Zkousim jeste pri krokovani Konika, ale znechutilo me uvodni ruckovani bez nohou a hlavne dlouha rozpazka, nechavam byt na neurcito. Michal mi po prelezu Konika cvicne rozpazku predvadi a nacvakava zbytek. Vracim se do toho po vlastnim prelezu Konika kdyz uz denicku nekruci v brise a zjistuju ze rozpazku sice hranicne dam ale je mi to k prdu a menim program na vyklopenejsi listu abych se vyhnul nechutne dvouprde vzapeti. Zbytek par list a uz slusne diry. Celkove pocitove tezsi nez spodni boulder protoze rozpaz+kriz+krok do list je silova a nejista sekvence. V Konikovi uz se citim jako doma, z donuceni sklepavam protoze unavu necitim ale vim ze potrebuju vsechno. V rozpazce a krizi si zarvu, drzim docela na hrane a modlim se aby vyslizla noha stala, v listach a dire na pravacku uz se citim lip. Par pump po dobrych kde uz vim ze to nepustim a je to doma. Radost. V klase verim Schwertnerovi a myslim ze to sedi spis.

zajímavá

super linka celou stěnou

Pěkný