Nejrozsáhlejší věží Schmilky je Rauschenstein s údolní stěnou vysokoudobrých 70 metrů. Z Hřenska se jeví jako velký masív poskládaný z malých bochánků. Najdete ho hned vedle turistické cesty "Elbleitenweg" vedoucí ze Schmilky na Schrammsteiny zhruba nad místem, kde dole u Labe končí obec Schmilka.
Letos opět po dvou letech přišlo na řadu Mistrovství Evropy. Pořadatelství si u ICC (mezinárodní instituce organizující závody ve sportovním lezení) zajistilo francouzské Chamonix. Horské středisko pod Mont Blancem je tradičním organizátorem velkých mezinárodních soutěží a letos navíc celou akci pojali jako Festival sportovního lezení. O evropský titul se závodilo v boulderignu, v lezení na obtížnost a v lezení na rychlost. Český mančaft
V poslední Montaně je opět opěvovaná Frankenjura a tak si myslím, že by nebylo od věci napsat taky něco o dalších možná ne příliš známých oblastech, ve kterých si zaleze i „normální“ člověk. Ve všech posledních článcích týkajících se Frankenjury se omílají stejné oblasti. Přijde mi, že stále ještě je větší procento lezců pohybujících se kolem stupně sedm a do klasifikací s číslem osm, natož devět se pouštějí velmi zřídka. Spousta z ná
Na počátku července jsme se po zkušenostech a doporučeních vypravili na nikým nevyhledávanou a hrozně hnusnou horu, nějaký to Matterhorn 4477,50 m.n.m.. Aklimatizaci jsme nepodcenili a Monte Rossa, respektive její předvrchol Punta Gnifetti 4559m.n.m., byl pohodovou, byť únavnou, záležitostí.
Ale to již se zrychleně tlukoucím srdcem vzhlížíme na onu pověstnou hranu Hörnli za G7 Bernské klasifikace, kde kdysi zažil starej Wajmpr to své
Pomalu ke klasice pro Pražáky patří miniaturní pískovcové skalní město kousek od Petřínské rozhledny na Strahově. Je to takový balvan (někdy zvaný i Bobek) z měkkého pískovce, kde se nechá dobře cvičit stěnové lezení, ale je tam i pár spárek: na ruku, pěst, kousek na prsty i širočina. Balvan má tak od 4 do 7 metrů.
Jedeme lízt na Marmošku! Kdo to vymyslel nevím, nejspíš Johny který měl v Jižní stěně zavěšený už dva pytle a tak chtěl svoji sbírku rozšířit - v Messnerově variantě Vinatzera ještě pytel nemá. Jde do toho s motorkářem Čendou, já s polezem Magnuskem hodláme zavěsit Moderní časy. Cesta autem je dlouhá, jedeme celou noc jelikož se nám nechce platit dálnice a průjezd Brenerem. V serpentýnách v Dolomitech se Čendovi udělalo nevolno al
Hnědé skály, troška lezení v krásné přírodě, leč...
Na doporučení jsem, při návštěvě kamarádů v Krkonoších, navštívil malou lezeckou oblast Hnědé skály. Kousek nad Strážným, proti proudu Klínového potoka za pasekou 100m ve svahu. Od závory s parkovištěm cca 500m.
Svěží Krkonoše, klid, jen pár sběračů borůvek. Skály na první pohled podivné, na lezení však jak stvořené. Pozitivní chyty v kolmém i převisech, a šest z cca 20 cest silně osazeno nýty. Cesty, leč převislé, odhadl jsem tak na obtížnost 4 - 5, ale všechny jsem nestihl... Na dolezu každé cesty zase dva origoš nýty.???
Proč, jsem se měl dozvědět o půl hodiny později. Zrovna jsem se chystal do druhé z nýtovaných cest, když sem dorazil hošík ( lezec ) s holčinou ( tlumočnicí ) a začal do nýtů zavěšovat lana. Několik minut na to sem dorazilo cca 30 mladých německých přátel a začala instruktáž, kterak se nechat vytáhnout 10m vysoko.
To už jsme balili věci a vydávali se na procházku do klidných končin našich Krkonoš.
Pomozte mi s jednou neznalostí. Jak je to s přístupem takových skupin ke skalám v NP?
Takže doporučuji tuto oblastičku tak na jeden pohodovej den bez sportovních ambicí a nezapomeňte si ověřit, že tam zrovna nebude pouť.
Pochopitelně že Pasecké skály,protože jinou tak pitomně omlácenou skálu nýty jsem ještě neviděl.Smím se pánů,kteří povýšili/nebo spíše ponížili/zábavu na kšeft,zeptat,které další skály takto vyzdobí?
Mam teda otazecku. Pripustme, ze dotycny byl instruktor, ikdyz fakt pochybuju. Kolik lidi smi s sebou vzit na skaly? Je to omezeno, nebo ne?
Nejde mi o me skazene odpoledne, byl jsem na vychazce a nehonil jsem pocet cest, ale jde mi o to, ze kazdou cestou se ten den prohnalo min. 30 lidicek v pohorach a teniskach a zanechavaj za sebou dost patrne stopy sve pritomnosti.
Nutno podotknout, ze nic nebylo delano v rozporu s pravidly a slusnym chovanim, jen ta masa...
Zapsal: Maty, 08:58:57 31.07.2002
diky
Tak teda diky za odpoved od lidi kterych se to tyka. Nebo se bojite zverejnit sve nazory a praktiky?
Registrace
Metodika
lezec.cz
Nejrozsáhlejší věží Schmilky je Rauschenstein s údolní stěnou vysokoudobrých 70 metrů. Z Hřenska se jeví jako velký masív poskládaný z malých bochánků. Najdete ho hned vedle turistické cesty "Elbleitenweg" vedoucí ze Schmilky na Schrammsteiny zhruba nad místem, kde dole u Labe končí obec Schmilka.
Věk: 20 let
O víkendu jsme znovu vyrazili na Mlýnský kopec. Chtěli jsme vyzkoušet poslední novinky a taky se porozhlédnout kde by se dalo ještě něco objevit.
Tak prolétlo jaro, po něm léto, které je již v plném proudu a tak si možná rádi přečtete jeden z tipů, kde ho strávit. 
Letos opět po dvou letech přišlo na řadu Mistrovství Evropy. Pořadatelství si u ICC (mezinárodní instituce organizující závody ve sportovním lezení) zajistilo francouzské Chamonix. Horské středisko pod Mont Blancem je tradičním organizátorem velkých mezinárodních soutěží a letos navíc celou akci pojali jako Festival sportovního lezení. O evropský titul se závodilo v boulderignu, v lezení na obtížnost a v lezení na rychlost. Český mančaft
V poslední Montaně je opět opěvovaná Frankenjura a tak si myslím, že by nebylo od věci napsat taky něco o dalších možná ne příliš známých oblastech, ve kterých si zaleze i „normální“ člověk. Ve všech posledních článcích týkajících se Frankenjury se omílají stejné oblasti. Přijde mi, že stále ještě je větší procento lezců pohybujících se kolem stupně sedm a do klasifikací s číslem osm, natož devět se pouštějí velmi zřídka. Spousta z ná
Na počátku července jsme se po zkušenostech a doporučeních vypravili na nikým nevyhledávanou a hrozně hnusnou horu, nějaký to Matterhorn 4477,50 m.n.m.. Aklimatizaci jsme nepodcenili a Monte Rossa, respektive její předvrchol Punta Gnifetti 4559m.n.m., byl pohodovou, byť únavnou, záležitostí.
Pomalu ke klasice pro Pražáky patří miniaturní pískovcové skalní město kousek od Petřínské rozhledny na Strahově. Je to takový balvan (někdy zvaný i Bobek) z měkkého pískovce, kde se nechá dobře cvičit stěnové lezení, ale je tam i pár spárek: na ruku, pěst, kousek na prsty i širočina. Balvan má tak od 4 do 7 metrů.
Jedeme lízt na Marmošku! Kdo to vymyslel nevím, nejspíš Johny který měl v Jižní stěně zavěšený už dva pytle a tak chtěl svoji sbírku rozšířit - v Messnerově variantě Vinatzera ještě pytel nemá. Jde do toho s motorkářem Čendou, já s polezem Magnuskem hodláme zavěsit Moderní časy. Cesta autem je dlouhá, jedeme celou noc jelikož se nám nechce platit dálnice a průjezd Brenerem. V serpentýnách v Dolomitech se Čendovi udělalo nevolno al
GPS a mapové aplikace