Krátká zpráva z tisku. Další pád horolezce asi ze dvaceti metrů se stal v pátek 17.7.2015 v Adršpachu, zasahoval zde vrtulník, bližší podrobnosti nejsou známé.
Předchozí sobotu (11.7.) zasahovali hasiči také na dvou místech v Českém ráji, kde také v nepřístupném terénu mezi skalními věžemi transportoval "mladého muže" vrtulník po pádu ze skály na nedalekou louku a do nemocnice s vážnými zraněními zad a hrudníku.
Na jednu stranu ČHS dbá na správnou metodiku a na druhé straně souhlasí s vražedným zajištěním cest třeba zrovna v těchto oblastech a následné vážné úrazy je nechávají klidnými.
Kolik prosímtě je procentuálně úrazu na překližce? A kolik jich je ve skupině zkušenostmi ekvivalentní týpkovi co spadl? Vypadá to, že máš nějaké lepší informační zdroje než jsou k dispozici, tak se ptám..
Řekl bych, že úloha svazu by konečně mohla být, zažít dělat rozbory nehod a o výsledcích informovat lezeckou veřejnost. Stejně tak třeba vytvořit prostředí pro snadné ukládání informací o nehodách a udělat osvětu mezi lezci, aby databázi plnili. Mám kolem sebe pár lidí, kteří se opravdu hnusně zrakvili, převážně na písku a vím skoro jistě, že informace o tom nikam nepodali. Je pak pro ostatní těžké nebo spíš nemožné dělat jakékoliv závěry..
Toto asi ale nepatří sem. Dotyčnému přeji co nejrychlejší rekonvalescenci.
opravdu o tom víš úplný kolový a kecáš do zajištění cest. Týpek vybočil s existujicí cesty s tím že udělá NOVOU variantu. No a pří dolezu mu to usmekno. Mužeš mi prosím napsat kdo by mu to měl předem zajistit ? :)))
Nechapu, jak tohle odpovida na ty otazky v tom prispevku..
Pro info, urazy na preklizce se vetsine pripadu stavaji nezkusenym lezcum. Proto ta otazka z jakych zdroju cerpal pro tvrzeni, ze na preklizce se deje mnohem vice urazu.
Faktorem ale nebude výborná odjištěnost, nýbrž kvantita lezců na zajištěných cestách (oproti morálovým). Důvody tedy neznám, ale myslím si, že to bude opět z vysoké frekvence pramenící chybovost - nedovázání uzle, lajdácká komunikace s jističem atd.
Jen by to chtělo ještě nějak vymezit, jaké typy smrťáků na těch skalách jsou. Na písku nebo skále se špatným jištěním může smrťák vzniknout i když vše je dobře a nedojde k selhání ani jističe, ani materiálu. Ovšem smrťák na sportovce s jištěním po dvou metrech se jen tak nestane. Může jističi projet lano, můžeš si nesrovnat lano při slanění nebo tak podobně. Ale čistě jen z pádu je smrťák téměř vyloučen. Může nastat nějaká smolná shoda okolností, ale pravděpodobnost, že se zabiješ pádem s jištěním po 2 metry je mnohem menší, než s tradičním jištěním na písku.
Taky se spis primlouvam za vynaseni soudu o nebezpecnosti cest za srovnatelnych podminek, tj. kdyz jistic a lezec dela vse spravne. Mimo sportovky je pak riziko mnohem vetsi, protoze zavisi na subjektivnim zhodnoceni mnoha faktoru, ktere ani casto zhodnotit nelze.
Když nastane úraz nebo dokonce smrťák, tak někdo něco nedělal správně. Tzv. objektivní nebezpečí v podstatě neexistuje, jeho vliv můžeme zanedbat a není známo, že by nějaká vyšší moc zasáhla na skalkách a nepamatuji si, že by někdo z Čechů zahynul bez vlastní chyby na horách.
Výjimkou snad byli před pár lety nešťastníci ve Spáleném žlabu v Roháčích, kdy lavina srovnala se zemí nejen jejich stany, ale také les, ve kterém tábořili, a teď ti postřílení horolezci v základním táboře a možná i chlapci pod obří lavinou taktéž v základním táboře.
Ano, když budeš sedět doma na prdeli, je pravděpodobnost chyby s následkem smrti opravdu malá. Můžeš dostat infarkt nebo ti zaskočí při pití, nebo vdechneš rohlík. To ale nic nemění na tom, že pád, ať už je jakýkoliv, bude mít s jištěním po dvou metrech a s jištěním po deseti metrech jiné následky. Smrťáky na sportovkách jsou, ale pokud vím, statistika, která by zohledňovala jen pád, není. A dovolím si tvrdit, že smrťáků z pádu, tedy tam, kde je hlavní přičina smrti náraz na zem nebo polici nebo kyvadlo do stěny, je na skále s jištěním po dvou metrech zanedbatelně. O ostatních přičinách se nebavím, je možné, že na sportovkách je těch úrazů a smrťáků dokonce více, protože tam lezou i méně zkušení a leze tam celkově více lidí.
Ostatně, máš nějaký příklad, kdy někdo spadl na cestě s jištěním po dvou metrech a odnesl to smrtí nebo nějak vážně? Tím nemyslím, že si blbě založil slanění, ale situaci, kdy měl jištění a presky správně, jistič nic nezanedbal. Já o podobném případě nevím a ani si to nedovedu moc představit, jak se proletíš 3 metry a prásk ho, nepřežiješ to. Kdežto když máš kruh v deseti metrech a druhý pak ve dvaceti, můžeš mít vše správně, jistič může být sebelepší, ale pád pod prvním kruhem nebo při cvakání druhého bude dost rizikový. Což se na stejně dlouhé cestě mezi osmou a devátou preskou moc říci nedá.
Jak píšu výše - všechno souvisí se vším. Nejvíc smrťáků je v posledních letech na výborně odjištěných cestách ve sportovně upravených oblastech a stávají se především zkušeným a velezkušeným lezcům.
Takže bys raději padal nadlezený 8 metrů nad kruhem s potenciální podlahou, nebo bys raději spadl nadlezený 1.5 metru nad borhákem?
Nepíšu, že sportovky nejsou nebezpečné. Jen jsem chtěl vědět alespoň jeden smrťák zaviněý pádem na cestě s jištěním po dvou metrech. Vynechme slaňování a chybu jističe. Kolik lidí se zrakvilo nebo je na kolečkovém křeslě po třímetrovém pádu na vápně?
zas tolik cest, kde 8 metrů nad kruhem hrozí podlaha není (procentuálně, v absolutních číslech jich je samozřejmě dost) a můžeš popojít o pět metrů jinam. Většinou nejsou kruhy zas tak vyhnané, když se dá založit. Na druhou stranu dost často můžeš potkat podlahu z osmi metrů na sportovkách, když máš nabráno na cvakání třetího
To je všechno pravda. Já se jen ptal na to, kdy se někdo zrakvil nebo zinvalidnil kvůli pádu jako takovému. Je mi jasné, že přizabít se můžeš i na překližce s jištěním po metru půl. Už jsem viděl i případ, kdy kluk spadl v převise, jistič ho dobral natvrdo a kyvadlo mu vyšlo tak, že dost nešťastně trefil chyt.
Stejně tak jsou na mnoha místech často nebezpečnější lehčí cesty 4-6, protože je to samá police a nepevný terén. Ale obecně by mne zajímalo třeba srovnání těžký následků a smrťáků při pádech v Ádru a v Juře.
přesto třeba vlovi byl jeden z nejhnusnějších úrazů v Ádru po cca metrovém pádu do kruhu. Zůstala noha za lanem, přetočení atd. Klasika i na sportovkách.
bavíme se o pádu v Ádru. A ten se zlomeninou bérce a kotníku po pokusu o prváč a odhadem více než dvacetimetrovém letu dopadl lépe než tenhle zmiňovaný s pádem metr nad kruhem.
ok, už se v tom pěkně motám. V jednom má Kuba Turek pravdu. Nejvíc nehod vzniká nedbalostí, podceněním a z nepozornosti.
Úrazů z lezení, si myslím, ale je asi víc při "sportovním" (myšleno vyborhákovaném) lezení a asi ještě víc pří boulderingu. Kolik natržených šlach a utržených poutek mají lidi v mém okolí asi ani nespočítám. A to může od lezení odvést na dýl, než zlomená noha.
Nejvice v procentech nebo se divas jen na pocty bez ohledu na celkovy pocet lidi, kteri danou disciplinu provozuji? Pouzivani absolutnich cisel je dost manipulativni.. (Navic, suverene nejvice nehod je pri treninku. Akorat vetsinou ne zivot ohrozujici.) A myslis, ze je dobre jen z tech hlasenych nehod zobecnovat? Smrtaky jsou vetsinou pri spousteni a slanovani. Jak si vysvetlujes tvrzeni, ze za to muzou sportovne vyjistene cesty? Nenavazim se, ptam se. Myslim, ze toto tema si zaslouzi vic, nez jen prapodivne tvrzeni "nejhorsi jsou dobre odjistene cesty."
Za sebe vidim velmi jednoduche vysvetleni. Cest prelezenych na dobre odjistenych cestach je nekolikanasobne vice nez zbytku dohromady. Je jasne, ze pocet nehod musi byt vyssi, vyrazne. Navic, vetsina nehod je pri slaneni a spousteni. Coz je vec, ktera se zase dela v ostatnich disciplinach v mnohem mensi mire. A samozrejme, velky vliv ma skladba navstevniku. Na sportovku jdou i lide, kteri maji temer nulove metodicke znalosti. Vytvari se tu takova chybna iluze, ze sportovni cesty jsou nebezpecne. Nebezpecni jsou lide, ne cesty.
Nemal by nehody CHS aktivne zistovat? nie kazdy ma chut nehodu zverejnovat a nahlasovat, ale keby mu zavola niekto "oficialny" vysvetli na co su take udaje potrebne, slubi anonymitu a podobne? A ty, ked uz sa tym zaoberas ako novinar, nemozes nahlasit aspon zakladne udaje co zistis, nech nie je ta ofiko statistika uplne mimo?
Kdysi jsme to s Tomášem Frankem částečně nezávisle na sobě vymysleli. Asi dva roky to fungovalo. Pak se mě pokusila místopředsedkyně Soňa Boštíková vyloučit z ČHS a pak na mě předsedkyně Alena Čepelková poslala soudu udavačský dopis v kause, která s ČHS nesouvisela. Takže se spolupráce ze strany ČHS zadrhla a už nikdy ji nikdo neobnovil.
Ono se to často, hlavně na písku z toho extrémně stručného popisu v průvodcích, a vzhledem k faktu, že zrak člověka zatím jěště nemá funkci zoom, moc vyčíst nedá.. A není tajemstvím, že klasifikace je často nepřímo úměrná autorovu stavu frustrace či velikosti ega.
V Ádru je spousta cest odjištěných a těch dalších neodjištěných. Buď budeš jednou tak dobrý, že se do nich pustíš, nebo kolem nich budeš chodit a prostě to nedáš. S tím se musíš smířit. Když jsme před XXX lety chtěli poprvé lézt Leteckou na Milence, chodili jsme okolo a prohlíželi dalekohledem a teprve, když jsme cítili, že na to máme, šli jsme do toho. To, že autoři těch hůř odjištěných to vylezli je známka toho, že na to měli. Tak až na to budeš mít taky, zkus to! Nejde přeci upravovat jištění svým schopnostem u již udělaných cest! Jak bylo psáno, tisíce cest, tak si svou najdi. Samozřejmě lezci z Elišky přeji co nejrychlejší a nejkvalitnější uzdravení. Standa
Docela zajimave jak urciti jedinci vkladaji lidem do ust vyroky, ktere nikdy nerekli, vytvareji si fantazie o tom proc se clovek chova, tak jak se chova, na co lezecky ma a na co nema a jeste ani spravne nepochopi prispevek na ktery reaguji..
jak souvisi jestli na neco clovek ma s ustouplym stupem nebo vylomenym chytem. Je mi jasne ze mi napises ze kdyz na to mas tak lezes jak duch a nezatezujes skalu...
Nooo, na rajbaku uz se mi parkrat udrolilo neco pod nohou. Hlavne na takovem materialu jako pisek je to hned, protoze ho muzes udrolovat zrnko za zrnkem.... A k vzhledem nezajistitelnosti techto cest je ten pad pak docela zazitek ;).
solivý rajbas ale musíš srovnávat se srovnatelným - co tak převisy za klášterem ve sv jánu??
Navíc 9 z deseti lidí tvůj popsaný solivý rajbunk leze tak, že stoupne a nohou "očistí". Což je úplně špatně. Ty stupy musíš jen vyfoukat, když k nim máš ještě 1,5m (máš je před obličejem) a když k nim došlapeš, máš to čisté a všemu šoupání se můžeš a MUSÍŠ vyhnout. Dalším "čištěním" nohama si to jen opět zaděláš pískem.
Jak to dojistit myslis? Mel bys nejaky realne proveditelny navrh?? Kdyz se opiras do svazu??!! Max. prejistit cesty o kterych se vi ze sou vrazdy. Jine klasicky odjistene cesty sou oslapane jak prase a v pripade dojisteni na absolutni bezpeci by se neroslapali cesty, ale cele veze.
do cest, o kterých se ví, že jsou nebezpečné, nelez a máš to. V Ádru jsou tisíce věží a desetitisíce cest. Na výběr máš určitě pár tisíc hodně bezpečných. I kdybys snad náhodou zvládl tyhle všechny vylézt, vždycky najdeš někoho, co ti natáhne i vraždu, na kterou nemáš.
jen oba díly popisují něco pod 1500 věží s tím, že i pár dominant vylezených před tím, než byl průvodce vydán, tam chybí (Homole, Černá orlice). Od té doby bylo vylezeno spousta nových věží (a zdaleka ne jen kvaků), takže dnes to odhaduju na určitě přes 2000 věží - nejspíše mezi 2500-3000 vrcholů.
Připouštím, že občas jde o úlet, jako když lezeš na Malého Bivoně...
Jo a co se týká počtu těch cest. Třeba na Homoli sice jen jedna, ale třeba Čtyři gardisti dvacet. Takže bych to reálně tipnul na více než 5/věž. A to už jsou desetitisíce (dva :-) )
Tisíce věží tam je určitě a ještě mnoho nevylezených.
Jenom Mocek a Cikán má každej na kontě přes 3000 prváčů, drtivá většina v Ádru. A věží udělali taky přes 1000.
Od posledního vydání průvodce vzrostl počet cest víc než dvojnásobně.
A to je jen Ádr. Když si vemeš, že skály jsou "rozděleny" na Teplickou část, kde toho je taky hodně a připočteš Křižák, tak je tam toho tolik, že to za celej život ani neobejdeš, natož abys to vylez.
Hlavní ale je v tomto tématu to, že aktér vyvázl relativně dobře z Hrůzostrašného pádu !
Tak pisatel psal neco o Adru, okoli bych tam netahal. Jak psal nekdo vysse, dle databaze je v Adru neco vice nez 4000 cest. Je otazka, jak moc je databaze zaplnena a taky otazka, zda cesty co tam nejsou lze povazovat za cesty (leze je nekdo nebo skoncily v propadlisti dejin?).
cesta, která se neleze není cesta??? Se prober, i kdyby to byla úplná zelenina, měla prvovýstup a basta. Navíc jsou mraky cest, co čekají třeba 20 let na první přelez a jsou to přitom krásky. Jde jen o to, aby se nelezlo stále jen dvacet stejných cest proto, že vím, že zrovna tady udělám na buchtu dojem.
No jo, ale oni by si alespon zalezli, vis?:-) No a o to cela ta leta jde, je to stejny jako s tim praseckem belostnym...taky rikala kdysi spicka..nene, to se bude uzivat jen fakt v tech nej nej nejtezsich vecech , to jinak faktitcky nejde, nebojte se...a realita dneska? Nekdo uvadel i ctyrky v Ostrove obelene. Jeste ze houbare nenapadaj pi*oviny jak si usnadnit za pomoci techniky nejake hledani hribku. Inu tradice maj taky neco do sebe. Bud na to mam a jdu, nebo ne, on se svet nezbori kdyz nevytahnu a nebo nikdy nepolezu trebas onu leteckou ze? Stejne jako se nezbori, kdyz se nekdo vraci z lesa s kosickem plnym, a druhej s kosikem poloprazdnym :-)
Fakt meles kraviny. Bud na to mam a jdu do toho, nebo se pokocham pohledem na jine odvaznejsi, a jdu jinam, na to co dam, mam. Fakt z toho nemam mindrak ze se mi nejak nechce treba na prvnim do treningovky, a to asi nebude pro adrovaky nic tak dramatickeho asi ze jo? Nemam z toho mindrak, a jakekoliv dodatecne jisteni by tim zprznilo i ten muj pohled , kdyz jdu kolem a jen ziram. Prej a bude ti prano. Zij a nech zit. Cti ty , co sli prvni...jednou, mozna po letech si na to vzpomenes. Ono lezeni a ten divnej pohyb co lidi delaji a pritom se muzou zranit nebo zabit, neni jen o konzumu prozitku sveho ja, tedy ega. Nazdar.
Myslím, že je dobré, že se tady objevují tyto rozbory lezeckých nehod. Člověk se alespoň může poučit a podobných chyb se vyvarovat. Detailním a systematickým studiem těchto rozborů jsem myslím přišel k příčině všech těchto nehod, doufám, že jejím uveřejněním přispěju k vyšší informovanosti lezecké obce, a tedy nižší nehodovosti. A sice mám hypotézu, že za to všechno může gravitace.
Záchranku v Příhrazích (pád na Křížovkách) jsem sledoval zezdola. Vrtulník se začíná ve skalách v podobných případech používat čím dál častěji.To je dobře. Problém je, že záchranáři nemají moc kvalitně zmapovány přístupy ke skalám a dokonce ani vhodná místa na přistání. Možná, že by se mohl někdo z ČHS pokusit vytipovat vhodná místa pro přistání. V Příhrazích se pokoušel vrtulník přistát nejprve přímo u hotelu, což byl docela masakr.