Vzhledem k tomu, že stojím nohama na zemi, nebudu čekat, jestli se náhodou nenajde někdo, kdo by o posledním OUPNu nějakou reportáž napsal. Co si člověk neudělá, to nemá. Takže s chutí do do toho...
Už od 8:45 je jasné, že ta dřina kterou jsme od středy na stěně absolvovali měla smysl. Tělocvičnu zaplnilo 21 mužů a 12 žen s jejich doprovodem. A že nepřijel jen tak leckdo bylo patrné z reakcí samotných závodníků. Nejvíce pozornosti budil samozřejmě Adam Ondra, který na se na české závodní indórové scéně ukázal po hodně dlouhé době. Pomalu ale jistě se začínali trousit i nějací ti diváci - často i takoví, kteří s lezením nemají nic společného - přišli se prostě podívat o co jako gou.
Celá šou vypukla krátce po deváté (po vyřešení nečekaného incidentu v jádru procesoru nejmenovaného počítače, který měl všechny složité výpočty zaznamenávat a vyhodnocovat) předlezením kvalifikačních cest hlavním stavěčem Alešem Kalou Eichmeierem. Do svých prvních cest nastupovali muži i ženy současně, takže se pořád něco dělo a komentátor chvílemi skoro nestíhal.
Holky měly postavenu jednodušší cestu kolem 6a, ve které si mohly osahat nejzajímavější profily celé brodské stěny. Jediné dvě záludnosti čekaly na děvčata v náskoku do mozku a v náčahu do cvakacího madla na úplném konci kvalifikační cesty. 11 z 12 dívek na toto madlo došáhlo a tyto postoupily do semifinále.
Muži měli oproti předchozím letů kvalifikaci trochu přísnější. Zatímco v minulých letech bojovali borci v cestě maximálně za 6b, tentokrát to bylo něco okolo 6c, možná c+ (ale čert aby se v té subjektivní klase vyznal). Každopádně to dopadlo tak, že kvalifikace pár chlapů vyřadila a do semi postoupilo 12 topujících borců.
Po krátké technické pauze, vyplněné vyhlášením prvního vítěze divácké soutěže, nastoupil Kala do ženského semi, aby ho holkám předlezl. Myslím si že docela ostrá semifinálovka od něj dostala známku "cosi kolem 7b". Holky se s cestou praly docela statečně. Svobodová, Pavlincová a Peltrámová nakonec dokázaly topovat. Spolu s nimi se do finále probojovala tato děvčata: Růžičková, Scheuerová, Ondrová, Vlčková, Vincourková a Pokorná.
Následovala krátká pauzička, ve které skvělí pomocníci, členové to vyhlášeného Slováckého horolezeckého klubu HOUB, naházeli na stěnu chyty dle představ mistra stavěče, který se vzápětí pustil do předváděčky mužského semifinále. Pak už jen šlo o to, kteří 2 z těch dvanácti nedolezou dost vysoko. Adam Ondra a Zdeněk Ustohal topovali, Filipu Halasovi k tomu chybělo zapnout poslední preso. Dalšími postupujícími byli Binter, Potěšil, Ličko, Pekárek, Uher, Uřídil a 43-letý Václav Peltrám.
V 16:00 (a ani o vteřinku později) vypuklo grande finále. Holky už netrpělivě čekaly asi 15 minut v izolaci, kdy je pozveme na plac aby si prohlédly svou finálovku, kterou na rozdíl od předchozích cest lezly na OS.
Finálová cesta začínala dosti nepříjemným traverzem po strašných hnidách, které normálně skoro ani nestoupám, ale děvčice dělaly jakoby nic a už bojovaly v kýlu. První těžší místo v něm setřáslo Andreu Pokornou (9.). U satelitu se lámal chleba a těžkou sekvenci s náčahem v traverzu do téměř kolmého (ovšem bez noh) znamenal konec pro Janu Vincourkovou (8.) a Elišku Vlčkovou (7. o teč). O kus dál do dalšího profilu finálové trasy se dostala Kristýna Ondrová (6.). Až téměř do prvních chytů nekonečného stropu se dostala Veronika Scheuerová (5.), která ovšem nedokázala udělat krok z bílé boule. Jen o chyt dál dolezla celkově 4. Petra Růžičková. Veronika Peltrámová odkrojila první část těžkého bouldru v první ponorce a zaslouženě se tak dostala na bednu (3. místo). O velký kus dál až za druhou ponorku se dostala bojovně lezoucí Tereza Svobodová (2.). Nejlépe se s finálovou cestou vypořádala Andrea Pavlincová, které k topovému krýglu na konci stropu scházel už opravdu jenom kousíček - nádherný výkon a zasloužené 1. místo.
Následovala asi 20 minutová přestávka. Hlediště už bylo dávno zaplněno diváky, kteří si vychutnávali finálovou atmosféru a těšili se na poslední souboj večera mezi muži.
Krátce před šestou nastoupili muži pod stěnu na obhlídku finálové cesty (asi 8b?). Jako první nastoupil do finále Vojta Ličko, který dokonale využíval svou výšku a některé těžké kroky prostě vynechal velkým nášahem. Lezl tak dlouho až se dostal do pozice, z které se už prostě nedokázal cvaknout a docela se proletěl až téměř z vrcholu kýlu, což mu stačilo na celkové 7. místo. Václav Peltrám, který nastoupil po něm spadl poměrně brzo v začátku cesty (10.). Martin Uřídil vypadl ve stejném místě, ale díky lepšímu semi byl nakonec 9. Dominik Uher nezvládl složitý a těžký kříž do žluté díry asi v půlce kýlu (8.). Ze stejného místa jako Ličko vypadl i Staňa Pekárek, který měl ovšem lepší semifinále, takže bral 6. místo. Až téměř na konec kýlu se dostal Petr Potěšil (5.). Filip Halas se už, už dostával do lehčí pasáže v nástupu do stropu, když ho setřásl žlutý bekend a on skončil na nevděčném 4. místě. Parádně se ve finále předvedl Tom Binter, který s přehledem a převahou zvládl kýl a spadl až na konci těžkého bouldru v přelezu první ponorky - zasloužené 3. místo. Zdeněk Ustohal vypadal několikrát na výpadek, kroky řešil vzhledem ke své výšce (nebo lépe řečeno nížce) úplně jinak než ostatní finalisté. I přesto se v kýlu vypořádal se všemi nástrahami a to jakoby ho nakoplo. Úplně snadno přelezl první ponorku a valil nazastavitelně dál. Zabojovat musel v přelezu druhé ponorky. Setřásly ho však až chyty za červeným profilem - top byl již na dohled - krásná podívaná a 2. místo.
Jako poslední nastoupil do finále Adam Ondra. Exhibičním způsobem zvládl kýl, první i druhou ponorku a měl jsem pocit, že snad ani nelezl finálovku, ale nějaký přistavený, neviditelný žebřík. Zatopoval v krýglu a naznačil jističovi, že se chce vrátit finálovkou kam až to půjde. Pro Adama je prostě 8b málo.
Najednou se zhasla světla, z repráků se ozvalo "Hepy berzdej tu jů" a Adam nasvícený boďákem je spouštěn k švarné děvčici v šatečkách s dortem s osmnácti svíčkama. Adame všechno nej a hlavně silné prsty. Aj slzu sem musel zatlačit jak to bylo krásné. Jdu si s Adamem symbolicky připít k jeho osmnáctinám s půlčákem moravské slivovice. Přeju mu hodně úspěchů do budoucna a děkuju mu, že k nám na závody přijel...
Poděkování patří:
Alešovi Kalovi Eichmeierovi za parádní cesty, Vojtovi za super paměť, Jenysovi, že svůj osobní úspěch obětoval na oltář úspěchu celého závodu, závodníkům, že přijeli, všem z HOUBu, že pomohli a sponzorům, že sponzorovali.
Speciální osobní dík patří Mackovi, Matesovi a Filkovi.
Partneři akce:
Singing Rock, Garra, Hudy sport Zlín, AIX, Triop, Yate, Barvy laky R. Večeřa UB, Beal, Pivovar Janáček, Vichr production, Green sport, Montana, Chimpanzee, Nový průvodce Moravské skály, Lnice, Em net, HO T. J. Sokol UB, ČHS
Další informace naleznete na
www.oupn.wz.cz.
Reportáž televize Slovácko
zde.