Diplomat, letec, astronom a politik, ale také cestovatel a alpinista, působící v řadě světových velehor.

Dnes připomínáme tragickou smrt významného československého diplomata a politika - 4. května 1919 zahynul v Ivanke pri Dunaji dr. Milan Rastislav Štefánik, letec, astronom a politik, ale také cestovatel a alpinista. Působil v Jižní Americe, Turkmenistánu, přešel Atlas. Byl prvním v pramenech doloženým Slovákem (a Čechoslovákem!), který v roce 1905 a 1906 opakovaně vystoupil na Mont Blanc.




Generál Milan Rastislav Štefánik
(21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Ivanka pri Dunaji)


Vzácně renesanční osobnost... významný politik a diplomat, voják, pilot který se zabýval do hloubky meteorologií a problematikou organizace meteorologické služby, v odborných kruzích ceněný astronom, ale i vynikající fotograf, jehož práce (zejména z cest –např. série z Tahiti, nebo fotografie z alpských výstupů) se dodnes příležitostně objevují v předních galeriích. Nositel řady vědeckých, civilních i vojenských ocenění.

Slovenský rodák, později občan Francie - francouzský voják-letec, generál, diplomat, vstoupil do historie jako spoluzakladatel československého státu. V letech 1913 – 1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku i Itálii a v roce 1918 rovněž protisovětskou intervenci na Sibiři. Byl členem Národní rady v Paříži a prvním československým ministrem národní obrany. Společně s Tomášem G. Masarykem a Edvardem Benešem je považován za zakladatele Československa.
Přesvědčený Čechoslovák, zahynul ve věku nedožitých 39 let při letecké havárii nedaleko Bratislavy, při svém návratu z Itálie.

Štefánik ve službách francouzské vědy a později i diplomacie se stal na slovenské i československé poměry rovněž významným cestovatelem. V roce 1902 studoval ve Švýcarsku, od roku 1904 trvale žil ve Francii.
Procestoval severní Afriku, ve službách ústavu Bureau Central Météorologique v roce 1911 odcestoval na Tahiti (o kterém jistý čas uvažoval i jako o místě trvalého přesídlení), v roce 1912 jej vědecký ústav Bureau de Longitudes vyslal do Passa Quatro v Brazílii. O rok později působil z pověření francouzské vlády, které mu vyneslo kříž Rytíře Čestné legie, v Ekvádaru a na Galapágách, kde díky svým diplomatickým dovednostem získal povolení ekvádorské vlády k zbudování telegrafické sítě a soustavy meteorologických stanic.
Po vypuknutí první světové války se vrátil do Paříže a vedle plnění bojových povinností v řadách francouzské armády se vrhl se na organizaci československých legií. Jako diplomat působil v Rusku i USA, organizoval československý odboj a usiloval o ustanovení samostatné československé armády.
Výsledek jeho snah je dostatečně znám, a Štefánik se jím nesmazatelně zapsal do historie československé státnosti.




Výstup na Mt. Blanc – M. R. Štefánik uprostřed
reprofoto z publikace Štefánikův memoriál, Památník odboje, Praha 1929 – archiv Horolezecké abecedy


Nás, pochopitelně, zajímá především Štefánik – alpinista. Štefánik totiž, ač nebyl alpinistou prvoplánovým, dosáhl úspěchů i na tomto poli. Jeho výstupy, kterých byla celá řada, byly motivovány čistě vědeckými cíli, vždy především hledal nejvýhodnější místa pro astronomická pozorování, vhodné lokality pro observatoře, a později v rámci plnění armádních úkolů i vhodná místa pro zřízení meteorologických stanic. O většině jeho výstupů se tak dochovaly pouze kusé zmínky v souvislosti s prováděnými pozorováními nebo měřeními.
Například 20. 6. 1905 vystoupil pravděpodobně jako první Slovák (a první občan pozdějšího Československa) na Mont Blanc. Jednalo se o první z jeho výstupů na tuto horu, který byl, jak jinak, motivován vědeckým zájmem. Štefánik mířil do observatoře v té době na vrcholu zřízené. Zároveň se jaksi mimochodem skupině astronomů a vůdců vedených Štefánikem podařilo ustanovit nový rekord v délce pobytu na vrcholu této hory, když zde kvůli pozorování setrvali dva týdny. Alpinismu se věnoval i v dalších bezprostředně následujících letech. Nejenom, že v letech 1905 a 1906 vystoupil na Mt. Blanc do místní observatoře ještě několikrát, ale až do roku 1907 působil v Chamonix, kde se snažil o záchranu a modernizaci staré observatoře na Mont Blanc, nebo o zbudování další podobné v okolí, později se snažil najít vhodné místo pro novou observatoř ve Vysokém Atlasu, který při té příležitosti celý přešel, a vystoupil na řadu jeho vrcholů.

V každém případě považujeme Milana Rastislava Štefánika za velkou osobnost našich dějin, jehož význam zdaleka přesahuje náš malý, sportovně-alpinistický píseček. Je smutné, že po dlouhých desetiletích, kdy se o zakladatelích československé státnosti (a potažmo českého státu) nemluvilo téměř vůbec, nebo dokonce v negativních souvislostech (zde právě v případě M. R. Štefánika přispělo i protibolševické vystoupení československých legií v Rusku), že tento statečný muž, vědec, voják a schopný diplomat dnes u nás upadá v zapomnění. Věříme proto, že malé připomenutí Štefánika – alpinisty, právě dnes, v souvislosti s výročím jeho tragické smrti, poslouží jako drobný kamínek do mozaiky života této osobnosti.




Titulka knihy o Štefánikovi – cestovateli z roku 2010; její autor, František Kele (slovenský polárník, horolezec a geograf – držitel zlatého odznaku IAMES) se cestám M. R. Štefánika a jejich vědeckému významu věnuje soustavně. Na vloženém obrázku v levé spodní části knižní obálky je skupina astronomů vedená právě Štefánikem při výstupu na Mt. Blanc.
reprofoto – archiv Horolezecké abecedy



Externí odkazy:
Štefánik – heslo na Wikipedii
Štefánik v Akademickém bulletinu
Zákony o zásluhách M. R. Štefánika
Spoločnost Milana Rastislava Štefánika
Štefánik na stránkách o T. F. Šimonovi (umělce, Štefánikova přítele a autora některých Štefánikových portrétů)
Původní článek – profil osobnosti na stránkách Horolezecké abecedy
Článek na Sme.sk; další z fotografií Štefánika – alpinisty (z výstupu na Mt. Blanc/Archiv Památníku osvobození)
Český klub cestovatelů; Fr. Kele (profil), který podnikl řadu cest po stopách M. R. Štefánika



Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium na stránce www.horolezeckaabeceda.cz byl poprvé publikován v r. 2009.