Disciplína musí bejt. Jak jsem koupil, tak posílám dál. Disciplinární řád Českého horolezeckého svazu s komentářem Horolezecký sport, jakož i s ním související sportovní odvětví, jsou vykonávány v prostředí, v němž existuje nebezpečí i nejvážnějších úrazů. Proto je nezbytné, aby všichni sportovci tuto činnost vykonávající dbali závazných pravidel pro tuto činnost schválených, pokynů funkcionářů svých základních organizačních složek a cvičitelů a aby i oni sami byli pozorní a ohleduplní s vysokou mírou sebekázně. Nelze se smířit s tím, aby nekázeň, bezohlednost, lehkomyslnost a sklon k riskování vyvolávaly úrazy a vytvářely nebezpečné situace pro ostatní sportovce. Veškerá provinění členů ČHS narušují jak bezpečnost sportu, tak i poškozují jeho pověst v očích veřejnosti. Proto je vydáván disciplinární řád, jehož účelem je stanovit druhy disciplinárních provinění a trestů a upravit postup disciplinárních orgánů tak, aby veškerá disciplinární provinění byla náležitě zjišťována a provinilci byli spravedlivě potrestáni. Uložené disciplinární tresty pak mají působit výchovně jak na provinivšího se jedince, tak na ostatní členy ČHS. I. Druhy provinění 1. Provinění jednotlivců: a) porušení stanov a závazných pravidel pro sportovní činnost, b) porušení pokynů funkcionářů základních organizačních složek svazu a oprávněných cvičitelů a vedoucích organizovaných akcí, c) morální poklesky, které vytvářejí nebezpečné situace pro zdraví sportovců, d) morální poklesky, které jsou projevem nekázně, bezohlednosti, lehkomyslnosti a vnitřní narušenosti a které jsou neslučitelné s pravidly chování v ČHS a poškozují i pověst ČHS u veřejnosti, e) neodpovědný výkon svěřené funkce. 2. Provinění kolektivů: a) porušení stanov a závazných pravidel pro sportovní činnost, b) porušení pokynů vyšších organizačních složek ČHS. Komentář: Kolektivní odpovědnost je v našem právním řádu obecně nepřípustná. Ve sportu je však uplatňována poměrně velmi často, protože v průběhu nejrůznějších soutěží anebo při běžné činnosti sportovního svazu mnohdy nelze vést složitá jednání směřující k určení konkrétního viníka. Proto jsou zpravidla vydávány soutěžní řády, které stanoví pravidla soutěží a pokud je některé družstvo poruší (bez ohledu na to, kdo to adresně způsobil), je vyloučeno ze soutěže a v následném disciplinárním řízení mu může být například zastavena činnost na určitý počet utkání a pod. Je pak přímo na postiženém klubu, aby si sám ve svých řadách vypátral viníka tohoto postihu a sám jej individuálně postihl, pokud ovšem nešlo o obecné srozumění se zjištěným porušením pravidel. Obdobou může porušení povinností při placení členských pří spěvků, vyplňování nejrůznějších dotazníků a pod. Ústřední orgán sportovního svazu vůbec nemusí zajímat, kdo z funkcionářů určitého klubu zavinil opožděné zaplacení členských příspěvků anebo nevypl nění požadovaných dotazníků. Za toto pochybení automaticky postih ne dotyčný klub a ten si pak sám může potrestat viníka ze svých řad. II. Druhy disciplinárních trestů 1. Disciplinární tresty pro jednotlivce: a) napomenutí, b) důtka, c) veřejná důtka, d) peněžitá pokuta, e) zastavení činnosti, f) zákaz výkonu funkce, g) vyloučení z ČHS. 2. Disciplinární tresty pro kolektivy: a) důtka, b) veřejná důtka, c) peněžitá pokuta, d) zastavení činnosti. 3. Napomenutí je nejmírnější formou trestu. Vyslovuje se v případě méně závažného provinění, zejména jde-li o první provinění. 4. Důtka je důraznější formou trestu. Ukládá se za závažnější provinění jednotlivce nebo v případech závažnějšího provinění kolektivu. 5. Veřejná důtka je důraznou formou trestu. Po právní moci rozhodnutí disciplinárního orgánu se vhodným způsobem uveřejní s podrobným popisem události, uvedením provinilce či provinivšího se kolektivu a zdůvodněním rozhodnutí. Zveřejněním může být zejména: a) zveřejnění ve zpravodaji ČHS, b) zveřejnění ve sportovním periodiku svazu, c) vyvěšení rozhodnutí na veřejně přístupném místě (nástěnka a pod.). Komentář: Za současné situace přichází v úvahu zveřejnění veřejné důtky v Bulletinu ČHS, který je interním materiálem ČHS. Horolezecké časopisy jsou určeny i pro ostatní veřejnost a proto by v nich neměla být veřejná důtka zveřejňována. To ovšem neznamená, že by v těchto časopisech nemohly být uveřejňovány případy závažného porušování sportovních pravidel s následnou smrtí nebo těžkou újmou na zdraví. Pokud však byly takové případy projednávány před soudem, vždy je nutno vyčkat pravomocného soudního rozhodnutí. 6. Znění veřejné důtky určené k publikaci ve zpravodaji ČHS podléhá schválení disciplinární komise ČHS. 7. Peněžitá pokuta se ukládá jednotlivcům až do výše 1 000 Kč, přičemž se přihlíží zejména a) k míře zavinění, b) ke způsobu spáchání činu, c) k opětovnosti počínání provinilce, d) k osobě provinilce, e) ke způsobenému následku. 8. Peněžitá pokuta se ukládá základním organizačním složkám svazu až do výše 10 000 Kč, přičemž se přihlíží zejména a) k opětovnosti v počínání provinivšího se kolektivu, b) ke způsobenému následku. 9. Peněžitá pokuta je po právní moci rozhodnutí poukazována orgánu, který ve věci rozhodl v I.stupni. 10. Zastavení činnosti jednotlivce i kolektivu je možné nejvýše na dobu jednoho roku. Provinilci jsou po dobu výkonu tohoto trestu vyloučeni ze všech domácích i zahraničních organizovaných akcí. 11. Výkon trestu zastavení činnosti lze odložit na zkušební dobu v trvání šest měsíců až dva roky. Přitom se přihlíží zejména k tomu, zda předchozí chování provinilců a okolnosti případu odůvodňují závěr, že výchovný účel trestu bude dosažen i jeho pohrůžkou. 12. Pokud se provinilci ve zkušební době dopustí jednání, za které bude uložena veřejná důtka, peněžitá pokuta nad polovinu stanovené sazby, zastavení činnosti a u jednotlivců i zákaz výkonu funkce, podmíněně uložený trest se vykoná vedle trestu nově uloženého, přičemž celková výměra takto vykonávaného trestu nesmí přesáhnout maximální možnou výměru trestu. Komentář: Souběh trestů je možný pouze v případě, když se jedná o výkon dříve uloženého trestu s následným trestem jiné povahy. Pokud jsou po sobě ukládány tresty zastavení činnosti, jejich celková výměra nesmí přesáhnout dobu jednoho roku. Disciplinární řád ČHS nezná tzv. „doživotní distanc“. 13. Po vykonáná nejméně 1/2 trestu zastavení činnosti lze zbytek tresttu prominout, přičemž zkušební doba je stanovena na tři měsíce až jeden rok. Pokud se v této době provinilci dopustí nového disciplinárního provinění (odst.12), zbytek nevykonaného trestu zastavení činnosti se vykoná. 14. Trest zastavení činnosti lze vzhledem k okolnostem případu uložit také jen pro případ representace a mezinárodních sportovních styků. 15. Zákaz výkonu funkce lze uložit na dobu jednoho roku. Tento trest lze uložit voleným funkcionářům všech organizačních složek svazu, jakož i instruktorům, trenérům, rozhodčím a jiným osobám pověřeným obdobnou činností. 16. Trest zákazu výkonu funkce lze uložit volenému funkcionáři jen v případě, je-li ze své funkce řádným způsobem odvolán. Po dobu výkonu tohoto trestu nemůže být do obdobné funkce zvolen. 17. Výkon trestu zákazu výkonu funkce lze podmíněně odložit nebo od něho upustit. V těchto případech se postupuje stejně jako v odstavcích 11-13. 18. Vyloučit z ČHS lze ty jednotlivce, kteří se dopustili zvlášť závažného provinění, které je neslučitelné s členstvím v ČHS, zejména pak trestné činnosti související s jejich činností v ČHS. 19. Provinilci, který byl pravomocně z ČHS vyloučen, je odebrán horolezecký průkaz a průkazy z něho odvozené (instruktorský, trenérský a pod.). Komentář: V současné době není trenérský průkaz zaveden. 20. K opětovnému přijetí vyloučeného provinilce za člena ČHS může dojít až po uplynutí jednoho roku a po předchozím souhlasu orgánu, který jej z ČHS vyloučil. Komentář: Tímto opatřením se má zabránit tomu, aby vyloučený provilec mohl být automaticky opětovně přijat do jiného sportovního klubu. Dodržování tohoto ustanovení lze zajistit pouze důsledným sledováním centrální evidence členů. III. Disciplinární orgány 1. K disciplinárnímu řízení jsou oprávněny všechny základní organizační složky svazu, vyšší svazové orgány a eventuálně zřízené disciplinární komise. 2. Disciplinární provinění jednotlivců projednávají výbory základních organizačních složek nebo jimi ustanovené disciplinární komise. V případě závažných provinění členů výkonného výboru ČHS, předsedy, místopředsedy a předsedy revizní komise ČHS rozhoduje v prvním stupni disciplinární komise ČHS nebo přímo Valná hromada ČHS. Komentář: Předseda revizní komise ČHS je sice osobou nezávislou na výkonném výboru ČHS, předsedovi a místopředsedovi, avšak nepožívá imunitu v souvislosti s případným závažným pochybením při výkonu své funkce. 3. Disciplinární provinění kolektivů projednává disciplinární komise ČHS jako prvoinstanční orgán. 4. Při výkonném výboru ČHS je ustanovena disciplinární komise ČHS jako ústřední kontrolní orgán nad správností postupu v disciplinárním řízení, jako prvoinstanční orgán i jako orgán odvolací, je-li v odvolacím řízení dána jeho příslušnost. Komentář: Stálá disciplinární komise ČHS ustanovena není, protože zřízení takového stálého orgánu není zapotřebí. Podle § 13 odst.3 platných Stanov ČHS může takovou odbornou komisi zřídit výkonný výbor ČHS, který současně určí jejího předsedu. Má-li být disciplinární komise usnášeníschopná, musí být nejméně tříčlenná, aby mohlo dojít ke smysluplnému hlasování. Zřízení disciplinární komise může být pouze jednorázové, k vyřešení určitého případu disciplinárního provinění (ad hoc). Po pravomocném vyřešení případu výkonný výbor ČHS disciplinární komisi rozpustí. 5. Disciplinární komisi ČHS náleží k přezkoumání: a) všechny veřejné důtky, určené k publikaci ve zpravodaji ČHS, b) všechny disciplinární tresty, uložené v souvislosti s podílem provinilce na těžkém či smrtelném úrazu, c) všechny tresty vyloučení z ČHS. 6. Zápis z disciplinárního řízení, obsahující přesný popis události, údaje o provinilci, jeho stanovisko a odůvodnění uloženého trestu je nutno doručit do pěti dnů od rozhodnutí odvolacímu orgánu k přezkoumání. Totéž platí, je-li zápis z disciplinárního řízení do ručován disciplinární komisi ČHS. 7. Pokud disciplinární orgán oprávněný k projednání věci v I.stupni je ve věci nečinný nebo věc bezdůvodně zastaví (čl.IV odst.8 písm.g, h) a vznikne důvodné podezření o podjatosti tohoto orgánu, příslušný orgán vyšší organizační složky svazu, který by byl oprávněn rozhodovat o věci v odvolacím řízení, přikáže tuto věc k projednání a rozhodnutí jiné organizační složce svazu. Té organizační složce svazu, které je věc odňata, zároveň uloží, aby potřebné podklady s vlastním stanoviskem neprodleně přeložila této určené organizační složce svazu. Komentář: Ustanovení odstavců 5, 6 a 7 jsou prozatím zcela nepoužívaná. Nejenže nejsou řádně hlášeny případy vážných sportovních úrazů, ale ani případná opatření, která z nich byla vyvozena - tudíž není co přezkoumávat. V tomto směru disciplinární řád zřetelně předběhl dobu. IV. Disciplinární řízení 1. Disciplinární orgán zahájí disciplinární řízení z vlastního či jiného podnětu, jestliže má za to, že jsou k tomu oprávněné důvody. 2. Zjistí-li disciplinární orgán, že je k projednávání věci nepříslušný, postoupí věc neprodleně příslušnému disciplinárnímu orgánu. Případný kompetenční koflikt řeší disciplinární komise ČHS závazným rozhodnutím. 3. Disciplinární řízení lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný disciplinární orgán o disciplinárním provinění dověděl. Disciplinární řízení nelze zahájit, jestliže od disciplinárního provinění uplynula doba čtyř let, a nelze v něm pokračovat, pokud v době rozhodování disciplinárního orgánu uplynula od projednávaného disciplinárního provinění doba pěti let. To neplatí, pokud ve věci souběžně probíhá trestní řízení. 4. Disciplinární řízení se řídí zásadou objektivní pravdy. Ke zjišťování objektivní pravdy je disciplinární orgán povinnen zejména: a) poskytnout provinilci možnost osobní obhajoby, b) slyšet svědky, c) slyšet odborníky, kteří mohou případ posoudit zejména z hlediska metodického, bezpečnostního a zdravotnického, d) opatřit listinné důkazy a podobně. 5. Disciplinární řízení musí probíhat urychleně, zpravidla tak, aby bylo ukončeno během jednoho zasedání disciplinárního orgánu. 6. Dojde-li disciplinární orgán k závěru, že disciplinární provinění vykazuje znaky trestného činu, řízení přeruší a o věci informuje příslušné orgány policie a státního zastupitelství. 7. Jsou-li okolnosti případu objasněny, disciplinární orgán uloží trest. Od uložení trestu lze upustit, má-li disciplinární orgán za to, že již samotný průběh řízení splňuje výchovný účel. 8. Disciplinární orgán řízení zastaví, pokud a) provinilec zemřel, b) provinilec vystoupil z ČHS, c) provinilec byl již za stejný skutek postižen v jiném disciplinárním řízení či soudně a v případě soudního postihu nepřichází v úvahu trest vyloučení z ČHS, d) bude prokázáno, že provinilec je osoba nesvéprávná, e) došlo k promlčení trestnosti disciplinárního provinění, f) odvolací řízení se nepodaří ukončit do jednoho měsíce anebo v prodloužené lhůtě, g) bude prokázáno, že k disciplinárnímu provinění nedošlo, h) bude prokázáno, že jednání, kterého se provinilec dopustil, nelze posuzovat jako disciplinární provinění, i) nebude prokázáno, že zjištěného provinění se dopustil právě a jedině projednávaný provinilec. 10. Vyjma napomenutí je rozhodnutí disciplinárního orgánu písemné a musí obsahovat: a) výrok, v němž je popsán skutek, kterého se provinilec dopustil, jakou povinnost svým jednáním porušil a výrok o uložení trestu, b) odůvodnění, v němž je opodstatněnost výroku zdůvodněna včetně uvedení důkazů, c) poučení o opravném prostředku. 11. V případě, že disciplinární orgán postihne provinilce, který je funkcionářem vyššího svazového orgánu, doručí se rozhodnutí o uloženém disciplinárním trestu i tomuto orgánu. V. Zásady pro ukládání disciplinárních trestů 1. V průběhu disciplinárního řízení je nutno přihlížet a) k osobě provinilce, b) k míře zavinění, c) k okolnostem spáchání činu, d) k jeho následkům, e) ke způsobu spáchání činu. 2. Polehčující okolností je: a) řádný předchozí život provinilce, b) doznání a lítost, c) dobrovolné odstranění následku svého jednání, d) spolupráce při objasňování svého provinění, e) oznámení provinění ze strany provinilce. 3. Přitěžující okolností je: a) bezohlednost a hrubost, b) zneužití funkce, c) svedení jiné osoby k provinění, d) větší počet provinění, e) opětovné provinění do jednoho roku od předchozího potrestání. 4. Délka trestu se stanoví údajem o jeho počátku a konci ve výroku rozhodnutí. VI. Odvolací řízení 1. Proti rozhodnutí disciplinárního orgánu může provinilec podat odvolání. 2. O odvolání proti rozhodnutí disciplinárního orgánu základní organizační složky ČHS rozhoduje disciplinární orgán vyšší svazové organizační složky (disciplinární komise ČHS). O odvolání proti rozhodnutí disciplinární komise ČHS rozhoduje valná hromada ČHS. Prvoinstanční rozhodnutí valné hromady ČHS lze napadnout určovací žalobou, podanou k příslušnému soudu. 3. Odvolání má odkladný účinek. 4. Odvolání může podat pouze provinilec sám, a to do patnácti dnů odoznámení či doručení rozhodnutí o uložením disciplinárním trestu. 5. Je-li potrestán kolektiv, musí o podání odvolání rozhodnout jeho kolektivní orgán. 6. Odvolání se podává u orgánu, který o věci rozhodl v I.stupni. Tento orgán může své rozhodnutí sám zrušit a pokud tak neučiní, musí neprodleně doručit odvolání se svým stanoviskem a se shromážděnými podklady odvolacímu orgánu. 7. Z rozhodování v odvolacím řízení je vyloučen funkcionář, který rozhodoval u disciplinárního orgánu I.stupně. 8.Odvolání je nutno projednat do jednoho měsíce od obdržení podkladů pro jeho provedení, s vyjímkou projednávání odvolání valnou hromadou ČHS. 9. Prodloužit lhůtu k odvolacímu řízení může jen ve výjimečných případech předsednictvo (výbor) příslušné organizační složky svazu, která rozhoduje o odvolání. 10. Nepodaří-li se odvolací řízení ukončit do jednoho měsíce nebo v prodloužené lhůtě, odvolací orgán řízení zastaví (čl.IV odst.8 písm.f). 11. Odvolací orgán je povinnen a) poskytnout odvolateli právo osobní obhajoby, b) doplnit šetření vlastním dokazováním, je-li toho zapotřebí. 12. Odvolací orgán odvolání zamítne a) je-li podáno opožděně, b) je-li podáno osobou neoprávněnou, c) je-li nedůvodné. 13. Odvolací orgán rozhodnutí potvrdí, pokud odvolání zamítl jako nedůvodné. 14. Odvolací orgán rozhodnutí zruší, dojde-li k závěru, že k disciplinárnímu provinění nedošlo nebo že toto jednání nevykazuje znaky disciplinárního provinění, nebo není prokázáno, že projednávaná osoba se zjištěného provinění dopustila. V takovém případě disciplinární řízení zastaví (čl.IV odst.8 písm.g,h,i). 15. Odvolací orgán rozhodnutí změní, dojde-li k závěru, že jde o jiný druh provinění, než jaké bylo v napadeném rozhodnutí popsáno nebo že měl být uložen jiný druh trestu. 16. Z jednání odvolacího orgánu se pořizuje zápis, který obsahuje veškeré údaje o průběhu a závěru jednání. 17. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu není další odvolání přípustné. 18. Odvolací orgán může z vlastní iniciativy zahájit odvolací řízení na základě své přezkumné činnosti dle čl.III odst.5,6. Zahájí-li takové řízení, musí provinilce poučit, v čem spatřuje vady řízení a dotázat se jej, zda navrhuje, aby ve věci proběhlo odvolací řízení. Pokud to provinilec výslovně nenavrhne, odvolací orgán v řízení nepokračuje. 19. Rozhodnutí je v právní moci, pokud proti němu nebylo podáno odvolání nebo pokud o odvolání rozhodl odvolací orgán. VII. Společná ustanovení 1. Disciplinární orgány vedou evidenci o uložených disciplinárních trestech. 2. Písemný materiál z disciplinárního řízení je uchováván nejméně po dobu dvou let od právní moci rozhodnutí. VIII. Závěrečná ustanovení Tento disciplinární řád Českého horolezeckého svazu byl schválen valnou hromadou ČHS dne 16.2.1991 a nabývá účinnosti dnem jeho schválení. Komentář: Disciplinární řád v tomto znění má v současné době tzv.“záložní funkci“. Jsou dva hlavní důvody toho, proč není prakticky vůbec využíván: 1. Veškerá provinění proti sportovní kázni a etice jsou řešena neformálně. Pokud jde o tak závažné provinění, že další členství provi nilce v daném kolektivu je neúnosné, tento odejde buď dobrovolně sám anebo je neformálně vyloučen, aniž dojde k předepsanému disciplinárnímu řízení. Nikomu z funkcionářů klubu (oddílu) se nechce papírovat a vést nějaké složité formální důkazní řízení. 2. Všechny spory se časem vždycky nějak urovnají. Je dobře, že se horolezci bez disciplinárního řádu obejdou. Může však dojít k takovým případům, kdy jednání určitého provinilce vzbudí obecné rozhořčení a pohoršení a členská základna výslovně požaduje provedení disciplinárního řízení a uložení přísného trestu. Proto je připraven disciplinární řád, aby v takových případech nebylo nutno improvizovat a bádat nad tím, jak takové disciplinární řízení řádně provést. Lze totiž počítat s tím, že dotyčný provinilec se bude úporně vyhýbat odpovědnosti a bude jakékoliv řízení vedoucí k jeho potrestání zpochybňovat. I když je současný disciplinární řád v některých směrech nedokonalý a zasloužil by si novelizaci, zcela postačuje k případnému řešení jakéhokoliv disciplinárního provinění.
|