Na malé stěnce která slouží především dětičkám z BABY STUDIA letos na závodníky čekalo v podstatě 8 kvalifikačních bouldrů. Stěnka svojí šířkou poskytuje sice prostor tak-tak na čtyři cesty vedle sebe, ovšem naší specialitkou jsou vždy dvě varianty v jednom boulderu - těžká, a s pomocí vyznačených zlehčujících chytů navíc i lehká. (viz orámované chyty na fotkách) Od závodníků to vyžaduje i trochu orientačního smyslu, ale díky tomuto zdvojování - zlehčování v kvalifikaci nacházejí své lezecké limity pětkaři i desítkaři.
Stěna neposkytuje žádný vážnější převis, první kvalifikační cesta vedla dokonce ve zcela kolmé desce, a skládala se ze dvou chytů ve výšce asi 180 cm a vysoko nad nimi ve čtyřech metrech byl TOP. Celá finta spočívala v protlačení ruky na nástupním chytu, přidáním nohy a opatrném soukání podél kolmé sttěny až ke kýženému TOPu. Však se také přes tuto těžší variantu dostalo jen šest mužů. (protlačování viz foto) Ostatním nezbylo než použít i chyty z lehčí varianty a dolézt si tak alespoň pro menší body
Druhý boulder byl již v mírně převislé části stěny, začínal traverzem při zemi za mizerné spoďáky a přes dva kroky vzhůru za nepříjemné obliny vygradoval nutností soukat se po hladké hraně a tlakem oběma rukama se dostat do prostoru kde je stěna dokonce mírně položená, kde byl TOP. Vůbec umění lézt po hladkých hranách se u nás na Boulder kolotoči velmi cení - stěna není opískovaná a desky jsou lakované, takže velmi hladké - zápolení s takovou hranou je silově i technicky velmi náročné a často na hranici s levitací ( viz foto)
Třetí kvalifikační boulder se stal letos nejslavnějším, jeho autor Jarda, jej nazval Netopýr. Šlo o velké nástupní madlo, které nemělo pod sebou stup na nohy a navíc bylo ve výšce pouhých 40 cm nad zemí. Další chyt - velká koule - byla nad ním tak akorát, aby bylo možné lehnout si na zem, přizvednout se za nástupní madlo, odlepit se od země a zaháknout nohy za zmiňovanou kouli, přitahnout se nohama, přidat ruku a poté pokračovat dál. To vše ve výšce 30 cm nad žíněnkou. Netopýr tak ve velmi malé výšce prověřil schopnost závodníků lézt nohama napřed. (viz foto)
Čtvrtý a poslední kvalifikační boulder byl v místě kde stěna poskytuje největší převis a byl klasickou směsicí síly a techniky. Do těchto čtyřech (plus čtyřech lehčích) kousků se letos pustilo 51 závodníků, z toho bylo rekordních 13 žen.
Do finále postupovalo 12 mužů a 4 ženy na které čekaly na ženy 2 a na muže 4 finálové cesty. Ženy se letos opravdu předvedly a i přesto, že finále bylo obtížnější, než loni, musely se první dvě nakonec utkat v superfinále, které teprve rozhodlo. I finále mužů bylo letos tvrdší a mnozí finalisté si marně lámali hlavy, jak s ním naložit. O to dramatičtější byly výkony nejlepších čtyř. Vždy, když se dostali na řadu, předvedli divákům, že nic není nemožné a byli také náležitě odměněni potleskem.
Výsledky ženy:
1. Lenka Trnková, USK Slavia Ústí n. L.
2. Světlana Kadlecová, Kadaň
3. Kateřina Chudobová, Praha
Výsledky muži:
1. Rosťa Štefánek, Hudy sport
2. Dan Kadlec, Hudy sport
3. Jiří Šimandl, Plzeň
(Kompletní výsledková listina je níže)
Děkujeme všem, co se na našem kolotoči svezli, i těm co postávali kolem. Vytvořili v Teplicích, jako ostatně i v předchozích letech, báječnou atmosféru. Se všemi, co u nás již byli i nebyli, se rádi shledáme opět první lednovou sobotu roku 2003.
Dík patří i celému dobrovolnému realizačnímu týmu a sponzorům, jimiž byli: FEIDAL ČR, s.r.o., HUDY SPORT Teplice a SORBI.
Poděkování patří i serveru Lezec.cz a za spolupráci při promotion a zveřejnění reportáže, kompletních výsledků a fotografií. Tímto bychom také rádi využili možností komentářů kterou lezec.cz nabízí ke každému článku. Budeme rádi za jakýkoliv komentář, obzvláště s napětím však očekáváme komentáře od závodníků, vztahující se k letošnímu kolotoči. Děkujeme vám předem za jakékoliv poznámky, připomínky či nápady. Jedině díky nim bude moci být kolotoč 2003 ještě lepší.
A zde jsou výsledky!
Lezbě zdar Honza Kouřimský a Jarda Maršík