Příští středu se koná další konzumační přednáška o správném jištění a bezpečném postupu na zajištěných horských cestách..
Příští středu se koná další konzumační přednáška o správném jištění a bezpečném postupu na zajištěných horských cestách v Dolomitech a Alpách (via ferrata, Klettersteig). Startare 4.2.09 od 19:00 v divadle Dialog v Plzni.
Doporučované vybavení, jisticí pomůcky a další výzbroj. Vhodné způsoby jištění. Praktické ukázky postupu. Plánování túry. Vlivy počasí. Upozornění na hlavní nebezpečí. Nouzové a kritické situace. Základy první pomoci.
Via ferrata Giuseppe Olivieri na Tofana di Mezzo (3243m)
Přednáší Kodl a Zyký, instruktoři horolezectví ČHS, hosté divadla SAD. Bar v divadle otevřen po celou dobu akce. Vstup ze Smetanovo sadů 9 (pod malým Jadranem). Lupeny možno dokonce i předem přes www.plzenskavstupenka.cz .
Ahoj, nevíte někdo, jestli se bude něco podobného konat i jinde, např. v okolí Brna či Pardubic? Téma pro mě zajímavé, bohužel dostat se na to do Plzně, je pro mě v současné době nereálné.
Pozor! Nebezpečí!
Lezec ve světle modré přilbě se nachází příliš blízko pod tím horním, fotícím.
Při pádu horního lezce dojde ke sražení a následnému pádu spodního lezce.
Na tuhle přednášku já tedy nejdu!
Tak to tam teda jdi, třeba se dozvíš, že lezci mají v družstvu postupovat co nejblíže za sebou, aby jimi uvolněné padající kameny nemohli nabrat velkou rychlost a nezranily je.
Pokud si dobře pamatuju, tak fotograf už stojí na konci zajištěného úseku - ferrata se zde narovnává chvilku na "pěšky", takže pád asi opravdu nehrozí, ale jinak perfektně odhalené nebezpečí - oceňuji všímavost...;-)
Ale když už jsme u té vzdálenosti, tak pokud vím, druhý lezec by opravdu měl být tak nízko pod kolíkem, aby ho ten horní padající nemohl shodit. To je cca od kolíku dolů něco přes 3,5 metru. To jsou cca 2 m lana feratového setu + postava lezce (od spojení úvazků k botám).
Já to tak taky pochopil ;-) (tady čekal fotograf, až mu někdo vleze do záběru..), ale naprosto s tebou souhlasím - chyby je třeba stále hledat, radši než nějakou hloupou udělat..
Fotil jsem to já a kvůli (snad) pěknej fotce bych lezce pod sebou klidně zabil :-)
Zcela správně by měli lezci nechávat mezi sebou jeden úsek zajištěné cesty volný, právě kvůli tomu, aby se nemohli při pádu horního navzájem srazit a aby se při eventuelním pádu obou rázová síla rozložila v delším úseku ferraty na více kotvících bodů. Tedy ideálně - zapínám se na další část lana za jistícím kolíkem teprve tehdy, když se první lezec zapíná za třetí kolík nade mnou (prvním kolíkem je myšlen ten můj)
Padající kameny představují daleko větší nebezpečí, než že někdo srazí kolegu za sebou. Proto je lepší postupovat těsně za sebou, aby uvolněné kameny nestačily nabrat nebezpečnou rychlost. I kdyby došlo k hromadnému pádu deseti lezců s tou dvacetimilimetrovou kotvou a desetimilimetrovým ocelovým lanem to ani nehne. Navíc nebezpečí pádu je velice malé. Většina lezců pád na feratě v životě neviděli, zato létající šutry schopné přizabít helma-nehelma se nedají ani spočítat.
Vladimír Procházka ml.: Důležitou zásadou bezpečnosti je,
že mezi dvěma kotevními body na fixním laně (řetězu) smí být
připnut pouze jeden lezec.
Info Hudy 9/2008: Důležitou zásadou bezpečnosti je, že mezi dvěma kotevními body na fixním laně (řetězu) smí být připnut pouze jeden lezec.
Info Hudy 3/2005: Velmi důležité jsou rozestupy mezi jednotlivými lezci. Musí být dodržena mezera alespoň jednoho úseku mezi skobami, aby v případě pádu nedošlo ke stržení spodního lezce padajícím.
Karel Kříž - www.summit-drive.cz: Pro postup ve vertikálním úseku platí pravidlo, že na jednom lanovém úseku (mezi dvěma ukotveními) se pohybuje pouze jeden člověk. V opačném případě byste při pádu strhli další lezce pod sebou.
A samozřejmě je to takto i v tištěné Horolezecké abecedě - stránky HO Sakal mají tuto část metodiky zablokovanou.
Nejvíc nebezpečné kameny neshodí kámoš kousek nad Tebou, ale lidi, co jsou o mnoho metrů nad Tebou.
O kamenu, který shodili ti nahoře se skoro nedozvíš, prostě jen přiletí a je po Tobě. Teda někdy je slyšet jak letí, to jo.
Ale kámoš, co nad Tebou shodí kámen alespoň zařve: "Bacha šutr!"
... a já se instinktivně podívám nahoru a koupím ten šutr s šesti metrů přímo do xichtu ...
Důležité není to, co se stále bezmyšlenkovitě opisuje z jedné učebnice do druhé, ale statistiky nehod. Je pravděpodobnější, že na mě kámoš nade mnou něco shodí, nebo že na mě spadne sám? Kolikrát jste při lezení spadli a kolikrát jste shodily volné kameny?
Hele, Vladimír Procházka ml. je už pořádná kapacita v tomhle oboru.
Já tak dobrý nejsem, ale ferraty mi cizí rozhodně nejsou. A Procházkovi závěry se dle mých zkušeností potvrzují.
Tak snad jen, aby jsi mu napsal, že to celý svůj život říká blbě.
Napiš to i ostatním, co to takhle blbě uvádějí.
A už jsi mě skoro rozčílil, ty jeden nehodný chlapče!
Šmarjá člověče, tak se na tu skálu podívej! Tragická je situace, kdy lidé kvůli té spoustě pouček vyčtených z knížek přestanou používat vlastní hlavu. Já mám knížky taky rád, ale ...
Podle vlastních zkušeností (a vlastní hlavy;-) opravdu nebezpečné kameny shazují skutečně většinou skupiny mnohem výše nad tebou (Egooon!!!), než parťák co je jedno pole drátu před tebou - navíc skutečně takovéto "blízké" šutry často nestihnou nabrat rychlost a mnohdy je i stačíš sám zastavit, aby neletěly dál. Každopádně zvlášť u ferrat se vyplatí si ráno opravdu přivstat a být pokud možno jedním z "těch nahoře" (a přitom být samo opatrný vůči těm pod tebou..)
ps: třeba tohle jsem zatím nikde napsaný nenašel, asi začnu publikovat ;-)
Většina úseků na feratách není vedena kolmo nahoru, takže kámen který shodí chlapík(ce) nad tebou poletí stejně většinou mimo. Ale už může samozřejmě sestřelit někoho, kdo jde "serpentinou" pod tebou. Navíc úseky vedené po spádnici jsou většinou dostatečně kolmé na to, aby se na nich kameny nebezpečné velikosti neudržely. Nehledě na to, že převážně jsou tyto místa buď vedeny v tak kompaktním terénu nebo tak olezené, že většinu volných šutrů už stačili shodit ti před tebou :-)
Problém s volným kamením bývá hlavně na policích, římsách a báječných dolomitických galeriích vystřílených do skály víceméně po vrstevnici. Takže tam hlavně bacha a ohled na ostatní v patrech pod tebou.
A vzhledem k tomu, že ne všechny feraty jsou udržovány v bezvadném technickém stavu, je dobré nechávat volné pole mezi lezci i z toho důvodu, že po pádu jednoho lezce se může vytrhnout kotvení jistícího lana, které tím jak se následně napne může způsobit pád toho druhého.
Hehe, Tofana, ty jsme dali vsechny tri za 12.50 min. Bez jisteni a jeste jsme pak ctvrtou feratou ficeli dolu k autu... (1. zkusenost s feratama) :) Jinak Dolomity jsou krasne, feraty tez, ale lezeni je lepsi! :)
Hoj! Myslim, ze to zas tak nereálné není...di Mezzo a di Dendro jsou hodně blízko u sebe...jen ta Rozes je trochu z ruky :o) Předpokládám že jste běželi Mezzo, di Dendro...pak honem dolu mezi Mezzo a Rozes a pak rychle na Rózu :o)..no a pak asi volným pádem!:o)...jo a nevím jestli je zrovna fajn se tu čepejřit tím, že jste běhali bez jištění ;o) čágo! Lezbě zdar! :o)
Nazdarek a sorry za delsi odmlceni... No sli jsme z udoli nastup k tulelu Rozes, pak dal az na vrchol, potom kousek dolu, asi k nejakemu refugiu a trochu jsme se sekli, tak asi 100m 3kovym lezenim k retezum na feratu vedouci na Mezzo, tam jsme se sesli u lanovky s kamosama, kteri sli jen Mezzo, no a pak na posledni Dentro je to uz kousek. Z ni dolu, myslim ze tam byla jakasi lanovka (bylo to 7 let zpatky...) a od ni dolu nejakou feratkou az na parkac, kde uz nas cekali ti znami. To je popsano laicky, jak rikam, jsem lezec, byla to moje prvni (a zatim i posledni) ferata. Mozna ze mel kamos Vajco mapu, ale to nevim, o nic jsem se nestaral, jen jsem sel... Upozornuju, ze jsme se nikam nehnali a nebezeli a pocasi bylo pekne, a ten cas co jsem uvedl, neni rekord, ale at vite za kolik to jde zhruba dat, kdyby jste to chteli taky zkusit. A aby jsi z toho neco mel, zkusim to z pomoci netu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Tofana) poskladat a dat dokupy i s nejakymi nazvy, at to ma nejakou informacni hodnotu. Takze: Ze sedla Falzarego jde stezka až k tunelu Castelletto (800 metrů dlouhý, nutná čelovka). Za tunelem nastupuje na ferratu Lipela a tou az na vrchol (poslední úsek k vrcholu již není jištěný). Sestup k chatě Rif. Dibona (nazvem si nejsem jist). Následuje výstup ferratou Via ferrata Giuseppe Olivieri vedoucí na věž Punta Anna v jižní stěně. Ve výši 2940 m se stezka napojuje na další ferratu Via ferrata Aglio a tou na vrchol Mezzo. Poslední metry výstupu jsou již po skalních schodech a bez jištění. Od tama jedinou moznou cestou na Dentro. Z vrcholu po hřebeni dále sestupuje stezka k bývalému vojenskému bivakovacímu domku Bivak Baracca degli Alpini a dolu (nekde :)).
Hoj kluci, byl jsem na vaší přednášce loni, předpokládám, že to bude podobné, či nějaké nové vychytávky?:) Rozhodně doporučuji a děkuju, bylo to fajn! Snad to nepřednášel někdo jiný:)
zaujaly mě dvě jisticí smyce na fotce zdánlivě "provlečené karabinou a omotané izolepou", můžete mi prozradit, co to je a co skrývá pod tou omotávkou? jsem lezec, ne feráťák (a do Plzně to mám hodně daleko), dík.
To není izolepa, ale většinou taková plast-guma, která nic nedrží, jen chrání. Smyčka je do okruhu uzavřená šitým švem (podobně jako expreska), tady u těch klettr-setů je to hustě šev vedle švu v délce asi 10 cm. Když se zadíváš na tu levou žlutou smyčku, tak trochu je ten šev vidět, bílou nití, vzniká takový bílý pruh pod tou plastovou objímkou.
Drží to víc jak uzel.
Ferratový set skutečně musí odolat vyšším rázovým silám, neboť i pádový faktor zde může být teoreticky mnohem vyšší než při klasickém lezení za použití dynamického lana - viz. též norma ČSN EN 958 (942008). Vzhledem k tomu, že výrobce předmětného setu "zpívající rock" (nechci někomu dělat reklamu;-) je též autorsky jako zpracovatel podepsán pod předmětnou normou, očekával bych odolnost šitého švu za spíše dostatečnou :-). Jinak uzly samozřejmě významně snižují pevnost lana - viz. např. Metodické ústřižky III. zde na lezci (http://lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=841) - škoda, že se v poslední době odmlčely ;-).
Jinak šitou smyci podle mě při lezení potkáš dost často - "plochá šitá smyce".
Obávám se, že by to nemělo valnej smysl, protože spousta věcí bude vysvětlována na obrázcích, fotkách a praktických ukázkách, takže jenom zvuk by byl nedokonalým prostředníkem. A nezlob se, ale na to, abysme udělali záznam komplet se vším fakt nemáme magi :-)