Shodou náhod se mi včera mi ozval jeden horolezec, co si podle mého Výběru horolezeckých cest nejen v Tatrách pěkně zalezl, ale poté
se vydal v rámci odpočinku (se svou přítelkyní) na Gerlachovský štít. Odměnou za pěkný lezecký den a pěkný rozhled z vrcholu byla bloková pokuta 400 SK.... Pokutou postižený horolezec se vydal v rámci odpočinku (se svou přítelkyní) na Gerlachovský štít mnou popsanou Cestou horských vůdců (klas. II) - výstup podle průvodce č. 76. Protože cestou dolů jej potkali Strážci TANAPU a on se jim "nevědomky" přiznal k tomu, že touto cestou šli i nahoru, museli na místě zaplatit blokovou pokutu dohromady čítající 400 SK. Takže pozor! V Návštěvním pořádku Tatranského národního parku je uvedeno, že pro horolezecký výstup na tatranský vrchol nesmí sloužit výstup klasifikace I a II.
Tyto cesty slouží výlučně a jenom pro sestup z vrcholu, nikoliv pro výstup. Navíc se v Návštěvním řádu píše cosi o tom, že jakmile opustíte značkovaný turistický chodník, musí na vás být jasně vidět,že patříte mezi horolezce i svým vybavením, tedy musíte mít při sobě alespoň horolezeckou přílbu a lano. Mnou vybraná Vůdcovská cesta na Gerlach je právě oklasifikována stupněm II a byla popsána právě pro snadnější a bezpečnější sestup, neboť kdo se v masívu Gerlachu pohyboval např. za špatného počasí(zejména mlhy a sněžení) jistě vám potvrdí, že tam lze snadno zabloudit a rozbít si ústa díky velmi lámavému terénu na sestupu. Proč Strážci TANAPu dělají dusno je hlavně to, že Vůdcovská cesta na Gerlachovský štít je výborným zdrojem příjmů pro tamnější Horské vůdce, kteří tam vodí ze Sliezkeho domu své klienty a na svůj zdroj obživy si nedají sáhnout. Když vás tam potkají, vyptávají se, a samozřejmě vás neváhají poté nahlásit Policii anebo Strážcům TANAPu...
Vrcholem absurdity (podle vyjádření onoho horolezce) byla však myšlenka vyřčená oběma profesionálními Strážci TANAPu, že nepovažují za regulérní horolezecký výstup na vrchol Gerlachu ani cestu tzv. Krčmářovým žlabem - výstup č. 77 (klas. II-III), což je nesmysl, neboť kdo Krčmářův žleb lezl, ví, že se jedná o opravdu váženou horskou túru. Takže popsaný výstup Vůdcovskou cestou na Gerlach slouží pouze jako sestupová cesta (v průvodci je také u všech výstupů naGerlach uveden odkaz - sestup - viz č. 76). Považuji proto za vhodné touto cestou informovat všechny, kdo si Průvodce koupili, aby nedocházelo v budoucnu k tomu, abyste museli vytahovat svou pěněženku víc, než je obvykle nutné... Hezký den!
Petr Piskač - Rybíz (autor průvodce)
p.s. další podrobnosti najdete na www.horosport.cz/pruvodce
Pominu-li pochopitelné zištné motivy pokusů různých skupin a organizací pokoušejících se živit umělým monopolem na lukrativní části krajiny (veřejného prostoru) tak mne vždy znovu zaráží absurdní odůvodnění, která k tomuto účelu používají. Je pro přírodu méně škodlivý samostatný horolezec nebo nesamostatný ale platící klient? Proč neplatí pro všechny rovné podmínky ? (např. úplný zákaz nebo úplná legalizace, nebo třeba loterie zájemců). Jaký legální důvod umožňuje vyhrazení "užívacího monopolu" nebo dokonce zpoplatnění vstupu do NP nebo NPR v České republice na Slovensku nebo kdekoliv jinde? Je ten důvod legitimní a je morální? Vím že to trochu moc filozofická a právnická otázka, ale co vy na to?
Může se nám to nelíbit, ale Tatry jsou národní park. A to je dost důležitý fakt. TANAP prostě stanovil nějaká pravidla a na nás je, abychom se tam podle nich chovali. V žádném případě se nechci zastávat horských vůdců, ale nesrovnávejme Alpy s malýma, přelidněnýma Tatrama.
Alpy jsou taky místama přelidněný, ale před zákonem jsou si tam všichni rovni: buď se tam smí nebo nesmí. Ať s vůdcem nebo bez něj. V Tatrách to maskujou ochranou přírody a bezpečím klientů, ale jde jen o prachy vůdců. Batizovská a Velická pr)oba jsou sice orientačně náročné cesty, ale kdejaká feráta v Dolomitech je těžší. Navíc tam vedou nová lana, která tam jsou od zamýšlené návštěvy prezidenta Schustera.
Před zákonem si jistě všichni rovni jsou. Jen po Tatrách, v národním parku, je prostě zakázán volný pohyb mimo tur. cesty a jsou vyjmenovány výjimky. To je vše, všichni to víme a je to fakt. Proč o tom pořád někdo diskutuje? Představte si, kdyby se ty tisíce turistů rozprchli po všech dolinách, lozili všude po kopcích...Pro Tatry jsou tato omezující opatření přece dobrá, to se určitě shodneme. Opakuji, že se nechci zastávat horských vůdců, ale oprávněnost omezení pohybu bych nezpochybňoval.
O zákazu se diskutuje pořád. (viz např. www.tatry.cz, www.hory.sk, anebo server se zde zakázaným jménem). Je totiž nemorální, když na Gerlach smějí turisté jen s vůdcem a ostatní ne. Kdyby všichni platili za vstup jako v Tisé, Ádru nebo na himalájské osmitisícovky, tak by to bylo jakž-takž v pořádku, ale na Gerlach platíš vůdcovi a ne správě území. Prachy tedy nejdou do údržby krajiny (= Gerlachu), ale do kapes vůdců. I místní samospráva proti tomu několik let bojuje.
Když nebudeš mít průkaz, tak to bude určitě víc. Když pominu skutečnost, že mimo značky můžou pouze organizovaní, tak ať si tam (Gerlach) teda horští vůdcové vodí trojkama, čtverkama a próbama sestupujou, tak jak je to vyžadováno u ostatních registrovaných. Je to prostě mafie. Vůdce je zároveň ranger a chrání si svůj výdělečný podnik. Zlaté Alpy.
ze to bude bez preukazu menej by som netvrdil. Ochranarske "tarify" su totiz znacne nepriehladne a tajuplne. Napr.: vstup do sezonne prisne uzavretej rezervacie Velky Rozsutec v Malej Fatre (inak skvely turisticky vrchol) minuly rok pokutovali 100,-Sk. 5 dni pred ukoncenim uzavery :-)
ze to bude bez preukazu menej by som netvrdil. Ochranarske "tarify" su totiz znacne nepriehladne a tajuplne. Napr.: vstup do sezonne prisne uzavretej rezervacie Velky Rozsutec v Malej Fatre (inak skvely turisticky vrchol) minuly rok pokutovali 100,-Sk. 5 dni pred ukoncenim uzavery :-)
Je otázkou jestli se to dá považovat za tůru :-). Nicméně po známém, který na Gerlach vystoupil taky sestupovou cestou chtěli 1000,- Sk (s ČHS). Může to být ale docela zábava, schovávat se za kameny, dalekohledem pozorovat jestli nejde strážce, jako na vojně :-)
No mne je to jedno ci na tom niekto zaraba alebo nie, ale pravidla su jasne uz davno, a asi su preto aby sa dodrziavali. Ono to je dost podobne ako Mg na pieskoch, pravidla su jasne a aj tak sa na to serie (cest vynimkam) a potom sa kazdy cuduje ze je to nekonecny pribeh
No, řekl bych, že návštěvní řád TANAPu je spíš od toho, aby se porušoval. Co třeba zákaz pohybu po horách za tmy? To je přece úplná pitomost. A to s tim Gerlachem jakbysmet.
Myslim, ze clovek zhusta potrebuje vyrazit rahno pred svitanim nebo se vratit az po setmneni. Negativni dopad nocniho pohybu na tatranskou prirodu bych veru rad poznal. Neni to nahodou jen buzerace?
jsem amater - vysokohorsky turista ne horolezec ale to co pisete o horskych vudcich je svata pravda - neuveritelnej dzob pro par vyvolenych za smluvni ceny od 3.000 za Gerlach vyse. taky jsem byl loni jeden z tech co sel s vudcem od Sliezskeho domu, chteli jsme co nejjednodussi cestu na vrchol a dolu, pres to jsme se na ceste nekolikrat malem prizabili (cervenec 2003 - vanice, snih, led) - sestup (ve 2/3 jsem to museli otocit pro vichrici a vanici) je pro mne az do ted hororem - povazuju za zazrak ze jsem tady. nevim proc amateri jako ja nemuzou pouzivat nejakou jednoduchou cestu i nahoru a to bez vudce, proc mam nekomu povinne platit 3000 za nic ?
Protože je to TANAP! Na to neexistuje logické vysvětlení, jenom TANAP! Buď v Tatrách budeš lézt a potom porušíš nějaké pravidlo (většinou). V Turistovi teď vyšli výtažky z jejich návštěvního řádu, šmáriájosef, já se málem vosypal! Co mám dělat, když je hodina před západem slunce a já teprve scházím do údolí po horském chodníku, protože jsem zabloudil ve stěně nebo na sestupovce? Pohyb po chodníku mám od té doby zakázaný. Bivakovat nesmím. Došli jsme k názoru, že když zůstanu stát jako Y, snad by to šlo ukecat.
Představa, že někdo, kdo chodí mimo značky v Alpách, leze v horách po vlastním, atd. potřebuje vůdce na normálku obtížnosti II mě nejde do palice.
Pokud jde o regulaci množství turistů, tak si myslím, že když nespadne Watzman, Dachstein, Glokner nebo Javořice (což jsou podstatně navštěvovanější vrcholy), tak se Gerlach nesesype taky. A kamzíci žijí v Hollentale, Totesech a bůh ví kde taky. Těch svišťů v Dolomitech a Taurách, u normálek, nástupů a všude možně, kde se lidé jen valí.
Nebo že by šlo o kšeft horských vůdců? Blbá otázka, co?
Na Gerlachu jde o kšeft. Pak taky o kšeft a trošku i o peníze pro vůdčí kšeftaře...
Ten zákon zakazující pohyb v noci je asi spíš proti bivakování. Osobně bych ho klasifikoval jako "obecné ohrožení" Učívalo se, že na tůru máš vyrazit tak brzy, jak to jde. Tedy spím na Terince a jdu na Jižní Široku. Za tmy dojdu po chodníku pod Priečné, za šera dojdu pod nástup a první slunce chytnu ve "originálných chytoch prvej dlžky".
Pokud se něco sechruje, mám podle zásad bezpečnosti raději zabivakovat. A zákon mi nutí rychle pryč. Pokud je mi zákon víc, nežli bezpečí...
Horští vůdci... i v Alpách někteří (jen někteří!!!) představují jedno z vážných, objektivních nebezpečí hor.
Vochrana svišťů spočívá v tom, aby nebyli tlustý a přežraný, jako pod Grossglocknerem u Fran-josefs Höhe. Když tam nebude nikdo chodit, nedostanou infarkt z nadváhy.
Nedalo mi to a prekopiroval jsem to z TANAPu.
Takze II stupeň se netýká jen Gerlachu.Plné znění podmínek níže :
B. PODMIENKY PRE VYKONÁVANIE HOROLEZECTVA A SKALOLEZECTVA NA VYHRADENÝCH MIESTACH
Horolezeckú činnosť môžu vykonávať horolezci organizovaní v horolezeckých zväzoch.
Horolezci môžu vstupovať do vysokohorského prostredia aj mimo turistických a náučných chodníkov a v čase sezónnych uzáverov turistických a náučných chodníkov len za účelom nástupu na horolezeckú túru so stupňom ťažkosti horolezeckej klasifikácie vyšším ako II.stupeň, pričom použijú trasu čo najšetrnejšiu z hľadiska ochrany prírody a krajiny. Pri samostatných výstupoch môžu horolezci použiť hrebeňové túry od II. stupňa ťažkosti horolezeckej klasifikácie s výnimkou úsekov Kopské sedlo - Jahňací štít, Veľká Svišťovka - Kežmarský štít. Horolezecké túry s I. a II. stupňom ťažkosti sa môžu vykonávať len v letnom období, ak je to nevyhnutné na zostup a v zimnom období od 21. decembra do 20. marca v obidvoch smeroch, keď terén tejto ťažkosti sa metodicky využíva na zimný výcvik.
Horolezci sú povinní mať pri sebe platný preukaz svojej horolezeckej organizácie a na požiadanie sa ním v teréne preukázať pracovníkom orgánov ochrany prírody a krajiny, pracovníkom Správy národného parku, ktorí majú oprávnenia člena stráže prírody a členom stráže prírody (§ 5). Počas výcviku začiatočníkov musí byť osoba, ktorá sa nemôže preukázať takýmto preukazom, sprevádzaná inštruktorom horolezectva.
Prenocovanie individuálnych horolezcov mimo ubytovacieho zariadenia nie je dovolené. Pre organizované skupiny horolezcov je k dispozícii vysokohorské táborisko v Bielovodskej doline, ktoré slúži výlučne pre účely výkonnostného horolezectva a nie je prístupné verejnosti. Náročnejšie viacdňové podujatia (napríklad zimný prechod hlavného hrebeňa) sa musia vopred nahlásiť Správe národného parku.
Pred odchodom na túru sú horolezci povinní zanechať záznam o smere a cieli túry vo východiskovom zariadení alebo v táborovej knihe. V prípade uvedenia času návratu sa považuje jeho prekročenie o viac ako 6 hodín za priamu žiadosť o záchranu. Vedúci organizovanej skupiny je povinný s ostatnými členmi skupiny bezodkladne po prekročení predpokladaného návratu svojho lanového družstva vykonať po ňom pátranie.
Podmienky uvedené v bode 1 až 5 sa primerane vzťahujú na skalolezectvo.
A. VYHRADENÉ MIESTA PRE VÝKON HOROLEZECTVA, SKALOLEZECTVA A SKIALPINIZMU NA ÚZEMÍ NÁRODNÉHO PARKU
Horolezectvo a skalolezectvo sa môže vykonávať na celom území národného parku okrem lokalít
masív Širokej javorinskej až po severozápadný Žabí vrch, Rovienky, Svišťová dolina a záver Bielovodskej doliny; južnú hranicu tejto oblasti tvorí spojnica Veľký Žabí štít - České pleso - Hviezdoslavov vodopád - Litvorové pleso - Prielom (obmedzenie sa nevzťahuje na prístup do Českej doliny okolo Českého potoka a v oblasti Malého Mlynára od 21.decembra do 20.marca so zostupom cez Mlynárovo sedlo),
Kolová dolina so všetkými priľahlými kotlami a stenami, severovýchodná časť Čiernej Javorovej doliny ohraničená z juhu Čiernym Javorovým potokom a hrebeňom Snehových veží (obmedzenie sa nevzťahuje na nástup do Ľadových doliniek z Malej Studenej doliny cez Ľadové sedlo obídením Snehových veží zo severu),
Belianske Tatry,
Huncovská kotlinka vrátane juhovýchodnej časti Veľkej Svišťovky,
Slavkovská dolinka vrátane skalných stien až po Granátovú lávku,
Štôlska dolina ohraničená zo severu hrebeňom Ostrva - Končistá a z juhu turistickým chodníkom (magistrálou),
oblasť Kriváňa so všetkými priľahlými hrebeňmi a dolinami (Nefcerka, Kotliny, Škaredý žľab, Za Handel, Suchá Voda), zo severovýchodu tvorí hranicu hrebeň Hrubô a východnú hranicu hrebeň Furkotských veží a Kozí chrbát (obmedzenie sa nevzťahuje na Rameno Kriváňa z doliny Nefcerka od 21. decembra do 20. marca s nástupom spod steny cez Furkotskésedlo ),
všetky národné prírodné rezervácie Západných Tatier.