Do ruky se mi dostala krásná knížka Honzy Vlasáka o horolezení po Kavkaze. V knize najdete veselé vyprávění z cesty, nebo chcete-li expedice, do hor na dálném východě. Jak už napovídá název knihy, jedná se o vyprávění z dob, kdy Gruzínská Svanetie bývala jednou z nejvyhledávanějších turistických oblastí Sovětského svazu. Po skalních masívech jako je Ušba a Škara horolezovaly generace sovětských, československých a polských horolezců. Ze Svanetie se dal také uskutečnit oblíbený vysokohorský přechod na ruskou stranu hřebene pod Elbrus. To bylo kdysi. Pak turistický ráj na západě Gruzie skončil. Svanetie se tak po letech, kdy na Černomořském pobřeží Abcházie zuřila válka, změnila v nebezpečné místo, kde se přepadá za bílého dne a kde sousedi řeší své spory kalašnikovem. Turisté jsou již jen zřídka k vidění a když se tam přece jen nějaký baťůžkář odváží bývá prý často oloupen. O to více je kniha výpovědí o bizarních časech minulých. Ponořte se do dob, kdy českoslovenští horolezci se těžce probojovávali za svými horskými touhami za hranice naší země, ponořte se do dob, kdy Rusové vyráběli největší a nejrychlejší náramkové hodinky a všude byli první. Pokud mohu radit prostě zhltněte tuto knihu a jako já se nad jejími řádky dobře pobavte. Pozn.: Vtip ze Svanetie nalezený na internetu na krásných stránkách http://ema.chytrak.cz/ kde je také povídání o cestování po současné Gruzii: Ublížit hostu cizí rodiny znamená urážku klanu a tu je třeba pomstít. Pod horami si Gruzínci vyprávějí vtip o tom, jak jednou našli Svanův deníček: Pondělí: soused zabil mého hosta. Úterý: Zabil jsem sousedova hosta. Středa: soused zabil mého otce. Čtvrtek: Zabil jsem souseda. Pátek: nudím se a je mi smutno. Domovská stránka nakladatelství Cykloknihy
|