Krkonošské laviny a horští záchranáři mají poprvé stálou expozic
V Informačním centru Správy KRNAP v Obřím dole otevřela v pátek své dveře prvním návštěvníkům nová stálá expozice, věnovaná jednomu z nejvýraznějších fenoménů našich hor – lavinám.
Expozice je zároveň holdem práci horských záchranářů – jak Horské službě Krkonoše, tak polskému GOPR (Górskie Ochotnicze Pogotowie Ratunkowe).
„Otevření této expozice pro mě byla několikanásobná radost,“ říká náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. „Naše nedávná výstava o lavinách ve vrchlabském Krkonošském muzeu se setkala s velkou odezvou a bylo nám jasné, že do Krkonoš taková expozice patří na delší dobu, než jen na pár měsíců. A Obří důl jako lokalita s nejčastějšími lavinami na české straně hor je pro ni nejlepší místo. Stejně tak chlapi z Horské služby a GOPR si zaslouží, aby jejich práci mohli turisté trochu lépe poznat,“ dodává Kašpar.
„Expozice je připravená velmi pěkně a myslím, že se lidem bude líbit a budou na ni rádi chodit, že si i mezi sebou řeknou, že to stojí zato,“ říká náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš. „Jsem moc rád, že se v Obřím dole obě témata – krkonošské laviny a záchrana v horách – sešla na jednom místě. Myslím, že opravdu na tom nejlepším,“ dodává Klepš.
Laviny jsou součástí krkonošské přírody přes dva miliony let – od doby, kdy se začalo ochlazovat klima a blížila se první doba ledová. Na české a polské straně hor je přes 80 pravidelných lavinových drah a odborníci za posledních 50 let zaregistrovali na 2000 lavin, které v Krkonoších spadly. Proto tomuto fenoménu krkonošské přírody věnovali pracovníci Krkonošského muzea Správy KRNAP monotematickou výstavu, který veřejnosti právě tento pátek otevřeli.
Posledních několik set let do království horských živlů Krkonoš proniká člověk. Platí za to ale krutou daň. Kroniky a záznamy uvádějí přes 400 obětí, které zmrzly či zahynuly v lavinách. Dodnes laviny podstatnou měrou určují, na kterých místech na horských svazích poroste les a na kterých naopak bude opakovaně smeten. Tam pak dostanou šanci k rozvoji světlomilné byliny, traviny a porosty křivolakých křovin odolných vůči tlaku sněhu.
Přesné určení, kdy, kde a v jakém rozsahu se laviny uvolní, není možné. A to ani přes všechny nabyté zkušenosti a moderní technické vybavení. Z uložení sněhových vrstev, druhů sněhu a vývoje počasí se dá míra nebezpečí uvolnění lavin pouze odhadnout. Krkonošské lavinové katastry se nacházejí v nejcennějších oblastech I. a II. zóny, kde je cílem ponechat krajinu přirozenému vývoji. Proto na těchto lokalitách nejsou budovány žádné protilavinové zábrany ani vytvářena jiná protilavinová opatření. Naopak laviny a jejich problematika jsou v Krkonoších předmětem mnohaoborového výzkumu a monitoringu. Jeho spoluzakladatel a nestor krkonošské horské služby, Valerian Spusta, se také osobně zúčastnil slavnostního otevření nové expozice.