Nečekaná výprava na švýcarské Sušky alias Gastlosen
Celá akce započala trošku nešťastně. Při odjezdu nás kromě zpoždění zachytilo ještě monzunové počasí, které se s námi táhlo ještě další 2 dny. Na Rozvadově na mekáči tradiční rychlá porada: Eiger shíh! Tofana déšť! Marmolada déšť! Latemar déšť! Atd.
Kromě okrajových oblastí Alp všude na týden předpověď trvalý "monzun". Tudíž volba spadala logicky na pro nás nejdostupnější Sušky ve Švajcu. Jedná se o severní stěnu, tudíž lezení na horké léto ideal.
Jedeme cca 16 h s přespáním ve velmi vydatném dešti. Občas jedeme i na dálnici krokem. Do oblasti dorážíme navečer ve velmi vydatném dešti. Spíme pod stěnou na parkáči. Ráno jsou tropy všude mlha jak v pralese. Rychlá vydatná ale zároveň kvalitní snídaně à la Kareš. Nástup cca hodinu do strmého kopce a bloudění mokrou džunglí pod stěnu, z které všude teče voda. Oba mokrý jako myši nastupujeme tou nejsušší částí do stěny. První délku celou vrtá Honza. Je to dosti svižný rajbas s pekelným nápřahem do oblé lišty. Za cca hodinu je hotovo. Dobráno na polici a další délku vrtám já.
Nástup po cca 10m rozchrastaném odštěpu po friendech. Na konci odštěpu logicky patřil první nýt. Na žádost Honzy tuto první pasáž později dojišťuji jedním nýtem. Další pasáž této délky je již překrásně převislá kompaktní stěna po středně dobrých chytech.
Po dobrání na polici následovala lehká diskuze, jestli děláme Eurocestu à la Tetín, nebo horskou klasiku. Nakonec jsme se zaplaťpanbuh shodli na klasice:)
Další délku vrtá Honza. Ten je po 4 nýtech nečekaně vyčerpán a tuto délku dodělávám překvapivě já. Tímto mu chci znovu poděkovat, že na mě v klíčové pasáži zařval: "Neskákej, vpravo máš velkej spoďák!" Tímto činem udělal celé vystoupení méně dramatické. Další pasáž míjí jakýsi starý traverz po skobách, kde si cvakám skobu a nadlézám jí cca 4 m a do spoďáku zakládám frienda. Letím za chvíli i s friendem i s prasklou skobou cca 15 m k Honzovi. Po tomto vystoupení již probíhá jednoduché dobrání na štand.
Pomalu se začalo se smrákat a byl čas slanit. K autu dorážíme až za tmy. Zde nás místní domorodec upozorňuje, že je zde zakázáno kempovat. Lámavou švýcarskou portugalštinou mu vysvětlujeme, že zde nekempujeme, ale jen vaříme večeři a spaní v autě je vlastně jenom parkování, že jo? Rezignuje a odchází. Jdeme spát brzo, protože nás ráno čeká další práce.
Ráno je již vymetené jako po monzunu. Postup stejný až pod stěnu. Zde jumarujeme po zanechaných lanech ve stěně až na konec poslední hotové délky. Další délka je na Honzovi. Já jsem po těch 150 m jumarování hotovej jako po 2 hodinách bouldrování s Eťákem. Zato Honzik vypadá, jakože se jenom lehce rozehřál:) Vrchol všeho je ten, že na sebe navleče vrtačku s cca 10 nejtama bez lana na matroš, aby byl lehčí:)))) I s tímto vercajkem dělá tento Český Robokop solidní 6m odlezy v 6c terénu. Má můj respekt! Na konci převisu dělá logický štand.
Další pasáž je na mně. Po vytrvalostním lezení po dírkách a později velkých kapsách dolézáme na starý štand do staré cesty. Zde ukončujeme naše snažení a na vrchol nedolézáme, neboť nám to přijde zbytečné a nemáme na to hlavně čas. Pomalu slaňujeme celou naší cestou a všechny volné kameny a kamínky posíláme do údolí. Některé pasáže lehoulince zevropšťujeme:)
K autu dorážíme opět za tmy, ale dnes si pivo neodpustíme. Jdeme spát brzy, protože nás ráno čeká RP.
Další třetí den lezení je pro mě kritický a jsem již dost na sračky. Namísto toho na Honzovi je vidět, že se zatím lehce rozlezl a dnes si prý doufá konečně trochu zaleze:) V první délce dávám dosti nadějný pokus. Po mě dává Honzik první délku na 3.pokus PP.
V dalších délkách si uvědomuji, že to celoletní pití piva a lezení klasik v Českém ráji na tento druh lezení moc nepřidá:). Vedení tedy přebírá logicky Honza a posílá všechny zbývající délky RP a poslední OS. Dolézá na náš poslední štand a společně slaňujeme pod stěnu. Opět onen stisk pravicí a pevný pohled do očí! "Dobrý vole!"
Dáváme si rychlé pivo a stejk ve srubu Buvette des Sattels. A za cca 7 h jízdy jsme v 1 h ráno v Praze. Co vše se dá stihnout za 3 dny (20.-24.8.2019) v Dolomitech, že?
Tyvole, Rámus, dobrý, dlouho jsem se takhle nepobavil při článku. Eurocesta ala Tetín, hahaha, atp.
Mám ale mnoho otázek:
Co je Karešácká snídaně? Co znamená zevropštění, něco víc než vykládka lokrů? Když je to severní stěna, tak jak to, že tam svítí slunce? Hlásili jste výstup nějaké Švýcarské organizaci, protokol a tak? Aby Vám to uznali, zrovna Švýcaři si na ordnung potrpěj. Proč jste to nedolezli? Bylo to moc těžký, nebo lehký? Z topa vypadá těžký. Taková nedodělaná práce, ne? Když to někdo protáhne, tak Vám sebere cestu? Kolik je pokuta za kempování na černo ve Švajcu? Kolik teda celá ta skála měří? Jak moc je vážná lehká diskuze? Je Kareš nesmrtelnej? A co Jan Tleskač?
Na otazky ti urcite Karesak odpovi. Me jen zaujalo par veci an ktere bych rad zareagoval. Do severnich sten sviti pozde odpoledne, obzvlast pokud je severni stena ssssz stena :D Z mych lezeckych zkusenosti v Alpach mam subjektivni pocit, ze zrovna Svycari jsou nejvetsi pohodari (nekdy az moc). Aspon teda oproti Rakusakum a Nemcourum tam nic moc neresi a pokud se nekde vrtani do skaly (vcetne dojistovani klasik) resi nejmin, tak tam. Ale do ted jsem zil s tim, ze delani novych cest je v Alpach naprosto svobodna vec (az na vyjimky) a nemusis nikde nic nahlasovat. Kdyztak me ale opravte. Pokuta za cerne kempovani ve Svycarsku je do 10.000 CHF. Spani v aute se bere oficialne jako wildcamping, ikdyz to zni uhozene. V realu se uplatnuje zdravy rozum. To znamena, ze pokud budes kempovat na parkaci u Chironica (kde je nekolik ceduli zduraznujici zakaz, jelikoz jde o soukr. pozemek), tak si o vysokou pokutu koledujes. Tim spis kdyz je 2 km vedle krasny Gotthardo camp za 12 CHF na noc, coz je cena vic nez lidova. Pokud se rozhodnes kempovat treba na parkaci vedle kravina u Wendenstocke nebo na parkaci Furkapass ci Klausenpass, kde se to bezne toleruje (pac moc jinych moznosti tam neni), tak ti na 99,9% nic nehrozi. Pokud to bude neco mezi, muze se stat ze te nektery z mistnich dedku naprasi a brzo rano, treba ve 3 (pry to tak delaji schvalne :D) ti na okynko zaklepe chlupac, probudi te, rekne ti at jedes do pryc, zapise si te a povi ti ze jestli te znovu nacapaji tak bude pokuta.
Mě spíš zaujalo, jak si ještě cestou vybíráš kam vlastně jedeš, kde neprší, přijedeš tam a ráno šup ke stěně a vrtáš prváč. By člověk řekl, že proces vybrání volné linie v takové stěně bude dlouhodobější záležitost. Nebo už jste tu linii měli nakoukanou z minula? Dík za odpověď.
Ahoj, mám navrtaných jen na Sardínii už skoro 300 cest a x vícedélek i v Rakousku. Zkušeností je myslím dost. A i kdyby tam náhodou nebylo místo, tak jsme jen lezli. Hlavně vždy smích a pohoda:-)
To je dobrý, to znamená, že jste znova prostoupili nějakej klasickej směr, jo? Nebo jste si prostě jen lezli a občas vrtli nejt? Sem myslel, že než du do prváče, taxe podívám esli tam něco nevede, případně zda moje cesta nezmění charakter cest stávajících, ale co já vím o Švýcarsku, končí to na ko, takže to třeba bude jako v Rumunsku...
Nový směr, úplně a nahoře napojený do starší cesty, kde jsou skoby atd. snad po 2m...Vedle nás vrtali nějací jiní lezci též novou linku týden před náma. Ale už je tam plno teď. A nýty jsou od 3-6m cca od sebe. Na štandech řetězy s karabinami:-)