Šlapali jsme tuto trasu opět teď 2. 9. 2008 a z rozměrů laviny se tajil dech. Navíc ke stísněné atmosféře přispíval i fakt, že kdesi pod sněhem a ledem pod námi jsou doposud stržení a zasypaní lidé či jejich části.
Takže podle předpokladu prvotním impulsem tohoto lavinového neštěstí byl opravdu pád části séraku pod vrcholovými partiemi (cca 4 050 m). To, co se odehrálo pak, se v takovém měřítku rozhodně neočekávalo. Sesuv ledu způsobil odtržení mohutné deskové laviny z celé horní části svahu. Výška odtrhu byla přibližně 1,5 m a délka odtrhu cca 250 m. K další odtržené desce došlo i o patro níž (výška odtrhu cca 0,4 – 0,5 m). Dal se tedy do pohybu téměř celý svah po kterém vedla výstupová trasa. Část se sesula již dříve zmiňovaným výstupovým žlabem a část se sesula do SZ stěny.
Stalo se to ještě za tmy a tak je samozřejmě velký problém určit skutečný počet obětí. Podle neoficiálních informací se doposud nepodařilo nalézt poslední tři známé oběti. Je ale také možné, že byli lavinou strženi i další lidé, o kterých se doposud neví. Například mohli touto trasou vystupovat i horolezci s tzv. plnou polní (spacáky, stany, …) a tak po nich nemusela zůstat nikde žádná stopa (například postavený stan na platu pod chatou Cosmiques). Mohou se tak nalézat v již zmiňovaném žlabu ve směru pádu séraku narvaný do mohutných příčných trhlin a nebo samozřejmě mohli zmizet v SZ stěně, kdesi v mnoha zejících a velmi hlubokých trhlinách. Tato stěna spadá až na Bossonský ledovec do výšky cca 2 800 m. Délka dráhy je téměř 2 km. Šance na nalezení jsou mizivé, protože charakter dráhy i odtržené mohutné a tvrdé desky, nedávají mnoho šancí na „pouhé“ zasypaní. Je tak velmi pravděpodobné, že muselo dojít i k výraznému poškození stržených obětí. V tomto případě se také nabízí možnost, že mohlo dojít k případnému stržení lavinových přístrojů z těl obětí, případně i k jejich zničení, pokud je vůbec měli s sebou …
Šlapali jsme tuto trasu opět teď 2. 9. 2008 a z rozměrů laviny se tajil dech. Navíc ke stísněné atmosféře přispíval i fakt, že kdesi pod sněhem a ledem pod námi jsou doposud stržení a zasypaní lidé či jejich části. Tehdy v noci to musel být neskutečný masakr. Jenže uběhlo jen pár dní a stopa je našlápnutá téměř úplně stejně. Jen v tom zmiňovaném výstupovém trychtýři se tentokrát šlo o trochu víc vpravo. Po přilehlém a dnes už asi bezpečnějším hřbítku se ale opět nechodí a to i přesto, že je tam sklon svahu naprosto stejný jako ve žlábku … je to prostě už kousek dál a ta námaha, znáte to … V horní části se podchází pod dalším hrozivě vypadajícím sérakem, možná, že ...
Podobná lavina, výrazně menší, byla sérakem stržena i na Mont Mauditu. I zde je patrná starší stopa vedoucí ve spodní části a téměř mimo dosah laviny, ale opět se ukazuje, že lidi volí radši větší riziko a menší námahu …
Podobný odtrh na Mont Mauditu i když výrazně menší
Zajímavý fakt je, že se celá událost stala ještě za tmy, o to víc pokud nebyla v noci extrémní teplotní změna. Jinak každej by si měl uvědomit /říkám to hlavně kolegům z řad snowboardigu/, že jsme pro hory jen takové bezvýznamné myšky, keré mohou být kdykoliv smeteny. Proto je třeba pečlivě zvažovat kdy, kam a jak se tam pohybovat.
Ahoj,
měl jsem za to, že pod lavinou zůstalo už navždy 8 lidí, ne jenom 3, jak píše autor, ale možná to byly ty nadsazené počty tiskových agentur, nevíte o tom někdo něco? My jsme byli na MB 21.8., ale šli jsme od Gouteru, ale i tak mi v neděli zatrnulo, když jsem to slyšel už doma v Čechách ve zprávách...
Tak ať se nám všem tyhle katastrofy vyhýbají..
Mějte se.
Aj baca vie ze po snezeni aspon 3 dni neist do hor a to nevlastni mikroskop, pips, sondu, lopatu, nema internet. Ma skusenosti podedene po predkoch a pokoru k horam. Asi preco bol tak neskoro zlezeny mt blanc. LEBO MALI ROZUM.