Lucka se letošní zimu zaměřila místo závodů na hory a skály. Jistě víte, že se jí povedlo první (ženské) opakování cesty Low G Man. Jistě ale nevíte, "co měla třeba včera k večeři".

Autorem 45m cesty Low G Man D14 v italské jeskyni Iseo (drytoolová oblast Bus del Quai di Iseo), je francouz Jeff Merçier. Jde o kombinací tří cest: Ermafrodito D7, Megaroof D12+ a druhou část Kamasutry D13+. Poté její přelez zopakovala
Lucie Hrozová RP po několika pokusech, zároveň také jako první žena 11. února 2015. Kromě toho před tím jako druhá žena zopakovala po Angelice Rainerové Kamasutru D13+ na druhý pokus.
Low G Mana přelezl Jeff bez použití "paragánů" (akrobatický prvek se zavěšením kolene v lokti) a Lucka s paragány, které ovládá bravurně. Okrajově využití této techniky řeší někteří francouzi, světová drytoolová špička se zamýšlí spíše nad etikou používání prodloužených cepínů. Nicméně i tak rozdílné techniky přelezu na některých webech vyvolávají tu a tam diskuse.







Na odlehčení jsme pro vás připravili krátký rozhovor, který zveřejňujeme s menším zpožděním na závěr sezóny.

Lucko, co letos v zimě závody v ledu?

Letos jsem závody vypustila, není na to úplně krátká odpověď, tak se trochu rozepíšu.

První problém jsou finance. Náročné není jen cestování po všech zákoutích, kde se závody konají a ubytování… Série SP bere ohromného času. Nemůžu chodit normálně pracovat a vydělat si tak na obyčejný život. Není to jen čas, který člověk stráví na závodech, ale také trénink, i teď mám přes sezonu práci jen na poloviční úvazek, abych mohla chodit trénovat s cepíny dopoledne, kdy je stěna volná a využít nadpracovaný čas k prodlouženým výjezdům. Takže si ze sponzorských peněz musíte zaplatit ten normální život a ještě velmi nákladné závody. Abyste také mohli konkurovat špičce, potřebujete trénovat na zakopávacích stěnách, které u nás nejsou a nakoupit si drahé drytoolové chyty, po kterých se leze na závodech.

Když se mi podaří sehnat na příští sezonu finance, třeba se zas pustím do boje o medaile, ale chci, aby zatím byla jen radost z toho, že se ta medaile třeba podařila. Ne tlak toho, že jestli se teď neumístím dobře, tak budu příští měsíc “o rohlíkách”.

Na druhou stranu mě teď zas obohatil i ten pracovní život po stránce většího životního přehledu a také nadhledu. Za což jsem moc ráda. :) Už je to také o něčem jiném, než “brigádnické práce” při studiu.

Zajímáš se o klasickou módu, v jakém oblečení se běžně (mimo lezení) cítíš pohodlně?

V práci máme dresscode, takže zrovna dnes jsem tu v elegantních šatech. Do lodiček jsem se nikdy moc nehrnula, rozlámané kotníky a omrznuté palce u nohou tomu nepřidaly. Takže mimo práci se asi nejlépe cítím v teniskách a obyčejném tričku. Navíc pořád někde pobíhám, dobíhám. Slintá na mě ségra nebo náš pes Bady…

Máš malinkou sestru. Tuším, že je v nejlepších letech, kdy začíná "objevovat svět". Stíháš ty jedinečné okamžiky prožívat s ní?

Stíhám, asi ne tak moc jak bych si přála, ale snažím se. Navíc mě to s ní opravdu baví. Těším se z jejího nadšení vlastně ke všemu a je to pro mě chvilka, kdy si zas můžu znovu hrát svým způsobem i já.

Co letošní chřipkové epidemie, zasáhla Tě některá vlna, nebo sis vytrénovala odolné tělo i mysl?
Chřipka mě skolila letos už dvakrát. Snažím se brát výživové doplňky jako ječmen, echinaceu, ale asi to nestačilo.

Poohlížíš se v ledu či drytoolu po nějaké vysloveně vlastní trofeji? Nebo Ti bohatě stačí to, co přelézají chlapi? A mají ještě ženy na špici co opakovat, nebo "prvopřelezcům" tvrdě jdete po krku a těžkých cest je
málo? Kam až je pro Tebe reálné za ledy cestovat?

Určitě co opakovat máme, ale už se snažím pokukovat i po něčem vlastním. Nemusí to být zrovna něco nejtěžšího, ale třeba nějaká hezká linie, která by mě zaujala, ideálně nějaký mix. Něco vyhlídnutého už trochu mám, tak uvidíme, jak vydrží podmínky.

Z ledu by mě nejvíce lákala Kanada a Norsko, ale reálnější je pro mě samozřejmě zajet o víkendu do Rakouska, Itálie, Švýcarska. Proto i velmi těžké věci hledám v dojezdových vzdálenostech. I tak se ale snažím ušetřit třeba za ubytování. Jenže když přijdete po celém dni zmrzlí a mokří, klepete celou noc kosu a doufáte, že aspoň usušíte to oblečení a takhle tam máte být týden, tak to taky není s regenerací žádná hitparáda… ;)

Letos, (kdy jsem to hned na úvod sezony odskákala anginou) jsem si říkala, jestli na tenhle punk už nejsem moc “stará”…nebo málo klučičí ;)


Rozhovor na planetmountain.com:
Lucie Hrozová repeats Low G Man at Bus del Quai di Iseo