Milí lezci,
Do r. 2011 jsem byl členem ČHS, nyní nejsem, protože ČHS utrácí peníze trochu jinak, než jak bych si přál, a ještě je kolem toho spousty držkování zde na lezci. Ale hryže mě svědomí, když čas od času cvaknu borhák ČHS. To hryzání se mi nelíbí, takže co s tím?

Od 28.8.2009 do 30.9. 2009 probíhala anketa o tom, jak si členové ČHS představují další směřování svazu. Chápu, že ČHS nebude utrácet prachy podle představ mých. Ale mohla by je utrácet alespoň podle představ členské základny v celé její šíři, reprezentované právě vzorkem respondentů ankety. Kdyby to tak bylo, neměl bych s členstvím problém. Zkrátka tuhle anketu považuju za jasný projev vůle členů ČHS, vzdálenou analogií by mohlo být např. referendum, byť se ankety účastnilo pouhých 705 z tehdejších 9 581 členů.

Co z ankety vyplynulo?

Že za nejdůležitější činnosti svazu považují jeho členové jištění, péči o skály a vyjednávání výjimek. To jsou zároveň činnosti, na něž jsou členové ochotni dát nejvíce peněz. Také jsou to činnosti, které motivují hodně lidí stát se členy ČHS (společně s vlastnictvím průkazky jakožto vstupenky na většinu skal – to motivuje ke vstupu ještě víc lidí). Naopak, za nejméně důležitou kapitolu považují členové ČHS závody, na něž jsou zároveň nejméně ochotni platit.

Jak si subjektivně výsledky ankety vykládám?

Lezci chtějí mít vyjednané výjimky tak, aby moli lézt v co nejvíce oblastech. Tam aby bylo bezpečné jištění, jsou-li ty oblasti sportovní. Chtějí opravené přístupové cestičky a infotabule. Cesty aby byly čisté a bez lokrů.

Tento servis zajišťují oblastní vrcholové komise. Pokud by měl být zohledněn výsledek ankety, skoro všechny peníze by měly jít přímo pro OVK. Takovou individuální alokaci peněz ale členská kartička ČHS neumožňuje. Tam je to buď všechno, nebo nic. Všechno = budu si rvát vlasy. Nic = budu mít černé svědomí.

Co tedy s tím?

Na tuto otázku jsem si odpověděl následovně:
Průkazku jako vstupenku do skal nepotřebuju (nikdo mě nikdy nekontroloval). V Tatrách na chatách by se mi sice hodila, ale co už. Svoje 400 ročně jsem ochoten rozdělit tak, že 300 rozdělím na jednotlivá OVK v poměru, v jakém do těch kterých skal jezdím. Kilo ročně bych přispěl i přímo ČHS, protože i jiné komise než OVK a centrála dělají i práci, kterou považuju za důležitou, navíc ty nové borháky a kruhy předpokládám že ČHS částečně platí.

Jen nemám čísla účtů, kam mám ty prachy poslat, a zároveň nevím, jestli mají OVK vůbec své účty, nicméně jsem ochotnej poslat ty prachy i na soukromé účty, vedené na jména šéfů OVK.

Protože se domnívám, že nejsem sám, kdo řeší podobné dilema, využívám této cesty, abych vyzval OVK, potažmo jejich předsedy: zveřejněte svá čísla účtů, např. formou článku zde na lezci, anebo e-mailem z mailů uvedených u Vás na stránkách horosvazu – pak bych ta čísla zveřejnil já formou dalšího článku zde. To proto, aby i ostatní lezci - nečlenové ČHS, jejichž názor je reprezentován výsledky ankety z r. 2009, měli možnost své příspěvky adresněji směřovat.

Pokud se tato výzva nedočká odezvy - chápu že třeba ne, čtyři kila nejsou moc - nevadí. Já jsem svoje svědomí uchlácholil tím, že jsem příspěvek nabídl, a ještě ušetřím tři kila. V takovém případě totiž pošlu jen každoročně kilo na účet ČHS a borháky budu v klidu a bez skrupulí cvakat dál.

Hore zdar

P.S. Nejsem ničí agent a za mojí aktivitou není žádný jiný zájem než čistě můj.

Edit 17.12.: Rozvířila se docela zajímavá diskuse, která pokračuje článkem místopředsedy ČHS Honzy Bloudka (a opět diskusí pod oním článkem). Na základě všech těchto diskusí, a především na základě komentovaného rozpočtu, kterej Honza Bloudek linkuje pod svým článkem, jsem na fungování ČHS trochu změnil názor. Můj nynější názor by se dal vyjádřit takto: ČHS mě štvala, jak se mnou (jako tehdy řadovým členem) komunikovala. Pokud bych byl členem i letos, nerozpakoval bych se to napsat i v přítomném čase. Ale komunikace není její hlavní job, takže to vem čert. Tím hlavním jobem je dle mě práce ve skalách. A na tuto práci jde můj příspěvek v dostatečné výši, závodníci ať se o ten svůj balík třeba servou jak malý kluci, je to jejich boj a ten balík stejně nikdy menší nebude, protože repre je potřeba (když kvůli ničemu jinému pak) kvůli jednání s donátory. Proto jsem se rozhodl v r. 2013 do ČHS zase vstoupit a Honzovi Bloudkovi jsem po mailu slíbil, že tenhle fakt jako dovětek zveřejním. Což tímto textem činím.

P.S.: Pokud někdo má argumenty proti ČHS, které ještě nezazněly a které by mě usvědčily z toho, že jsem trotl a měním svůj názor jak větrná korouhvička, pak sem s nimi!