Pod lavinou v Rakousku zahynul slovenský skialpinista
Pod lavinou v Rakousku u sjezdovky v lyžařském středisku Mölltaler Gletscher v Korutanech zahynul v neděli slovenský skialpinista. Podle zpráv v médiích stoupal s kolegou mimo sjezdovku č. 5 a lavina je zavalila ve výšce asi 2700 m.
Kolega se dokázal asi po hodině sám vyprostit a bez výstroje sestoupit k horské stanici, odkud požádal o pomoc. Vrtulník ho dopravil do nemocnice. Prvního skialpinistu, vybaveného airbagem, našli zasahující pomocí lavinového vyhledávače asi dva metry hluboko, ale už byl mrtvý.
1) Nikdo to neví včetně horských služeb a IKARu.
2) Hraje v tom velký faktor pocitu bezpečí. Když máš baťoh, tak si myslíš, že jsi tak trochu nesmrtelný. A pustíš se do terénu, kam by ses jenom s pípákem nebo dokonce bez lavinové výbavy nepustil.
Chápu, že k plavacím vestám má spoustu lidí nedůvěru a obávají se, že se jim s ní bude plavat hůř než bez ní.
Navíc se nikde nejde dočíst kolik vodáků za rok plavalo, statistiky úspěšnosti plavacích vest nejsou známé.
Občas se někdo pod vodou zachytí např. nohou mezi kameny nebo o větev za vestu, dostane kládou ve válci do hlavy a následkem toho se utopí. Jasný důkaz, že vesty nejsou účinné.
narovinu, jsou to všechno jen odhady a každý pokus o upřímnou statistiku lze snadno strhat poukázáním na to, které všechny parametry ve statistice jsme zanedbali.
snad jedině kdybychom měli dostatečný statistický vzorek přeživších a zahynuvších ve zcela srovnatelných lavinách (stejně vybavených pípáky a se stejnou partou hledajících a následně záchranářů), tak by z toho mohlo vylézt něco smysluplného. abychom z toho neměli nějakou fantasmagořinu, že všichni utopení u ostrova hrůzy za posledních 15 let měli plovací vestu, a tedy vesta je ukrutně nebezpečná.
intuitivně cítíme, že lavinový batoh šanci zvyšuje (když už v té lavině jsme). zároveň může zvyšovat odhodlání do vošajslich terénu vstoupit. a zase, u party, co má lavinové batohy, lze očekávat, že to budou s pípáky umět lépe než ta parta bez batohů. babo raď, hoď nějaké přesné číslo, a já ti řeknu, proč je to nesmysl.
Ted vazne: podle jedine me zname studie prezilo pad laviny 97% skialpinistu s airbagem.
Pokud se ale vezme v potaz vaznost situace (tedy posuzuji se pouze laviny, kde jde opravdu o kejhak), tak je pomer 22% mrtvych bez airbagu a 11% mrtvych s airbagem. Takze porad snizeni umrtnosti o polovinu.
Autori studie ovsem upozornuji na problematiku rizikokompenzace (vim, ze mam kridylka, a tak se s pocitem bezpeci vydam nekam, kam bych se jinak nevydala), ktera neni snadno kvantifikovatelna a realnou ucinnost airbagu snizuje.
To si musi kazdy rozmyslet sam, zda by tomuto pocitu bezpeci podlehal.
Nevim, jak to bylo v danem pripade, ale airbag je ti navic k nicemu, pokud s lavinou nespadnes, nybrz pokud lavina spadne seshora a zasype te na miste, protoze pak nemuze princip inverzni separace fungovat.
To byl myslim take pripad nekolika mrtvych Cechu v r. 2016 na Geier v Tuxskych Alpach.
Studie (v nemcine):
https://www.bergundsteigen. com/magazinartikel/ die-wirksamkeit-des- lawinenairbags/
Dalsi problem je psychologicky, bylo prokazano, ze s lepsim vybavenim (kjtere te muze potencialne zachranit) jde trochu stranou zdravy rozum a lidi se pousti do vetsiho rizika - co by treba bez pytle neudelali, takze tomu jdou naproti.
Chápu že statisticky je to nicotné, ale jednou mě airbag zachránil před totálním zasypáním, přestože se mi nafoukl jen jeden pytel ze dvou. Musím se přiznat, že důvěry v hardware mi to dodává víc než přečtená statistika. Na druhou stranu, celá ta epizoda mi teda celkově pocitu nesmrtelnosti příliš nedodává.
Jinak teda - ať je to s těmi airbagy jak chce - diskutovat dneska o tom zda nosit/nenosit airbag je asi podobné, jako diskutovat o tom, zda se v autě poutat. Většina se poutá a moc o tom nepřemýšlí, přestože existují případy, kdy pásy nepomohly, naopak uškodily.
Máš pravdu, jistej si tím být nemůžu. Ale myslím si to, protože lavina jela jen chvilku, během té chvilky jsem se celej dostal pod sníh (byl jsem bez lyží, zapíchlej nohama v nižších vrstvách sněhu), až pod sněhem se mi nafoukl pytel a tak krátká doba by myslím nestačila na to, abych mě to pomlelo tak, že bych se dostal na povrch. Fakt jsem cítil, jak mě ten nafukující se pytel tlačí nahoru, v první chvíli jsem měl spíš pocit, že mě to rozmačká.
Rakouské a německé odhady, kterým bych věřil, se pohybují okolo 10 %. Ale z toho ještě musíš odpočítat právě ten fakt, že bez airbagu by se mnoho lidí do lavinové situace ani nedostalo.
Např. H.J.Etter: Zusammenstellung der Forschungsergebnisse zur persönlichen Lawinen-Notfallausrüstung. (Österreichisches Kuratorium für Alpine Sicherheit)
Je to pro mne nedostupný zdroj, ale každopádně mi přijde, že poster z roku 2005 už pomalu ztrácí relevanci - vzhledem k vývoji a hlavně četnosti použití airbagů od té doby...
A ještě k druhé části - hypotéza kompenzace rizika není vůbec potvrzená a empirická evidence jde spíš proti ní - i při (řádově) větším množství účastníků počet obětí lavin dlouhodobě klesá - zřejmě díky lepšímu vybavení (a vzdělávání). Kdyby platila kompenzace rizika, tak lepší vybavení tenhle efekt nemá.
Kompenzace rizika urcite existuje, ale tezko se zobecnuje, protoze ji nelze objektivne posuzovat.
Moje naprosto nevedecke empiricke pozorovani vlastniho chovani je takove, ze kdyz jezdim na horakovi s prilbou, tak si davam vyrazne mensiho bacha, nez bez prilby. Presto jezdim az na vyjimky (lehky teren a vedro) s prilbou, protoze jde o zraneni, nikoliv o holej (no, obcas by slo i o holej, ale to by mi prilba stejne nepomohla).
Ale presne z tohoto duvodu jsem si nekoupila lavinovy batoh, protoze vim, ze by me lakal pustit se nekam, kam bych se bez nej nepustila a vic bych riskovala.
Co se tyce nizsiho poctu lavinovych obeti navzdory vylozene explozi poctu skialpinistu tak je nutne brat v uvahu ruzne faktory. Jednak se za poslednich 20 let neuveritelne zdokonalila prevence (redukcni metoda, zdokonaleni lavinove predpovedi, pristup k informacim o stavu snehove pokryvky i o podminkach, obecne pouzivani lavinoveho vybaveni), ale zaroven prispivaji masy i k tomu, ze jsou hojne navstevovane tereny bezpecnejsi: svah, ktery 3. den po kazdem snezeni pripomina sjezdovku, jen tak nespadne. A diky snaze uniknout davum se i mnohem vice jezdi tereny, kde drive skoro nikdo nebyl, takze obecne ubyva mist, kde se lavinam (v normalnich nekulickovych zimach) dari.
Tak možná je to zajímavá otázka pro majitele airbagů do ankety na lezci; zda si myslí, že jezdí s pytlema na zádech rizikovější terény než jezdili předtím, bez pytlů. Za sebe si teda myslím, že u mě dochází ke kompenzaci rizika ve spojení se základní lavinovou výbavou ve srovnání s tím, kdybych neměl nic. Ale nikoliv ve spojení s ABS batohem ve srovnání s tím, kdybych měl jen základní lavinovou výbavu.
Ono se to vyrovna. Kdo si pořizuje ABS batoh, tak má díky pocitu bezpeci snahu pouštět se do rizikovejsich svahu, ale zároveň víc studuje lavinovou metodiku, tak je zase víc posranej a ten rizikovejsi svah je to samý co pred pořízením baglu.
Já tam teda pozoruju jeden efekt, a sice že ten batoh - mám ten starej ABS - je tak těžkej a takovej opruz ho nosit, že si ho někdy (řekněme cca při lavinový jedničce) ani nevezmu - ten přírůstek bezpečí mi za to nestojí.
Jak jsem psala: je to individualni a clovek musi umet byt sam k sobe uprimny, aby dovedl posoudit, jaky vliv budou mit kridylka na jeho rozhodovani.
Ja jezdim hodne sama, ale do neceho vaznejsiho se poustim pouze v pripade, ze panuji opravdu optimalni podminky a jsem na 95% presvedcena, ze to nema duvod spadnout (absolutni bezpecni na horach neexistuje).
Zatim (25 let) to funguje :).
Pro lidi, kteri jezdi tak jako tak hranu, je airbag samozrejme bezpecnostnim prinosem.
Ale na standardnich turach se pohybuje spousta lidi (dnes mozna vetsina?) s kridylky, i kdyz se jedna o loucky, ktere dnes a denne brazdi desitky lyzaru. Kdyz clovek vidi, jak a kde se na lyzich pohybuji a manipuluji s materialem, tak rozhodne nemam pocit, ze maji prelouskanu vsechnu zasadni literaturu k problematice (predevsim Muntera a Tyrolaky s lavinovymi problemy), natoz aby to pak byli schopni aplikovat v praxi.
Podle me je to pro vetsinu berlicka, aby si mohli rict, ze s kridylky se jim na ture nemuze nic stat. Trochu jako sahlo na sportovkach, kdy maji pocit, ze kdyz si nasahluji prvni/druhy nyt, tak uz nemuzou zhucet.
Nakonec je to kazdeho vec, ale clovek si musi byt vedom toho, ze ani s kridylky neexistuje 100% bezpeci -- o cemz si u rady uzivatelu troufam pochybovat.
jestli smím prosit, teda radit. Pokud jsi holka, tak stejně o moc víc riskovat nebudeš. Jestli něco platí pro skitúry, tak že každý, kdo trochu víc jezdí, se jednou do laviny přes všechna protiopatření dostane, (pokud to není totální loučkař).