Tavanbogd je nejvyšší a zároveň nejzápadnější NP v Mongolsku. Jeho dominantou je pohoří Altaj s několika neuvěřitelnými čtyřtisícovkami, 23 km dlouhý ledovec a dvě obrovská jezera Holon a Hurgan nurr.
Nejvyšší horou je Nairamdal vysoký 4 374 m. V plánu jsme měli vylézt všechno, co trochu jen půjde, neb oblast je pro svoji nedostupnost a chlad polem neoraným a my si chtěli připsat pár hezkých prvovýstupů.
Už cesta pod kopec je malým dobrodružstvím, kde je potřeba si na 250 km najmout ruský legendární stroj UAZ i s řidičem, neboť v Mongolsku cesty ani dobré mapy neexistují. To, že řidič během jízdy pije vodku a občas zvrací, je zde zřejmě zcela normální. Od místa výsadku to jsou dva dny cesty k ledovci a další den skrze ledovec, který jsme až do večera prošlapávali třiceti cm nového sněhu, jenž rafinovaně zakrýval všechny trhliny. Kvůli větru jsme postavili stan uprostřed trhlin a seráků, které poskytovali alespoň trochu závětří. V noci se teplota snížila na – 30 až – 40°C. Všude okolo nás byla spousta krásných kopců, jejichž jména zná jen pár místních a tak jsme si to tu pojmenovali sami podle námi známých kopců. Díky tomu mohl být Everest hned vedle Eigeru, za ním Gerlach a naproti Lissklam i s malým Matterhornem, v zadu pak dokonce Pumori.
Hned druhý den ráno jsme se Standou vyrazili na první prvovýstup. Vybrali jsme si kopec s názvem Unsekh okhin (Polibek dívky) cestou již námi pojmenovanou jako Mongolský drn obtížnosti 5 UIAA, která vedla regulérně zleva kolem poševního vchodu (posuďte sami na fotce). Bylo to takové kombinované lezení, chvíli sníh, chvíli led, taky trocha ne moc pevné skály, celkem o 15 délkách, kde jsme se poctivě střídali, jištění jak to šlo (občas jo, pak zas ne) a tak jsme za poměrně zhoršeného počasí stanuli společně i s Panem Opičákem po 5 hod lezení na vrcholu. Nádhera, ten pocit je prostě nepopsatelný, každý dosažený vrchol je poezie sama o sobě. Dolů jsme nejdříve trochu popojeli malou lavinkou a pak sjížděli po botách (jen tři pády) zamrzlým vedlejším žlabem s postupným rádoby jištěním. Krásný výlet jsme večer oslavili slivovicí a Kapinka (místní pes) dostala poprvé nažrat (pár kousků kolínek a chleba).
Už v noci nás moc nenechal spát silný vítr a taky neskutečná kosa. Teploměr naměřil mých zatím rekordních – 46°C. Ráno se situace nezlepšila a tak místo dalšího výstupu přišlo jen vylezení ze stanu pro vykonání potřeby. Venku mě čekal šok. Tlapička. Usnula chudák večer za stanem na ledu a do rána v té strašné kose jí přimrzla k zemi zadní noha a ocas. Se slzami v očích jsem ji pomalu cepínem vysekal a nožem odřezal led namrzlý na zádech. Věrnost mongolského psa se od toho dne pro mě stala zásadní životní hodnotou (zdravím svoji bývalou přítelkyni). Další noci už spala místo batohů u nás ve stanu v závětří. Dalších 5 dní se počasí nelepšilo a navíc se přidalo i silné sněžení. Přes noc i během dne pod námi začala masa ledu čím dál více praskat, pomalu nám docházel benzín ve vařiči, který už nechci nikdy vidět (zlatej plyn) a taky i jídlo, takže jsme bohužel zvolili ústup. Doufám, že se sem jednou vrátíme, neb oblast pro horolezení je to fakt úžasná.
noo to hej ale photoshopom si vsimni ako mu visia pruhy z batoha a kam smeruju expresky ach jaj kazdy musi prilepsovat aby to vyzeralo strmsie..hanba..a naviac v tej polohe ako je by ho zrejme prevratilo inak pekny clanok aj ja pozdravujem jeho priatelku :)
Co se týká té kompozice,tak kdyby ten foťák neklonil,byla by zajisté kompozičně dokonalejší.Celou kompozici navíc narušuje matroš směřující pod nesmyslným úhlem za účelem za každou cenu zkolmit terén...
Aby nebylo nic vytrženo z kontextu, smazal jsem první Pletanovo spam a tím zmizelo vše. Omlouvám se ostatním, ale zároveň je prosím, aby na žádné Pletanovo výplody na lezci nereagovali. Začíná normálně, ale postupně přidádává plyn a končí to jeho obvyklými výlevy fanatika. Omlouvám se i autorům článku o Mongolsku, že se to stalo právě pod tímto článkem. A opět dodávám, že na téma cenzura zde nereaguji, diskutovat můžem po mailu nebo otevřít téma v Diskusi. Děkuji.
Ahoj, dík, to mazání mi zvedlo náladu, chvilku jsem myslel, že to byl můj poslední článek na lezci. K té nakloněné fotce jenom tolik, není nakloněna v PC, stalo se tak již při focení, v podstatě ze srandy, tak se omlouvám za tento jakýsi žert, ale když jsem foto doma viděl poprvé ve velkém, tak jsem si říkal, že si ji nemůžu nechat pro sebe :-) (kdyby fotka byla skutečná, těžko by byla taková nízká výsledná obtížnost cesty) Jinak je samozřejmě vše podle pravdy, za tím si neoblomě stojím.
Máro, neblázni, článek si přečetly tisíce lidí (kterým udělal radost jako mě), a mezi nima se vždycky najde, někdo. Mě se moc líbil, i když jsem se po přečtení nijak nevyjadřoval tak teda aspoň teď. Stručné a hezké.
Omlouvam se, ze jsem na Pletana vubec reagoval. Az dodatecne jsem si vygugloval, o koho se vlastne jedna. Takze vsem a hlavne autorum vyborneho clanku a vydarene ceste jeste jednou posilam velkou omluvu.
Jéžišmarjá co vám ten Pletan tak leží v těch vředovitejch žaludkách.
Dyť je tady desítky srač..tějších přízpěvků a vo ně se nevotřete jak je rok dlouhej :o)))
Asi si přejejete udržet nějakou úroveň ale tu vám Míla rozhodně nekazí, podívejte jen na trojčení po jeho jakymkoli článku nebo reakci a jen tak mimochodem jesivá fakt jen počítáte klasifuckační stupnice a při malé domácí koupelnové onanii máte před očima Reverza , Grigri a cenové propady burz, asi sem posledních pár let čuměl na jinej veb.
Myslim že to pácháte pěkně jen nebuďte tak urputný %)
PLET8NKUM a KUBUM TURKUM ZDAR!!! ikdyž s nima nemusite ve všem souhlasit.
DYŤ STE LEZCÍÍ Nééé :o)
Připadá mi, že se pánové volbou termínu v říjnu a listopadu sami diskvalifikovali předem. Ale to se dá přečíst v každé základní příručce Lonely Planet. Na Altaji jsem byl 4x z ruské strany a v Mongolsku jsem taky nějaké hory sjezdil, takže po zkušenostech co tam umí počasí v červnu, červenci a srpnu, je takováto akce v říjnu-listopadu předem odpískaná.Pakliže nebylo cílem nějaké testovní sebe či vybavení v super mrazech středoasijských pustin na prahu zimy.
Zdar,my to s tim počasím samozřejmě taky věděli předem, zkušeností máme myslim už mnoho, ale když máš dovolenou jen v říjnu a listopadu, tak se s tim nedá moc dělat . . . ale alespoň tam nebyli žádný, vlastně vůbec žádný lidi :-)
Tak to je jiná, pokud to jindy nejde, tak se nedá nic dělat, to je pak jasně lepší vyjet alespoň někam, než nic. Taky mám celé léto práce nad hlavu, takže soukromé akce musím řešit jindy a to je docela omezený sortiment, kam se dá vyjet. Hore zdar.
Jak bývá zde na lezci zvykem, rýpnu si. To vaše jištění je mega hnus. Ale jinak jistě parádní výlet a jistě parádní Mongolsko. Gratuluji a přeji další takové hezké výlety.