Vyhlídka & lom Gabriela je stará a do nedávna lezecky již téměř zapomenutá skála, která je řazena k Helfštýnským skalám nalézající se východně od Týna nad Bečvou, 1,5 km proti proudu Bečvy na levém břehu řeky pod lesní cestou zvanou Gabrielka. Délka nejdelších cest dosahuje až ke třiceti metrům. První lezecké cesty zde uskutečnili již v období 1962-1990 pánové D. Hradil, Z. Kožík, S. Miloš, A. Učeň, J. Urbánek, F. Čáp, Jan Adamec a Vladan Vinklárek. Pro celkovou zpustlost se zde však lezlo jen sporadicky a v posledních letech dokonce vůbec ne. foto © Adam Hradil A tak když jsme v r. 2009 v naší OVK v souvislosti drytoolingovým incidentem na Váňově kameni ve Štramberku řešili, zda by se v naší oblasti nenašla vhodná lokalita pro zmíněnou lezeckou kratochvíli, vzpomněl jsem si právě na tuto skálu. Standa Bartošek v té době zrovna dokončoval údržbu jištění na třetí a čtvrté helfštýnské plotně (Odmítavá a Matterhornek), proto jsem jej požádal, aby Gabrielku obhlídl. Shodli jsme se na tom, že skála svým charakterem velmi připomíná skály na Potštátě před rekultivací, kterou jsme učinili v r. 2005. Proto by bylo fajn z Gabrielky udělat obdobně atraktivní lezeckou oblast s tím, že by bylo škoda ji obětovat pro „suché dření“ se zimní výstrojí. Standa na jaře 2010 začal na Gabrielce s průběžným přejišťováním starých cest za souběžného čištění skály Adamem Hradilem s přítelkyní Simonou Ondrouškovou, Martinem Přemyslovským a Jiřím Hronkem. foto © Standa Bartošek foto © Standa Bartošek V té době jsme zde se Standou Bartoškem vytvořili také několik nových cest … Bivaková VI, Činky od Palačina VI, Ňadran VI, Pižďuch IV+, Šlehbaj VI+ a Uspávač hadů IV. V září 2010 přichází Petr Lukeš a zpočátku jen skromně přidává Vyčůranou hranu VII+ a Pilíř tlustých prstů VII-. Tímto se dostáváme na celkový počet cest 24 a zdá se, že potenciál oblasti je díky lámavosti zbylé skály již téměř vyčerpán a náš záměr revitalizace oblasti je naplněn … Petr Lukeš si však vyhlídl pro novou cestu ještě vyzývavou linii v nebezpečně lámavé skále vpravo od cesty Sníh s deštěm (pův. IVA3) přes obrovský skalní blok vytvářející převis o objemu cca 130 m3, což představuje zhruba 260 tun. V tu chvíli začíná nová a zcela zásadní fáze rekultivace Gabrielky. Petr se totiž rozhodl, dříve než osadí jištění, očistit skálu až na pevný podklad. Při tomto čištění celý tento obrovský skalní blok prakticky odtěžil a posunul tak kout, ve kterém vedla cesta Sníh s deštěm, cca o 3 metry hlouběji do skály. „Mým původním záměrem bylo pokusit se vytvořit ještě jednu cestu … Očekával jsem, že za pár dnů bude hotovo … Než cesta vznikla, uplynulo sedm měsíců, v nichž byl rozebrán skalní blok o velikosti autobusu … Pro mě to byl teprve začátek“ Petr Lukeš foto © Standa Bartošek foto © Standa Bartošek foto © Standa Bartošek foto © Standa Bartošek foto © Adam Hradil foto © Adam Hradil Toto Petrové důkladné čištění však nezůstalo bez povšimnutí správce lesa, který neměl pro takto intenzivní Petrovo počínání pochopení a to zejména proto, že jej podezíral z užití zakázaných podpůrných prostředků v podobě vynálezu Alfréda Nobela. A tak věc nechal prošetřit antidopingovou kontrolou. Této role se zhostil Městský úřad v Lipníku nad Bečvou, který sice polesného domněnku o užití zakázaných látek při čištění skály pro lezecké účely vyvrátil, leč se musel vypořádat s tím, že skála bývalého kamenolomu Petrovým přičiněním doznala jisté „změny“, která je sice přínosná pro bezpečnost osob pohybujících se jak na skále tak také pod ní, ovšem svým rozsahem již spadá do kategorie těžebních prací a uložil Petrovi symbolickou pokutu v řádu několika stovek korun. Petr Lukeš s pokorou usnesení bez odvolání přijal a získal tak úřední osvědčení stvrzující jeho zásluhy na znovuobnovení této lezecké oblasti. „ …bylo jednoznačně prokázáno, že obviněný se dopustil přestupku tím, že bez povolení provedl úpravu lomové stěny… k čemuž se i doznal. Na základě zjištěných skutečností správní orgán uznal obviněného vinným a jako sankci mu uložil pokutu, a to při spodní hranici možné sazby (…sankce může být uložena do výše 15 000,- Kč) s tím, že bude pro něj dostatečným poučením, aby se příště takového jednání vyvaroval.“ Tímto se patří poděkovat všem, kteří při řešení této záležitosti byli nápomocni. Velké díky! foto © Jiří Babača foto © Petr Lukeš Práce se však nezastavily, jen se změnil jejich charakter a vzniká dalších deset cest v nově očištěné části skály a v její bezprostřední blízkosti. Celkový součet se tak zvedá na 35. V květnu 2011 se přesouvají aktivity Petra Lukeše na zadní (levou) část skály, která sice nevyžaduje tak invazivní zákrok, ovšem co do pracnosti se však ani tato část skály nenechá zahanbit. Přibývají cesty … Pěkná V-, Vyhlídková VIII-, Zkratka stěnou VII, Podél hrany VI, Vodopád VIII-, Pobřežní VII-, Strážce pokladů VI, Světlušková IV, Pod střechou VII+, Vzlétnutí z hnízda VII-, Tichý muž VIII, Úzká pěšina VI+, Konec je blízko VIII-. …to je již 48 cest! Zdá se, že konec je již blízko … (;-). Na pořad dne přichází střední a spodní (pravá) část. Petrovi se dostává povzbuzení ve formě aktivní pomoci od jeho kamarádů Lukáše Šnajdrly, Filipa Kudly, mé maličkosti a ještě dalších nejmenovaných. Ve střední části vznikají cesty Šnekova procházka III, Filipova dobrodružství IV+ a Široko III+. V pravé části po odkopání nástupů a výstavby protierozní zídky nad skalou přibývá dalších 20 cest. Do konce roku 2011 je na Gabrielce 70 cest. Na jaře 2012 Petr Lukeš po provedení ještě nezbytných úprav přidává variantu cesty Drolivá – Žlábek VII a cestu D.N.A. VI+, díky čemuž se dostáváme na neuvěřitelných 72 lezeckých cest a významných lezeckých variant!!! III … 8 cest IV … 7 cest V … 11 cest VI … 16 cest VII … 18 cest VIII … 8 cest IX … 3 cesty Projekty … 6x foto © Jakub Marek foto © Zdeněk Složil foto © Danek Bartošek foto © Danek Bartošek foto © Zdeněk Složil foto © Jakub Marek foto © Tereza Havránková Cesty jsou vesměs komfortně zajištěny lepenými nerezovými borháky, které poskytl ČHS za standardně zvýhodněných podmínek pro prvovýstupce a prvopřelezce, a slaňovacími řetězy a u krátkých cest majlonami. V některých cestách je však vhodné použít vlastní jištění k dojištění a několik málo cest je jištěno téměř a nebo zcela po vlastním jištění – uvedeno v popisu cest. Na první fázi revitalizace poskytl ČHS také symbolickou částku v rámci grantů na údržbu skalních oblastí (stoji za povšimnutí srovnání s jiným štědře podporovanými akcemi ČHS…). I přes množství práce, které zde bylo vykonáno při čištění skály, je nutno mít na paměti, že se jedná o bývalý kamenolom a je třeba jednat velmi obezřetně a to jak na skále, tak také pod ní. Přilba se hodí vždy. Skála je i po důkladném očištění místy i nadále lámavá a drolivá. Přesto se jedná o nejatraktivnější skalní oblast na střední Moravě v okolí Moravské brány. Proto věřím, že se vám zde bude líbit a že si zde hezky a ke své spokojenosti zalezete. Závěrem bych chtěl ještě připomenout, že několik jedinců zde strávilo stovky dnů a tisíce hodin při čištění stěn, při odstraňování několika stovek tun volných bloků a následným vykopáváním zasypaných nástupů, při vrtání a osazování jištění. Hrubým propočtem se jedná o více než 3 tis.(!) hodin. Z toho naprostá většina jde za Petrem Lukešem, který se především zasloužil o stávající podobu lezecké oblasti Gabriela. Petrovi Lukešovi tak patří velký dík, jakož i všem, kteří přiložili ruku k dílu, stejně jako i Standovi Bartoškovi, který celou akci rozjel. nákresy © Vladimír Skýpala nákresy © Vladimír Skýpala nákresy © Vladimír Skýpala nákresy © Vladimír Skýpala Průběžně aktualizovaný seznam lezeckých cest a nákresů najdete na webu Skalní oblasti. Příjezd a parkování: Pro lezce z blízkého okolí je nejvhodnější dopravní prostředek kolo, se kterým lze dojet až přímo pod skálu, neboť se skála nachází v těsné blízkosti cyklostezky Bečva v úseku mezi Týnem nad Bečvou a Hranicemi. Též je možné přijet autem po polní cestě vedoucí z Týna n. B. souběžně s cyklostezkou, kdy po 1,5 km od konce Týna se nachází rybník, u něhož lze auto zaparkovat (několik aut se zde sice vejde, leč kapacita je omezená. Využívejte proto prosím maximálně kapacitu svých vozů tak, aby jste nezabírali více parkovacích míst, než je pro vaši lezeckou skupinu nezbytně nutné – na skálu se vejde několik desítek lezců, rozhodně však ne stejný počet aut, i když bicyklů ano). Dál už jen pěšky po pěšině vedoucí za rybníkem strmě do kopce - cca 200 metrů. Je přísně zakázáno vjíždět do lesa motorovými vozidly a parkovat přímo v lomu a nebo nad ním! Za všechny, kteří se podíleli na znovuobnovení této lezecké oblasti, přeji pěkné lezecké zážitky.
|