S trochou lítosti na kopci odbočuji na Hlubočepy. Rovně na Plzeň a ještě kousek dál se mnou už nikdo několik měsíců nechce jezdit. To asi způsobila letošní pseudozima. Vzpomínám, jak jsme sem před patnácti lety jezdili dobývat Koncert a další nově vynýtované cesty,. Na vyprávění táty, jak se snažili o průstup stěnou podél koutů a spár. Vytrhané skoby, pád do křoví a neúspěch….
Download video (56 MB, 5 min 17 s) ... novoroční polízanice...
Že jede Ondra Beneš až z Ústí do Prahy, není jen tak. Vydávám se mu po stopě. V Holešovicích se setkává s Tomajdou, a hrnou si to přímo pod hlubočepské plotny. To mě mohlo napadnout hned, kde jinde by si tady pískaři zalezli.
Nevěřím vlastním očím! Ve směru ideální superdiretissimy je řada nýtů, 30m hladké a ukloněného vápence. A na nástupu nepřehlédnutelné číslo 11 !!! Teď je mi vše jasné. Čísla, body a touha po slávě je dohnaly až sem! Vše se mi potvrzuje, když se z křoví vyvalí mistr plastobouldr, skorokrál na trůnu Mejkapu, velký Příba. Vše do sebe zapadá, taky na tom s bodama na Lezci není zrovna nejlíp.
Rozlízací
Evička bez trička (7) ho pěkně protáhne, v sousední osmičce je jasně znát, kde jsou jeho hranice. Druhý pokus radši nezkouší. Sebejistý úsměv se někam ztratil, s liknavostí toreadora nastupujícího před stádo krvežíznivých býků nalézá do devítky. Ale že přecenil svoje možnosti, je hned jasné. Po zbytek dne u 7. nýtu předvádí tajemné kejkle a láduje si kapsy chytama pro
AIX.
Ale to bylo jen bezvýznamné odbočení od hlavního tématu. Pod velkou jedenáctkou je atmosféra na oko přátelská a veselá, přesto tuším skryté ambice, závist, nenávist a touhu po slávě. Reprezentovat ČHS a shrábnout balík dotací je přece sen každého. Tato nová cesta někomu otevře vrátka, někomu zabouchne dveře před nosem. Ondra zkouší malou desítku, avšak na nacvičení mu paměť nestačí. Cesta se každým pohybem mění. Prostě peklo. A to se ještě nedostal k nácviku druhé délky, koutu z kamenů slepených jílem.
Tomajda tuší svojí šanci, možná poslední. Převod klasifikace písek – vápno mu přece jenom nehraje do karet a seznam cest proto stále nechce zveřejnit. S nevídanou pílí a nasazením trénuje první délku, která se mu nakonec poddá. Avšak 9 (max. 9/9+) na slevy jízdného MHD do oblasti a hrazení ubytování od ČHS v místním penzionu prostě nestačí. Partneři DŽ company natahují fixy a čistí skálu. Tomajda prostupuje druhou délku a jenom kroutí hlavou. Netuším, co to znamená. Večer v Krossu zachmuřeně vypráví o obtížích. Prý se jedná o vytrvalostní lezení, náročné na celé tělo, především na lýtka (ty se mi cukají ještě teď ). Dva větší chyty na dvacet metrů, pevné, ale trochu kluzké vápno. K tomu první délka…
Optimistické jsou pouze dvě věci. Je to lezitelné a intervaly lokálky se mají zmenšit.
Klasifikaci teoreticky nejtěžší cesty nepotvrdil, zdá se mu trochu lehčí. Minimálně však 10+. Po otištění novinek z Hlubočep v příloze Blesku očekáváme nával světové špičky. Pak se snad klasifikace a struktura stěny ustálí. Podporu přislíbil primátor města Prahy a Olympiáda je v tuto chvíli na druhém místě. Též je velký zájem o nástřik plošných reklam modrého ptáka na stěnu. To by mělo přispět k rozvoji oblasti - zpevnění skály lakem, hloubkovou sanaci stěny zamezující zřícení celé cesty (chceme se poučit z minulosti). Z dotací a reklamy bychom chtěli pro relaxaci lezců zřídit několik barů, diskotéku a bazén.
PF 2007 přejí lýtkaři