Již dlouho jsem jezdil prstem v atlasu Světa po východním koutu Himálaje, opakovaně listoval v magazínu Japanese Alpine News, kde jsem pročítal podrobné články od japonského nezmara Tomatsu Nakamury a hltal jeho fotky neuvěřitelných kopců, na kterých doposud noha lezcova nestála. On Tomatsu tuto oblast navštívil více jak 25-krát! Tento kout kopečků nejvyšších naší planety objevil pro západní lezce Američan Charlie Fowler. Bohužel další zprávy od něj a jeho uculený úsměv s chatrným chrupem si již nějakou dobu nemůžeme přečíst a vidět, protože přebohatý lezecký život tohoto pionýra skončil společně s Christine Boskoff v lavině pod svatou horou Genyen na podzim roku 2006.
Lamo-she 6.070 m, dosud jediná výstupová linie vede po levém hřebeni
Vrcholový tým – Katka Mandulová, Václav Pátek, Martin Otta, já a Dušan Pokorný
Nejvýchodnější sedmitisícový himálajský masív Minya Konka (Gongga Shan)
Velmi rozsáhlé členité území východního Himálaje s charakterově velmi rozmanitými horskými oblastmi, orientačně mezi Lhasou a Chengdu, navštívilo dosud relativně málo zahraničních expedic, na to jak atraktivní oblast to je a jaký horo-/lezecký potenciál se zde nachází. Důvodů se nabízí více. Jednak se lezecké aktivity na tomto území rozmohly výrazněji až v posledních letech, oblast je to stále málo prozkoumána a již nalezení přístupu ke kopci a kopec samotný může být velké dobrodružství a rovněž téměř zcela nepodstatná skutečnost, zajištění povolení na kopec a přístupu pod něj může být realizovatelné pouze pro několik málo osob. Rozuměj tomu tak, že prostě do některých oblastí se přes obrovské administrativní překážky bez správného člověka prostě a jednoduše nikdy nedostanete. Typickým příkladem jsou kopce východního Tibetu dle aktuálních hranic provincie.
Trojboj na obrázku. My však soutěžili ve víceboji. Rýžová pálenka raději do odstřikovače… Někteří však měli zcela odlišný názor a řada narostla pěkně
Angela – klíčový expediční hráč opětovně něco řeší s kuchařem. Oprava, pastevcem jaků
Václav při sestupu z Lamo-she. Těsně pod naši C2 cca 5.500 m
Před realizací plánů a vlastním odjezdem do hor jsem byl v kontaktu s jedinci, kteří tuto oblast již navštívili. Vyzdvihnu jména Mick Fowler, Joe Puryear (Hošek americký bude promítat fotky na Festivalu alpinismu v Praze. Berte to ode mne jako dost dobrý tip! Však jsem za to dostal zaplaceno…) nebo Dave Anderson a samozřejmě guru Tomatsu Nakamura. Výlet a lezení tady je uchvátilo. Joe se zmínil o nějakých administrativních změnách, které tady poslední rok proběhly a jeho pozornost se proto přesunula do málo známých koutů Nepálu. O jaké změny se jednalo, to naše expedice velmi dobře poznala… Naše peněženky ještě lépe.
Bez komentáře. Václav se usmívá při repozici luxovaného ramene (Omluvte kvalitu snímku)
Když je třeba za manžela invalidu hledat náhradu, Jitka to zvládá rychle
Masív Genyen od východu
Dali jsme dohromady vskutku rozmanitý tým. Věkem, zkušenostmi, cíly, očekáváními, národnostmi, hmotností, ochlupením a kdo ví, čím ještě! Martin Otta, Václav Pátek se ženou Jitkou Ňaňkovou, Katka Mandulová, Dušan Pokorný (občanství kanadské) s pravděpodobně budoucí ženou Angelou Wu Wen Lin (občanství tchajwanské) a já (občanství tuším české). Oficiální expediční šéf žádný. Já za něj však považoval Martina, aby bylo na koho všechny ty organizační kotrmelce a přemety svést!
1.
Genyen 6.204 m
Treking je dobrovolné sebetrýznění…V hlavním údolí masívu Genyen. V pozadí 600 let starý klášter Lenggo a granitový skvost Sachun
Pohled směrem do hlavního údolí Genyen. Ostrý vrchol uprostřed s názvem Phurpa jako jeden z mála tady vylezli Američané na podzim 2006
S čínským vízem v pase a s pasem v kapse jsme se přenesli vzduchem a časem o šest hodin dopředu pod rudou vlajku Pekingu a z něj opravdu romantickou téměř 30-hodinovou jízdou vlakem do Chengdu, hlavního města provincie Sečuan známou paprikami ostrými jako mluva horníkova a věčně spícími a pouze bambus žeroucími medvědy panda. Ti jsou taky k sežrání.
Potenciál pro skalní lezení a bigwally je tady obrovský. Štíty na konci údolí Genyen
Další z mnoha nepojmenovaných a nevylezených kopců v masívu Genyen
2.
Ve vesnici Lenggo. K zábavě stačí mnohdy málo…
Tady naplno vypukl orgasmus, pardon, organizace expedice, kterou jsme měli za to před odletem za zorganizovanou. Abych Vám nenaservíroval hned vše najednou a nechal si hluboké zážitky a výjevy z lezení v oblasti masívu Lamo-she a trekování v kopcích Genyenu na hlavní část této epopeje, dnes jsem Vám naservíroval jen takový malý předkrm (velikostí obsahu asi srovnatelné s porcemi naši neobyčejně úžasné kantýny Eurest, stručný souhrn zde najdete, resp. žaludek asi zalepíte) s několika málo fotkami, než se ke mně dostane kompletní fotodokumentace, ke které nebude chybět aktuální lezecko-organizační info k těmto kopcům. Ale co je však v Číně aktuální?! V zemi, kde zítra bude vše jinak a včerejšek je dávnou minulostí?
RÉSUMÉ
Kopec: Lamo-she 6.070 m (19.915 feet)
(aka Tianhaizi Shan, Tian Hai Zi Shan, Goddess Peak)
Oblast: Lamo-she Massif, Daxue Shan Range, East Himalaya – Alps of Himalaya
Sichuan, China
Cesta: American Route, Southwest face, Grey Thompson a Jon Turk, 1993, info: AAJ 1994, pp 269 - 270
Obtížnost: AD, M3, WI II, alpský styl
Vrchol: Václav Pátek, 19.10.2009 (Předvrchol, 6.040 m: Martin Otta, 19.10.2009)
Ztráty: Luxace/vykloubení ramene Václava Pátka, výška nečinila potíže, nějaké standardní střevní sračky (potíže) a méně nestandardní otrava z jídla.
Zůstaňte naladěni na pokračování…
Partneři: Asolo, Bergans, Devold, Klättermusen, Tilak, Triop
Text: Tomáš Obtulovič ml., tomas.obtulovic@seznam.cz, www.horomedicina.cz
Foto: Jitka Ňaňková, Tomáš Obtulovič, Martin Otta, Václav Pátek