Přinášíme postupně plné znění rozhovorů s významnými pískaři o pískovcovém lezení, které vyšly zkráceně v ročence ČHS. A čekáme na vaší diskusi. Dnes máme 2 otázky. 8. otázka na téma: Co byste doporučili začínajícím pískařům? 9. Jaké jsou vaše oblíbené lezecké oblasti?
Co byste doporučili začínajícím pískařům?
Alešák
Nejprve vyraž na písek s někým, kdo se vyzná. Kdo vybere cestu, vytáhne ji, vysvětlí, poradí. Přičemž na začátek bych volil raději oblasti s pevným pískovcem, strouhanka ti nikam neuteče. Začal bych lehkými cestami, ve kterých získáš cit k materiálu, zjistíš, že to někde solí, jinde se to láme, nalezeš metry ve všech možných profilech a získáš zkušenosti se čtením cesty (kudy se poleze, které chyty nebrat) a smyčkováním. A postupně se pak prokoušeš přes pětky, šestky, sedmičky k těžším a vážnějším cestám. Hlavně nic neuspěchat, hrdinů jsou plné hřbitovy. V dnešní době je hodně lidí netrpělivých, chtějí všechno ideálně hned, učit se zakládání smyček považují za ztrátu času, takže díky výkonnosti ze sportovek či z umělých stěn naběhnou rovnou do dobře jištěných stěnových devítek, či desítek, přičemž ale přeskočili několik vývojových stádií. Pak je zaskočí třeba šestková spára, odlez od místa vysoko nad kruhem, kam by šla dobrá smyčka, kdyby ji uměli založit, či solivý rajbas pod oblým vrcholem. V józe taky postupuješ krůček po krůčku, než se z tebe stane respektovaný mistr záklonu.
Špek
Vyděržaj pijaněr.
Richard
Jít do „učení“ ke zkušenému pískaři. Naučit se dobře smyčkovat na lehkých cestách, nebo ty lehké, ale špatně zajištěné cesty vynechat a lézt jen těžké s dobrým jištěním.
Bojsa
Lézt s ostřílenými pískaři, nebo s nima alespoň zajít na pivo. Rady a zkušenosti od takových lidí jsou k nezaplacení a v žádné brožuře, nebo katalogu je nenajdou.
Nedori
Začínající pískaři? Ať začnou od začátku. Ať nepohrdají malými čísly, lezou komíny, spáry, přeskoky. Stěny, kde se držíš za konečky prstů, jsou jen pro machry. A převisy? Tak to už je extrémní lezba. A hlavně, lezte v pokoře, vydržte a ono to přijde.
Prcas
Začínajícím pískařům, lezcům či horolezcům bych doporučil jedno: nepřetáhnout nápřah, mohlo by se to vymstít!!!!!!
Pavel
Zakládat smyčky, lézt zajištěné cesty s borháky.
Piškot
No hlavně ať lezou na písku. Všechno možné, nejlépe bez nějakých předem daných nároků, co a jak by mělo vypadat... Ať si to užívají.
Jony
Vypnout internet, zahodit srovnávací tabulky, najít zkušenější lezce a jít s nima lízt.
Karel
Chodit do skal s pokorou a odhodláním. Není to protimluv.
Jaké jsou vaše oblíbené lezecké oblasti a proč?
Alešák
Nad ostatníma pískama vyčnívá Sasko a Adršpach. Sasko - kvůli německému pořádku, obrovskému lezeckému potenciálu, různorodosti cest a fantastické přírodě. Ádr - kvůli davům polských turistek, spárám a kamarádům, které tam potkávám.
Špek
Klokočí a přilehlé hvozdy jako například Ádr. Protože proto.
Richard
Mám rád Skalák a okolí, Betlémky a Klokočské skály. Mají své kouzlo – na první pohled těžko pochopitelné. Pak mám rád Labák s tím nejlepším pískovcem, co znám…. A tak bych mohl pokračovat až do Ádru. Na písku je krásná ta rozmanitost, každý si najde svou oblíbenou oblast.
Bojsa
Hruboskalsko. Tady jsem hrál kuličky, ale jsem rád ve skalách kdekoli na světě.
Nedori
Nemám nejoblíbenější oblast. Jezdím lízt dle momentální chuti.
Prcas
Nedělám rozdíly v lezeckých lokalitách, ale nejvíc mě oslovuje Českosaský Švýcarsko, Polická pánev a další spousta lezeckejch oblastí na zeměkouli. A proč??? Protože to takhle mám...
Pavel
Labské údolí, Adršpach, Jizerské hory, Alpy.
Piškot
Krásných oblastí je spousta. Vlastně skoro každá, když si k ní člověk dokáže najít vztah. Jsem v posledních letech hodně v Labáku, ale to neznamená, že to nebude za nějaký čas jinak. Je tam pěkná skála, spousta prostoru... a trocha vzájemné nevraživosti, bohužel.
Jony
Ádr, mám to kousek a je to Ádr, a pak Sasko, mám to daleko a je to Sasko.
Karel
Adršpach. Cítím se tu doma.
Otázky připravili: Honza Obročník, Božena Valentová
Zdar, rád bych se zeptal na něco, co zatím v "Otázkách" nebylo. Co si myslíte o možnosti penetrovat ohrožené cesty na písku. Některé populárky například na Hrubici (Kapelník, Podmokly, Blatník atd.), ale i jinde už jsou dost zničené a tohle by byla možnost aspoň devastaci zastavit. V Sasku už se to dělá docela dlouho a na skále to není prakticky vidět. Například Falkenstein má populární VII u sedýlka natřené skoro všechny. Někde na stránkách Saského horoklubu to je, ale nemůžu to najít.
Zdar, v praxi to vypadá tak, že se proslaní cesta a nějakou chemkou se natřou chyty a stupy. Po uschnutí není nátěr vidět, ale dojde ke zpevnění horní vrstvičky skály, takže tolik nesolí a tím se neničí. Už jsme někde na německých stránkách viděl seznam sanovaných cest v Sasku a nyní je jich už v řádech stovek.
Bído
Tvé mínění ohledně oblasti Claret a případné penetrace v této oblasti je omylné. *Pénétration* ve francouzské řeči totiž není totéž, pod čím si Čech představuje jistý proces ve stavebnictví, kterým se dosáhne zpevnění podkladu, snižení jeho savosti a prodyšné uzavření porů jeho povrchu.
Pod pojmem „pénétration“ si Francouz vždycky představí pohlavní styk – vaginální nebo anální. Takže při pojmenování „Double pénétration“ jde o obojí styk ve stejném okamžiku. A v oblasti Claret žádnou penetraci v tom českém významu nikdo nedělal – není to třeba – není tam písek ale vápenec.
Claret není jen epoxidový penis na nástupu Double Penetration, ještě tam strašně praží slunce, cesty jsou nečitelné, do kopce, jištění se občas blbě cvaká, ale díky 2 stáčírnám vína je tam i tak hodně veselo, klasická a hlavně parádní oblast pro prasáky, doporučuji ;-)
Právě proto, že Podmokelskou nic nezachrání je to ideální cesta na ověřovací pokus. Leze se hodně, je zdevastovaná, že se nedá pokazit. Další dobrej adept je stará cesta na Opozdilce.
Stavební penetrace je levná, ale je třeba zvolit správný typ, to bych nechal nějakému stavaři.
Mně by hlavně zajímal názor místních. Můj osobní je pro penetrování, ale slyšel jsem i názor, že je to blbost a že je reálnější časem některé cesty prostě zavřít. Chápu, jak to je myšleno.
Jinak kdyby se našel mezi lezci kompronis, nebo se na tom lezecká komunita shodla, jsem přesvědčem, že by se na to prachy sehnaly. Klidně bych rád nějaký litr na tuto akci poslal.
A až se kruh/kruhy vytlučou, poleze se na Podmokelskou včetně kurzistů a dětí umělek pouze z její druhé strany, je to přece stejná skála, stejný písek, takže o nic ani nepůjde... Jdu shánět pohodlnou stoličku a přenosnou ledničku do první řady, abych ten mazec neprošvihl :-)
Tak na overovaci pokus ti staci neco mensiho. Treba jeden provarenej stup nebo jedny hodiny.
A jinak bych to vzal jako "pravidla hry", ze cesta se proste meni. Kdyz se budeme drzet historie, ze jde vlastne pouze o "cvicne skaly" pro pripravu do hor, tak v horach to je taky tak, ze co slo kdysi lizt, uz ted treba jit nemusi a nebo se to leze jinudy.
doporučoval bych používat cosi jiného než hobby malířské srágory z baumaxu (se vší úctou k amatérským zedníkům, občas jím taky jsem). restaurování pískovce (na kostelech, sochách, kašnách a tak) se zabývá relativně dost lidí a šel bych spíš než po regálech hobbymarketu po jejich zkušenostech.