Katka Chudobová se letos zařadila mezi hrstku našich žen, které mají přeleznou obtížnost 10 (8b). Ve Frankenjuře nejprve vylezla Hänsel ohne Gretel a poté Primeur De Luxe. K tomu nasbírala i několik referenčních 10-, jako Nikitu, Sodom, Osho. Katka na tyto výkony měla už dlouho, ale až nyní podle ní uzrál ten správný čas.
Vždycky nevím, jak mám začít rozhovor, a tak ze sebe teď vychrlím první otázku, která mě napadla: Proč až teď začaly padat ty desítky – vždyť svaly hrály, trénovanost byla, na stěně odkrouceno spousty hodin, stejně tak i na skalách…? Zkrátka, když jsi vylezla Hänsel ohne Gretel letos v létě, řekla jsem si, jo, konečně, měla na to…
Jé, děkuju… myslím ale, že to bylo tak akorát, chtělo to ten čas. Lézt jsem začala až jako dospělá na vysoké škole. První roky jsem pořádně neměla s kým, nikoho z lezení jsem neznala, tahala jsem na stěnu kohokoli, kdo se nechal a plácala se v začátečnických chybách… A nějaký extra lezecký talent jsem myslím taky nebyla:) Až po několika letech jsem začala lézt na Ruzyni a od Vaška Maliny se učit co vůbec s lezením a jak… Objev „kozí nohy“ byl pro mě po pěti letech lezení objevem Ameriky! Ale pořád to bylo dost o síle a o umělce. Řekla bych, že trochu lézt, přemýšlet a používat nohy na skalách se učím až nějakých posledních pět let od Honuly – tedy Horákose (Horák Jan). Ten má na lezeckých večírcích dodnes celkem úspěch s historkou, jak mě viděl poprvé lézt na skalách (Hitchhike na Kroťácích): Robot na skále, síla prýští, nohy „hamtaj“ jak kopýtka… asi to musel být fakt zážitek:) Přijde mi, že až teď si to všechno tak nějak sedlo do sebe, že to tak nějak dozrálo… i když, prostoru pro zrání je tam tedy pořád víc než dost:)
Katka Chudobová v Hänsel ohne Gretel 10, Frankenjura
foto by Horákos
Co sis vůbec řekla pro přelezu Hänsel ohne Gretel?
No konkrétně vlastně ani nevím. Ale spíš než: „Tak a teď to tam začne padat,“ jsem to cítila jako, „uff, tak mám taky svou desítku, mám splněno.“ Vždycky koncem léta si říkám: „Ještě musím stihnout to a to, kdo ví, co bude příští rok, jestli to ještě půjde,“ ale to má asi leckdo, že…
Takže, letos to máš za čtyři 10-, bylo by jich šest, ale dvě jsi shodila a dvě desítky. Která tě hřeje u srdce nejvíc?
Jasně že desítka je desítka, o tom žádná, ale taková Nikita! To je prostě extra lezení. Je tam všechno: boulder, blbý cvakání, ladička, vytrvalost, skok na závěr. Zatím nejhezčí cesta co jsem lezla. Nebo Osho a celkem i ten Sodom, vlastně co ti budu povídat, určitě si je pamatuješ:) Super je i novější Polymorphie. To jsou cesty na které si člověk vzpomene: na jednoprdu v Polymrphii, boulder v Oshu a skok v Sodomu. Po těhle routách si to ostatní z Rolandů - i když je to taky super lezení, člověk za 10- prostě zapsat nemůže. Snad teď moc nepíchnu do vosího hnízda… Stejně důležitý je pro mě dát to „na poctivce“ (dobře, nebudu se naparovat, on by mě Horákos stejně ani jinak nenechal). Mluvím o „specialitě“ lezení RP s druhou, třetí cvaklou… Jasně, každej si to může lézt jak chce, ale pak je to přece úplně jiná cesta! „Já bych to jinak nevylez,“ mě spolehlivě dostává… Třeba cvakání druhý v Oshu z tý patičky, nebo Inkvizice, Slimlina dokonce až u třetí… To tý cestě dává přece úplně jinej rozměr a pak po nějaký době si vzpomeneš hlavně na tohle, na tu klepačku, jestli při tom vykrosim a bude to nebo nebude podlaha… ale možná to moc rešim, jsem pod vlivem poctivce Horákose:)
S tím s tebou souhlasím! A jaký byl příběh s Jeníčkem bez Mařenky? Byl Jeníček bez Mařenky přístupnější, nebo jsi ho uplácela perníčkem?
Ten boulder dole u druhé je docela na prsty…
No Jeníčka jsem právě ani moc neuplácela. Jasně, že než jsem vymyslela ten boulder, visela jsem tam půl dne jak pytel a připadala si jak úplnej blbec. Jistič byl ale trpělivý, ostatní povzbudili. Další návštěvu jsem byla najednou u druhý. Boulder už jsem pak chodila celkem bezpečně, ale problém byl v dlouhým nátahu u předposledního presa. Po tom spodku se tam najednou člověk nevyprsí, jak by potřeboval. Celkem jsem v Jeníkovi strávila tak pět dní, víc to nebylo. Pak byla na řadě Nikita. Horákos se vrtěl v Blow jobu, ve všech cestách se potily stále stejné tváře, místňáci z Bamberku, frantíci a španěláci v bydlících… na Holzgaueru to bylo fajn.
Katka Chudobová v Hänsel ohne Gretel 10, Frankenjura
foto by Horákos
Na prsty je ostatně všechno v Juře. Takže jurský styl ti nevadí? Mně vždycky dlouho trvá než si na něj zvyknu a pak jsem ráda, že jsem ve zdraví přežila…
Lezení v Juře se mi hrozně líbí - intenzivní sportovní cesty, i když třeba někdy kratší. A i jinak to tam máme prostě rádi. Pokaždé můžeš jet na jinou skálu, pokaždé můžeš spát jinde, žádná jedna „tělocvična“ kam proudí každé ráno stejné davy lidí. Ale jinak máš pravdu, na prsty to tam teda je. Jinde nejsou dva lezecké dny v kuse až tak problém, ale v Juře už je to fakt „vo prsty“. Když to jde a chceme zkusit něco těžšího, snažíme se jezdit na tři dny, abychom mohli mezi lezením dát den volna. Hodně tam pak couráme po lesích, chodíme na houby… I pro normálního tůristu je tam krásně. Můžeš nechat auto kdekoli, aniž by ti ho někdo vybílil… Ach jo, snad to do jara všichni vydržíme, viď…
Měla jsi někdy nějaký lezecký úraz?
Přímo, že by mi něco ruplo nebo jsem hodila podlahu, naštěstí ne, ťuk ťuk ťuk… S patáliemi z přetížení mám ale zkušenosti bohaté, ostatně jako asi každý, kdo trochu tlačí na pilu. A je to spíš horší a horší - s přibývajícími roky a těžšími cestami… Několik posledních let mi vždycky minimálně dva měsíce trvá, než se dám po letní sezoně do kupy. Loni jsem bojovala s loktem, teď nemůžu vyhnat zánět z prstu. Když to přijde na podzim, tak je to ještě dobrý, ale když člověka začne bolet prst na jaře, po zimním boulderingu a zrovna když to začíná jít, to je fakt na pytel. Ještě že máme Filipa a Máku. Trénovat jak magor a něco si servat, to není až takový problém, ale dát to pak do kupy…
Podle čeho si v Juře vybíráš cesty? Dokážeš odhadnout, co ti bude sedět?
U cesty je pro mě nejdůležitější jméno - takový ty jurský klasický 10- co si člověk prostě vylézt musí, takový to povinný vzdělání! A je u nich záruka, že to bude fakt parádní lezení - žádný kvak o třech krocích a deseti metrech vomáčky… Cesty, který člověk znal, už když lezl sněhuláky a s posvátnou úctou pokukoval po lezcích, co je zkoušeli. Pamatuju si, jak jsem jednou viděla rozcvičovat pod Witchcraftem malinkou Japonečku, ženskou! Byla jsem jak u vytržení :) Člověk už o těchto cestách slyšel tolik vyprávět, že nějakou představu má. Jo, myslim že to tipnu, naštěstí… protože když už do něčeho vlezu, těžko se toho vzdávám:)
Katka Chudobová - Treibjagd 9-, Frankenjura, 2005
foto by Václav Malina
A jaký typ cest ti vlastně sedí?
Spíš silovější převislejší cesty. I když se snažím svou „brilantní“ kolmo-technikou něco dělat, třeba do Peace Makera bych se asi pustila těžko. Mimochodem, to je 9+ co?
To teda jo, řádný! Neměla jsi zálusk na další těžké cesty někde mimo Juru? Nepřijde ti lezení v Juře trochu jednotvárné?
Jo, člověče měla bych teď náladu někam dál, i třeba s ohledem na ty prsty. Nikdy jsem nelezla ve Francii, ve Španělsku, fakt, nekecám… Neměli jsme s Horákosem kvůli mé i jeho práci moc možnost vyrazit někam na dýl. Jura pro nás byla výhodná i z tohohle důvodu. Teď bychom to ale chtěli trochu napravit, snad to půjde. Alespoň jednou na jaře a jednou na podzim…
Stejně, když se kouknu do tvého deníčku, tak už v roce 2007 probíhaly velké náznaky tvé narůstající formy – několik 10- a několik 8a. A letos naskočily ty desítky. To je neskutečný posun. Prozraď recept?
:) to jsou silný slova. Myslím, že se to spíš tak usadilo. Není problém nabouchat sílu, i když síla v prstech je myslím dlouhodobou záležitostí. Kumšt je sladit to s technikou, postě začít lézt… A hlava! Nevypouštět pokus, když člověk udělá nějakou chybu - s tím jsem měla dost problém. Fakt se zkoncentrovat a valit úplně na hraně. Už jen ten intenzivní prožitek je něco! I když tu cestu člověk třeba nevyleze.
A půjdou i další desítky a i těžší?
Nikdy by mě nenapadlo, že vůbec nějaká desítka někdy padne. V těch nejdrzejších snech jsem si myslela na nějakou tu 10-, takže i když by to u těch dvou desin zůstalo, bude to fajn. Ale k tomu na co se ptáš. Když budou držet prsty, lokty… nějaká ta desina by snad ještě jít měla, dál už teda nevím. A i kdyby ne, věšet se z toho snad nebudu…
Věříš v to, že lezec zraje jako víno a zlepšovat se dá do pozdního věku? Ale jo, jen musí mít člověk to štěstí se zdravím, pak se dá skoro všechno.
Na umělé stěně trávíš dost času a to proto, že jsi trenérka lezení na plný úvazek. Není to někdy náročné: pořád samé lezení – v práci i po práci?
Jo, někdy toho je hodně. V zimě jsem na stěně a workuju, aby pak byl v létě čas a nějaký peníze na vlastní lezení…
Proč sis tuhle práci vybrala?
Nějak to tak vyplynulo. Studovala jsem trenérství na FTVS - školu, která tě má naučit, jak někoho učit nějaký sport. Když přišlo lezení, nebylo o čem přemýšlet. Několik let jsem před tím jezdila s Adventurou, hlavně šmodrchat a vést programy na vysokých lanových překážkách, ale nějak mi to nabourávalo lezení a ty večerní rauty, to nešlo vydržet :) Jsem fakt ráda, že to takhle dopadlo…
Katka Chudobová v ABS 9+/10-, Frankenjura, 2007
foto by archiv Katka
Odhadneš hned napoprvé, kdo u lezení zůstane a kdo ne? Výrazným netalentům popřípadě doporučíš kuželky:)
Kuželky nedoporučuju nikomu. Proč by mělo bejt lezení výsadou jen pro talentované, štíhlé… Ne, vím jak jsi to myslela a ty asi taky rozumíš… Umělých stěn je jako máku a je tam místo pro všechny. I když se bude někdo celej život plácat ve čtyřkách, na ten prožitek má přece nárok taky, ne? Jasně, skály je trochu citlivější téma, a Disneyland bych ze skal taky nechtěla! Než ale o výkonnosti, je to o dodržování pravidel: chovat se slušně, nedělat bordel, neřvat jak na lesy a trocha pokory taky nezaškodí. To se snažím vysvětlit i lidem, co s námi na skály jezděj. Je to ale opravdu jen malej zlomek lidí z překližky a většinou jsou to lidi, kteří už takhle uvažují. No a nagelovaný šampón, co se bojí mravenců, na té překližce i zůstane…
Máš tedy ještě sílu po kurzech lezení trénovat sebe?
Kurzy mám většinou odpoledne a večer, když jdou lidi z práce nebo ze školy, takže sama trénuju dopoledne. Ale jinak by to stejně asi ani nešlo. Má-li lekce k něčemu být, nestačí jen lidem rozdat věci a úkoly, nebo vysvětlit jak se váže osma a jistí (i když je to v některých lezecký školách celkem běžný jev). Snažím se na kurzech fungovat fakt na 100%, takže po dvou lekcích už bych se ke svému lezení prostě nedokopala. Vlastní trénink mě vysaje mnohem míň, než když někoho trénuju. Ale je to super, když pak vidíš ten nepříčetnej výraz, oči jak tenisáky, když se někdo poprvé vysápe ke stropu, nebo: „No jo, máš pravdu, ono to fakt funguje!“ Když někdo po hodině odporu pochopí, jak má „vykozit“:) Troufla bych si říct, že z některých kurzistů se opravdu stali mí přátelé, a hrozně ráda se s nimi potkávám na skalách už jako normálními hotovými lezci…
Jak tvůj trénink vypadá, kolikrát za týden, co se ti za ta léta osvědčilo?
No, bohužel pozoruju, že snesu čím dál tím míň - myslím kvantitu. Dvoufázový trénink už člověk fakt nekousne, většinou ani dva dny za sebou, oni ti „staříci“ fakt nekecali!! A to je mi teprve 34 (teda za pár dní). Co bude člověk dělat za deset let!? A co se mi osvědčilo? V zimě tři měsíce pořádného boulderingu, úplně stačí 3x týdně hoďka a půl (no, není to klasický bouldering pokus-odpočinek, ale snažím se lézt furt, spíš takový silově-vytrvalostní trénink. Pak to trochu doladit na stěně a pak na skalách …a nejlíp něco shodit, ale to je teda taky pruda, musí být motivace :)
Chodíš do posilovny?
Posilovně se plánovitě vyhejbám. Jsem spíš silový typ lezce, takže když ještě buším v posilce, jsem sice silná jak silnice, ale v lezení je to spíš kontraproduktivní, lezu pak jak robot… Stejně člověk většinou končí na prsty a s těma v posilce nic neudělá. Já mám navíc se svým somatotypem zbytečnou tendenci k nabírání svalů a to taky zrovna nepotřebuju… Ale jasně, pro některé typy lezců je posilka určitě přínosem.
Máš i odpočívací fázi?
Jo jo, i odpočinek je důležitej. Tělo si prostě vorazit musí a i hlava pak má do zimního tréninku neskutečnou chuť! Akorát se mi v posledních letech podzimní odpočinkově-léčící období protáhne o dost víc, než bych chtěla, kurňa noha, kdyby tak šla porouchaná část vyměnit…
V Juře jsem potkala kamarády z Francie a ty mi říkali: “ Jo to je ta, co pořád jí oříšky a nic jiného?“ Fakt nejíš nic jiného? Dbáš na stravu?
Myslíš Drlíkovce, nebo Katy se Sebem? Člověče, to jsou všechno tak fajn lidi, nikdy by mě nenapadlo, že si s takovýma lezcema někdy budu moct povídat o lezení, nebo dokonce že s nimi polezu stejný cesty! Čím víc to lidem na skalách šlape, tím jsou skromnější a pohodovější, ale ono je to prý tak ve většině sportů. Jo, jídlo… no to je teda náročný. Jsem extrémista a k tomu hrozně ráda jim - s lezením se to ale moc neslučuje. Navíc jsem výrazně mezomorfní (mezo=svaly) typ. Když jsme si ve škole měřili somatotypy, musela jsem výsledek 2x přepočítávat, neb docentka říkala, že to je blbost, že u ženy to takhle vyjít nemůže. A na lezení je tohle dost nanic - hlavně do dírek v Juře, kdo se s tím má tahat… I když jsem nejhubenější, všichni mi hádají tak o pět kilo míň, než ve skutečnosti mám. Takže když chci v létě něco vylézt, fakt toho moc nesním, resp. se snažím si vybírat. Jó oříšky, to je ono! Tuňáka jíme po kilech, tvaroh, bílky a hořkou čokoládu :) Ale o lezecké pauze, to jsou hody!
Na venkovní bouldry ale nejezdíš?
Párkrát jsem byla, je to celkem zábava, ale zas až tak mě to nechytlo. Navíc na podzim vždycky něco léčím, v zimě se bojím o prsty, mám s mrznutím prstů dost problém i normálně, a na jaře mam pocit že se musím spíš rozjet, hrnout a hrnout…
V čem vidíš u sebe jako hlavní klíč k úspěchu a posunu, co zabralo a co naopak ubralo ve výkonu?
Jak říkám, síla je sice důležitý předpoklad, ale samotná není k ničemu. Člověk by měl k lezení přistupovat komplexně – to zní jak do nějaký příručky, že :) Snažit se cítit ten pohyb, jak říká Horákos, splynout se skálou, neznásilňovat ji… No a pak ta hlava…
Gutoffka
foto by Václav Malina
Konečně se dostávám k otázce, kde a kdy tě lezení nakazilo? Jé, to byly časy! Pamatuju si na to jako kdyby to bylo dnes. Tehdejší přítel (už dávno neleze) mě vzal na Brumlovku, když jí Svišť s kluky dostavovali. Měli puštěného Vlastu Redla a Svišt (asi zná pravidlo o chválení) mi řekl, že kecám, že jsem nikdy před tím nelezla… Pak jsem se na fakultě přihlásila na Lezení I. Chodili jsme se Slávkem Vomáčkou a Soňou Boštíkovou každej čtvrtek od čtyř na Ruzyň. Ve středu večer jsem byla bez sebe blahem, už zítra! A ve čtvrtek večer jsem upadala do depresí, zas až za týden! Tak jsem k tomu teda aspoň posilovala, pořídila jsem si domů hrazdu, balknu a činky a za tři měsíce jsem vypadala jako stěhovák …Proboha jestli to tady vůbec můžu prezentovat, takový trestuhodný počínání! jako instruktorka lezení :) Ale žádný kurzy a horoškoly tehdy ještě nebyly, do oddílu se taky člověk dostane spíš na doporučení než že by se každej třásl na to učit lézt nějakého nýmanda… a cvičit jsem mohla sama. Pak jsem objevila Bebeso a chodila jsem tam sama skoro každý dopoledne. Pamatuju si, jak mi Andrej říkal: (znal mě tuším od Soni) „Ale vždyť ty studuješ fakultu, vždyť přece musíš vědět, že to co děláš je blbost.“ A já říkala, to jo, ale tohle je něco jinýho, já to zmáknu:) Do tý doby jsem nic podobnýho nepoznala. Jsem z hudební rodiny, táta je hudební skladatel, já jsem bohužel taky nebyla úplně hluchá, takže jsem měla všechno přesně nalajnovaný. Dvanáct let jsem hrála na klavír, zpívala v Bambini di Praga …a strašně mě to nebavilo, ale myslela jsem, že to tak je v pořádku. Až na střední (měli jsme skvělou tělocvikářku) jsem řekla, že fakt ne, že nebude konzervatoř, ale FTVS - to byl doma poprask :) No a pak už to šlo rychle. Ještě tam bylo potápění, jako takový mezistupeň, to mě fakt bavilo a i jsem na to měla celkem psychiku, ale s lezením bylo rozhodnuto.
Co tě na lezení nejvíc oslovilo?
Já to nedovedu popsat, prostě mě to fakt vzalo. A pak ta další etapa, když už se člověk o sebe uměl postarat i na skalách… Srbsko, spali jsme nahoře v domečku… no, upřímně… moc nechápu, jak jsem do těch cest mohla se svou tehdejší výkonností vyrazit:)
Objevovala ses i na našich závodech ČP. Jaké bylo tvé nejlepší umístění?
Tehdy to pro mě bylo hodně důležitý a nevynechala jsem jediný závod. Zpětně ale musím říct, že závodní typ asi moc nejsem. Jsem zbytečnej nervák. Když se ode mne nic nečekalo, zalezla jsem vždycky tak, jak jsem na to měla. Když už jsem ale jezdila na závody s tím, že bych měla něco předvést, byla jsem strašně vyklepaná a podle toho to i vypadalo. Pamatuju si jak se Zuzka Fisherka upřímně divila: „Jak to, že ty vždycky zalezeš takhle pod svými možnostmi?“ Sílu jsem měla v některých ohledech větší než teď, ale neuměla jsem to nějak zakomponovat do toho projevu. Bedna byla celkem standardně, nejlíp jsem byla tuším druhá na poháru a čtvrtá na republice.
V roce 2005 ses stala reprezentantkou ČR v lezení na obtížnost. Co to pro tebe znamenalo? Jezdila jsi na SP?
Na světáky jsem jezdila a jsem strašně ráda, že jsem to mohla zažít. Bylo pro mě úplně neuvěřitelný, že jsem byla v tý samý izolaci s bábama, o kterých jsem jen pár let před tím četla v Rock Stars). Byla jsem jak u vytržení, když jsem na svým prvním svěťáku v Imstu přišla do izolace a tam takový brutální záda… to se rozvičovala Marietta Uhden… Nebo když jsem ve výsledkovce na MS v Mnichově viděla Luisu Iovane někde za mnou. Jasně, byla už to tehdy taková paní… ale pro mě to bylo sci-fi.
Katka Chudobová - SP v Chamonix
foto by archiv Katka
Jaký je tvůj názor na reprezentaci v lezení na obtížnost na skalách?
No, to je ožehavé téma… Osobně proti skalní repre nic nemám, jsou to ti nejlepší a mají právo na podporu od svazu, i když praktický význam… Přijde mi to celé dost zamlžené… Jaká jsou kritéria či výstupy, podle kterých jí Juráš vybírá? Na co se trenér s jednotlivými členy soustředí? Jasně, prostředky které tak můžou mít k dispozici nespíš žádnou systematickou práci neumožňují …tedy pakliže by do toho trenér nebyl ochotný dát velký kus sebe, jako v některých jiných reprezentacích. Takže spíš než „budete s trenérem systematicky pracovat“, to na mne působí: „Jó, dobře Vám to šlapalo, tak tady máte nějakou kačku za odměnu na výlet.“ OK, jenže když pak ještě oficiální zpráva vyvolává dojem, že repre soustředění byl teda cool vejlet s večerní chlastačkou pro vybrané… Potom chápu, že běžný lezec, který očekává od ČHS hlavně výměnu jištění na skalách, práci s mládeží atd. to může vnímat trochu s nelibostí. Jak ale říkám, osobně proti existenci skalní repre nic nemám a těch pár kaček, co jim tak ČHS může přispět mi nepřijde jako až takový problém. Konec konců, taky jsem byla v repre a svaz za mě na soutěžích taky něco zatáhl, i když jsem díru do světa neudělala (taky měl svaz poněkud tlustší rozpočet), takže by bylo trochu mimo místu teď něco křičet.
Patří podle tebe lezení na olympijské hry?
No, já ani nevim, nepřemýšlela jsem o tom… jako žádnou tragédii to nevidim, že lezení na OH není… Kdyby mělo bejt zařazený, vnímala bych to jako dobře, ale upřímně, možná to rychlolezení, ale obtížnost asi moc šancí nemá…
V práci ti musí projít pod rukama spousty mladých lezců. Jak vidíš nastupující generaci. Berou lezení víc jako sport nebo životní styl?
No, řekla bych, že ti co začínají teď, už většinou berou lezení spíš jako sport. Lezení zažívá obrovský boom, každé dítě chodí na lezecký kroužek a každá holčina zkusí vedle aerobiku i lezení… Neřekla bych ale, že je to špatně. Jsem tělocvikář, ať se lidi hýbou a na umělce je místa dost. Jenom je potřeba, abychom tenhle přístup nezavlekli i na skály!
Jak to máš ty: sport/životní styl?
Obojí! O sportu je to samozřejmě taky, z čísel má člověk radost… Ale čím dál tím důležitější je pro mě jen naházet věci do auta, vyrazit do skal, večer si dát vínko s přáteli a být prostě v přírodě …i když třeba jen jistím, protože léčím prst. A paradoxně, čím víc to tak beru, tím tam jdou snadněji i ta čísla… Přijde mi že v Praze přes tejden tak přežívám a žiju pak o víkendu na skalách - kurňa to je hrozný klišé, ale ono to fakt takhle odpovídá. Takže asi spíš ten životní styl. Mí rodiče tomu doteď nerozumí „a že jednou nezůstanete doma a neodpočinete si, a co už nějaký děti taky“ :)
Katka Chudobová
foto by archiv Katka
Takže co děláš, když se dostaneš z té tělocvičny a do skal se nejede?
Hrozně rádi s Horákosem jen tak couráme. „Já bych chtěla na výlet,“ Honula zapíchne prst do mapy, „tady by to mohlo být pěkný,“ vobujeme zablácený boty a jdeme to tam prošmejdit. Koukáme na zvláštní stromy, přemýšlíme jak tady ta rokle vznikla… máme to tak rádi.
Tvůj přítel Horákos je také výborný lezec, jak snáší to, že jsi momentálně v žebříčku na Lezci před ním?
Neřekla bych, že je to problém. Myslím, že Honula na to prostě má. Jasně že chlapi jsou ješitní, ale kdo už to má v hlavě trochu srovnaný, nemůže ho to přece položit, ne? Navíc, ten kdo u nás umí lézt je pořád Horákos a nic na tom nemění ani to, že já občas udržím pár menších chytů… Každopádně by mi úplně stačilo, když bych ve 46 letech lezla to co on… ale to už dle současného stavu prstů soudím, že neudržím ani hrnek s kafem :)
Máš lezecké vzory?
To by bylo nadlouho, jasně že člověk kouká komu to šlape a obdivuje současné i dřívější výkony. Fajn je ale i to, že ti největší lezci jsou většinou strašně milý a skromný lidi. Baví se s tebou úplně v pohodě, podají ti ruku, pochválí, i když to co lezeš pro ně musí být legrační… Toho si vážím.
Kam bys ráda své lezení ještě posunula a jaké máš plány do budoucna? Lézt co nejdéle! Aby to takhle ještě alespoň pár let vydrželo!
Takové to otřepané :-) : Dík za supr rozhovor, hrozně fajně se to četlo. Jsem fakt rád za tyhle rozhovory, člověk si pak i něco vezme z dalších pohledů na věc, nehledě na motivaci. Díkes
Článek hezký, hlavně se mi líbí rozdělení mezi sport a životní styl. Teď mne nekamenujte, píšu to z pozice sportovního lezce a jen jako názor. Nic víc. Lezení jako sport mám rád. Lezení jako styl nechápu. Jaký význam má, že někde hluboko v lese přelezu nějaký šutr? Osobně bych bral, kdyby ten pohár nebo republiku vyhrála. Ale že někde přelezla nějakou cestu? Asi je to náročné, já bych na to neměl, ale tak nějak mi uniká smysl :-( Ale to vlastně obecně třeba i u toho příspěvku, kde Adam přelezl ten nejtěžší boulder. Když vyhraje závody, super. Ale co z toho, že někde přelezl nějaký kámen? Mohl by mi někdo nastínit, co na tom je? Chápu, že někdo chce být na závodech první nebo nej na světě. Ale když čtu ten článek, tak proč si ničit prsty a ruce (ano, vždyť celým článkem se prolíná léčení a úrazy) pro nic?
Protože pro tebe je lezení jen ten pohyb po skále, resp. podle příspěvku asi spíš jen po tý překližce. Jenže lezení není jenom o tom co se děje na skále, ale i o tý omáčce okolo. Balení, vypadnout z baráku, někam dojet, chvíli to hledáš, jseš tam s partou, nebo poznáváš nový lidi, pak něco lezeš, někdy zjistíš, že uplně něco jinýho, než sis našel že by to mělo být. Projdeš se přírodou, nádherný výhledy, chlastačka a hraní na kytaru večer u ohně, děsná kosa ve spacáku, když ti někdo vyfoukne karimatku... Čekání na počasí má taky něco do sebe. Prostě je to mnohem komplexnější, než - vyběhnu z práce, tři hodiny se drtim někde, kde trefim i poslepu a jdu domu koukat na fotbal... Jinak - rozhovor i názory Katky super, díky za to, bylo to fajn počtení...
Asi máš pravdu, lezu po překližce a baví mne to. Občas zajedu i na skálu, ale právě vše, co jsi popsal, mne nebaví. Chci si zalézt, ne absolvovat vše, co je s výjezdem do skal spojeno.
Jen jsem se ptal, nebylo to myšleno špatně. Snažím pochopit, proč se tu oslavuje přelez kusu skály někde a nevěnuje se více pozornosti závodům, výsledkům a celkově lezení jako sportu. Závody v lezení na skále nejsou, nebo ano? Myslím třeba mistrovství republiky nebo světa. K mému příspěvku mě právě dovedla zmínka Katky o ČHS. Ze svého hlediska chápu úlohu ČHS, který zastupuje právě lezce-sportovce, jako organizaci, která má podporovat lezení jako sport a financovat dorost a závody. Nějak nerozumím tomu, proč by ČHS měl financovat výměnu jištění, když je to jen zájmová činnost. Sám píšeš o večerech u ohně, chlastačce, kamarádech ... Fakt má ČHS podporovat toto? Nemělo by toto být v náplni práce místních klubů a oddílů, kde by si měli třeba lezci platit příspěvky? Když chci lézt na překližce, musím zaplatit vstupné. Když někdo chce lézt na skále, tak má vybavení zdarma (nýty, kruhy, mailonky ...) a ještě si na něj stěžuje. Není to nějaké podivné? Z tohoto hlediska má lezení jako sport prakticky nulovou podporu i když se lezecký sport (obtížnost, rychlost, boulder i drytool) odehrává právě na překližce. Tak trochu rozpor ...
Proč blbej? Někdo si koupí sporťáka, jinej offrouda ... prostě každý má rád něco, a něco mu naopak nesedí, tak to snad má být. Pravda je, že původní dotaz "co na těch skalách máte" je nesmysl, bo když to nechápe sám(což není žádná chyba nebo tak), tak mu to těžko někdo na netu vysvětlí.
Jak se to vezme, zase tak nesmyslné to nebylo. Ta jedna odpověď to vystihla celkem dobře. Nejde jen o lezení, ale o to všechno s tím spojené. Lezu rád, ale než bych jel do Jury, skočím si na Smíchov. Asi jsem blbej překližkář, jak tu bylo řečeno, ale baví mne lezení z hlediska pohybu a i občasného přemýšlení. Já se tím dotazem chtěl dostat k podstatě věci a roli ČHS v tomto sportu. Lezení mne zajímá především z hlediska závodů a sportu. Nechci teď ale hodnotit ani jeden z pohledů, každý má svůj plus i mínus a jsou vzájemně nesmiřitelné a neslučitelné (ty nechápeš, jak mohu lézt i v létě na překližce, já nechápu, co má kdo na lezení skal a trempinku). Svůj příspěvěk jsem napsal jako reakci na zmínku o ČHS a jeho roli v lezení. Tedy spíše o neroli :-)
Že někdo leze i v létě rád na překližce se dá pochopit snadno, každej jsme nějakej a proč ne ... ale zkus si někde zjistit, kolik členů svazu se věnuje soutěžnímu lezení a jaký je jejich podíl na členské základně. Bude jich pět a půl. A ta drtivá většina chce mít za své peníze(protže peníze svazu jsou fakticky jejich peníze)fakt raději kvalitní jištění na skále, aby se nezabila, než jimi přispívat v nějaké větší míře soutěžním lezcům, kteří je až tak neberou.
To, co Ty popisuješ je právě vnímání lezení jako sportu. Pracuji jako instruktor na jedné stěně a pozoruji tento trend okolo sebe. Spousta lidí přistupuje k lezení jako k alternativě posilovny. Prostě jinej druh pohybu, který je baví víc a ve kterém chtějí dosáhnout nějakých úspěchů, takže to, co říkáš Ty je z tohoto hlediska naprosto pravda. Pro mě ale je lezení opravdu to vše, co jsem popsal nahoře. A pokud vezmu lezení jako takové, tak zážitek z nějaké alpské vícedélky, nebo z cesty na některou z věží v kterékoliv pískařské oblasti je něco s tréninkem na stěně naprosto nesouměřitelného. Protože pokud se v cestě, kde to od druhého kruhu je pořád ještě na podlahu, pořádně vybojíš a pak ji dolezeš, tak na vrcholu zažiješ něco, čeho se nedá dosáhnout přelezením sebetěžší cesty v hale. To je asi ten pravý důvod proč lezení a proč venku (proč ne jen tramping). A to nezáleží, jestli jsi lezl pětku, nebo jedenáctku, ten pocit je protě... skvělej. A to je právě ten životní styl. Jenže lidi, kteří tím takhle žijou jsou ti skromní lezci o kterých mluví Katka. Dle mého názoru úloha ČHS při výměně jištění atd. je dána historií, protože ČHS vzniklo jako podpora vysokohorských výprav a na písku se trénovalo. Dalším vývojem tak, jak je nastolen, máš pravdu Ty, ČHS by místo skal mělo asi skutečně podporovat např. vznik, nebo provoz stěn. Naštěstí (pro lidi jako jsem já) tam jsou stále ještě lidi, pro které je pohyb v přírodě důležitější, než pohyb po uměle vytvořeném terénu. Možná právě proto, že chybí ty všechny starosti okolo, které Tě nebaví, možná taky proto, že chybí ty emoce s tím spojené (teď myslím se samotným výstupem) - hledání cesty, strach, euforie z úspěchu. Jsme asi moc komplikované osobnosti a potřebujeme k životu víc, než jen fyzickou dřinu. Tvůj náhled není špatný, jen jiný. A možná to je tak dobře, protože tím se oddělujeme a vzájemně si nepřekážíme. Tož asi tak. Snad bych jen rád dodal, že díky lezení venku jsem našel spoustu skvělých lidí všude po republice i v zahraničí. Na umělé stěně je to lezení jaksi méně osobní. A co se týká závodů - na skalách se dělali závody dříve, v dnešní době je jednodušší dělat je na překližce. Nicméně bouldrové závody venku stále probíhají. Namátkou Petrohrad, Liberec, Chřiby,...
Bal jsem se dne kdy si toto prectu. No a je to tady. :-) Sarkasmus... Mozna je to o tom - predstav si to - ze nekdo se k lezeni nedostane z tepla lezeckeho centra ale pres trekking, VHT atd. Pro mne osobne je outdoor pri lezeni ta nejvyssi pridana hodnota lezeni. Pokud jeste prelezes nekde daleko v horach nebo i na skalach nejakou fajnou linku je to nepopsatelny pocit uspokojeni. Vzdycky si tehdy rikam ze ty metry na stene a padani do bouldermatky za neco staly. Osobne si nedovedu predstavit ze nekdo neleze venku. Na lezecke komunite je fascinujici ta rozmanitost. Je to nej sport co znam. Hezke vanoce a spoustu krasnych linek v horach a na skalach! PS: Skvely rozhovor. Dekuju.
Když pozor, tak pozor, protože hodně lezců bude asi rádo, když budou platit příspěvky jen svým oddílům a jejich peníze zůstanou ve skalách, a na svaz půjde co nejméně, ideálně prd. Jinak pokud vím, tak svaz má nějakou členskou základnu a je na ní, na co peníze svazu půjdou, a na co ne. Nic ti nebrání navrhnout změnu ....
Normálně můžeš docela dobře srovnávat lezce i podle výkonů na skále. Existuje spousta referenčních cest, který jak Katka dobře poznamenala, mají jméno. A každej , kdo se v daný obtížnosti pohybuje, je zná. Pak nepotřebuješ nic dokazovat na překližce, i když jsou to trochu odlišný disciplíny. Nicméně i na těch skalách si můžeš najít ten soutěživej prvek. Není to jen o pohodě a chlastačce u kytary, je to i o výkonech, akorát nedržís epoxidový chyty, ale žulu, písek nebo vápno.
Já to chápu a jak už jsem psal, nechci srovnávat překližku ani skálu z hlediska prožitku nebo přínosu. Já to psal s ohledem na zmínku o ČHS a o tom, co by za současné situace měl ČHS podporovat. A protože je ČHS jediný, kdo může nominovat a posílat sportovce na závody a podobně, je to tedy on, kdo se má o rozvoj sportovců starat. A jelikož se sport odehrává zejména na překližce (podle příspěvků výše vidím, že venkovní lezci to mají hlavně jako životní styl a zábavu), měl by ČHS podporovat hlavně překližkáře. Ať už to jsou podmínky pro rozvoj a trénink nebo dotace cest na mezinárodní závody. O tom, že skála a překližka jsou dva odlišné světy, nepolemizuji. Je to pravda. Ale nevím, proč by ČHS měl podporovat skalní lezení, když mu pak nezbývají peníze na to sportovní a reprezentaci. Asi teď šťourám do vosího hnízda, ale neměl by ČHS primárně podporovat lezení jako sport a teprve z toho, co zbude, podpořit skály? A lezení na skalách by mělo být podporováno hlavně místními kluby jako zájmová činnost podobná třeba Skautům nebo Sokolu?
Co chtějí lidi v anketě není naprosto směrodatné a důležité, ale to asi víš sám. Když sem dáš anketu, zda by měl ČHS rozdávat lezcům lana zadarmo, co myslíš, že bude za výsledek?
Přiznám se, že výsledek jsem nenašel, kterou anketu myslíš? Ale když jsem ankety pročítal, všiml jsem si několika zajímavých odpovědí. Jednak některé dokazují, že pro rozhodování nebo jakýkoliv odborný názor jsou nesmyslné a že odpovídající se prakticky vyřazují z rozumné diskuze (například výsledek nejlepší doplňkový sport je kulturistika). A jednak jsem tam například zaregistroval, že u dotazu na lezení dítěte vyhrála odpověď "Ano, závodně". A jsme u toho.
Pokud bude někomu dítě závodit, musí jednak trénovat a jednak jezdit na závody. Pokud pominu časovou a finanční náročnost tréninku, tak jsou tu závody. Mezinárodní. A v této souvislosti jsem zabrousil na stránku horosvaz cz. A přečetl článek Drytool - Nominační kritéria pro sezonu 2011/2012. Pokud to shrnu, závodů je 6. Kromě jiných je tam Korea, Kirov a Moskva. A ČHS doporučuje absolvovat všechny. A k tomu píše (vybírám útržky):
ME v Saas Fee (5000,- Kč), Champagne en Vanoise (2000,- Kč) a Busteni (2000,- Kč). Pro závodníky na rychlost není možné z ekonomických důvodů příspěvek hradit - hradí si veškeré náklady samostatně.
Do Ruska - Kirov není možné příspěvek z hlediska ekonomické situace svazu přidělit.
- úhrada cestovného ve výši 0,60,- Kč/Km + 1/4 nákladů na dálniční známky, tunely, atd.
Lucie Hrozová - 10.000,- Kč, pro ostatní nominované závodníky není příspěvek na závod v Korei ekonomicky možný.
Na závod v ruském Kirovu není možné příspěvek poskytnout.
Tak, na závol Champagne en Vanoise dostane závodník příspěvek 2000,- Kč + 0,60 Kč/km. Je to asi 2 400. Takže si spočítejte, kolik musí rodič doplácet.
A kolik myslíte, že bude stát závod v Moskvě nebo Koreii?
A dostáváme se k jádru - i kdybyste měli doma lezeckého génia, jste s ním schopni závodit? Dovolím si tvrdit, že 99 % lidí není. A protože se jedná o reprezentaci, účastník musí být členem ČHS a ČHS ho tam vysílá a reprezentant tam reprezentuje i ČR, kdo by měl alespoň náklady hradit? Já bych si myslel, že ten, kdo má lezecký sport a závody na starost. Všichni tady kritizovali výsledky nedávného mistrovství a psali o tom, jak jsou naši závodníci slabí. Jenže kde by se vzali závodníci noví? Jako trenér vím o několika velmi nadějných osobnostech z dorostu. A víte, co z nich bude? Nic. Prostě na to nemají peníze. Možná tak na něco v ČR, ale vyjet si na závody 2000 km daleko, to je už mimo finanční možnosti. A tím se dostávám opět k ČHS. Co by měl svaz, který zaštiťuje sportovní lezení a závody, podporovat a hradit? Jestliže si závodník musí hradit téměř vše sám (a jedná se řádově desetitisíce až statisíce ročně, i když vyhraje, tak například v Kirově jsou prizemoney za 1. místo 1000 Euro, což je tak na jednu letenku), kde je jaká podpora tohoto sportu? A kde je jaká budoucnost? Opravdu chcete, aby dorost trénoval s vidinou, že stejně na závody nebude mít, i když bude nejlepší? Chápu, že pro někoho jsou nové cesty a jištění přednější, ale ... Pokud by se více investovalo do lezení jako sportu, mělo to výsledky a lezení dostalo více prostoru v médiích, přitáhlo by to sponzory a nové lidi a tím i více peněz na skály. Ale proč to tu vlastně píšu. Lidi ze skal to asi nezajímá a ostatní s tím stejně nic neudělají :-( Já si vlastně jen chtěl ujasnit, jak to s tím ČHS a podporou lezení vlastně je.
Je to furt o tom samém ... soutěžních lezců je pět a půl a členů svazu mraky. A pořád je nikdo nepřesvědčil, proč by ze SVÝCH peněz/příspěvků měli podporovat někoho, kdo závodí, místo toho, aby ty peníze šly například na údžbu skal a cest, které ONI sami lezou. Pokud budou na údržbu skal dávat peníze prostřednictvím místních organizací, tak prakticky nikdo nebude chtít dávat nějaké peníze navíc svazu, a nastane to, že ti sportovkáři budou mít nakonec ještě větší prd než mají dnes. Lezci se bez svazu totiž nakonec vždy nějak obejdou, nakonec si mohou založit jiné organizace, ale svaz bez nich ne, protože z ryzích sportovkářů dá dohromady maximálně nějaký kroužek:-).
Před pár lety vedení ČHS oslovilo své členy s anketou, jak by si představovali rozpočet - tedy kolik procent financí by mělo směřovat tam a kolik jinam. Právě proto, že se ČHS skládá z různě orientovaných skupin. Každý mohl uvést, kolik ze svého příspěvku by poskytl na jaký účel. Jestli se nepletu, výsledky jednoznačně prokázaly, že většina členů ČHS si přeje směřovat většinu prostředků na údržbu skal a jištění. Přesné výsledky si ale musíš dohledat.
"Co chtějí lidi v anketě není naprosto směrodatné a důležité, ale to asi víš sám. Když sem dáš anketu, zda by měl ČHS rozdávat lezcům lana zadarmo, co myslíš, že bude za výsledek? "
JSI ZCELA MIMO OBRAZ. Není řeč o anketě na Lezci, kde se lidi vyjadřujou, tak jak se vyjadřujou, ale o oficiální anketě mezi svými členy, kterou pořádal ČHS (nikoliv jen na Internetu). Výsledky hledej na www.horosvaz.cz, ne tady. A jestliže se ČHS má chovat jako demokratická organizace, tak by ty výsledky (které byly takové, jak se tu popisujou) měla brát jako velmi důležité - pochopitelně s tím, že zcela závazné je konečné rozhodnutí Valné hromady, která schvaluje rozpočet. (A ta hlasuje v současné době jen o penězích, které si lezci mezi sebou vyberou. Příspěvky z venku jsou minimální.)
No a co, proč by měla anketa mezi členy vypadat jinak, než zde? Jsou to snad jiné lidé? Ne, každý preferuje jen to svoje, to znamená, že pokud se 90% lidí věnuje lezení ve skalách, tak jasně budou hlasovat pro skály. Proto se také nevládne přes referenda a ankety, ale je tu vláda, která přijímá nějaká rozhodnutí. Kdybys nechal vládnutí na plebsu, vedlo by to do pekel. Máš to jako v kultuře a dalších oblastech - prostě některé věci musí být dotované a podporované. Galerie si na sebe také nevydělá, ale je nezbytná.
A co se týká toho, že by odešli členové a ČHS by přišel o příspěvky? No a co? Jednak by se zvýšila
prestiž u sponzorů a celkově lezení jako takového (podle posledních trendů přibývá překližkážů, takže bude nezbytné se na lezení jako na sport dívat stále více) a jednak bych to udělal jako to mají třeba rybáři. Myslím ty klasické, co chytají ryby. Kdo chce chytat ryby, je ve svazu povinně a musí platit. Taky si nemůžeš přijít k vodě a začít chytat ryby. Takže kdo chce lézt na skálách, musel by být povinně členem a platit. Jako to mají rybáři - klidně poplatky celoroční nebo jen víkendové, klidně rozdělit povolenky na oblasti podle regionů ... A stejně jako je rybářská stráž a občas se chytí a potrestá pytlák, by se chytil a potrestal černý lezec. Nic složitého za tím není. A při porušování pravidel se zabaví lezecká licence a dotyčný má po lezení. na silnici taky nesmíš bez řidičáku. A hned by svaz měl peníze jak na sport, tak na údržbu. Lezcům by se vyřešil problém s dodržováním pravidel jako mágování nebo spuštění přes kruhy a byl by klid. Slušní lezci by zůstali, protože by to pro ně bylo výhodnější, svaz by měl více peněz ... Jen by to chtělo trochu odvahy to udělat. Ale vzhledem k neustálému snižování příjmů od státu, ne moc velkému zájmu sponzorů a vzrůstajícímu počtu lezců stejně určitá regulace nastat musí a osobně si myslím, že placení za lezení v určitých oblastech se jednou stane realitou. A i já to preferuji - raději si zaplatím stovku za víkend a budu tam mít kvalitní jištění a uklizeno, než abych někam přijel a tam u každého keře naděláno a jištění s otazníkem.
A kdo se chce procházet v přírodě, musí mít povinně turistickou průkazku, a když by nááááhodou chtěl někdo jet třeba Berounku na kanoi, tak bez legitimace ČSK ani záběr .... a vlastně mě napadá, že občas jdeme s klukama čutnou na louku fotbálek, a nejsme členy Fotbalové asociace(to je taky název), což teda dost průser.
Napsat o tobě že jsi jen úplně blbej, je vyloženě nezasloužený eufemismus.
Osobně nevidím na zpoplatnění vodních cest nic špatného :-) Už teď jsou některá místa limitována co do počtu lodí/vodáků, takže nebude trvat dlouho a kromě pořadníku bude i platba (ostatně, ona už je, nebo ne? Na kus Vltavy je pořadník a registrace a platilo se 100,- Kč za dospělého). Vždy se najde pár lidí, co budou ochotni zaplatit. Sice to už nebudou ti skalní vodáci tělem a duší, ale budou to kancelářské myši a podnikatelé, ale s tím nic nenaděláš. Rozhodne poptávka a nabídka. Za kus Vltavy se platí a je nutná registrace a stejně mají více lidí, než mohou uspokojit. Ano, spousta lidí si myslí, že to jsou debilové. Hm, ať si to myslí, ale zaplatit musí. A o to tu jde.
A s lezením to dopadne úplně stejně. Teď je boom překližkářů, bude jich čím dál více, vznikají nové stěny a je v zájmu majitelů nalákat co nejvíce nováčků. A pořádat kurzy lezení a už teď je poptávka po hromadných kurzech a víkendech. Se koukni, jak to vypadá třeba na Srbsku, Rovišti a dalších podobných oblastech. A jak bude lidí přibývat, začne se to hrnout i na ostatní místa a bude všude plno a zmatek. Představ si tisíce nových sportovních lezců (překližkářů) na víkendech ve skalách. A myslíš, že budou členy ČHS? Ne, nebudou. A myslíš, že bude správné, že budou všude a budou lézt po cestách a jištění, které ČHS platí a spravuje? Regulace bude nutná a i povinné členství v ČHS pro všechny, kdo lezou po cestách ČHS spravovaných, mi přijde jako logické. Nebo ti přijde správné, aby svaz z tvých peněz zaplatil osazení a údržbu cest, na které se ani nedostaneš, protože budou permanentně obsazeny nečleny, kteří na ně nepřispěli ani korunu?
Nazývat to můžeš jak uznáš za vhodné. Ale s trendem nic nenaděláš. Sice tu hezky ironizuješ turistickou průkazku a procházky, ale zkus se jít projít do Adršpachu. Musíš zaplatit. A pokud se nepletu, objevilo se již i pár úvah o zpoplatnění vstupu třeba do Krkonoš. A že o mě napíšeš, že jsem úplně úplně blbej, na tom nic nezmění :-) Je to jen otázka času. Teď platí vodáci na kousku na Šumavě. Za chvíli se kousek zvětší, pak to bude normální a je to. A když mohou platit vodáci, proč by nemohli lezci ... Mít svůj názor je hezké, ideje jsou také prima. Ale spíše byste se měli dívat okolo sebe co se děje, ne co se mluví a píše.
Platí se jen na horním kusu Vltavy, a primárně nejde o placení, ale o omezení počtu vodáků ... proto taky když je "nad stav", tak ke splutí žádnou registraci nepotřebuješ(tj. ani neplatíš), a když je naopak už vody moc málo, tak nejede nikdo, ani za litr. Kilo je manipulační poplatek na úkony spojené s tím opruzem/regulací ... odmítám tu vést debatu zda ta regulace má smysl nebo ne, protože nějaké perlorodce nerozumím.
Jinak jsi furt samozřejmě mimo, protože nic nevím o tom, že by se za vstup do Ádru platilo SVAZU! Ona ta tvá filozofie je sice zajímavá, ale z hlediska plateb svazu mimo, protože když už někomu platit, tak vlastníkovi(správci) pozemku, na kterém skály/boudry jsou. A tím svaz opravdu není.
Ale jinak si klidně sni dál ... každému občas nějak hrabe.
Škoda, že se chytáš jednotlivých příkladů místo toho, aby ses snažil vidět celou věc z hlediska principu. Když nejsi schopen (nebo ochoten) vidět věci v širších souvislostech, těžko ti něco vysvětlovat. Samozřejmě, tak, jak jsi to podal, jsem mimo. O tom žádné pochyby. Ovšem z hlediska koncepce organizace členské základny, financování skalního i sportovního lezení a ochrany přírody to mimo není. Vydělaly by na tom všechny strany.
První širší souvislost by byla ta, že tím jediným, kdo vůbec má(mohl by mít) nějaký hypotetický nárok na vybírání poplatků za lezení po skalách, je vždy majitel pozemku, na kterém se skála/boulder nachází. Tím ČHS rozhodně není, lezci, ať již organizovaní či neorganizovaní, jsou na skalách fakticky jen trpěni, stejně jako jsou například trpěni turisté v nejrůznějších "luzích a hájích"(že je značka na mém stromu furt nic nemění na tom, že je to můj strom v mém lese). Pokud by tedy chtěl svaz vybírat, musel by tak činit vždy se souhlasem příslušného vlastníka či správce. Ten by samozřejmě chtěl na výnosu, pokud by nějaký byl, participovat. Dnes jsou navíc cesty vytvářeny a udržovány samotnými lezci, a to dobrovolně a bezplatně. Pokud by se z toho stal kšeft, silně pochybuji, že by v tomto pokračovali. Rozhodně ne grátis. Takže svaz by musel zajistit souhlas majitelů pozemků, resp. je nejprve všechny zjistit a kontaktovat, zaplatit jim za jejich využíván k lezení, zaplatit těm, kteří se o cesty starají, i těm kteří je vytváří, a pak platit někoho kdo lítá po lesích a hlídá, zda někdo neleze "načerno" a vybírá případně pokuty(nechci raději spekulovat co by asi tak ve skutečnosti vybral). Fakt by mě zajímalo jak by musely být nastaveny platby/výnosy, aby toto pokryly. A pokud uvážíme, že veškeré uvedené náklady jsou víceméně fixní, zatímco výnosy velmi variabilní a nejisté, tak by stačilo, aby se lezci domluvili a dali si půl roku pauzu od lezení, a svaz je totálně v ......
A to abstrahuji od věcí jako je zodpovědnost za úrazy v cestách(pokud chci vybírat za jejich zajištění, nemohu se zbavit odpovědnosti za případné škody, ke kterým by při selhání jištění došlo), sólolezení či samojištění(pokud erární jištění nepoužívám, těžko mne může někdo nutit platit), a v první řadě i toho, že nejdřív by ve svazu musel někdo prosadit, aby se svaz o podobnou zhůvěřilost pokoušel.
Moc jsi toho nepochopil. Samozřejmě, že to, co píšeš, je blbost. Ale ono by to šlo úplně jinak. Koukni o příspěvek níže. Petr to má sice za nesmysl, ale tak nějak doufá, že se toho nechytne více lidí. Protože ta cesta tu je. Spousta lidí to bude nazývat hovadinou a návrháře za debila. Ale to ještě neznamená, že to zavést nepůjde :-) Ale mysli si, co chceš ...
Zavést by to samozřejmě teoreticky šlo .... to jde ostatně ledacos. Ale podmínek, které by bylo nutno splnit je skutečně hodně, každá z nich je nutná, nikoli však postačující:-)))), a zatím to vypadá, že v dohledné době nebude splněna žádná:-))).
Ale ty nás o opaku můžeš přesvědčit snadno ... jdi na VH(popř. se nejdříve staň členem svazu, pokud jím nejsi) a navrhni to;-)))). A dej mi to vědět, se zajdu podívat, o to bych fakt nerad přišel:-))). Takže vzůru do toho!!!
Až je mi úzko, když čtu tvoje bláboly o placení všeho z důvodu regulace a přispívání na menšinové kroužky v rámci zájmových organizací. Doufám, že hrabě jenom tobě a není víc takových lidí, pak by to mohlo být opravdu nebezpečné. Dost socialistický myšlení - většině brát a dávat menšině, co si "chce užít" a nemá na to :(
A tvoje přirovnání s rybáři, to myslíš vážně ? Tam se přeci jedná o to (stejně jako u myslivců), že se někdo o revíry stará, chová, krmí a doplňuje ryby (zvěř). Lístek je platba za to, že si ty chovné ryby (zvěř) můžeš ulovit a odnést. Takže klasicky producenti a konzumenti produktů. Co to má co dělat s tou tvojí teorií ?
Svaz žije hlavně z příspěvků členů, je to tak? Z těch příspěvků se stará o lezecké oblasti a zabezpečuje dle možností jištění. Je to tak? A na těch cestách lezou i ti, kdo členy svazu nejsou. Je to tak? Zatím myslím, že ano.
Oháníš se tu socialismem a financováním skupinek. Tak kdo komu co financuje, když leze po cestách spravovaných svazem i nečlen? Všichni členové, kteří naříkají na málo peněz, vlastně financují lezení i všem ostatním. Nebylo by tedy správné, kdyby po těchto cestách lezli jen členové? A když může být povinnost být v nějaké organizaci pro lékaře, právníky a i třeba ty rybáře, proč by nemohla být povinnost být v ČHS pro všechny horolezce? Co ti na tom vadí? Jak vidíš, nechci nic přerozdělovat ani brát horolezcům. Pokud jsi členem a platíš příspěvky, nijak by se tě to nedotklo. Dotklo by se to pouze těch, co lezou a na údržbu a opravy nepřispívají. Naopak bys měl být rád, že stoupne počet členů a že konečně svaz přestane financovat lezení těm, kdo na něj odmítají přispět, a vzroste mu příjem. Tedy pak zbude víc na hory i na sportovní lezení. To fakt považuješ za špatné???? Co budeš dělat, až svazu bude klesat počet členů, ale lidí na skále bude přibývat? Bude čím dál více lezců, ale svaz bude mít čím dál méně peněz (existuje dnes nějaký důvod, proč být ve svazu? Znám pár lidí, co chodí lézt každý víkend a nějaký svaz jim je ukradený). Prosím, oprostěte se od všeho okolo a odpovězte na jednu jedinou jednoduchou otázku - nebylo by správné, aby na údržbu oblastí přispěl každý lezec, který tam leze?
Vymysli způsob, který by umožnil, aby náklady zavedení a udržování takového systému nepřevýšily jeho výnosy, a pak lze alespoň teoretizovat. S ohledem na rozsah skalních oblastí u nás to chci vidět. A pak se taky zkus zamyslet nad tím,jak by se musela změnit legislativa ....
Je zima, nuda, času máš učitě stejně jako nadšení dost, a pro nás ostatní v tomhle hnusopočasí každé pobavení dobré:-))).
Pokud tvá odpověď měla znamenat, že si myslíš, že ano, ale, nevíš, jak to udělat, tak je to alespoň nějaký krok dopředu. Protože se dostáváme od "zda to udělat" k "jak to udělat".
Máš pravdu i s tou legislativou a dalšími náklady, ale zároveň to svazu velmi rozšiřuje možnosti a prostor pro získání dalších prostředků.
A taky je trochu smutné, že místo toho, aby se členové společně nad tím trochu zamysleli a zkusili dát něco dohromady, tak to berou jako pobavení.
Dávat teď dohromady jakýkoliv návrh je za současné situace nemožné. A kvůli legislativě a návaznosti na další organizace by to stejně musel dělal svaz. Ale alespoň to tu dalo pár lidem námět k přemýšlení. Skalních oblastí je mnoho, stejně tak je mnoho míst, kde se dají chytat ryby. Přesto jsou rybáři schopni si pohlídat, že tam rybaří jen členové rybářského svazu a pytláci jsou mimo zákon. Mnoha lidem to asi zní směšně, možná jsem divný, ale osobně na tom, že na cesty a údržbu oblastí budou přispívat všichni lezci, ne jen vybraná skupina, nevidím nic špatného.
Předchozí odpověď nebyla ode mě ;)
Na tvoji otázku - ano, bylo by dobré, aby každý, kdo na skále leze, přispěl na údržbu jištění. Ale v žádném případě za cenu toho, aby musel být povinně v nějaké organizaci a povinně přispívat na svoji zábavu. Nevím, jak jsi starý a jestli si zažil "komunistické povinnosti", ale mně se tento způsob z duše hnusí. Preferuji apel na morálku, ne nekompromisní vymáhání. Někdo leze jednou za rok, někdo leze každý druhý den. Mají mít oba stejné povinnosti ? Pokud by opravdu byly finance nutné, např. z důvodu úbytku lezců, a došlo k výraznému zhoršení kvality jištění, jsem si jistý, že pokud by se zřídil fond, který by vešel do podvědomí široké lezecké veřejnosti, jistě by mnoho z nás rádo přispělo i bez nutnosti být organizován. Většina asi nebude chtít lézt po nebezpečném jištění. V tuto chvíli ale nic takového potřeba není.
Jak jsem psal - příspěvky jsou dostatečné a na údržbu jištění dostačují. Navíc, mnoho z nás jištění obnovuje i na vlastní náklady. Nejsou to miliónové sumy, takže mi nepřijde vůbec vhodné zavést tvoje "zlo" ve formě povinnosti se organizovat a povinnosti přispívat.
K tvým argumentům - proč sem pleteš profesní komory, jako jsou lékaři nebo právníci ? Jejich existence je z naprosto jiného důvodu, to jsi trochu mimo. Co se týká rybářů nebo myslivců, u nich jde zase o to, aby znali zvěř a věděli, jak a co lovit, aby nezpůsobili škody, oslabení či vyhubení druhu v regionu. Nic, co by mělo nějakou analogii s lezením. Tam odpovídáš za svoje zdraví a nevidím důvod, proč bys měl někomu prokazovat svoje znalosti. A podotýkám, že to říkám jako instruktor. Sice je pravda, že bych chodil po skalách a horách s lepším pocitem, když by byl spoleh na znalosti všech okolo, ale v žádném případě nepovažuji za správné to po nich vyžadovat, a to ještě formou povinné organizace.
Jinak, trochu jsi odpočil od tématu. Původně byla řeč o tom, že by měli být všichni organizovaní a povinně přispívat, aby si pár lidí na jejich úkor mohlo závodit na druhém konci světa. Toto fakt neokecáš - nevidím důvod, proč by to tak měla ta většina dělat. Na to je jednoduché řešení - ať se těch pár lidí trhne, založí si novou organizaci, zaregistruje v mezinárodní lezecké závodní federaci či co, a jezdí si pod její hlavičkou na závody. Ale to neudělá, že ? Kdo by jim na to přispíval ? Je mi zle z tohoto přístupu - vysávat peníze z lidí (podotýkám že ze zájmové organizace), kteří s tím nesouhlasí, a ještě to pokládat za správnou věc :( Jde POUZE o zábavu, a tu si každý může provozovat jen takovou, na jakou má. Nedokážu pochopit, jak se někdo může dožadovat, aby mu ostatní platili jeho koníčka. Brrr.
Ver tomu, ze i ve sjezdovem lyzovani skoncilo dost deti, protoze rodice na to nemeli. (Ja nastesti nikdy zavodne lyzovat nemusel.) A asi bys takhle sam vymyslel i jine sporty, kde to proste je o penezich.
Je naprosto mimo mé chápání, proč by lidi v zájmové organizaci měli platit finančně náročnější zábavu několika lidem, která je naprosto mimo jejich pole zájmu ?
Normální je snad dělat takovou zábavu a takovým způsobem, na který mám, a ne aby mě někdo sponzoroval proti své vůli. Jestli nemají na závody, můžou si závodit na skalce za městem, ale proč by je proboha měli ostatní dotovat, protože zrovna teď "chtějí" závodit na druhém konci světa ? Chtějí se proslavit (o čem jiném závody jsou, že ?) za peníze jiných ?
To je, jako bych chtěl závodit na výstavách se svým psem, přihlásil se do svazu chovatelů a chtěl po něm, aby mi zponzoroval moje výjezdy a startovné. Opravdu směšné.
Horolezci ve svazu si přejí zaměřit svoje příspěvky na metodiku či údržbu jištění na skalách. A na to příspěvky svazu stačí. Nepotřebují k tomu mediální reklamu závodníků, aby dostal další dotace - stejně se sponzoři chytnou pouze konkrétního závodníka, ale že by to vedlo ku prospěchu ostatních ? Nenechte se vysmát.
Nechápu, proč by svaz "měl" sponzorovat závodníky ? ČHS je zájmové sdružení lidí, a ne fond pro dotování lezeckých talentů.
No to se právě pleteš - zájmové sdružení bez jakékoliv povinnosti by byl, kdyby třeba ti závodníci nemuseli být jeho členem a nemuseli přijímat jeho podmínky a kdyby je třeba právě svaz nenominoval. Ale jelikož tomu tak není a od závodníků se vyžaduje jistá povinnost vůči svazu, musí ji mít i svaz oproti závodníkům. Co ti na tom není jasné? Když budu chtít jet na mistrovství světa, mohu tak učinit bez svazu? Myslím, že ne. I když budu trénovat za své a zaplatím si vše sám, stejně jsem odkázán na rozhodnutí svazu. Nebo se pletu? Pokud ano, tak se omlouvám. Pokud ale ne a závodník má povinnosti vůči svazu i když nechce, ale nemůže jinak, má svaz povinnost vůči závodníkům a má se se o závodníky starat a vytvářet jim adekvátní podmínky. Co je na tom divného? Přeci bys nechtěl, aby povinnosti a závazky měla jen jedna strana :-)
Svaz může a musí přesně to, co určí jeho vrcholný orgán, kterým je VH. Nic víc, nic méně(abstrahujme od povinností vyplývajích z legislativy). A když, čistě teoreticky, VH například rozhodne, že žádné sportovní lezení v rámci svazu nebude, tak prostě nebude, a pokud by se chtěli sportovkáři zúčastňovat mz.soutěží, tak si musí založit jinou organizaci a vyjednat si to s UIAA.
Ano, podle zákona máš asi pravdu. Jenže mluvíš o úplně jiné situaci a o něčem jiném. Svaz se pustit sportovní lezení nerozhodl a zůstává jediný, kdo o závodnících rozhoduje. Není důležité, co může udělat, ale co dělá. Kdyby to pro svaz a funkcionáře nebylo výhodné, jsem si jist, že by sportovní lezení opustil. Na co dávat mega zbytečně, když by to mohl dát na skály? Nebo že by podporoval sportovní lezce ze soucitu? Ale no tak, tomu snad nevěříš ani ty. Svazu na sportovním lezení záleží, kdyby to pro něj bylo nevýhodné ho podporovat, nedělal by to. Jsem si jist, že pokud by svaz ohlásil, že se vzdává podpory a zastupování sportovního lezení, že by se nějaký následník našel velmi rychle. Ale svaz to neudělá. Důvody si dej dohromady sám :-)
Svaz nechce pustit sportovní lezení ? To je snad záležitost závodníků, jestli odejdou a založí si svoji organizaci. Ale to neudělají, za co by pak závodili, že ? :D
Mám pocit, že jsi případ nespokojeného otce dítěte, které nedostalo příspěvek na cestování po světě po závodech. Můžeš prosím napsat svoje jméno, ať je jasné, o jaký případ se jedná ? Nebo se za své názory stydíš a jen křičíš anonymně po penězích ?
Opravdu fylozoficky povzdech - odpoved je nasnade - svaz se jmenuje Cesky HOROLEZCKY svaz, nikoliv Cesky LEZECKY svaz, bude to asi tim, ze nejdrive se lezlo na HORY a teprve pak az na preklizce.
CHS je clensky svaz, alias prispivaji lide vseho zamereni a preklizkarina je pouze jedna z oblasti.
Navrhuji misto povzdechu typu "proc to neni podle me" neco delat, bud se dostat do rady CHS, nebo zalozit vlastni CLS nebo se ke stejne otazce vratit treba za 5 let, pravdepodobne budes mit jiny pohled.
No a obych nebyl OT, clanek paradni, s vetsinou nazoru souhlasim a Katka je suler baba, kterou potkavame v Jure skoro pokazde. Tak at to leze dal, klobouk dolu!
Není důležité, jak se svaz jmenuje. Ani jak začínal a z čeho vznikl. Důležité je, co je náplní jeho činnosti a co by měl dělat a za co je zodpovědný. A jestliže je svaz zodpovědný za výchovu a rozvoj soutěžních lezců a za závodění, měl by to podporovat. Ne zabíjet.
Co se týká založení vlastního svazu, tak je to opravdu možné? Mohu si založit vlastní svaz, který bude zaštiťovat mezinárodní soutěže, vysílat lezce na mezinárodní soutěže a jednat za reprezentaci? To by opravdu mohly dělat svazy dva? Pochybuji o tom. A jestliže je toto náplní stávající ČHS (jako první mají napsáno Posláním ČHS je podporovat všestranný rozvoj horolezeckého sportu a blízkých disciplín), neměli by to dělat? Nebo jak se ta podpora horolozeckého sportu projevuje? Mimochodem, všimněte si, že se zde píše o sportu, ne o filozofii, životním stylu nebo zájmové činnosti :-) Faktem je, že když čtu počet členů a výši příspěvku, jsou tak trochu v schizofrenní situaci, kdy nemohou dobře dělat vůbec nic :-(
Hele, nevím, jestli je za tohle svaz zodpovědný. Podle mě pokud takovou zodpovědnost přijmout nebude chtít, tak ji mít nebude. A ať se mladí závodníci zařídí jak chtějí. Pokud bude mladých závodníků tolik, že přehlasují ty co je závodění nezajímá a lezou radši venku, tak půjde víc peněz tam.
Už ti to tu někdo napsal ... vstup do svazu, pokud v něm nejsi, kandiduj, diskutuj, zkoušej si prosadit co chceš. Pokud ti na něco z toho členská základna kývne, fajn, budeš to mít, pokud ne, máš smolíka ... málo platný, chceš rozdělovat jejich prachy. Nebo pořádně hákuj, vydělej balík, a můžeš si pak ZE SVÉHO sponzorovat koho a jak chceš, my ostatní ti třeba i zatleskáme:-)))
Já zase nechápu co je na tom, že udržít ten zelenej chyt, protlačím ho, nohu musím dát na špatněj vrut, pak povinně vzít další chyt pravou ač by mi to vyhovovalo levou, musím vynechat na nohu velkej stup a použít zase vrut a s velkou slávou se dokopat do dalšího chytu, kterej je mimo linii, proto musím udělat shyb.
To je to o čem ve sportovním lezení jde?
Ještě bych po tvém příspěvku rozdělil sportovce překližkáře a ty co honěj čísla na skalách. Ač to K.CH. naznačuje s odkazem na to zda o překližkáře na skalách stojí.
Jirko, měl jsem napsanej krásnej a dlouhej vysvětlující komentář, pak mi ale došlo, že jsi asi fuck jen mladej a hloupej, nesnažíš se nic pochopit a jen ryješ.. Tak rej a nediv se že se ti jiní smějou..
Mladej, hloupej a nesnažím se nic pochopit ... to vypadá, jako kdyby si to psalo PR oddělení.
Můžeme si tu mluvit co chceme, ale fakta jsou naprosto jasná. Na webu horosvazu jsou zveřejněny všemožné informace (pravda, poněkud zastaralé, třeba vyúčtování za 2010 jsem nenašel) a v buletinu 62 se ve vyúčtování píše, že skutečné výdaje na administrativu byly 1.419.015, skutečné výdaje na mezinárodní akce a SP byly 40.000. A to vše z příjmu 4.880.000. Možná se pletu, ale třeba je to skryto v jiných položkách, ale na mezinárodní akce a závody svaz vynaložil méně, než jedno procento rozpočtu. A 35 krát méně, než na svoji administrativu.
Takže jak to s tou podporou je? Tohle mi zrovna jako podpora nepřijde.
Nejen, že mladej, ale navíc ani neumíš pořádně hledat a navíc se v číslech asi moc nevyznáš, ekonomika asi nebude tvůj kobylek, nebo si fakt myslíš, že to co jsi napsal výše je realita:-). Kdyby si trošku chtěl, tak na svazových stránkách najdeš rozpočet na letošní rok i s tím kolik na kterou komisi jde peněz a na ty čistě závodní šlo rozhodně přes milion. Kdyby jsi se taky podíval na příjmy a pokud bys věděl odkud a za co peníze přicházejí, tak bys tu tak dlouho nesmyslně neplácal.
Vlku, promiň, ale bavíme se o stejných věcech? Na tohle člověk nemusí být ekonom. Nebo možná ano, nevím. Mohl bys mi to tedy nějak vysvětlit? Nepíšu teď o rozpočtu, ten si každý může napsat jaký chce. Není problém něco naplánovat a pak položku přesunout, zmenšit nebo navýšit.
To, o čem píšu, je vyúčtování. Co je položka "Skutečné výdaje - Mezin. Akce, SP" ve vyúčtování z roku 2009? Je ve výši 40.000,- Kč.
Ve vyúčtování z roku 2010 tato položka úplně chybí. Podle vyúčtování jednotlivých komisí šlo opravdu asi 1.100.000 na sportovní lezení. Kde jsou v tom rozpuštěny ty mezinárodní akce a SP?
Když se podívám na ty plány, položky jsou u komisí zhruba stejné výše každý rok. Ovšem položka mezinárodních akcí tam za poslední roky chybí. Kam zmizela? Je mi to divné, opravdu bych byl rád, kdybys o tom něco věděl a mohl to vysvětlit. Jde mi hlavně o to, že z těch mezinárodních akcí svaz vykázal výnos ve výši skoro 550.000,- Kč. Ovšem ve vyúčtování 2010 tam žádné podobné výnosy nejsou. Kam se tedy podělo těch půl milionu? Náklady na komise zhruba stejné, ale půl mega najednou chybí. To měl svaz z něčeho půl mega a rok potom ani korunu? A v roce 2009 by bez těch půl mega příjmů šlo na mezinárodní akce 590.000.-. Kde teď jsou, když tam chybí ten výnos 550.000,-? Když tam ten výnos není a rozpočet je zhruba stejný, tak mi selským rozumem vychází, že buď podpora zmizela, nebo se musí vzít z rozpočtů jednotlivých komisí. Ty tedy musí mít mnohem méně peněz. Hele, nemyslím to nijak špatně, ale fakt tomu nerozumím.
Takový pěkný rozhovor to byl, ale co se dá dělat. Když už se to téma načalo (zajímavé to je), asi to budeš chtít dojet tady. Nelze nepřehlédnout, jak jsi "neškodně" začal diskusi dotazy, ale nakonec jsi se dostal obratně k tomu, co tě skutečně pálí?! Byl to záměr? Můžeš jednoduše napsat kam směřuješ a o co ti jde? Jen aby jsme měli jasno.
Nechápu...pokud jsi člen, tak si to zjisti na svazu, a pokud ti nevyjdou vstříc, pokládej své dotazy na valné hromadě. To je zcela správné a ok, protože členové by měli vědět jakým způsobem jejich svaz hospodaří a je, bez jakékoli ironie!!!, fajn, že se starají. Ale cpát to diskuze pod rozhovor s pěknou šikovnou holkou tady na Lezci mi přijde trochu mimo mísu.
A pokud člen nejsi, tak už to nechápu vůbec, a hlavně tady by bylo dokonce možno výjimečně akceptovat i odpověď "co je ti do toho".
Pokud se nepletu tak těch 40tisíc byla jednorázová podpora svazu na pořádání SP na obtížnost v Brně, to nemá s podporou sportovního lezení- tj. závodů a závodníků nic společného,proto se vyskytuje pouze jednou a odděleně od všeho. Rozhodující jsou rozpočty jednotlivých komisí, kde v částce se skrývají výdaje na vše, co s danou oblastí souvisí, tedy poplatky počínaje, přes podporu domácích závodů až po úhrady závodníkům. Rozdělení je záležitostí příslušného vedoucího komise a jen ten by ti mohl poskytnout podrobné informace. Tudíž letos šlo do závodníků celkově přes milion a příští rok to bude více, pokud tedy VH schválí rozpočet a neprovede v něm změny.
Jirka : nemá cenu, aby tady polemizovaly dva "světy". Porovnávat tady lezení a lezce s pseudolezci ... je to pro průměrně inteligentního člověka minimálně nedůstojné...
Díky za pěkné počtení. Káťa je jednou z našich nejlepších lezkyň a přitom patří i mezi nejmilejší lidi, jaké znám. Klobouk dolů, přeju ať dlouho vydrží zdraví i elán.
Díky za každý rozhovor s takovými lidmi. Vážím si Katky ne proto jak leze (i když výkony jsou to úctyhodné), ale hlavně proto jaká je. Ženská, která to má v hlavě srovnané, je milá a příjemná, ale přitom neodkývá věci, s nimiž nesouhlasí, nekecá do věcí, jimž nerozumí a skvěle učí. Ale takoví lidé mají jednu společnou chybu - je jich málo. Tak Katce přeju, ať jí to všechno dlouho vydrží a Simče štěstí při hledání a zpovídání dalších podobných osobností.
Bezva čtení, dík. Věřím, že polezeš i v šedesáti, když vydím staříky jaký dávají kotle klobouk dolů. Je to radost a o to jde:) Přeji pevné šlahy, pevné nervy, bezva partu, ať to leze.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Katka Chudobová se letos zařadila mezi hrstku našich žen, které mají přeleznou obtížnost 10 (8b). Ve Frankenjuře nejprve vylezla Hänsel ohne Gretel a poté Primeur De Luxe. K tomu nasbírala i několik referenčních 10-, jako Nikitu, Sodom, Osho. Katka na tyto výkony měla už dlouho, ale až nyní podle ní uzrál ten správný čas.
GPS a mapové aplikace