Calpování aneb lezení na Costa Blanca u města Calp(e). Druhý díl našeho putování v okolí města Calp(e) (s oběma názvy se setkáte) ve slunném ráji Costa Blanca severně od španělského Benidormu budeme věnovat možná poněkud vážnějšímu lezení, které obvykle začíná na pětkách (všude v textu francouzská klasifikace).
Zima se blíží a je na čase přijmout novou výzvu! Svoboda, dobrodružství, vzrušení….To jsou pocity, které se pří skialpinismu doslova zhmotňují. Zúčastněte se našeho HUDY prémiového skialpového kurzu a zažijte vše na vlastní kůži.
Po pěti letech letos proběhne MMČR v drytoolingu na obtížnost. Nová „epizoda“, skoro by se dalo říct. Nová lokalita se staronovou lezeckou stěnou. Na „Hitlerově pilíři“ se konaly jedny z prvních závodů v lezení v České republice a byly organizovány HO Lokomotiva Brno.
Číslo 5/2018 je bohatší o 12 stránek – takže pozor, frčí k vám „nabušený macek“. V rozhovorech se můžete těšit na Ang Tshering Sherpu z Nepálu a Romana Kamlera – dobrodruha, alpinistu a zakladatele značky Tilak.
Letošní 15. ročník Mezinárodního festivalu alpinismu Praha 2018 se uskuteční poprvé v historii na Praze 2, konkrétně v Národním domě na Vinohradech na náměstí Míru ve dnech 23.–25. 11. 2018.
V roce 2011 jsem byl naposledy v Yosemitech. Teď, když sedím na letišti na cestě zpět domů, si říkám, proč jsem čekal na další návštěvu tak dlouho. To, co se dá v tomto kouzelném údolí zažít, je tak jedinečné a intenzivní, že se na to nedá dlouho zapomenout.
Někdy v květnu, někde na slovenských skalách Petr povídá: „Anička bude mít koncem června v Ženevě konferenci, a tak bychom tam za ní mohli přijet a něco společně polézt.“
MČR v lezení na obtížnost: vyhráli Adam Ondra a Iva Vejmolová
Adam Ondra a Iva Vejmolová vyhráli dnes Mistrovství České republiky v lezení na obtížnost. Druzí byli Jakub Konečný a Eliška Adamovská, třetí Martin Stráník a Eliška Novotná. Lezlo se na stěně postavené v nákupním centru Praha Zličín.
Na slavnostní datum, v sobotu 17.listopadu 2018, vás v pravé poledne opět uvítá pražské kino Aero na kulatém 15. ročníku festivalu Sherpafest. Ve čtyřech tradičních blocích vám naservírujeme pestrou paletu snad všech horolezeckých disciplín, ve formě přednášek a filmů.
Jak si zalézt na Mengusovském Volovci ve Vysokých Tatrách
1.-2.9.2018
Mengusovský Volovec nebo též Štít Olgy je kupa kamení, trávy a kamzičí prti, který...
Tak tímto bychom zprávu o našem, prvovýstupu asi začínat neměli. Tedy jinak. Jihovýchodní stěna Mengusovského štítu tvoří výraznou trojúhelníkovou skalní pyramidu strmě spadající do Mengusovské doliny, která nejednomu procházejícímu ne nadarmo připomíná slavnější švýcarský Matternhorn. Východní a západní stěna, či spíše úbočí se postupně ztrácí v dolině Hincově a dolině Žabých plies. Severní stěna svým asi 5m výšvihem plynule přechází v hřeben Hincovy veže.
Na štít vedou dvě nebo tři staré cesty prostoupené horolezci pravděpodobně za mlhavého počasí při hledáni chodníku na Rysy. Za zmínku však stojí cesta Hanzel-Logaj, která je opomíjenou perlou pro zimní výstupy. A tutu perlu jsme se letošního února vydali oprášit (nikoli maglajzem).
Cesta z jihovýchodu překonává ledový výšvih, pokračuje komínkem a graduje v težkém koutu. Odměnou je závěrečný průlez pěkně strukturovaným spárožlabem. Celkem čtyři délky hezkého lezení v obtížnosti M4 – M5.
Krom pěkného lezení nás ovšem zaujala asi 20-ti metrová spára na začátku východního pilíře. Mírně převislá puklina se v únorovém mrazu zdála ideálně široká, a tak jsme se v září vrátili, abychom skrz ni přelezli celý skalnatý pilíř.
Spára se s vybledávajícími vzpomínkami jevila stále lákavější, o to větším zklamáním pak byla skutečnost. S každým krokem k nástupu se totiž spára rozšiřovala, až už bylo jasné, že nepůjde o spáru ruční a dost možná budou malé i pěsti.
Nastoupili jsme a opravdu. Největší friend spárou jen tak projel a náš jediný velký kamelot padl hned ze začátku. Raději jsme tedy vzali za vděk vedlejší koutovou spárkou a pilíř přelezli tudy. Vznikly tak čtyři délky pěkného lezení v docela dobré skále s obtížností 5+ / 6–:
1. Přes předskalí do koutové a posléze prstové spáry přímo nahoru. Opět koutovou spárou mírně v pravo na vršek prvního stupně pilíře. 40m, 5+.
2. Přechod pod stěnu druhého stupně pilire. 20m, chůze.
3. Stěnou mírně doprava za velký blok (2x nýt) a dáte přímo chytovatou stěnou (skoba, nýt) a pak míně doleva na hřeben. 50m, 5+.
4. Lehce po hřebeni pod vrcholovou stěnu. 60m, 2.
5. Středem stěny ke spáře a tou na hlavní hřeben. 40m, 6–.
Štandy mají vždy jeden nýt a jednu skobu neb nám začala docházet baterie. Sestoupit je možné komplikovaně přes vrchol, nebo třemi slaněními (vždy nýt a skoby) přes cestu Hanzel-Logaj.
Prvotní zklamání ze široké spáry, která nás nepustila, během lezení trochu vyprchalo a jeho zbytky se definitivně rozpustily během večerního hodnocení výstupu. A tak jsme druhý den stáli opět pod spárou se sebevědomím vyztuženým večerní přípravou. Strategie byla jasná: strkat jediný kamelot spárou před sebou dokud to půjde a až to dál nepůjde, tak už to bude blízko a nějak se to doleze.
Bohužel postrkovat kamelot s lanem během lezení se ukázalo obtížnější než postrkovat půllitr s pivem. Úspěchem bylo umístění kousek nad půlku a zbytek už nějak šel. Případným zájemcům o opakování proto doporučujeme kameloty velikosti 4 aspoň dva.
Vzniklo takto protažení výstupu se dvěma alternativními délkami:
Přes předskalí širokou spárou přímo na vrchol bloku. 25m, 7
Plotnou a výšvihy na vršek prvního stupně pilíře. 25m, 5–
Výsledkem našeho snažení je cesta Volovina s obtížností 7 a případnou lehčí variantou Morální slabost za 6–. Cesta vede severovýchodním pilířem Mengusovského Volovce asi 1h 30 min od Popradského plesa. Cestou na Volovku po 1h odbočíte přímo k pilíři. Krom první délky stačí běžné vybavení, štandy jsou osazeny a v cestě zůstalo 6 nýtů a dvě nebo tři skoby. Pro první délku je potřeba kamelot č.4 nejlépe vícekrát, nebo jít lehčí variantou.