První obtížnostní závod letošní sezóny se konal v sobotu 27. 3. na zlínské stěně Vertikon - Singing rock. Závod odstartoval seriál Českého poháru a "vykopl" první nominace do reprezentačních družstev.
Všechny kategorie, tedy mládež A, B, junioři a dospělí absolvovali dvě kvalifikační cesty a postupující jednu finálovou. Zatímco kategorie B startovala zvlášť, "áčka", junioři a dospělí nastoupili společně ve skupinách ženy a muži. Cesty pro závodníky postavili zkušení stavěči Viktor Pařízek, Denis Pail a Vojta Vlk.
Finálová kola bylo možno sledovat online zde na webu a na našem YouTube kanálu, kde je lze spustit i nyní - ze záznamu. Přenosem povázel zkušený lezec a stavěč Honza Šolc s bývalou reprezentantkou Luckou Rajfovou.
stavěči Viktor Pařízek a Denis Pail
komentátoři Lucka Rajfová a Jenda Šolc
V kvalifikaci "béček" dominovali Arina Jurčenko, Bára Bernardová, Jára Šikula a Lukáš Mokroluský. Do finále postoupilo z této kategorie osm dívek a osm chlapců. V kvalifikace žen, juniorek a dívek A jako jediná TOPovala obě cesty Eliška Adamovská a postoupila do finále ze suverénní první pozice. Stejně parádní výkon předvedl v chlapské kvalifikaci Martin Stráník. Super formu z nomináku v boulderingu potvrdil také Marek Jeliga, který postoupil do finále z druhého místa (mezi juniory z prvního).
Fanda Danda
Honza Vopat
Eliška Novotná
Kvalifikace ženy
Odpolední finále kategorie B dopadlo podle očekávání a bednu obsadili Luky Mokroluský, Fanda Danda a Jára Šikula. U holek bylo otázkou, zda se na bedně objeví Mariana Janošová, která byla oslabena prodělanou nemocí a nakonec obsadila čtvrtou příčku. Na prvním místě se umístila Arina Jurčenko, druhá Barča Bernardová a třetí Anička Mihalčíková.
Pro ženské finále byla připravena náročná cesta, která gradovala každým krokem. Většina závodnic neprošla přes klíčový úsek mezi 6. - 7. preskou, kde je čekal mírný traverz přes dva stisky a nepříliš dobré nohy. První nadějný pokus o dosažení TOPu předvedla Míša Smetanová, ale v závěrečné části cesty vypadla. Eliška Adamovská ji jako jediná přelezla, cvakla o presku víc, ale TOPu nedosáhla.
Ani mužské finále se TOPu nedočkalo. Nadějný pokus předvedl Rishat Khaibullin, který vypadl v přelezu do závěrečné části cesty. Nejvíce se TOPu přiblížil Martin Stráník, který dolezl až do závěrečné kolmice a cestu zhodnotil jako nejhezčí z dnešního závodu. Většinu kluků potrápil úsek mezi 6. - 9. preskou, který vyřadil i favorizované bratry Potůčkovy.
Eliška Adamovská
Martin Stráník
A jak závod hodnotí sami účastníci?
Honza Vopat"Můj cíl pro tyhle závody nebylo určitý umístění, ale spíš lézt, jak nejlépe dokážu a dát do toho všechno. Kvalifikace se mi lezla parádně, obě cesty byly odlišný a vyžadovaly různé lezecké schopnosti. První cesta byla spíš zaměřená na sílu v prstech a na techniku, jelikož vedla po poměrně rovném profilu. V té druhé zase člověk potřeboval v mírně převislé stěně spíš silovou vytrvalost. Ve finálové cestě jsem si musel už od začátku dávat bacha na nohy, často jsem se na nich cítil dost nejistě. Cesta jinak byla hodně silově vytrvalostní se zajímavými kroky na každém metru. Celkově stavěči za tenhle závod odvedli opravdu dobrou práci. Z výsledků mám velikou radost a tenhle závod mi dodal pořádnou porci motivace."
Hanka Šikulová"Když jsem jela na závody, tak jsem se trochu bála kvalifikací, protože to byl můj první závod na obtížnost v kategorii A a nevěděla jsem, co od toho mám čekat. Po prohlédnutí kvalifikací ze mě nějak spadla nervozita, začala jsem si věřit a řekla si, že se stačí dostat do finále, kde se teprve rozhodne. Díky tomu, že jsem byla v klidu, se mi kvalifikace povedla a byla jsem s ní dost spokojená. Před finálem jsem byla strašně nervózní, protože jsem po dlouhé době postupovala z prvního místa, a nechtěla jsem si to pokazit. V izolaci jsem se snažila uklidnit, což se mi i trochu povedlo. Bohužel jsem ve finálovce trochu zpanikařila a spadla jsem. To mě docela naštvalo, protože jsem mohla dolézt výš. Se svým výkonem jsem spokojená nebyla, ale naštěstí mi to vyšlo na první místo. Celkově se mi cesty moc líbily. Trošku mi přišlo, že v kvaldách jsme padali cca ve stejných místech a o pořadí rozhodovalo jen malinko."
Denis Pail (stavěč)"Nominační závody jsou pro stavěče velikou výzvou, protože náš cíl je nominovat do reprezentace ty nejlepší kluky a holky. Je velice obtížné postavit cesty, aby si v nich zalezli jak mladí začínající lezci, tak ti nejlepší. Zlín jsme postavili v těžším duchu, abychom prověřili lezce ze všech stránek. Cesty byly již od samotného začátku nepříjemné s riskantními kroky. Do každé cesty jsme zkusili zakomponovat nějaký problém, kde nebylo zřejmé, jak ho lézt, ale nebyl lezecky náročný. Spíše měl závodníka lehce zmást, aby nevěděl, jak ho ihned přelézt. Myslím si, že ze stavěčského pohledu se závod vydařil podle našich očekávání a společně s Viktorem a Vojtou jsme rádi, že jsme mohli pro závodníky připravit cesty, které je dovedou na mezinárodní scénu, odkud se už budou přivážet samé medaile."
Štěpán Potůček"Závod byl pro mě i pro bráchu opravdu smolný. Všechny tři cesty byly těžké v tom, že byly nepříjemné a ne až tak fyzické. Ve finále jsem se ale cítil skvěle. Šlo to rychle a všechno bylo jak jsem čekal. Pak ale přišel okamžik nepozornosti a i přes to, že jsem měl ještě síly dost, uklouzla mi noha a už jsem se houpal v laně. I to se ale občas stane. Doufám, že už jsem si smůlu vybral a všechno napravím na dalších závodech."
Děkujeme všem, kteří se na závodě podíleli
Všem závodníkům děkujeme za účast a parádní výkony, stavěčům za skvěle odvedenou práci, komentátorům za parádní online přenos a organizačnímu týmu za nasazení a hladký průběh celé akce. VELKÉ DÍKY patří také partnerům za jejich podporu.
Díky za report, lepší, než kdyby nebylo nic. Fajn jsou slova závodníků a stavěčů, report samotný nepřináší téměř nic jiného, než pohled do výsledkových listin - doporučuji podívat se do starších Montan na reporty Rosti Tomance a naučit se to psát podle něj - tomu se říká report ze závodů. přidá to život, dění, vtáhne do děje.
Hele proč? Informace jsou cenný. Informace, kde se může autor reportu něčemu přiučit byla poskytnuta zdarma a nezištně - na poměry internetových diskusí poměrně málo rejpavě. Vlastně nevím, co víc si přát.
No, řeknemě, že za tuhle slaboduchost mohla pokročila hodina a dost mžná vliv nějakých psychoaktivních látek ;) ale stejně si nafackuj a pořádně ;) A hlavně už nebreč, ty jeden malej ubožáčku citlivej.
Jdete s téma rouskama nekam, je tam jedna fotka, kde nemaji staveci rousky, ale kdo z vás si je mění poctivě jak má? To už je lepší bez a závodníci mít nemusí a komentátoři by toho s rouškou moc neokomentovali. Díky za report
Čau, nic ve zlým, ale komentátorství Lucky Rajfové bylo fakt slabý. Nedokončovala své myšlenky a věty, nebyla připravená k jednotlivým závodníkům/závodnicím a celkově mám z toho pocit, že by to bylo lepší s kýmkoli jiným. Budu držet palce, snad se někdo najde.
Protože mohou komentáře přidávat jen zaregistrovaní, napíšu to sem - report z 2. kola boulderingu je už mnohem, mnohem lepší, jde to správným směrem. Díky za něj i snahu o zlepšení, která přinesla ovoce. A za přenos taky díky.
Jinak číst tbtraining je síla, za prvé si asi autor myslí, že je vtipnej, ale je jen rádobyvtipnej, za druhé ten alibismus už přechází i na jeho svěřence/svěřenkyně... Nikdy bych se nevyjádřil tak, jako Eliška Bulenová či TBst. - trochu úcty k výkonům soupeřek by to chtělo. To si mohou říct mezi sebou (a zároveň si uvědomit, že soupeřky to mohou mít s formou podobně), ale ne veřejně.