Na pískovci se cesty dělají odspodu, leze se do neznáma, navrtání pro osazení kruhu je dobrodružství. Tak to stojí v pravidlech.
Vždy jsem žil v domnění, že prvovýstupci zrovna ve Skaláku jsou čestní a féroví hoši, kteří ctí pravidla, dělají cesty zásadně odspodu a nikdy by si zamýšlenou cestu předem neprohlédli ze slanění a natož snad aby kruhy navrtali shora. Trošku jiná je situace na tvrdším pískovci (Labáku apod.). ale zpátky do Skaláku.
Mojí důvěrou ve správné odvážné chlapáky
TeĎ jsme prostě přijeli totálně zhnusení z Adršpachu. čirou náhodou jsme tam byly na povinném filmovém festivalu. Festival sám o sobě byl opět jako každoročně supr!!
Ale teď to příde!!!
No prostě deme takhle hlavní bránou do Teplických skal a asi po 600metrech chůze lesem narazíme na rozcestí, které tvoří odbočka z údolní cesty někam doprava (směr výstupu) do kopce. Zatim všechno OK.
Ale teď příde ta darda najvětší!!!!
Normálně ta vodbočka je vlastně vobrovskej kus že
Nachází se na severozápadním okraji Prahy, mezi Suchdolem a Úněticemi. Jsou tu tři buližníkové skalní masívy. Jedná se o přírodní památku. Přístup k horním partiím skal na Holém vrchu je z údolí povolen pouze zleva po značené cestě a podle SZ stěny Strážce. Není tu žádné časové omezení.
Stěna na Ruzyni je opět otevřena od 2.9.2002 ve standardních hodinách - pondělí, úterý, středa a pátek od 15:00 do 22:00 a v neděli od 13:00 do 20:00. Těšíme se na Vaší návštěvu.
idnes, cestování, 21.8.2002
Slézání skalní stěny na Kavkaze skončilo pro skupinku českých horolezců tragicky. Při pádu ze stěny jeden z nich zahynul a další dva utrpěli vážná zranění.
ZERMATT/BERN 19. srpna (ČTK) - Český horolezec se stal jednou z pěti obětí, které za víkend přišly o život ve švýcarských Alpách. Smrt 48letého muže z Prahy telefonicky potvrdila ČTK z Bernu konzulka Ivana Červenková. K neštěstí došlo podle jejího upřesnění v době, kdy dva čeští horolezci při výstupu na horu Eiger traverzovali ze západní stěny na jižní hřbet. Jeden z nich uklouzl na zledovatělém povrchu a zřítil se do údolí. Navzdory převozu do nemocnice muž zemřel, jeho spolulezec je v pořádku,
Lanová brzda třetí generace Sirius německé firmy TRE slouží k jištění prvolezce,
jednoho nebo nezávisle na sobě dvou druholezců a ke slaňování se současným
samojištěním. Lze jej používat na jednoduchém laně 9 až 11 mm, nebo na
dvojitém 7,5 až 11 mm.
PAŘÍŽ 16. srpna (zpravodajka ČTK) - V horském masívu Mont Blanku zahynuli dva mladí čeští horolezci. Těla dvaadvacetiletého alpinisty a jeho o dva roky staršího spolulezce nalezli dnes v podvečer vysokohorští četníci ze Chamonix. Zprávu agentury AFP na dotaz ČTK potvrdila česká konzulka v Paříži Ljuba Svobodová.
Uvedla, že diplomaté se nyní pokoušejí navázat kontakt s rodinami horolezců, kteří podle dosavadních informací zdolávali alpské štíty pouze ve dvojici. Během víke
Osamocený buližníkový skalní útvar v lese, asi 2 km od obce Líšná u Zbiroha. Skála je místy lámavá. Jedná se o malou oblast. Lezení povoleno od 1. 5. do 31. 12.
Přístup: Z obce Líšná (sem autobusem ze Zbiroha) asi 2 km severovýchodně po silnici směrem k hájovně Na Hřebenech, poté doleva do lesa ke skále.
Tak se to pokusím přenést sem. Ta diskuse u komentářů cesty je fakt dlouhá.
Na písku lezu, ikdyž je to spíše potácení. Pod Velkou jsem už párkrát stál, ale let od slaňáku se mi zdál dlouhej, tak jsem vždycky popošel k jiným cestám ( jsem ten blbec, co raději leze na tom blbym konci ). Prostě posera, mam nějak přebujelej pud sebezáchovy.
Z diskuse vyplynulo, alespoň pro mne, pár zajímavých závěrů.
1. Pokud se v cestě někdo zabije, nebo zmrzačí = dojistit.
2. Pokud cest
Na pískovci se cesty dělají odspodu, leze se do neznáma, navrtání pro osazení kruhu je dobrodružství. Tak to stojí v pravidlech.
Vždy jsem žil v domnění, že prvovýstupci zrovna ve Skaláku jsou čestní a féroví hoši, kteří ctí pravidla, dělají cesty zásadně odspodu a nikdy by si zamýšlenou cestu předem neprohlédli ze slanění a natož snad aby kruhy navrtali shora. Trošku jiná je situace na tvrdším pískovci (Labáku apod.). ale zpátky do Skaláku.
Mojí důvěrou ve správné odvážné chlapáky poněkud otřásl rozhovor u piva na Koupáku, kdy jsem zaslechl následující:
- Na některých hodně těžkých cestách novějšího data chybí u kruhů stopy po navrtáváku, charakter chytů a stupů přitom znemožňuje použití závěsného háčku. Převislost stěny přitom prakticky vylučuje osazení kruhu z pozice čistého lezení (držet při vrtání rourák v zubech a podobná zvěrstva), přece jenom takové věci jsou možné někde na sedmě, ale na opravdu těžkých cestách asi moc ne.
- Někteří prvovýstupci (např. bratři M.) stihnou za jeden den udělat pět cest obtížnosti okolo devítky, na každé cestě tak 4 kruhy. To je 20 kruhů za den. Dejme tomu, že směr prvovýstupu je jasnej z procházek v dešti, a že se teda běhá mezi skalama jak fretka a moc se nemudruje, jsem ochoten věřit, že v rámci ušetření času nezouvají lezečky, že se pro urychlení neodvazují z lana apod.. Ale nějaký čas spolkne zkoušení jestli to tudy vůbec půjde, zandávání smycí, navrtávání, osazování kruhů atd. Zvlášť to odlézání do neznáma, ono to dost vysiluje, člověk si je nejistý jestli to nebude náhodou trošku těžší než doufá, místa pro smyce vyhledává pečlivěji, prostě představa průměrného osazení jednoho kruhu s tím vším navrtáváním, vrtáním díry, temováním, cementování, lezením, zkoušením, únavou, padáním a slaňováním okolo toho za 40 minut se nezdá moc realistická.
- Prý údajně byli různí borci různě spatřeni při osazování kruhu shora (jedna paní povídala…, nic určitého).
Nelezu tak těžké cesty, vrchol mé výkonnosti je někde okolo VIIb, prvovýstupy, ktrých jsem se účastnil, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Ale prostě jsem měl takovou představu, jako že je ve skalách něco, čemu se dá věřit. Protože tomu věřit chci. A budu vděčnej a rád, když mě někdo přesvědčí o nesmyslnosti mých vzniklých pochybností.
Tak jak to teda je?
Zrovna včera jsem u vstupu do skal v Ádru četl na info tabuli pro lezce (tento článek je zezadu, človeka to hned nenapadne...) že i VK Teplicko-adršpašských skalách uvažuje o podmínkách, kdy lze osadit kruhy ze slanění a hledá se přijatelná cesta tvorby nových cest pro obě strany. Je evidentní, že to co bylo včera tabu bude zítra přijatelné...
Zapsal: , 11:27:02 26.08.2002
RE: Přirozený vývoj
Je to přirozený vývoj a pánbů zaplať za něj. Nicméně každá mince má dvě strany a tak doufám, že za chvíli nebudeme procházet skalákem posetým slepými kruhy a autoři prvovýstupů udrží svá ega na uzdě. Nebudou přibývat čtyřky navrtané shora, ale opravdu se budou tvořit cesty v horních stupních možného...
radek
Jsi naivní. Stejně, jako se maglajz na písku z elitních cest dnes už rozšířil i dvojky (viděl jsem v Tisé na vlastníá oči), budou i čtyřky navrtané shora. Je to jako s vodou. Z malinké skulinky bude za chvíli průrva jako prase.
Jsem idealista a optimista a ti by se občas měli víš co....
Člověk má vědecký název Homo Sapiens Sapiens a já jsem tak blbej že stále věřím že tato stránka je v něm někde hodně hluboce skryta.
Éru krmiče ega prvovýstupem za každou cenu mám za sebou a tak nezbývá než doufat, že i jiní prodělají vývoj dostatečně rychle....
Radek
Těžko se mně z pozice toho co lezu hodnotí, ale zrovna nedávno jsem pozoroval jedny šikuly co dělali prvovýstup na Knihu. Zcela zespodu osadili dva kruhy, než jsme vylezli naproti Českou hranu. Technologie: malý navrtávák, z něj zatlouct kladivem větší navrtávák, do něj přesednout, vytáhnout vrtačku, na místě prvního vyvrtat díru pro kruh. Možná je moc netemovali a pak se k tomu vrátili, ale cestu vylezli a osadili odspodu zatraceně rychle.
Co se týče srovnání maglajzu a kruhování čtyřek odshora, tak bych to neviděl tak zle. Jestli se najde takovej blbec, kterej bude chtít nacpat 4 kruhy do čtyřky, rozhodně do nezastaví, že ten kruh bude muset dát z navrtáváku nebo háčku.
Nebál bych se toho, že nutnost osazovat z háčku, nebo navrtáváku je to poslední co by drželo na uzdě zběsilé kruhovače.