Lezec - Zpravodaj

Zatím poslední kolo se odsoutěžilo na nové a vymazlené boulderové stěně V16 a organizace a atmosféra závodu byla skvělá a hlavně, součástí byla Adamova přednáška o Silence.

Martin Stráník a cvik panelák (hi res)
foto by ©

Závod 10boy

Nejdříve museli účastníci závodu projít kvalifikací. V podstatě bylo třeba jen vyhodnotit odebraný vzorek DNA každého závodníka a porovnat ho s DNA vyslanců planety Krypton, kteří se vetřeli mezi lidi a u nás na zemi si nechávají říkat Štěpán Stráník a Adam Ondra. V případě, že se aspoň z části shodoval, mohl účastník postoupit do finále, aniž by musel prokazovat, že umí létat a má rentgenové vidění.

Tereza Kubátová (hi res)
foto by ©

Silence

Ještě po kvalifikaci, které se zúčastnili převážně jen místní závodníci ( z toho dvě dívky), se mikrofonu ujal Adam a s komentářem promítl nový krátký film o nejtěžší cestě světa Silence, 9c . Právě Adamův neformální doprovod byl největším bonusem, neboť se v něm zaměřil spíše na zajímavosti, které se odehrály v souvislosti s jeho pobytem v Norsku a přípravou na tento náročný přelez.

Finále

Pak začalo finále: Než sem “pejstnu” celkové výsledky zkusím osvětlit, proč se jedná o výkony nadlidské a proč neznalému tyto výkony nic neřeknou a tomu, kdo někdy přišel do styku s nějakým silovým tréninkem vlastně také ne.
Na vině je totiž skrytá záludnost disciplín. Vyhlazené malé lišty, rotující příčky žebříku a umaštěná koule. (no dobře není mastná, ale když se na ní chce člověk zavěsit, tak jako by byla)
Takže i když velmi pozorně sledujete defilé vyrýsovaných těl, démonicky stažené svaly horní poloviny těla včetně těch mimických tak… nechápete. Nemáte totiž příměr.
Ten tak trochu získáte až po závodě, když si pohladíte kouli, zkusíte udělat přesah na žebříku nebo shyb na mikroliště.

Respekt všem soutěžícím.