Byl jsem úplně na dně svých sil. Celý jsem se klepal jako malé děcko, ale věděl jsem, že ještě není všem dnům konec. Najednou jsem spatřil nádhernou dírku tak akorát na dva prsty (možná i na tři). Instiktivně jsem vystřelil svoji svaly obalenou pravici a jen doufal, že zůstanu nohama pevně přilepen. Celý jsem se zpotil, když jsem zjistil, že dírka přežila nejspíš nějaký vytrvalý déšť, ale nakonec jsem přece jen otevřel oči a s úlevou konstatoval, že to bylo SKUTEČNĚ PRIMA LEŽENÍ.