobře viditelná lesní cesta - po té ne!!! V levém rohu téměř neviditelně začíná pěšina - tudy jo!!! Po lesní pěšině 120 m do kopce, pak je po pravé straně rozdvojený smrk (v popisu je jedle, ale pokud si to pamatuji dobře, byl to smrk, zlé jazyky tvrdí, že borovice, prostě rozdvojený jehličnan). Od něj doleva po pěšině 100 m k Andeltodromu. U tohoto útvaru mě zarážel rozpor mezi jednou hvězdičkou atraktivnosti na frankenjura.com a naopak velmi kladné hodnocení krásy cest. Když jsme stěnu konečně našli, tak jsem to pochopil. Ta atraktivnost skály na frankenjura.com znamená oku lahodící krásu a ne to, jak jsou tam pěkné cesty. Může se tedy stát, že na pěknou skálu vedou hnusný cesty a naopak. Andeltodrom je ten druhý případ. Jedná se o převis vysoký 7 až 10 m, ve středu je to slušná pětačtyřicítka, na krajích je o něco mladší. Na pohled nic moc, pod stěnou špinavý prach, tmavý a zelený vápenec, občas mokrý chyt, orientace k severu, brrr, jenže tenhle typický frankenjurský kvak má svá pozitiva. Nemusíte se zde bát deště a naleznete zde 10 pěkných cest od 6+ po 9+ (Hakuma matada, 9 , var. s dolezem cestou Jumanji, 9+ ), takže i méně výkonní lezci si mohou vychutnat kroky ve velkém převisu z madla do madla - „von henkel zu henkel". Je to pohybově krásné lezení, 5 tahů, najednou bandasky: „Dejchej vole!" „Bum!" „Proč? Vždyť jsem trénoval!" Partička se směje, a pár metrů za zády leje. Doporučené cesty: všechny, hlavně Kimballa, 7, Hatari, 8- a Cumbawamba, 9- . Andeltodrom leží trochu mimo hlavní části Kvakolandu. Ten naleznete takto: z téhož parkoviště přejdete odbočku na Breitelesau a vydáte se doleva podél lesa po cestě do kopce. A kolem ní to tak nějak všechno je... Harry Potter Wand** Stěna vhodná pro horké letní dny. Je otočená k severu, často mokrá, kolmá až dost převislá. Harry Potter nabízí 18 cest od 6+ po 9, v nichž upotřebíte kdejaké lezecké kouzlo, které poslouží k vyřešení bouldrového kroku či překonání bláta a mechu. I přes délku 8 až 15 m jsou cesty náročné na vytrvalost, leze se od prvního do posledního kroku. Club Wall*** Stěna pro chladné slunečné dny, až na projekty a bouldry ve spodním patře začínají cesty na terase nevhodné pro děti, i proto je to zde wunderschönen platz. Z police vede 5 cest a jedna varianta: 8, 9-, 8/8+, var. 8+, 10-/10 a 10+, všechny převislé, v bílém vápenci. Gummizelle* K jihu otočená mírně převislá 10 m stěna s 3 krátkými bouldrovými cestami: 8/8+, 9-, 8+/9-. Terrarium*** Kvak všech kvaků... Takový menší, ale čistý a prosvícený Andeltodrom. 45-stupňový převis vysoký pouhých 5 až 8 m, ale získá si vás slunečným místem nad údolím, neprší tam, a i kdyby to trochu zateklo, tak to velmi rychle vyschne. Styl lezení je ve všech cestách stejný - převis jako prase po dírách a dírkách. Šest cest od Kantehangel, 7+/8- po Monokultur, 9+ (fakt je po jednoprstovkách) a jeden traverz za 8. Občas kolem proběhnou ovce, byly krásné, zeptejte se Hopa, ale prý nedosahují kvalit figurín za výlohou... Jo a taky cestou nevyšlápněte ovčí exkrementy, většině majitelů vozů to vadí. Doporučené cesty: Wishing on a Star, 9- na potrápení šlach a všechny osmy na celkové protažení zad. Schlumpfendorf*** A zase k severu, kolmé až převislé stěny do výšky 15 m, ve 2 oddělených masivech je 18 cest v 8. až 10. stupni, náročné na sílu prstů, poměrně málo navštěvovaná klidná oblast, kde správnému sporťákovi jistě nějaká ta cesta snadno padne do oka. Tak to byl Kvakoland. Malé, ale pěkné, někdy... Další skály jsou v okolí Waischenfeldu a dále po proudu Wiesentu, od krátkých převisů po stěny vysoké 40 m. A opět jsem tu našli pár perel, tak se těšte.
|