Beru si k srdci připomínky "normálních lezců", na které asi opravdu zapomínám. Pro samé trénování se mi svět zřejmě zúžil na boj o mety, které nelákají každého. Dnes tedy nabízím věž z nejkrásnějších, kam ještě k tomu mohou společně vyrazit pohodář s vycepovaným bouzkem. Jako vždy by neměli zapomenout v autě trochu toho morálu. Ne moc, trochu.
Když projedete od hraničního přechodu celou Schmilku, zaparkujete auto po levé straně (zdarma) a dáte se po lesní silničce pěkně do kopečka jakoby zpět do Schmilky. Asi po 300 metrech odbočíte po slušné pěšině doleva do stráně (Breite Kluft). Asi po 15 minutách stoupání narazíte na širokou cestu (Elbleitenweg) a po ní již po rovince doleva asi 300 metrů. Pak už uvidíte mohutný, z masívu vybíhající zub. Jde o Teufelsturm (Ďábelská věž). Nalevo od ní je prostorný bivak.
Lézt na Teufelsturm je velký zážitek, ať už si dáte jakoukoliv cestu. Mám pro vás nějaké tipy, které vám určitě vystačí na příjemné prožití celého dne.
Alter Weg VIIb, bez postavení VIIc. 9.9.1906 byl touto cestou vůbec poprvé zdolán vrchol družstvem ve složení: Oliver Perry-Smith (legenda saského lezení), W. Hünig, A. Hoyer a Rudolf Fehrmann. K tomu poslednímu malou perličku. R.Fehrmann se později stal autorem prvních průvodců po zdejších pískovcích. V té době šlo o naprostou novinku a jméno autora se stalo synonymem pro nejrůznější druhy průvodců a návodů. Asi nejznámnější jsou takzvané fermany v divadlech.
Alter Weg je z fondu zlatých klasik. Je prosta kruhů. Samotné lezení začíná v sedle mezi věží a masívem. Do sedla se leze zprava z údolí koutem nebo sestupem či slaněním z masívu. Ze sedla postavením nebo bez na hranu doprava do spáry, později vlevo a komínem na vrchol.
Talseite VIIIa, bez postavení VIIIb. Poprvé v roce 1936, Rudolf Stolle, G. Dohmann, H. Schwarc. Krásná cesta v údolní stěně se stavěcím místem u 3. kruhu, které lze přelézt po malých chytech. Zdánlivě hrozivý výlez na vrchol už vede po velkých chytech. Jen zachovat klid.
Další často lezenou cestou je Sonnenuhr za IXa od Bernda Arnolda. Mám sice pocit, že jsem ji lezl, ale v době, kdy jsem si nevedl deníček. Proto vás raději nebudu mystifikovat svými vzpomínkami, které by klidně mohly být zcela smyšlené. Znáte to, někdy tak dlouho myslíte na nějakou cestu, až po letech sami nevíte jestli už ji dávno nemáte vylezenou.
Teufelsturm má i svou extrémnější tvář, ale o té někdy jindy.
Komu by to nestačilo může sestoupit o jedno patro níže a navštívit věž Elbtalwächter. Vede na ní několik sedmiček a je od ní krásný výhled na Labe. Z široké cesty pod Tojflem vede doleva dolů pěšina ze které musíte včas odbočit na vrstevnici opět doleva.
A až pojedete domů a odbaví vás německý celník, otočte se a zkuste ve stráni najít Teufelsturm. Schválně, kdo ho najde první?
Tschüs