Rozšířená recenze lavinového batohu Pieps JetForce Tour Rider 24
první lavinový batoh bez stlačeného plynu -reklama-
Lavinové nafukovací batohy prožívají boom a ke známým firmám ABS, SnowPulse a BCA přibyl významný „hráč“. Firmy Pieps a Black Diamond uvedly roku 2014 revoluční řešení lavinového batohu JetForce, kdy je nafukovací vak plněn výkonným ventilátorem napájeným z baterie.
Dosavadní plnění lavinových vaků pomocí stlačeného vzduchu je v Evropě dobře známo od firem ABS, SnowPulse a BCA, od nichž tento způsob plnění široce rozšířil díky spolupráci s dalšími výrobci batohů. Se stlačeným vzduchem je spojeno několik nevýhod počínaje různými omezeními při letecké přepravě a konče pouhým jedním odpalem lavinového vaku během výletu. Ventilátor a baterie toto vše mohou vyřešit. Jaké jsou první dojmy z plnění lavinového batohu pomocí ventilátoru? Velmi dobré!
Plně nafouknutý Pieps JetForce, vlevo je patrné odklopený kryt oblasti nad ventilátorem a pod batohem žlutý tříselný popruh.
Asi každý, kdo se poprvé dozví o využití baterií pro jakékoliv zařízení, jež má dlouhodobě fungovat v teplotách hluboko pod bodem mrazu, propadne oprávněnému pesimismu kvůli obvykle slabé výdrži baterií. Typickým příkladem jsou současné tzv. chytré telefony, jejichž baterie na mrazu vydrží řádově několik málo hodin. Pesimismus není v případě JetForce v žádném případě na místě, neboť výrobce garantuje minimální dobu výdrže baterie při počátečním plném nabití minimálně dva týdny provozu při velkých mrazech (denně 8 hodin v mrazu). Tato garantovaná výdrž baterie překračuje 99 % všech výletů na freeride, heliski nebo skialp, což zní výborně!
Jak se ale říká : „Důvěřuj, ale prověřuj“. Baterii Pieps JetForce jsem proto nabil a vak při teplotě kolem +20°C třikrát „odpálil“. Diody detekující nabití baterie ukazovaly po těchto třech odpalech 100 %. Batoh jsem zabalil do igelitového obalu a na 40 hodin vložil do mrazícího boxu s teplotou -20°C, což simulovalo pět dnů plného provozu v pořádné zimě. Čekal jsem, že část diod nebude po tak dlouhé svítit. Svítily všechny a teprve po dalších třech naplněních lavinového vaku kleslo nabití baterie na 75 % (!). Znamená to, že baterie může na jedno nabití vydržet většinu klasické zimní sezóny. Výrobce navíc udává, že baterie by měla vydržet alespoň pět set nabití, což přesahuje desetileté předpokládané použití.
Levý popruh batohu Pieps JetForce, zip kryje ovládací a spouštěcí madlo.
Otevření kapsy pro madlo je jednoduché, jedním prstem, a rychle i jen po hmatu.
Detail oka pro uchycení cepínu, výše kovová přezka pro uchycení lyží nebo snowboardu.
Zapnutí batohu je pomocí dvouvteřinového zmáčknutí červeného tlačítka v konci madla. Rozsvítí se zelená dioda a podle výše nabití baterie také přiměřený počet modrých diod. Dalším krátkým stlačením dojde ke kontrole funkčnosti ventilátoru – krátké přifouknutí. Nafukovací část batohu je tak připravena k použití v terénu. Aktivace vaku je potom velmi snadná – zatažením za madlo. Ventilátor jede naplno necelých deset vteřin, z nichž na naplnění stačí prvních 3,5 vteřiny, poté zvyšuje tlak ve vaku. Po nafouknutí je vak ještě dofukován až do třetí minuty přerušovaně a nižší rychlostí, aby byl tlak po celou dobu pádu potenciální laviny maximální. Poté se začne lavinový vak postupně samovolně vypouštět a uvolňovat prostor kolem strženého lavinou. Vypnutí batohu je po skončení výletu obdobné – na více než pět vteřin zmáčknout stejné červené tlačítko.
Aktivační a kontrolní madlo Pieps JetForce.
Batoh je v pohotovostním stavu – zelená dioda svítí.
Kontrola nabití baterie – všechny čtyři modré diody svítí.
Balení a znovupoužití Pieps JetForce je opravdu snadné – po vypuštění vaku stačí přejet s jezdcem zipu na začátek, propojit s druhým zipem a vak volně poskládat do příslušného prostoru v batohu s postupným zavíráním zipu. Při zavírání zipu je nutné s jezdcem přejet až na samotný jednostranný konec tak, aby neblokoval rozjetí zipu při aktivaci ventilátoru a nafouknutí vaku. Zbývá jen zacvaknout dvě packy na překrytí oblasti ventilátoru a batoh je plně připraven k dalšímu „odpálení“. Jednoduché a časová náročnost znovupřípravy batohu je v řádu desítek vteřin.
Boční pohled na Pieps JetForce, zip pro nafukovací vak je krytý légou.
Po třech minutách se Pieps JetForce začíná postupně sám vyprazdňovat.
Při balení batohu se musí s tímto jezdcem zipu přejet až na samotný konec! Pokud by zip zůstal propojený výše se svým protějškem, batoh by nefungoval.
Kromě prostoru na baterii a poskládaný nafukovací vak jsou v batohu dvě velké a jedna menší kapsa kryté odolným zipsem. Vepředu je velká kapsa vybavena třemi textilními tunely pro umístění lavinového setu – lopata a sonda – a pro jeho snadné vytažení. Malá kapsa je určena na drobnosti typu doklady, náhradní rukavice apod. Největší kapsa je celootevírací v zádech batohu (viz foto) a vlezou se do ní i objemnější věci. Přes tuto kapsu je také přístup k nabíjecímu konektoru (schovaný v kapse a krytý proti působení vlhkosti), stejně jako k baterii. Z hlediska vnitřního objemu a konstrukce je batoh plně vyhovující pro předpokládané použití při freeridu a jednodenních skialpinistických výletech.
Do přední kapsy Pieps JetForce se vleze komplet lavinová výbava, lékárnička a další věci.
Baterie Black Diamond nezkoušejte ohřívat v teplotách nad 65°C.
Nabíjecí konektor je schovaný v kapse a navíc vlhkuvzdorně krytý.
Lyže nebo snowboard se na batoh připevní zepředu, u lyží je ještě varianta diagonálního připevnění. Přezky pro lyže a snowboard jsou kovové, jak je u Piepsu samozřejmostí. Batoh sedí na zádech bez problému a jeho fixace je snadno doladitelná pomocí ramenních popruhů. Bederní pás má taktéž kovovou přezku, na hrudní je použita plastová, což je plně dostačující. Jak je u lavinových batohů zvykem, kvůli možnosti stržení batohu při pádu laviny se přidává ještě další popruh držící batoh přes třísla. U JetForce je toto dobrá “vychytávka”, kdy je žlutý tříslový popruh skrytý v kapse (převoz, let ve vrtulníku, pobyt na chatě), takže se nikde neplete.
Propojení a nastavování hrudního popruhu společně s ramenním popruhem.
Celkový pohled na batoh, dva horizontální popruhy pro upevnění lyží nebo snowboardu jsou vlevo snadno odepínatelné přes kovové přezky.
Detail kovové přezky bederního popruhu batohu s propojením žlutého popruhu přes třísla.
Výhody:
- V rámci výletu možnost opakovaného odpálení lavinového batohu, ideální možnost pro trénování odpalu během zimních kurzů a při každém výletu.
- Znovupříprava batohu k použití lavinového vaku trvá maximálně desítky vteřin.
- Absence tlakové bomby s plynem – cestování po celém světě je bez omezení.
- Náklady na jeden odpal se u JetForce limitně blíží 0 Kč, reálné náklady na desetiletý provoz spočívají pouze v elektrické energii nutné k nabití baterie.
Nevýhody:
- Jetforce má subjektivně z pohledu reálného použití nevhodně řešené překrytí lavinového vaku u ventilátoru, v praxi při pádech, průjezdech lesem, heliski, apod. není jasné jak dlouho toto překrytí může fungovat.
- vypuštění vaku po třech minutách vytvoří volný prostor kolem hlavy
- u bombičkových batohů by se bomba i při nepoužívání měla čas od času vyměnit, i když je nepoužitá. Což je docela drahá sranda a člověku se do toho nechce, což pak dává nejistotu, zda batoh správně zafunguje. Dtto trénink odpalu. Krom toho, na túře je každej zvědavej, jak vypadá odpal batohu. S bombičkovým je to drahá sranda, ale bateriovej lze exhibičně odpálit a majitel je tak za kinga/sněhovou královnu.
- nevím, jak je to s blbuvzdorností při balení vaku po použití, ale např. ABS v tomto smyslu blbuvzdorný není. Lze zbalit špatně a pytel se při dalším použití může nafouknout jen málo.
- ve srovnání s ABS má pieps subjektivně líp umístěné těžiště. U ABS mi přijde, že má hrozně velkou "hloubku", tedy vodorovný rozměr ve směru pohybu lyžaře.
______________________
Nevýhody:
- vysoká cena
- nemožnost výměny různě velkých úložných prostorů
- není příprava na kejmlbeg
- i ten třicetičtyřlitrovej mi na použití, který je pro našince typický, a sice víkend/prodlouženej víkend, přijde poněkud malej, zvlášť když člověk táhne žrádlo, vařič, ešák, spacák nebo péřovku, cajky na ledovec a helmu.
Bombička výměnou dnes stojí cca 300,- Kč což není až taková investice.
Baterie, elektronika + mráz = značně spochybnitelný výsledek.
Takže osobně zůstávám u klasiky, ventilátory a baterie mne nepřesvědčili. Navíc výsledkem je poměrně vyšší hmotnost.
Radek
Nevidím proč bombičku čas od času měnit, bombičky mají docela dlouhou životnost vyznačenou na sobě, pro kontrolu si ji stačí před sezonou převážit na přesné kuchyňské váze a poznačit třeba přímo na bombičku.
všechno co je na elektriku a ausgerechnet na baterie od ďábla jest a zblázní se a vybije se v nejméně vhodný okamžik. mi to připomíná ten optimismus před lety s elektricko-elektronickým lyžařským vázáním, velkej optimismus při testech a v praxi a mizerné údržbě u lemplů (kdo z nás není lempl, he?) to fungovalo dost žalostně.
jistě se můžeme konzervatismu v přehnané formě posmívat, ale vocaď -pocaď. čím je fyzikální princip jednodušší a analogovější a přímočařejší, tím je vše robustnější a spolehlivější (srovnej brano zavírá samo a elektrické šoupací dveře). a zrovna čelovka ani pípák nejsou dobrej případ do polemiky - to není velkej výkon hned teď, to je takové male šmidlání maličkých proudů.
No, jsem rád, že zrovna to vázání mi většinou funguje digitálně. Buď je v poloze zacvaknuto a drží botu, nebo je v poloze vycvaknuto a stojí i s lyží před iglú-barem. Analogová situace nastává typicky třeba u toho TLTčka když se do špičky dostane sníh a člověk to zapne na první zoubek. To potom chvílema tak trochu drží, chvílema se to s různou intenzitou viklá a občas to nechtěně vypne (jízlivej emotikon).
"elektronicky" znamená něco jiného. normální běžné bezpečnostní vázání je poměrně robustní a jednoduchá mechanická věc, nějaká pružina tlači na nějakou páčku nebo excentr, a seřídí se to šroubem kterej předpíná pružinu. pokud se to neproleje epoxidem nebo do mrtě nezarezne, tak to furt nějak funguje, byť vypínací síla třeba o pár desítek procent naroste pouhým namočením a zmrznutím. byly nadějné pokusy s tím, že tam bude nějaká baterie napájející nějaký tenzometr (mnoho tenzometrů) a když sílá přeleze natlačkanou hodnotu, tak motorek vytáhne západku a vázání vyhodí. oproti mechanickému principu to mělo úžasné výhody, vázání může vyhazovat v neomezeném počtu směrů (může registrovat napětí na vázání kdekoli), akorát že když se to nasadí do ostrého provozu, nechá se to nevyčištěné, nepromaže se, vozí se to po dálnici na střeše slanou mlhou atakdále, tak to poměrně fortelně láme haxny, což je trošku krok zpět směrem ke kandaharu ještě bez markerovy špičky.
Je to můj třetí lavinový kletr a jsem s ním spokojený-cena-velikost i funkce samozřejmě,jen není vhodný na delší výlety(tzn.týden a víc mimo civilizaci,třeba do Patagonie jsem si vzal kletr klasický s bombičkou). Za mě 1-
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lavinové nafukovací batohy prožívají boom a ke známým firmám ABS, SnowPulse a BCA přibyl významný „hráč“. Firmy Pieps a Black Diamond uvedly roku 2014 revoluční řešení lavinového batohu JetForce, kdy je nafukovací vak plněn výkonným ventilátorem napájeným z baterie.
GPS a mapové aplikace