Rád bych jen stručně ohlásil výsledky za loňský rok, tak jak lezou a běží. Loni LLR velmi pěkně zpracovala Simona, která to v průběhu roku i více sledovala vaše výkony, naproti tomu toto vyhodnocení bude stručnější a přichází o trochu později.
Vyhodnocení lezce roku
Skalní lezení - ženy
Začněme tradičně ženským lezením.
Tabulka ženy skály 2012
Jak je vidět z tabulky, sejmuté na závěr loňského roku, nejlepší lezkyní se stala (stejně jako loni) Edita Vopatová (eny.vopi) , které se podařilo, kromě stabilních výkonů v průběhu celého roku, vylézt cestu za deset plus a tak zaslouženě kraluje žebříčku i letos. Edita dokonce získala i skoro stejný počet bodů jako loni (10734 b.). Takže stabilní forma a velká gratulace.
Druhá Katka Chudobová (KatkaCh) (10625 b.) s dech beroucím portfoliem cest v desátém stupni a jednou čistou desítkou si letos polepšila nejen bodově, ale i umístěním oproti loňskému třetímu místu.
Na třetím místě je Kristýna Ondrová (kikuska), která i letos získala krásné umístění díky svému stabilnímu výkonu.
Přes velmi pěkných, pro většinu lezců snových, deset tisíc bodů se dostala i Simona Ulmonová (sim) , která skončila na krásném čtvrtém místě.
Skalní lezení - muži
Tabulka muži skály 2012
Adama Ondru (dipsy)(13736 b.) ve vyhodnocení netaktně přeskočím, letos nám zboural převodní tabulku a jeho 9b+ a nebo šest cest za 8c+ stylem On Sight, je prostě mimo chápání.
Další pozice již sice nejsou medailové, ale stále znamenají hardcore lezení a zajímavé je, že výkony jsou velmi vyrovnané. Pomyslnou hranicí je bráno dosažení 10 tis. bodů v žebříčku.
Bouldering - ženy
Tabulka ženy boulder 2012
V této kategorii se na prvním místě umístila Gaberová Monika (monca)(9178 b)., která v roce 2012 postoupila na první příčku v boulderingu.
Bouldering - muži
Tabulka muži boulder 2012
Nejlepšího boulderistu za rok 2012 si vyzískal Martin Stráník (noo noo)(10781 b)., který mírně přitvrdil a Adama, který se boulderingu tolik nevěnoval vystřídal na prvním místě.
Oběma gratulujeme a další pozice jsou v tabulce.
Vyhlášení nejlepších horských výstupů letos stejně tak jako loňský rok a předloňský rezignujeme, protože jsme doposud nenalezli smysluplný hodnotící klíč. Otázka je, naleznem ho někdy a nebo nakolik je horská disciplína měřitelná? A chceme takový klíč vůbec hledat?
Ještě takový malý dodatek
Nepřeceňujme důležitost bodů za ten či onen přelez, spíše vnímejte žebříček jako určitý ukazatel aktivity a obtížnostní úrovně s ukazatelem určitého zaměření uvedeného lezce.
Žebříček a hlavně deníček pak již léta slouží jako šikovný zápisník výstupů (vždyť je již v databázi 80 tis. víceméně zkontrolovaných záznamů o cestách).
Ozývají se hlasy, že žebříček upřednostňuje lezení na vápně oproti písku. To je určitě pravda, řada výstupů na písku je celkově náročnějších než přelez moderní sportovní cesty na vápně, ale asi se shodneme, že lezení je jen jedno a lezecký ideál je umět lézt po všech materiálech.
Již je to několik let, co jsme dělali bodovou úpravu ve smyslu zohlednění lezeckých stylů, tak nějak se to s výhradami dotáhlo do konce a myslíme si, že to celkem funguje. Můžeme se dále pobavit o tom, jak by měl vypadat převod klasifikace pískovcové na naše lezecké body.
Všimněte si, že píšu body ne převod mezi stupni, UIAA vers. PÍSEK, což je nějak uděláno (je několik verzí převodních tabulek) a k tomu se necítím oprávněný se vyjadřovat.
To znamená, že by to bylo jen na Lezci a mohlo by to být třeba formou nějakých konstantních plusových bodů, za každý přelez na písku.
Proč si myslím, že žebříček má smysl, protože jak jsem psal výše, vyjadřuje více méně aktivitu a schopnosti lezce, z žebříčku je zřejmé, že s velkým náskokem vede Adam, ale když si to dám do souvislostí s poněkud nic neříkající bodovou hodnotou sestavil jsem pro vás pastelkový ukazatel. Mrkněte na něj a zjistěte jaký jste lezec.
Taková hraniční hodnota pro extra class sportovního lezce by mohla být kulatých deset tisíc bodů, což představuje, že lezec je schopný vylézt v průběhu roku deset cest obtížnosti 9+/10- (8a).
Pastelkový ukazatel říká, že nad 13 tisíc, to je tak křehká tuha, že s ní dokáže operovat jen pár lezců světa, nad deset tisíc má pastelka stále dost tvrdou tuhu, tvrdost kolem 7 tisíc to je na takové to domácí malování, 4 tis. a níže to je jen na takové to dětské čmárání. :).
Jirkovi patri dik za praci s clankem a dobry ohlednuti za uplynulym rokem. Co ale naplat, simona to mela o neco vymakanejsi. Ale odstavec o pastelkovem lezeni je kazdopadne paradni inovace, vyborny napad jak namotivovat hardcore lezce:o)
Snad jen mala technicka, Quite a good climber v anglictine znamena lepsi kvality nez good climber, neco jako opravdu dobry lezec a jen dobry lezec-logicky by to melo byt prohozene, ne ze by na tom zalezelo.
Ahoj, v clanku je spatne odkaz na Editin denicek. Nevyznam se v zebricku, jak to, ze AO je na obr bouldroveho zebricku tak vespod, kdyz vedle jeho jmena jsou porad nejtezsi bouldry? ty bouldry jsou celkem a ne za 2012 ?
Z mého pohledu by písku slušela samostatná záložka v deníčku vedle "skály, hory, bouldry". Zvláštní bodovou stupnici, bych nedělal. Dostali bychom se do srovnávání nesrovnatelného, už nyní např. 10 bodů mezi RP a PP přelezem neodráží realitu.
Proč by UIAA a pískovcová klasifikace nebyla srovnatelná? Tvrzení "stěnové lezení se přepočítá nějak; komíny, spáry, rajbáky, hladké hrany a jiné pískovcové špeky zase jinak" není srovnání těch dvou klas? Pískovcová klasa je romantická a arabský číslice nemaj na písku co dělat, to je jasný. Ale čistě matematicky vzato by ty klasy asi šly docela jednoduše a přesně mezi sebou převádět, byť by to nebylo zcela triviální, jak se v převodních tabulkách uvádí.
To je sice pravda, ale to je podle mě důsledek jednak morálu (kterej ani UIAA, ani pískovcová klasa nezohledňuje) a druhak toho, že když přijde vápnař na písek, zdaj se mu spáry atd. těžký, protože je prostě neumí lézt, protože je úzce specializovanej na vápnařský lezecký problémy. To ale stále nedokazuje nepřepočitatelnost klas. Jenom by asi musel bejt jinej přepočet na "moderní" a jinej na "klasický" lezecký problémy - v přepočtový tabulce "písek vs. UIAA" by prostě přibyl jeden nebo více sloupců, toť vše.
zas tak velke rozdily ve vapne nejsou. Krome Chorro a par dalsich malych mensich oblasti ve Spanu.. Pak Thajsjko a Kalymnos (ktery je ted jiz o neco pritvrzely )a Geyakbiri nebo jak se to pise. Jinak moc mekkych oblasti neni.
a samozerjme je trochu bordel v klasifikaci asi v kazde oblasti na svete ale to je jakysi zahadny nevysvetlitelny zakon setrvacnosti ze cisla sse nejak rychle do poradku nedavaji nikde
Vyjmenoval jsi mekke oblasti, pak jsou zas naopak tvrde oblasti (nejen na vapne), takze celkove tam nejaky podstatny rozptyl proste je. Stejne tak je to s piskem. To neni nic na skodu zebricku, stejne kazdy dobre vi kdo kde co prelez a jak ziskal body. Rozhodne je lepsi piskarsky zebricek delat zvlast. Jak nekdo nahore navrhuje rozdelovat cesty na skalni a pisek ma podle me smysl.
a ten novy zebricek potrebujes proto aby bylo videt jaky si bouchac? je uplny nesmysl delat dalsi zebricek... sem myslel ze piskari se tu vysmivali denickarum na vapne a ted vidim ze je to naopak a chteli by taky tu slavu :-)
Tak když si spočítáš ty měkký vápencový, cos vypsal, a ty měkký pískovcový, budeš na podobným. A podobný to bude i pokud jde o popularitu těch oblastí a množství lidí, co tam jezděj.
Obecně se zdá, že vápno v posledních desetiletích měkne, kdežto (český) písek se drží anebo tvrdne :)
Posledni veta bude asi fakt, proto pokud nekoho trapi, ze je pisek tvrdsi oproti vapnu, tak at pouzije hlavu pri zapisu do denicku a zapise za kolik to citi a ne za kolik to nekdo dal do pruvodce. Lezeni je jen jedno a je vcelku jedno po cem lezes. Svoji nesikovnost nebo treba slabost, at si kazdy srovna sam se sebou. Na pisku potrebujes casteji techniku a na vapne v previsu je dobry mit praseci silu, kdyz vsak i na vapne vlezes do polozenyho, polezes pak stejne technicky jak na pisku... no anebo to odsedis:). Delat nejaky jiny bodovani je dle me blbost.
Pokud někoho trápí tvrdost klasifikace v určitých oblastech, měl by si prvně odpovědět, proč vůbec leze. Porovnávání různých oblastí a stylů lezení v nich převládajících je mimo. Každá oblast má svoje a to je na tom to krásný. Kdyby bylo lezení všude stejný, tak už mě asi dávno hrkne a dělal bych třeba gymnastiku. Třeba rozpor na kruzích s 5s výdrží za 8b a nevím kolik bodů...
woe, Wilibalde, to je slovni vobrat. Pravdu jinak mas. Mne treba ted trapi ze pisu na Lezce a nebezim na obed... a taky kuli tomu na sebe nezavolam chocholouska
Vícenásobné zápisy v deníčkách se vyskytují. Také nepravdivé styly přelezu, nebo bezdůvodné zápisy vyšší klasy, stejně jako zápisy přelezů při nedodržení pravidel oblasti.
Vrcholem jsou naproto fiktivní přelezy a dokonce i celé deníčky.
A Ostaš, a Křížák, a Ádr, a Teplice... :)
Takhle plošný hodnocení oblastí jako sportovní/klasická je pěkná blbost.
A "současný trendy" - třeba v tom sportovním Labáku vznikaj i nový důstojný cesty kde si užiješ i sevřený půlky.
Zdá se mi, že většina těch, co odsuzujou Labák jako sportovní oblast, ho zná stejně špatně (ne-li hůř) jako většina těch, co tam jezděj jako do sportovní oblasti :))
Zajímavej úkaz - na netu se nadává na přejištěnej Labák, a v Labáku se občas nadává naopak na "špatně jištěný cesty".
Ale vlastně možná si neprotiřečíme. Jako bych nic nenapsal. Přechod mezi klasickou pískovcovou a "sportovní" pískovcovou cestou je dost plynulý. Prakticky ve všech pískovcových oblastech už existují oba typy cest; dneska asi vznikají všude převážně ty sportovnější (i když to nevylučuje i nějaký méně zajištěný) - z různých důvodů: klasické směry jsou už trochu přebrané; těžké stěny nelze zajistit smyčkama, takže je tam přirozeně víc železa atd.
Pokud by mi přišla nějaká změna smysluplná, tak mírný posun převodní tabulky. A to ne kvůli bodům, ale kvůli realitě. 20 cest na Panťáku a většina Sušek by sice asi bylo lehčích, ale obecněji by to asi sedělo líp.
Jestli je P jako Piškot, tak sám víš, že pravidla píšou o minimální vzdálenosti mezi kruhy 3 metry, maximálně v jednom případě lze zkrátit na 2m. A stále platí pískařská etika s bílým práškem.
Nemůžeš přece v jedné tabulce srovnávat lidi, co cvakají borháky po dvou metrech s rukama po loket bílýma po nacvičení cesty shora s přelezy ze Saska?
Myslím, že to srovnávat docela klidně můžeš.
Saský moderní těžký cesty jsou pokud jde o jištění z velké části naprosto srovnatelný s cestama v Labáku. Rozestupy se pohybujou často právě kolem těch 3 metrů, a to v Labáku taky. Ty ustavičný řeči o 2 metrech situaci v Labáku zkreslujou. Najít se to tam dá, ale pravidlo to určitě není.
Mg může klidně - pro někoho - kompenzovat poněkud měkčí saskou klasifikaci. Aspoň v těch starších cestách; současné jsou často už trochu přísněji klasifikované.
Když tam člověk jezdí sbírat takový ty starší desítky, dá to často - i bez mága... - míň práce než je sbírat v Labáku.
Jde jenom o ochotu adaptovat se na lezení bez (což je věc dvou tří návštěv po sobě) a trochu se tam zorientovat a zvyknout si na trochu jiný styl lezení (stejně jako je jiný Labák a Ádr...). Fakt v tom nevidím nic magického.
A klasiky v Ádru jsou většinou mnohem tvrdší než klasiky v Sasku, a klasiky v Labáku často taky.
Kámo, když nevidíš v lezení bez mg nic magického, že stačí si na to během dvou tří dnů zvyknout, proč teda na pisku madžuješ?
V Sasku jsou stejně jako jinde těžké i lehké cesty v dané klase (asi nejvíc jim to lítá ve spárách, ačkoliv proti Adru ... :-) )
A řekni mi, proč i další pašáci z Labáku nejezdí sbírat body do Saska, ale radši pořád brousí levý břeh s magneziem?
Četl jsem jednou článeček na euroclimbingu, jak lezli v Bielatalu desítkáři z Ostrova (uznej, že je to stejný typ lezení). Když nejtěžší, co tam dali, byla nějaká IX, sebrali se a vrátili se zpráskaní zpátky do Čech na desítky. To jen co se týče té lehké klasy.
1) Mádžuju proto, že proti tomu v principu nic nemám. (A tam, kde to dělá i většina ostatních s tím nemám problémy... Dál do toho zabředávat nechci.)
2) Ano. Ale myslím že v průměru by rozdíl 1 stupně mezi klasou v Sasku a Labáku odpovídal. Potvrzují to i sami Sasíci, co v Labáku lezou.
3) Jde o ochotu se adaptovat. A v opravdu těžkých cestách (třeba XI a tak) pak bohužel i zoufalou závislost na podmínkách. Tobias Wolf mi kdysi říkal, že na RP svého prvovýstupu Herr der Ringe čekal několik let - šlo právě o podmínky.
Taky jde určitě o módu - jezdí se tam, kde je to "in", a to Sasko z různých důvodů není (maglajz, ale i častá roztroušenost cest, pochody atd.). A to je asi dobře. Aspoň je, kam se uklidit.
K tomu článku na EC. Hledat si ho nebudu. Ale přijde mi, že většina lidí, když poprvý zavítá do nový oblasti, bez nějakýho zasvěcenýho průvodce, otrkává se v něčem trochu lehčím. A brát jeden výlet jako argument pro nějaký závěry... Taky nevím co za borce tam bylo.
No a možná lidi nelezou cesty fakt jenom kvůli bodům a žebříčku. To by nejezdili do Labáku, ale zůstali na Panťáku a na Suškách.
(A ještě k předchozímu kolu: těžký cesty se v Sasku často cvičí shora stejně jako u nás - i místňákama.)
Podle ohlasů existuje dost lidí, kteří si (už delší dobu) myslí, že převodní tabulka u písků u některých stupňů drobet pokulhává. Je taky několik možností jak by to šlo na Lezci řešit, ovšem nejlepší by bylo opravit právě tu srovnávací tabulku všech stupnic.
Generelně ty převody +- odpovídají, nikdy to kompletně nevyladíme. Každý si to hlavně v deníčku může zapsat dle vlastního mínění, ale kolik nás to dělá?
Pro maximální objektivitu, a i to je sporné, bychom museli zkombinovat celkovou obtížnost cesty, nejtěžší místo a psychickou náročnost tj. něco jako kombinaci britských Eček a skotské stupnice s jejím hodnocením celkové obtížnosti a nejtěžšího místa.
Abychom právě neřešili co a za kolik bodů, tak jsem právě navrhnul písek oddělit od ostatních skal, i když i to nebude nikdy 100%. Dyť stačí si jen vzpomenout, jak se pomalu ustaluje obtížnost v Braníku nebo nových cest v Hlubočepích, a to o nich docela živě diskutujeme. Bych také mohl vyjmenovat cesty "stejné" obtížnosti např. v Srbsku, které mám na OS a v jiných sedím a bojuji o každý centimetr. :-)
Jak už někdo řekl: "Neříkej mi jakou obtížnost lezeš, ale co jakou cestu jsi vylezl".
Upravit tabulku by bylo fajn, ale kdyz tim smerem vyrazil Torous tak mu moc lidi naproti neslo. Jak moc ty prevody generalne odpovidaji uvidime treba zase az bude soustredeni repre kde budou padat vykony jako 8+.
Se ani nedivím, že mu nešli naproti, byť to myslel třeba dobře. Lezení není jenom o tom, co podržíš nebo máš pocit, že ustojíš. Hlava je někdy víc, než být celou zimu zavřenej na stěně. Na písku to platí dvojnásob, někde ve stěně třeba i trojnásob... Nejlepší je asi být slabej, aby člověk musel lezt nohama, mít přitom kilometry na campusu, o kterých nikdo neví a v hlavě vymeteno, to se pak musí lezt;-)
Takze Torous to myslel dobre, ale je spravne ze lidi nespolupracovali. Proc pak martan mluvi o srovnani prevodni tabulky? Ad lezeni neni jenom o sile - chces tim rict ze piskovcova klasa magicky obsahuje i moralovou narocnost? Pokud jo, mam se namahat s prikladama cest u kterych to neni pravda?
Nepsal sem, že to myslel dobře, ale že to "třeba" myslel dobře a to je rozdíl, aspoň to tak cítím. To je jako když se o někom říká, že je "hodnej". Estli je pro tebe lezení jenom o síle, tak běž raději zvedat železo, uděláš líp. A vem si, že jsou případy, co třeba i na dobře jištěných "skalkách" na prvním nevylezou to co na topinec. Proč asi...
Zvedat zelezo - nechapu. Reagoval jsem na martanuv podnet k uprave srovnavaci tabulky a nazor ze prevod odpovida. Tvuj komentar jsem (mozna spatne) pochopil, ze pisek je nejakym zpusobem specialni a odpovidajici prevod udelat nelze. Vyse nekdo navrhuje udelat zvlast zebricek sportovnich cest a zvlast zebricek piskovcovy. Myslim ze to neni spatny napad ale jeste vetsi smysl melo delit cesty na sportovni a tradicni (bez ohledu na material) a pak na sportovnich cestach na pisku podle me prevod na UIAA/Franc klasu udelat jde a ted soucasny neodpovida.
ja jsem to myslel dobře! Ba ne ,vlastn ě jsem to myslel " třeba dobře"! Nebo dobře..? kruci..vy jste mi nasadili brouka do.palice! každopadne jsme zdokumentiovali prumerny posun dva grady ktomu jsme zdokumentovali lezecky snobismus a mimojine i malou pouzitelnost P stupnice protoze inapr. v Zubu času se ddá zrakvit a to i kdyz neudelate žadnou kravinu...kdyz se vylomi tutove madlo ktere pred vami bralo tisice lidí
Vždy se podivuji nad tím evidentním seřazením oblastí od nejměkčí po nejtvrdší, odkud se tyto ohodnocení berou? No, ale jestli tomu tak je, tak bychom to mohli možná to hodit na papír, teda na web. ;)
to by byl jiste prinosny clanek :)) shrnu to v odstavci: nejmekci je frankenjura, to se vi prece od dob kdy rosta slunce byl jeste zlym zicem abadzikrou a psal fotbalove fejetony do jednoho brnenskeho obcasniku. nejtezsi je jasne kras, at me sezere vlk, jestli nemam pravdu. a mezi tim je nekolik bezvyznamnych oblasti.
No i když má Lacošák pravdu, tak s jeho přístupem se nikam nedoberem. :-) A navíc, to asi takhle nepůjde. Kdo není v Juře zvyklý, bude třeba tvrdit, že je tam nejtvrdší klasa vůbec.
to byla cista ironie :) a rejpnuti do jednoho z exredaktoru Montany, ktery svyma neomylnyma zaverama obcas dovedl ctenare pekne nasrat. Jinak vazneji, takovyhle clanek by byl spis o tom co a jak se kde z hlediska historie vylezlo , oklasifikovalo , shodilo ci neshodilo, jak a kde mistnaci na klasifikaci nahlizeli(ji), nez jim to ostatni lezci z jinych koutu sveta srovnaji do late :) Rozdeleni na soft oblasti a tvrde oblasti ztraci totiz smysl po vydani upraveneho pruvodce.
Zrovna tak by ztratil smysl i takovyhle clanek, pokud to teda nema byt mirne uchylna rada typu "kam jet na papirovy osmy za realnych sedm", tomuhle sem moc nikdy nerozumel, nicmene je to rada mezi lezci stale popularni :)) Takze relativita neni jen ve fyzice, ale i v lezeckym svete, proste aby ses nalezal v mekce klasifikovany oblasti , musis holt drzet toho spravnyho pruvodcika v ruce :) Klasickym a casto zminovanym prikladem je El Chorro a jeho levny 8acka. Dneska jsou uz v nekterych pruvodcich ty byvala lehci 8a za 7c+. O Rodelaru plati (platilo) ve svy dobe to same, kdo vi dneska ktery bylo prvni 8a ve Spanu? Uz hodne dlouho neni... Nebo koukni na Petrohradske bouldry udelane do roku 2005/6..., temer vsechny! sedmy a osmy byly shozeny o pismeno i dve. Takze se ze soft oblasti stala oblast docela tezka a tezky cislo aby nebohej bouldrista jel lovit dneska az do Svajcu :) Jak pisu vejs zajimava je na tom maximalne historie typu "kdo, kdy , proc jak a s kym", coz je spis o lidech co oblast tvori , jejich zkusenostech, egu, etc. na coz toho potrebujes vedet uz mnohem vic, napriklad poznat mistni delniky skal, nejlip s nima nekde zahulit, ze jo :) Za sebe ti muzu slibit, ze se chystam napsat clanek o oblastech kde klasifikace je tvrda jak diamant a podminky mirne slane. (popravde, chystam se k tomu uz tri roky, ale slibem nezarmoutim:))
Já to pochopil a správně jsi dodal, že nový průvodce udělá občas s klasou fuckt divy a měkká oblast se rázem přesouvá do tvrdší.
Příslibem článku jsi mě potěšil. Asi tuším, co to bude a těším se.