Po roce jsme si řekli, že bychom zase mohli jet s dětmi na skály. To je vcelku běžný nápad, tohle je trochu jiné tím, že ty děti nevidí.
Ale jen trochu jiné, dítě je hlavně dítě.
Nakonec jela čtyři nevidící dítka a tři až pět bylo těch "okolo". Tři malá dítka vesele lezla, visela a zase lezla. Již mladý muž Pavel lezl. Vylezl i Černýho dola, což je IV-V a mají toho někdy plný kecky i lidé, co chyty a stupy nemusí hledat po hmatu.
Bylo to pěkné, pěkné to bylo, pochválili jsme se nakonec všichni vespolek a rozešli se do škol a prací, já navíc shánět hlasy pro sociální automobil, že já si nedám pokoj.
Dalších slov snad netřeba, k čemu článek je to nevím, asi že jsou i jiný problémy než hádky reprezentantů.
Velmi mě překvapilo, že se takovéto akce vůbec pořádají. Jsem z toho upřímně nadšen. Pokud by jste chtěli někdy pomoct při podobné akci(třeba i v jeskyni), tak se mi můžete ozvat.
Myslím, že děti musely být rády a o to víc, když se dozvědí, že se o nich napsalo a mají tam fotky.
Zajímalo by mne jestli, když nevidí mají strach z výšek?
Ahoj Helčo, v první řadě musím napsat, že Dag udělal velice úctyhodnou akci. K Tvému dotazu - s takto postiženými lidmi jsem měl tu čest lézt na umělé stěně. Můj pocit z jejich reakcí je takový, že nemají klasický strach z výšky, jako my, kteří na lezení vidíme. Řekl bych, že největším problémem pro ně bylo to odsednutí do lana nahoře. Díky tomu, že to lano se malinko propruží, tak si nebyli jistí. Takže bych řekl, že problém je takovéto odsednutí do prázdna.
Asi stejně jako vidící. Někteří vůbec, někteří strašně. Ten jeden na obrázcích nemá pud sebezáchovy. Prostě se mu krom zraku nevivinul i tenhle ochranný pud.
Jiní se bojí. Výšku sice nevidí, ale mají dobrou (většinou) představu o prostoru kolem. Doslova slyší skálu i hloubku pod sebou.
My si to zkoušeli se zavázanýma očima. Snad nejhorší je k té skále dojít. Ale já i když si zavážu oči, tak ten jejich problém nepochopim. Také jde tady to, že my si trénujeme od mala na všem možném, kdy se nám zachce, oni jen když na to někoho mají. Já mám v zásobě celý soubor fint, oni jen své odhodlání to dokázat.
Prostě jsou dobrý!
Pokud chcete podpořit podobné aktivity, můžete hlasovat pro projekt Sociální automobil na stránkách http://cyrilsvoboda.cz/vasepomoc.html.
Tam, v sekci Přehled projektů neziskových organizací, klikněte na projekt s pořadovým číslem 28 nazvaný Sociální automobil pro domov se zvláštním režimem pro lidi s autismem.
Klikněte na tlačítko "HLASOVAT" a budete dotázáni na Vaši e-mailovou adresu a telefonní číslo. Pak Vám přijde odkaz, který je ještě potřeba jednou potvrdit (prokliknout), aby hlas získal platnost.
Jak jsem tak koukal, ony ty stránky jsou vůbec PR jednoho z našich politiků z jedné z nechvalně známých politických stran. Fuj. To by mi musela ruka upadnout ....
Ovšem, ta akce co o ní je tenhle článek je skvělá a autorům za ní patří čest a sláva. (A zcela věřím, že s dotyčným politikem, jakož i s jinými, nejsou ani příbuzný, ani spolčený :)))
Je to šílenej offtopic. Měl bych se stydět, ale já už jsem si na to věčný opruzování o pomoc u kohokoliv (pro své dvě železa v ohni) tak zvykl, že jsem otrlá děvka. :-)
Moc pěkné, jezdíval jsem takto s nevidomými dětmi do skal mnoho let tomu nazád. A i do Černolic. Vzpomínám na jednu příhodičku do dnes. Sedím nahoře na skále, vedle mě dva nevidomí. Oba svítí radostí a jeden tomu druhému říká - To je nádhernej výhled co? A ten druhý jen nadšeně přikyvuje. - Vnímání prostoru se může realizovat i jinými smysly než očima....
Jednou jsem se účastnil podobné akce na Hrubici, dokonce s mezinárodní účastí a divil se, jak to některým pěkně šlo. i když na to neviděli. V některých případech i líp než těm, co na to viděli.
Dík ctihodnému trojjedinému panu Pušovi za jeho starost o všechny postižené, ať už fyyxicky, mentálně, nebo povahově :-)
Abych se nazačal obdivovat :-)
Néé, díky za pochvalu, ovšem je nutné říct, že tohle organizuje a zaslouží se o to víc lidí. Třeba i má žena, která celý ten spolek pustí do našeho bytu a změní jej v BC :-)
A Bára, Pája, Jeník (můj syn), Mářa... všichni možní a nemožní. Já to tentokrát nechal hodně na nich, je blbé abych byl za hrdinu :-)
Navíc největší kusy jsou ty děti :-)
Ste borci, a k autu proč nevyhlasit sbírku, nevym přesně jaky faro jak vybaveny je třeba ale dost slušnejch ne moc jetejch a různě upravenejch vozů je na mobile.de, žádný samo domo. Lezců je spousta a kylčo by každej snad na todle vytasil a farko by ste meli knedle. Jinak ste děsně šikovný!
Auto je zase pro jinej podnik. Já i několik dalších z téhle akce pendlujeme mezi TTO (nevidomí) a APLA (autisté). Občas se to sejde, nevidomých autistů není málo.
Vlastně dvě jsou ještě v nějakých dalších.
Těch sbírek a jiného provádí APLA Praha, Střední Čechy neúrekom (těch aktivit je moc), TTO (tyfloturistický oddíl) méně, neb je čistě dobrovolnické (zadara).
Tohle byla akce TTO.