Svého času měl rozhovor Libora s Rebelem celkem čtenářský úspěch, přinejmenším podle množství ohlasů, ty vzteklý nevyjímaje. Tak jsem po něm sáhnul znova.
Libor:
Máme za sebou dva roky seniorské reprezentace pod vedením dua Binter - Lienerth. Co nám přinesly tyhle dva roky? A co přinesou roky další?
Rebel:
Skoro mi to začíná být jedno. Z mého osobního pohledu. Libor s největší pravděpodobností svou závodní kariéru letos ukončí a Lucka chce startovat ještě v sezóně příští a pak taky se závoděním přestat. Tak už to asi i bez výraznější podpory ČHS nějak doklepeme. Ale na druhou stranu mi to zase až tak moc jedno není. To bych se nesměl jmenovat Rebel. Některé věci mě prostě vytáčí a nejsem s to je pobrat.
Libor:
No jo, no. Vytáčením se jseš známej. Ale nejdřív mi řekni, kolik jsi vyrebeloval peněz pro svoje děcka?
Rebel:,
V letošním roce dostala Lucka od ČHS 18500 Kč a cca 50 000 Kč si musela doplatit ze svého. Libor 52000 Kč a také si ze svého musel doplatit cca 60 000 Kč. Když se teda ptáš takhle. Možná to někomu může připadnout hodně, ale na druhou stranu někteří junioři zdaleka ne tak úspěšní, dostali třeba i o 50 000Kč víc než Lucka Ale: Spousta lidí si myslí, že mi při mém rebelování šlo o peníze pro mé děti. Ano i ne, jak se to vezme. Šlo mi a jde mi o to, že až do nástupu pánů Bintera a Zobana, ať už byl vedoucí komise ten nebo onen, ti nejlepší měli největší podporu. S příchodem těchto dvou se stav změnil, k prospěchu těm méně úspěšným.
Libor:
To jako, že ti méně úspěšní dostávají víc než ti úspěšnější?
Rebel:
To ne. Je pravda, že ti nejlepší dostávají víc peněz , než ti neúspěšní. Ale podívej se na to z druhé strany, kolik si musí doplácet na závody úspěšný závodník a kolik neúspěšný. Prostě současné vedení ČHS podporuje víc ty slabší reprezentanty, s tím, že podle vedení ČHS si ti úspěšní reprezentanti mají najít finanční prostředky jinde. Což mi přijde fakt divný.
Libor:
Jak to myslíš?
Rebel:
Dám ti školní příklad - prospěchové stipendium. Představ si, že by to bylo takto: Méně úspěšní studenti by dostávali prospěchové stipendium, protože nemají čas chodit na brigády a musí se učit. Ti úspěšní studenti se tolik asi učit nemusí a tak mohou na brigády chodit. A proto prospěchové stýpko nedostanou. Pitomost, ne?
Libor:
Honza Bloudek napsal, že ČHS přiděluje finance také podle toho, co která disciplína přináší celku. Jak myslíš, že to myslel?
Rebel:
Nevím jak to myslel. To ví on :-)
Ale podle mne, nejdřív je potřeba si ujasnit, co je pro reprezentanta celek. A co má reprezentant přinášet celku?
Libor:
Třeba to myslel tak, kolik reprezentant přinese do kasy ČHS peněz?
Rebel:
Třeba jo. Ale nejdřív mluvme o tom, co je pro reprezentanta celek. Pro českého reprezentanta by měl být celek Česká republika. A ČHS je pouze prostředníkem mezi reprezentantem a jeho zemí.
Libor:
A co reprezentant může přinést své zemi? Peníze?
Rebel:
Podle mého, pokud je reprezentant úspěšný, tak čest, hrdost, slávu a takové podobné věci. Ale nevím o žádném olympijském vítězi, že by vybojoval svým umístěním pro svou zem třeba milion dolarů.Jednoduše řečeno státní reprezentant reprezentuje stát, to není pro stát výdělečná činnost. Prostě stát se chce v zahraničí přes reprezentanta prezentovat. A stát pak takového reprezentanta podporuje - víc nebo míň. A podporuje ho přes sportovní svazy, ke kterým ten reprezentant patří. A potom taky může reprezentant přinést peníze svazu, které svazu dá stát za to, že ten reprezentant kvalitně reprezentoval svou vlast.
Libor:
A stát ČHS podporuje? Všude se píše, že peněz „zvenku“ je málo a čím dál, tím míň.
Rebel:
Peníze obecně představují problém. Ale pokud jde o peníze od státu za reprezentaci v soutěžních disciplínách, tak ty ČHS stále dostává..
Libor:
A v čem je pak tedy problém?
Rebel:
Podle mne v tom, jak ČHS tyhle peníze reprezentantům přerozděluje. To jest špatně. Teorie, podporovat ty méně úspěšné a počítat s tím, že až se stanou úspěšnými, tak se o sebe postarají sami, je špatná.
Libor:
No, ale když jsi známý horolezec, tak sponzory seženeš lépe než když jsi neznámý.
Rebel:
To jo. V horolezení je to tak, že na přednášku i o jen obyčejném treku do Himalájí přijde plno lidí kouknout, protože máš pěkné fotky. Ovšem v horolezení. Nezaměňuj to se soutěžním lezením (třeba proto, že já sám jsem fakt myslím horolezec ;-)
Libor:
A jak je to v soutěžním lezení?
Rebel:
Podstatně jinak. I tak dobrej lezec, jako Adam Ondra, je toho příkladem. Kdyby jen závodil, jsem přesvědčený, že po finanční stránce na tom bude podstatně hůř. Prostě sponzory na soutěžní lezení seženeš mnohem problematičtěji než na sranda expedici na Kavkaz.
Libor:
A to by podle tebe mělo ČHS plně financovat reprezentanty?
Rebel:
Když by na to mělo peníze, jako třeba Rusové... Ale ty nemá. Je to jen o tom rozdělování, a taky o tom, kolik peněz na repre ČHS má a kolik jich chce na repre dát.
Libor:
A jak to má tedy ČHS podle tebe dělat?
Rebel:
ČHS by se mělo snažit mít co nejkvalitnější reprezentanty. A pokud už je má, tak se snažit aby reprezentovali co možná nejdéle. Momentálně je to tak, že se podporují „nadějní“ a když tihle nadějní zjistí, že na to nemají, v klidu toho nechají. A všechny peníze do nich vložené jsou pryč.
Libor:
ČHS se podporou nadějných přece snaží mít co nejlepší repre.
Rebel:
To jo, ale co ti, co jsou už teď kvalitní? Ti si musí doplácet na závody víc než ti „nadějní“. Například nadějný závodník, aby objel s podporou ČHS tři závody SP v Evropě, si musí doplatit nějakých deset tisíc. Třeba ani to ne, v případě, že se několik nadějných (a těch je vždy plno) dá do jednoho auta. Ten kdo se pohybuje a chce se pohybovat na špici SP, má úplně jiné náklady. Kolik stojí cestovné do Koreje, Ruska, Číny? Takový závodník si musí za sezonu doplatit třeba i sto tisíc.
Libor:
A to chceš, aby ČHS zaplatilo tomu závodníkovi sto tisíc?
Rebel:
Kdyby na to ČHS mělo, proč ne, v jiných sportech je to obvyklé. Ale já bych hlavně chtěl, aby ČHS nevyhazovalo peníze za naprosto beznadějné závodníky. A tím mohlo podpořit ty úspěšné, aby na té špici zůstali co nejdéle, když už se tam vyškrábali.
Libor:
A co tedy navrhuješ?
Rebel:
Jednoduše řečeno, ten, kdo si chce jen vyzkoušet závod SP,MS ap. a mít z toho zážitek, ať si zaplatí vše sám. Tedy pokud se nominuje na nominačních závodech. Ten kdo ze závodů SP,MS apod. vozí špičkové výsledky, ať je podpořen co nejvíc.
Libor:
Ale, do prčic, ti nadějní potřebují získat zkušenosti ze závodů SP,MS a podobně...
Rebel:
To ano, ale pokud nejsou ochotni dát pár tisíc za dva závody, kam by jeli na zkušenou, tak jsem přesvědčen, že nebudou ochotni dát několik desítek tisíc až se stanou úspěšní. A vlastně toho nechají v momentu, kdy zjistí, že ač by byli úspěšní, tak do reprezentování musí cpát peníze – protože ČHS jim je nedá, nemá z čeho - a jdou od toho.
Libor:
Ty myslíš, že to tak je?
Rebel:
Je. Máme řadu let po sobě kvalitní mládežníky, ale při přechodu do dospělých vymizí. V dospělácích už je to prostě o něčem jiném. A když se dospělý člověk rozhoduje mezi tím, že peníze, které si nějak vydělá, dá na nákup svého bytu, ledničky, sporáku nebo na to aby mohl jezdit reprezentovat vlast… Jasně, že tam můžou být i jiné motivy (a jsou tam), proč toho ti mladí nechávají, ale jak známo, o peníze mnohdy jde až na prvním místě...
Libor:
To by tedy nemělo Čhs podporovat mladé naděje?
Rebel:
Ale mělo! A hodně! Ale ne tak, že je bude podporovat neefektivně. Podporovat finančně reprezentanty, kteří nejsou schopni se dostat ani jednou za sezonu do horní poloviny výsledovky je špatně. Koukni se na tuhle tabulku, třeba:
* Ledolezení zaštiťuje UIAA, na stránkách nejsou karty lezců.
Libor:
Počkej, to možná něco vypovídá o výkonnosti reprezentantů, ale o podpoře tam nic nevidím.
Rebel:
Já to sestavil i s informacemi, kolik kterému reprezentantovi ČHS přispělo peněz. Bohužel, už jinde veřejně pranýřovaná směrnice ČHS o informacích mi nedovoluje je zveřejnit. Což podle mě některým reprezentantům, kteří nečerpali finanční podporu od ČHS, spíš ublíží. Určitě by bylo lepší, kdyby nebylo tajné kolik reprezentant od ČHS dostal. Sám jsem to o Lucce a Liborovi už tady řekl, a nikdy jsem to netajil.
Libor:
A jak bys ty sám hodnotil výkony jednotlivých reprezentantů?
Rebel:
Nechci hodnotit všechny jednotlivé závodníky. Ale jen ty co mi prý „leží v žaludku“. Tak zvaně.
Tomáš Binter patří mezi ty co si většinu platí sami. K jeho cti, takže to tady řeknu. Ale když napsal Petr Resch v letošní ročence, že patří mezi juniory, a ty co se zlepšují závod od závodu, celkem jsem se zasmál. Tomáš už loni nebyl junior.
Martin Micka … snad jen pro zajímavost: Martin chtěl doopravdy na SP v Arcu, kde se umístil 70 z 73, dát protest, protože měl skončit na 69 místě. A za svá umístění dostal jen 7500Kč. (To napsal Zoban, takže já nic neporušuju.) A já zase vím, že k těmto penězům nemusel přidat ani korunu ze svého. A tak vlastně tyhle tři závody objel za peníze svazu. Vím, že nedostal mnoho, ale kdyby si musel připlatit třeba jen polovinu z této částky, tak aby podle mne asi nejel. A co by se stalo. Nic. Svaz by ušetřil sedm a půl tisíce a měl by o tři špatné výsledky méně.
Martin Klemsa: Platil si vše sám a to je v pořádku. Jinak bych ho zařadil do skupiny „vyzkoušet si velký závod“. Stejně tak, jako třeba Zoban.. (Na rozdíl od Zobana,) Klemsa se umístil špatně a už dále nezávodil.
Zoban sám? Šel si vyzkoušet velký závod, umístil se docela dost slušně, ale dalšího závodu SP se už nezúčastnil. Proč, to ví jen on.
Tereza Svobodová - podle mě, pro samé objíždění velkých závodů, jak juniorských tak seniorských, nemůže mít ani čas na trénink. Pak ta umístění nejspíš musejí vypadat tak, jak vypadají. To jest, fakt nic moc.
Libor:
Hm, hm. Vlastně skoro chvála, jak tak slyším. Teda pokud jde o ono čerpání peněz. Tak na koho ČHS těmi penězi plýtvá, nebo je přímo vyhazuje?
Rebel:
Hele. Ta zmíněná směrnice mi vadí, ale zatím platí. Ono to rozhazování může být i v tom, že se těm neúspěšným závodníkům zaplatí soustředění v cizině. Ale taky to nemohu zveřejnit.
Blbý zákon, ale zákon. Tak po mně odpověď nechtěj.
Libor:
No dobře, dobře. Ale pořád nevím, jak by tedy mělo ČHS ty naděje podporovat.
Rebel:
Řeknu ti, jak to vidím já. Hodně podpořit děti a mládež na tuzemských závodech. Ať je z čeho vybírat. A potom podpořit skutečnou reprezentaci. To proto, že pro ty nadějné by to byla motivace dát do přípravy i něco navíc. A přitom vědět, že když budou reprezentovat na špičkové úrovni, tak se jim to vrátí. Nemyslím v tom, že by na tom nějak vydělali, ale že nebudou muset své špičkové výkony na závodech MS,SP ap. doplácet. Což by možná mohlo stačit. Ona úspěšná reprezentace, mimochodem, dává těm lidem obvykle něco i jinak. V pocitech a zážitcích. O tom se tady zatím nemluvilo. (Ovšem, když pak přemýšlíš, jak zaplatit nájem, jdou pocity trochu stranou, to je jasné.)
Libor:
A to je všechno, co by se mělo změnit? Jen někde přidat peníze, mimo jiné Tvým dětem?
Rebel:
Ale vůbec ne. Jsou tu nejmíň dvě další věci.
Za prvé, ta „náhubková směrnice“, o které už byla řeč, je fakt děsivá. Je třeba ji okamžitě zrušit, a zajistit, aby se něco podobného nemohlo opakovat. Každý přece musí vědět, kam jdou spolkové peníze – a je to ku prospěchu věci, jak už jsem ukazoval.
Stejně tak, jednání a závěry z jednání vedení ČHS musejí být přístupné členům, bez nějakých omezení a ornamentů. Věcí, které se musejí probírat neveřejně, je fakt minimum. Třeba ošklivé nehody a tak.
A za druhé.
Samozřejmě, že lidé z vedení, o kterých se tady i jinde zmiňuji udělali i obrovský kus práce. Organizování závodů, zveřejňování výsledků a mnoho jiného. Ale to není celá podstata reprezentace. V čem vidím také problém je to, že člověk, který sice dobře a s nadšením organizuje a pořádá závody, ještě nemusí být dobrý trenér nebo ten, kdo by měl udávat směr našeho soutěžního lezení.
Proto by měla vzniknout trenérská rada, která by se měla starat o věci spojené s nominacemi do reprezentace a přidělováním peněz reprezentantům. A ať se volí, z těch co někoho trénují. Tím by se změnil stav, kdy o statisících korun a směřování reprezentace rozhoduje místo jedinec, který byl na takovou funkci dosazen a ani tomu celému tolik nerozumí. Takže, třeba by to nakonec ani nedopadlo tak, že se mým dětem přidají peníze, ale měl bych pocit, že je to rozhodnuto nějak kvalifikovaně ;-)
A tohle všechno hodlám navrhovat na VH.
Libor:
Hele, a když se na to celé podívám v kontextu všeho dění v ČHS. Tedy v HOROLEZECKÉM svazu. Není těch věcí, které by se měly řešit ohledně soutěžního lezení, trochu moc? Odpovídá to jeho významu a pozici v rámci celého svazu? Nechtějí náhodou soutěžní lezci, aby se kvůli nim svaz zabýval spoustou blbostí?
Rebel:
No, beru, že to tak může vypadat. A možná, že to i tak je :-). Ale vyjděme z toho, že zatím ČHS ve stanovách má, že soutěžní lezení zastřešuje, a taky na něj od státu dostává peníze. Tak by se o něj holt měl adekvátně starat. Jestli se to třeba někdy oddělí, jako se to stalo u UIAA a IFSC, tak to bude jinak.
Libor:
A ty myslíš, že by se to mělo oddělit?
Rebel:
Nejsem si jistý. Obecně by to asi bylo lepší, ale jestli by to bylo průchozí v konkrétních zdejších podmínkách, to mi jasné není. Ale zdá se mi, že o to zatím nikdo jiný moc nestojí.
Libor:
A jaká je tedy hlavní otázka směrem k reprezentaci?
Rebel:
Chceme mít velkou a v podstatě neúspěšnou repre nebo malou,ale s co možná nejlepšími výsledky? A v tomhle Čhs může udělat hodně. Taky třeba může ty úspěšné závodníky nějak odměnit a ne se jen o nich zmínit v ročence. Vždyť v soutěží o výstup roku odměňuje dle mého názoru i zcela průměrné výkony.
Je úplně jedno jak jsou které disciplíny zařazeny. Prostě to jsou výsledky naší seniorské repre. A navíc je zde uveden počet startujícíc . Ale v podstatě je jedno kolik startuje v závodě účestníků. Podstatné je jestli se účastní špička. Kde bude vítězství bude hodnotnější ? V závodu kterého se zůčastní jen dvacet závodníků, kteří, ale tvoří absolutní špičku. Nebo v závodu kde bude těch dvacet chybět, ale bude tam sto lidí?
Olt 2011 51.místo podpora Čhs O,- Kč
2012 již nezávodil. Prostě si to zkusil za své. V pořádku.
Pak Zoban začal podporovat nadějné.
Pálka 2012 51.místo podpora Čhs 5000,- Kč
2013 již nezávodil. Prostě si to zkusil, akorát s rozdílem, že mu to Čhs(Zoban ) zaplatili.
Ne, to není míchání. Jestliže je někdo předposlední, je jedno, z jaké disciplíny to je. Prostě pokud uděláš přehled, kde chceš ukázat kolik závodníků v tom závodě závodilo a kolikátý vybraný závodník byl, je úplně jedno, co je to za disciplínu. Důležité je, v jaké části výsledkové listiny se kdo pohybuje. Pokud je obvykle 90 % závodníků před tím naším, tak to ukazuje na něco špatného. A je jedno, zda je devátý z deseti nebo devadesátý ze sta. A zda je se jedná o tu nebo tu disciplínu. Za účelem posouzení výkonu naší repre si opravdu nemyslím, že by se jednalo o manipulaci nebo míchání jablek a hrušek.
To je nepochopení celé situace. Pokud vím, ČHS dostává na sportovní lezení část peněz i od státu. Nikdo, ani Libor, tu za současného stavu nechce více peněz, ale jedná se o nespravedlivé přerozdělování peněz současných a jejich neefektivní využívání.
A co chceš dělat s tím, že je 90% závodníků někde před náma? Svět je trochu jinde s podporou sportu a nám pomalu ujíždí vlak a to nejen v soutěžním lezení. AO je jen jeden a za ním je trochu větší mezera. Zasedne trenérská komise a vytáhne z klobouku nějakého lepšího závodníka? Nebo když nebudou do první půlky tak jim zakážeme účast? Prostě nejsou světoví závodníci a ti co zkouší být dobří jsou vláčeni blátem na Lezci. Proč jsou bez jakéhokoliv komentáře uváděni a hodnoceni v uvedené tabulce mladí kluci a holky, kteří byli na prvních svěťácích (JJ, Kříž, Čermák, Nevěliková)? Aby je to odradilo a už nikam nejezdili?
To, že tam jsou všichni , je poctivé. Jak jinak udělat přehled o české repre. A to, že tam jsou uvedeni je asi proto, že byli členy loňské repre. Jeli prý na zkušenou. Ale je otázka zda nejeli pouze za zážitkem? Ale jak to oddělit? Asi tím, že na zkušenou by měli jezdit za své, když Čhs nemá ani na podporu, těch co špičkové výkony už podávají.
Ano, to je celkem dobrý nápad. Pokud nemají na to, aby se pravidelně umisťovali třeba v první polovině (výpadek může nastat, ale nesmí to být pravidlem), tak tam nepojedou. A nebo pojedou, ale za svoje. Co je na tom špatného? A ušetřené peníze se mohou věnovat na podporu juniorů a výchovu nových talentů. Postaví kvalitní cesty (dobří stavěči jsou) na úrovni světového poháru, a kdo na nich nepředvede dobrý výkon, nepojede. A nebo ještě jinak - proč by se nemohlo zavést proplácení náhrad zpětně? ČHS vypíše odměny za umístění a ať si jede, kdo chce. Podle umístění se mu pak proplatí odměna.
Všem? Nebo jsi jen něco vytrhl z kontextu? V aktuálních pravidlech sice je něco již stanoveno, ale je tam řada zadních vrátek a nespecifikovaných bodů. Například podmínka dodržovat pravidla, která nejsou známá. Některé příspěvky jsou také stanovené na první dva v nominačních závodech, tedy pokud to chápu dobře, tak to není podmínka umístění na těch konkrétních závodech. Na podporu dosáhnou i když budou poslední/předposlední. Tedy jsme tam, kde jsme byli. Podporu sice dostanou nej závodníci v ČR, ale bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou konkurence schopní. Pokud se něco změnilo a nominační závody budou mít obtížnost EYC, tak se omlouvám. Ale dost o tom pochybuji.
Samostatnou kapitolou je pak MS v Kanadě, o jehož financování svaz neříká vůbec nic, pouze si nechává prostor pro vlastní zájmy. Záměr je hezký, ale nedivil bych se, kdyby se ukázalo, že to bohužel nejde a vše se musí nahlásit teď a že ...
Dost mne fascinuje, jak je tady drtivá většina příspěvků nepodepsanejch. I ve srovnání s jinejma debatama na tomhle serveru. (O příčinách můžu jen spekulovat.)
Že by účel té tabulky nebylo přímé srovnávání jednotlivých lezeckých disciplín mezi sebou ale spíše podání informace o tom jak se lidi umísťují s ohledem na celkový počet závodníků na daném závodě? :) A na to je úplně jedno v jakém pořadí a v jakých shlucích jsou lidé v tabulce umístěni. Za mě přehledná tabulka. Díky!
Já bych se chtěl také někoho zeptat. Libora nebo i klidně někoho jiného, třeba z ČHS.
Představte si, že mám dobře lezoucího juniora. Vyhrává regionální soutěže a i dobře se umisťuje v ČP. Ale nejsem profi lezec a tak bych potřeboval poradit. Jednak mám strach, abych svým přístupem neučil juniora nějakým chybám a zbytečně nesrážel jeho výkonnost, a jednak bych chtěl poradit, na co se v tréninku zaměřit, kudy se ubírat, kde jsou naše slabé stránky a podobně.
Na koho se můžu v ČR obrátit? Pořád se tu mluví o tom, jak ČHS podporuje juniory. Je tu aktuálně nějaká trenérská základna, kde mi někdo poradí a pomůže? A nejen v tréninku - chtěl bych třeba s někým probrat zdravotní věci, přeci jen, lezení je dost specifické a při špatném přístupu se dá hodně zkazit. A potřeboval bych poradit i ohledně výživy a přípravy na závody. Jak mi ČHS v rámci podpory a výchovy pomůže? Jací dobří trenéři jsou v ČHS, se kterým zdravotnickým zařízením ČHS spolupracuje? Kde dohledám nějakou koncepci rozvoje a podpory sportovního lezení?
Záleží na jaké úrovni potřebuješ poradit. Na obecné rady, vlastně i speciální si můžeš koupit "Trenink sportovního lezce". Je pak potřeba se v tom naučit orientovat. Pokud tijde o speciální a hodně výkonostní přípravu. A jak to tak vypadá asi jo. Musíš hledat někoho kdo se trénování věnuje. Je to v podstatě jako v jiných sportech.A korát v lezení na tohle a za tohle nejsou placeni trenéři. Když budeš chtít dát na tenis své dítě a zeptáš se na tenisovém svazu jak na to, pošlou tě k nějakému trenérovi, kterého budeš muset platit, když budeš chtít dobrého. Jsi ochoten platit někoho kdo ti bude radit nebo pomáhat s treninkem? Většinou to lidi nejsou ochotni, a myslí si, že by to měl svas dělat zadarmo. Svaz by to zadarmo dělat měl. Ale jen do nějaké obecné výkonostní úrovně. Ale dál... maslím si, že neplacené špičkové trenéry nemá žádný svaz. A placené? Tak na ty asi louho Čhs mít nebude. Ale pokud bych ti mohl nějak pomoci já, Klidně mi zavolej nebo napiš.
Ahoj, nepochybuji, že bys pomohl. Ale mě zajímalo, jak mi pomůže svaz, který by to měl mít na starost a který na to dostává peníze. Když loni získala Jana Vincourková zlatou, Libor získal stříbrnou medaili nebo Adam Ondra bronzovou, tak tiskovou konferenci uspořádalo ČHS, úspěchy českých lezců prezentovalo ČHS. Jakým způsobem se ČHS na úspěchu těchto sportovců podílí? A jak jim pomáhá? Jaká je role ČHS v jejich závodní kariéře?
Pokud jsem dobře pochopil rozpočet, dostal svaz od MŠMT více než 4 000 000 Kč, položkách je, že je to i na "talentovanou mládež" a pan Bloudek si stěžuje, že "Potřebovali bychom ale řádově více mládežníků". Co tedy pro mládež ČHS v oblasti podpory potencionálních závodníků dělá?
Až bude tvůj junior hodně dobrej, tak už budeš všechno vědět. Myslíš, že v judu přijdeš k trenérovi a on ti všechno prozradí a zadarmo odtrénuje stovku hodin s tvým dítětem? Buď kontakty nebo peníze - tvoje volba. Ale ty v podstatě jen chceš rýpat do systému ČHS, že? Sportovní lezení zde je pouze desítky (ku?) let. Všichni dobří trenéři tají svoje postupy - to skoro jako šaolin. :-) Až bude tvůj junior v reprezentaci tak bude změřenej, zváženej a dostaneš dost rad co dělat aby nepřišel k úhoně. Neboj. Jen nehledáš dost informací - ale to tvoje chyba.
To přeci nikdo nechce, aby se mnou někdo odtrénoval stovky hodin. Ale podívej se na stěny. Občas tam vidím celkem talentované děti, které bohužel nemají to správné vedení. Trénuje tam s ním třeba rodič, ale spíše to tomu dítěti kazí, než aby ho podporoval. Rodič si myslí, že dělá jen to nejlepší, vůbec neví, že je to kontraproduktivní. A když už si něco o tréninku dohledá, aplikovatelnost na mládež je problematická. U mládeže, zejména u malých dětí, je trénink a vedení zejména o rodičích. A kolik rodičů o tom něco ví? Nejčastěji dají dítě do kroužku, ale to je nedostatečné. Ti lepší s ním chodí trénovat, ale často jim chybí trenérské základy. Takže nikdo nechce soukromého trenéra, ale kdo jiný, než ČHS, by měl poskytnout ale nějaké metodické vedení, rady a informace pro rodiče nebo třeba doporučit kvalitní zdravotní servis? Jistě, rodiče mohou požádat o radu kohokoliv, ale kolik fundovaných lidí tady u nás je? Kolik lidí tu má s dětmi solidní dlouhodobé lezecké výsledky? Pár jich znám, většinou to jsou fajn lidé, co se rádi o zkušenosti podělí, ale není to dobré. Tato věc by měla být systémová, rodiče by měli mít možnost alespoň základního "trenérského" vzdělání a mělo by to být právě ČHS, pro které by to měla být jedna z cest, jak podporovat rozvoj sportovního lezení. Rodiče nepotřebují někoho, kdo jim dítě odtrénuje, potřebují někoho, kdo jim poradí a pomůže, jak to mají udělat sami. Kdo si myslí, že trénink dětí lze vyčíst v Tréninku sportovního lezce, ten se ošklivě plete.
Tenisový svaz snad školí rodiče a dává jim základní trenérské vzdělání? Jsou trenéři tenisu, oddíly fotbalu, juda, gymnastiky..., zavededeš tam dítě, zaplatíš a někdo ti dítě trénuje. A rodiče mají obvykle vstup na trénink zakázan. I v lezení jsou oddíly a trenéři a nechávají si za to platit. Ale jen tady se rodiče domáhají nějaké podpory od organizace, aby zadarmo nějak o ně a jejich děti starala. A diví se, že se to neděje.
Vždyť jsou závody, oddíly mají mládež a dělají z dětí nejen závodníky, ale i lezce, ale tohle je prej off-topic...
Máš pravdu. Ale problém je ve specifičnosti lezení. Jednak tenis, fotbal nebo hokej jsou úplně odlišné sporty. Jak svojí podstatou, tak i množstvím trenérů a velikostí členské základny. A samozřejmě penězi - ve jmenovaných sportech rodiče musí vynaložit statisíce, ale je tu reálná šance, že když vychováš dobrého tenistu/fotbalistu/hokejistu, že se ty peníze vrátí, protože oni budou vydělávat. Když vychováš špičkového lezce a mistra světa, možná nebudeš doplácet tolik, ale peníze se nevrátí nikdy.
To je jedna stránka. Druhá stránka je, že dětské lezení se bez aktivních rodičů neobejde. V jiných sportech často ano. Dáš dítě do oddílu a tam se o něj trenéři postarají. Ale jak je to s oddíly tady? Je tu několik dobrých oddílů s dobrými vedoucími. Ale dovolím si tvrdit, že bez rodičů, kteří obětují neuvěřitelné množství hodin právě tréninku dětí, se lezecká mládež neobejde. Nemluvím o odvozu na závody, ale o stovkách hodin strávených třeba právě dost nezáživným jištěním. Oddílových vedoucí znám hodně. Ale až na velmi řídké výjimky (jeden či dva) jsou to vedoucí dětských kurzů nebo vedoucí oddílů, ne trenéři se schopností dovést děti do repre a dostat je na světovou úroveň. Zrovna ta světová úroveň je tu podstatná, protože tady na repre stačí cokoliv. Ano, můžeš si přečíst nějakou knížku, s juniorem pak čtyřikrát týdně hoblovat tři cesty na Smíchově, ale kam to vede? Chápal bych, kdybys mne poslal do háje v okamžiku, kdy by české lezení sklízelo jeden úspěch za druhým. Ale ono nesklízí, něco je špatně. Sice to odpovědní lidé odmítají přiznat a snaží se to zamlouvat a obviňovat ostatní z nesmyslných požadavků, ale třeba právě ta Liborova tabulka mluví za vše. A přenosy ze závodů také. A vlastně i to, co se dá vidět na českých stěnách.
Proč by měli? Trenéři na to sstudujou, ale rodič chce krátký, instantní, univerzální a všeobímající rychlokurz a samozřejmě zadarmo - on má přece zájem a právo a dítě a svaz musí a .. a ambice.
Podívej, kdo tady potřebuje budovat členskou základnu? ČHS. Za koho ty úspěšné děti pak polezou a koho budou reprezentovat? ČHS. kde musí být závodníci povinně členy? V ČHS. Kdo pobírá od státu peníze na talentovanou mládež? ČHS. Kdo pobírá dotace od státu na organizaci lezeckého sportu? ČHS.
Takže nikdo tady nechce, aby ČHS suplovalo fakultu tělovýchovy, ale rozhodně si nemyslím, že by bylo od věci, když by ČHS udělalo pro rodiče občas nějaký ten seminář nebo přednášku zaměřenou na lezení dětí nebo když by tam byl někdo schopný, kdo je ochoten a schopen rodičům poradit. Když se může pořádat metodický den ledolezení nebo Pelikánův seminář, proč by se nemohlo jednou za půl roku uspořádat něco pro rodiče, jejichž děti se účastní lezeckých závodů? Metodický den ledolezení je v pořádku, metodický den tréninku dětí ne?
Ahoj, odkaz je to hezký. Ale co to má společného s celou problematikou sportovního tréninku dětí? Samotné lezení je jen část, řekl bych tak polovina. Hry jsou fajn, ale o systematické dlouhodobé práci se z nich nic nedozvíš. Hodně věcí z odborné literatury vyčteš, ale stejně nebudeš schopen je správně aplikovat, protože k tomu potřebuješ jednak zkušenosti a jednak dost velký rozhled přesahují danou problematiku, protože jinak sice budeš něco dělat, ale nebudeš vědět proč to děláš a s čím to souvisí a jak to funguje.
No jak se to vezme. To, co se na stěně dělá, je už výsledek nějakého procesu. Takže ano, věci obsažené v tom odkazu jsou fajn, do tréninku je lze zařadit, ale už to jsou konkrétní věci, kterými dosahuješ konkrétních cílů. Ani zařazení těch her totiž nemůže být bezmyšlenkovité a bez nějakého důvodu. A já se celou dobu bavím právě o těch důvodech. Kniha jako taková je ti k ničemu, když nevíš, proč bys měl věci v ní dělat. A co je asi otázka nejdůležitější - potřebuješ je dělat? Jak průměrný rodič pozná slabé a silné stránky svého lezce? Jaká cvičení jsou na co? Je hezké si dělat cvičení na práci s tělem, ale co když tvůj svěřenec má v lezení nějakou chybu vyplývající třeba z nějaké tělesné dysbalance? Poznáš, když někdo preferuje určité kroky před jinými, nebo když řeší lezecké situace různě podle toho, na kterou stranu mu krok vychází, protože má třeba jednu ruku slabší? Problém je, že řada rodičů ani neví, čeho si všímat nebo na co si dávat pozor. Takže knížka s řadou her je fajn, ale s metodikou tréninku toho moc společného nemá (Kdy ty hry zařadit? Jaká jsou tréninková období? Dát hry nakonec nebo na začátek tréninového období? A jakého období? Jak v rámci roku trénink rozčlenit? A jak to udělat s ohledem na termíny závodů? A kam je zařadit přímo v tréninku?).
Já mám úplně stejný problém. Ale byla jsem se tajně podívat na trénink do Svitav. A zírala jsem co se tam na tréninku s děckama dělá. To byl nářez. Ani jsem se neodvážila s těma mýma chuděrkama vykouknout. Prostě někde to jde. ČHS by nám nezkušeným měl zajistit alespoň trenérské minimum. My si ty závody už zaplatíme. Je lepší ,aby nám děti alespoň něco dělali a né se váleli u počítačů.
Co kdybys nechal lidi, co chtějí závodit, na pokoji, a nerýpal? Prosím, zdržte se offtopic příspěvků. Pokud někdo píše o tréninku, je zbytečné a hloupé se ho ptát, zda to ve skalách není lepší.
Za prvé až tak nerejpu, spíš se jen ptám, když už se tady mluví o činnosti pro děti (zvaž sám, jestli je pro ně lepší prostředí v přírodě nebo v tělocvičně); za druhé si nejsem jistej, jestli chtějí závodit zejména děti nebo zejména jejich rodiče; za třetí nevím, proč by ta otázka měla být hloupá. (A za čtvrté mi pořád není jasný, proč se v tomhle vlákně lidi většinou nechtějí podepsat. :))
Roberte, tohle je text o problémech závodů a je zcela irelevantní, jsou-li závody pro děti a mládež lepší, nebo nejsou. Bylo by ku prospěchu věci se vyjadřovat k tématu, nebo držet klávesnici.
Problémem řízení závodní činnosti i ostatních aktivit ČHS jsou obecné a přirozené vlastnosti (povětšinou) dobrovolných funkcionářů: Mají entuziasmus, obětavost, dělají to povětšinou zadarmo, nemají však obvykle špičkové znalosti v oboru, který řídí a mají pocit, že když to dělají zadarmo a jak nejlíp umí, neměl by jim nikdo kecat do toho, jak to chtějí dělat a když to někdo dělá, reagují často nevěcně a podrážděně a místo diskuse dochází k disciplinárním řízením.
jestli je řešením trenérská rada je otázka, možná jo, ale tenhle návrh nespecifikuje řadu nutných detailů, jak by to mělo fungovat.
Měl jsem sice pocit, že reaguju na příspěvek, kterej řešil aktivitu vhodnou pro děti namísto sezení u počítače, nicméně - jelikož ses podepsal, jseš starší a taky jsi byl v Moskvě, ukládám si ve věci závodění silentium ... ;))
Roberte, proč tu v té diskuzi tak obtěžuješ? Všem je jasný, že tu je řeč o podpoře mládeže, o správném tréninku a o tom, jak se k tomu staví svaz. Tak tu pořád neblábol o tom, že mají jít děti s rodiči ven. Jednak to není trénink, který je potřeba a o kterém je řeč, a za druhé rodiče většinou pracují a není možné tímto způsobem se řádně tréninku dětí věnovat. Navíc rodiče v drtivé většině neumějí děti trénovat.
A když jsme u tohoto tématu, tak by mě zajímalo, jak je ta podpora mládeže myšlena? Všude se o ní mluví, v rozpočtu jsou nemalé částky, ale co to skutečně znamená? Měl jsem představu, že právě trénování mládeže, lezecké oddíly spec. na mládež orientované apod. je pod tímto myšleno. A nebo to jsou pouze nějaké paušální částky, jako třeba dětské závody nebo zbudování stěny, které samy o sobě výchovu mládeže nijak neovlivní? Prosím o odpověď někoho kompetentního.
No vida, to je přesně to, o čem jsem psal. Udělej si na svoje děti čas, potřebujou tebe a kamarády, a ne trénink. Když byly naše děti malý (máme tři), tak jsme se jim museli holt víc věnovat, jinak to prostě nešlo (i v rámci oddílu, ale nedělali jsme žádný závody, leda tak jednou za rok pro srandu na Vánoce).
(Anebo jim pro mne za mne plať teda trénink, jsou to tvoje děti, ale aspoň ne za spolkový peníze.)
A už tě napadlo, že jsou děti, které to baví, kterým to jde a které trénují často a rády a na závody se těší?
Kromě toho, že tvůj přístup je nesmyslný a nepatří sem (je na jinou debatu), protože kdybychom se jím řídili, tak můžeme zrušit celé závodní juniorské lezení, tak vůbec nebereš v úvahu, že někoho zajímá trénink proto, že chce naopak dětem vše zjednodušit a zkvalitnit.
O lezení možná něco víš, o práci s dětmi také, ale kdybys něco věděl i o správném tréninku, nepsal bys takhle.
Jo a nauč se číst než zase budeš někomu doporučovat nějaké moudro. Petr nepsal, že není čas se věnovat dětem, ale že není čas se věnovat tréninku tímto způsobem, tedy lezením ve skalách. Jistě že skály jsou lepší. Ale vyrážet na skály 2x týdně třeba v 14:00 po škole není možné. I kdybys neměl práci a jen seděl doma a čekal na děti, na skály se tak často nedostaneš. Zbývají tedy stěny, ty jsou v dosahu řádově 15 - 40 minuty.
Heleď, já nemluvím o věnování se dětem a o trávení času s nimi. To je úplně jiná otázka a sem nepatří.
Já mluvím o tréninku dětí, který mu rodiče dát nemůžou. Jedenak proto, že kromě jiných aktivit s dítětem už na intenzivnější trénink lezení čas prostě nemají, boť ho ještě musí živit, a jednak to v drtivé většině neumí. Mluvím o podpoře ze strany svazu, jejímž primárním cílem v záležitosti "práce s mládeží" by mělo být právě tento kvalitní trénink poskytnout.
No pokud Robert píše o tom, že děti by si měly především hrát a blbnout spolu a ne trénovat na závody; a že je jim (zejména městskejm) líp venku než v tělocvičně, tak má stoprocentní pravdu. Zeptej se na to kterýhokoliv dětskýho psychologa nebo lékaře. A to, že za tím stojí mnohdy hlavně ambice rodičů (netvrdim, že se to týká zrovna Dáši), to je taky fakt. (Moje žena sedí v pedagogicko-psychologický poradně a mohla vyprávět romány o kořenech spousty takzvanejch školních nebo sportovních neúspěchů.)
Píšu sem jednou za sto let; a kdyby tohle nebylo nadepsaný "úvaha před valnou hromadou", tak bych to myslím ani nečet, ale tohle mi nedá. Když už se o tom ve svazu jedná.
To není tak úplně pravda a ty dvě věci, tedy lezení na stěně a lezení venku, se v případě sportovního lezení musí doplňovat.
Ale, a to je hlavní, určité trenérské schopnosti a zázemí potřebuješ bez ohledu na to, zda trénuješ na stěně nebo na skále. A jelikož trénink je dlouhodobá pravidelná záležitost, tak tě stěny neminou. Přes zimu a v týdny jsou pravidelné tréninky na skále nemožné.
Co se týká dětí a radosti ze hry, máš pravdu. Ale právě tady je důležité, aby byli rodiče co nejvíce vzdělaní. Radost ze hry a blbnutí jde s tréninkem skloubit, stejně tak závody. Jenže závody pro děti jsou kapitola sama o sobě. Nesmí jich být ani málo, ani hodně, rozhoduje i přístup k výsledkům závodů. Je to jedna z oblastí tréninku. A o té často rodiče neví vůbec nic. Takže naopak si myslím, že pokud by rodiče měli alespoň základní vzdělání i v této oblasti, měla by tvá žena práce méně. Podívej se na to tak, že vzdělání rodičů v trenérské práci nemá za cíl zvýšit tlak na děti, ale naopak ten tlak snížit a umožnit přirozenější rozvoj. Čím víc o tom víš, tím můžeš dětem více pomoci a vyjít jim vstříc.
S těma Svitavama to myslíš pozitivně nebo negativně? Něco jsem tam taky viděl, a vyhrožování zrušení jištění, když je dítě v půlce stěně a nemůže, atd.. mi teda nepřišli moc profesionální, nehledně jak tohle může asi motivovat.., no, tak to jen tak bokem :)
S těma Svitavama to myslím velice pozitivně. Trénink kde se děti neválí ,kde jenom nelezou a dělají různé gymnastické a posilovací cviky, tak jak to tam dělají má myšlenku a smysl. Máš pravdu ,že nejlepší je jezdit do skal do přírody ,ale v zimně to s dětmi nejde a pak ti ten půl rok prosedí u počítače. Tenisté ,taky celou zimu hrají v hale a nikdo se nediví a neposmívá ,že ty jsi ten halový hráč. Tahle úchylka je jen u horolezců. Lezení po stěně v tělocvičně je vlastně příprava na lezení venku na skalách. A docela by mě zajímalo ,kdo si troufne s dětmi lézt venku na skalách? Já teda moc né.
Dokud byly děti menší, tak jsme s nima v zimě moc nelezli, zimní lezení pro děti není, to je fakt. Párkrát jsme s nima v Jizerkách byli, to jo, ale určitě ne pravidelně. Místo toho saně, lyže, pěší turistika. Tělocvična jen když bylo fakt hnusně nebo byly po nemoci a tak. A pokud jde o děti ve skalách obecně - jasně, že třeba v Ádru to moc nejde, ale projdi se za hezkýho počasí už jen po Křížáku a uvidíš, kolik tam je rodinek s dětma. O rakouskejch a německejch kletrgártnech ani nemluvím.
Je to prostě jiný směřování, než ten soustavnej trénink a makání na závody, o kterým tady píšou jiný. (Debatu o tom, co těm dětem je bližší, vést nebudu, to tady nemá smysl.)
Ale ty to pořád bereš jako lehkou aktivitu, jednu z mnoha. Lezení jako zpestření volného času.
Ale představ si, že jsou i děti před nebo v pubertě, které už mají svoji osobnost a jasné představy, co by dělat chtěly. Chtějí se intenzivně věnovat lezení a závodit. O tom tu je řeč, ne o zabytí volného času lezeckou aktivitou. Takových dětí je poměrně málo, ale existují a pokud jim to jde, je vhodné jim poskytnout kvalitní trénink. Ježdění s rodiči na skály jim ho nedá, to je o něčem úplně jiném.
Neber to tak, že by to byl můj případ, já rozhodně preferuji pohodové lezení na skalách, ale ohradit se musím, protože děti toužící po závodění a zlepšování se kupodivu existují. A bez nucení, ze své vlastní vůle.
Koukám, že si asi zatím jen úplně nerozumíme. Lezení pro mě není zpestření volného času a už vůbec ne lehká aktivita. Ale právě proto, že je to sakra vážná věc, tak si ho děti musej vybrat samy, až z toho budou mít rozum. Asi nejdřív tak v tý pubertě. Neskrejvám, že se mi líbí, když starší kluk včera přišel nasranej, že nejedou do Tater, protože je tam lavinovka jako prase, ale musel si to jako životní zálibu vybrat sám, v životě bych ho do toho netlačil. Jo, a intenzivně věnovat se lezení nerovná se závodit. Pro mně.
Jo, souhlasim, že můžou existovat a existujou děti, který už někdy před pubertou vědí, co chtějí, ale těch je sakra málo. Právě, jak píšeš. Takže tu atmosféru dětskejch tréninků, závodů a podobně fakt obecně nepodporuju.
No jo, nepodporuješ. Ale soutěže a závody jsou pro děti z psychologického hlediska nutné. Nebudu to rozvádět, ale prostě potřeba jsou. Ovšem také je faktem, že musí mít jinou strukturu a principy, než mají závody pro dospělé. A v tom bohužel ČHS také selhává.
Soutěže - jistýho druhu! - pro děti z psychologického hlediska vhodný jsou, závody až tak moc ne, a v žádným případě nejsou nutný. (Předpokládám, že oba mluvíme o malejch dětech, do puberty.) Ale to je debata spíš pro moji ženu :)
jsem lážo plážo lezec, bouldruju v LB a otec 3 dětí (nejstarší cca 5 let momentálně), nejtěžší jsem vytáhl snad sedmičku, nicméně lezba mě baví a beru to jako výplach hlavy od starostí a strastí všedního dne, bez kterého si,ale život už představit nedokážu. To jenom na úvod.
Jak tak čtu komentáře, myslím, že by nebylo od věci psát i věk dětí o kterých se bavíme. Moje ratolesti (1,3,5) beru sebou na skály jak to jde, někdy je to lepší bez nich, když chceme jít někam bez bab a dětí, jenom s kámošema, ale jindy zas udělám výlet spojený s přelezem skály atd.
S tréningem to nemá nic společného, nicméně se chystám přihlásit tu nejstarší od příštího roku přihlási na kroužek boulderingu v LB v Praze, kde sám s klukama lezu. Upřímně si nedokážu představit, jak by se mohlo nějak systematicky trénovat 5ti leté dítě na lezení, krom dlouhých výletů (třeba spojený s nějakým přelezem jednodušší skalky), a to jak v nížinách tak v horách. Prosím o upřesnění věku a dejme tomu zkušeností se zábavnou formou tréninku pro ty nejmenší. V kolika letech začínáte a co s nima děláte? Vždyť jsou to prckové.... kteří ještě ani nechápou co to sportovní a závodní lezení je... to přece sakra ani chápat nemůžou nebo se pletu? Od koika let je jako cepírujete? :-)
Radime, to je opět základní nepochopení problému. Proč každý přemýšlí o tréninku jako o nějaké povinné aktivitě, nucení dětí do něčeho a jejich cepování a dril? To přeci vůbec není pravda. Pro děti je to zábava, jdou si zalézt, mají z toho radost a potěšení. Na stěně i na skále. Ony nevědí, že je to trénink. Nebo to alespoň tak nechápou. Prostě blbnou, dovádí a užívají si. Je jim jedno, zda polezou tuto cestu nebo tuto. Jim je jedno, zda s nimi zajdeš na boulder nebo na třicetimetrové skály. Ale práce a role trenéra je v tom, že jim vybereš cestu ne náhodně, ale podle toho, co jim dá více. Z hlediska zábavy je to dětem jedno, z hlediska rozvoje je to obrovský rozdíl. Dětem je jedno, kdy půjdou lézt, ty moje by chodily klidně každý den. A práce rodiče/trenéra by měla spočívat v tom, že je bude naopak trochu krotit, nenechá je lézt každý den, ale rozplánuje jim lezení třeba podle nějakých zásad regenerace nebo cílů. Ve výsledku tedy mají ty děti s dobrým trenérským vedením více času na ostatní aktivity, zajímavější tréninky a lepší výsledky, než když někdo dře dítě jako podle tréninku pro dospělé. Jenže kolik rodičů to ví? Kdo z běžný rodičů dětí do třeba dvanácti let ví, jak má probíhat tréninková jednotka? Tyto znalosti nejsou důležité proto, abys mohl na své dítě maximálně tlačit, ale abys mu naopak lezení zpříjemnil a zjednodušil. Něco jako škola hrou. Děti si hrají a vůbec nevědí, že je učitel vede a usměrňuje, aby to hraní působilo tak, jak má.
No právě. To se tu snažím celou dobu vysvětlit. Je jich málo. Ale proč? Nemůže to být proto, že si to řada rodičů neuvědomuje? To přeci není o tom, že by rodiče chtěli dětem škodit úmyslně. Ale řada rodičů vůbec neví, že to nedělá dobře nebo že by to šlo lépe. Například moje osobní zkušenost je, že rodiče neúspěšných se těch úspěšných neptají na metody nebo motivaci, ale ptají se, kolikrát týdně trénují. To je přeci hloupost. Dobře postavený trénink 2x týdně je lepší, jak lézt špatné sestavy 6x týdně. Kdyby se rodičům dostalo alespoň základů tréninku dětí, mohlo by to vypadat jinak. Jak pro ty děti, tak z dlouhodobého hlediska i pro ČHS, kterému by rostla kvalitnější sportovní základna.
Radime ,nepouštěj malé děti na bouldry. Bouldr je vlastně posilovna ,kde nezvedáš činky ,ale svoji váhu. A děti nemají do 15 let co dělat v posilovně. Moje zkušenost. Většinou to končí zraněním. A to je s lezením konec
Já je přece nechci nutit na boulder nebo kamkoliv jinam, já jenom chci aby poznaly pododobný věci jako já samy se rozhodly kam půjdou dál....., od mládí jsem nelezl, jhrál jsem basket, fotbal atd...., ale strašně moc byhc chtěl, aby je bavilo lezení, jelikož sám lezu..., basketbalováý plac u nás v Srbsku bohužel nemáme...
Pokud jsi ve Svitavách něco takového viděl tak lžeš. I když si osobně myslím, že u sportovního, už hotového lezce, je někdy potřeba zatlačit na pilu. Hlavně když je to šestnáctiletý puberťák. Těžko na cvičišti lehko na bojišti. Trénink je trénink.
"Pokud jsi ve Svitavách něco takového viděl tak lžeš." .... ehm, logiku tohoto výroku jsem nějak nepochopil. Buď to viděl a NElže, nebo NEviděl a lže. Takže si vyber:-D
Nemůžu si pomoct, ale přístup Rebela mi přijde velice správný a motivující, tj. podpora především úspěšných závodníků.
Naopak chování Zobana a spol. a přerozdělování peněz popsaným způsobem mi přijde značně socialistické. Nevidím jediný důvod, proč by měla být podpora těch, co nemají výsledky. Navíc to ani správně nemotivuje, takto podporovaný závodník nemá zapotřebí vítězit, své výlety má vždy jisté.
To je jakobych se dal na tenis, hlásil se na různé turnaje a dožadoval se příspěvku (pod rouškou podporu možného talenta). To by se mi asi někdo hodně vysmál.
Přeji Rebelovi, ať na VH uspěje a podaří se mu přispět ke změně tím správným směrem.
On ten system rozdelovani penez bude vic nez o vykonnosti daneho zavodnika spis o znamosti a oblibenosti(financni?)na svazu,holt Rebel oblibeny neni tak ma smulu!Plne s Rebelem souhlasim,ma pravdu.
Je to SVAZ, SDRUŽENÍ, takže určitou myšlenku socialismu to má v názvu i stanovách. Terminologie ismů se učila v Řecku, to už je moc dávno. Jak by se to mohlo jmenovat, kdyby se prostředky přerozdělovali známým, ta skleróza, ách.
Me teda pripada, ze poprve ten rozhovor sam ze sebou byl relativne vtipny. Podruhe trapny. Je milion lidi , co tlachaj, jak by to melo byt, ale ti co neco delaji, ty spocitas na prstech jedne ruky.Snad se techto trapnych vylevu brzo zbavime, "Rebelovi" (tu prezdivku ti dal kdo?) odrostou decka a bude klid. Snad.
No myslím si, že až mi odrostou děti, tak se na to doopravdy vykašlu. Ale mé nejmladší dceři Sáře je pouze jedenáct měsíců, tak to bude asi za dlouho :-)
Zobana tady obviňuješ pořád dokola, že to děla pro peníze a sám tady přiznáš, že jediná tvoje motivace jsou prachy pro tvoje děti?
Ono je to teda hodně poznat i bez toho, ale i tak by jsi mohl aspoň předstírat, že ti jde o změnu systému i pro ostatní a né ať mají tvé děti více pěnez (samozřejmě jsou úspění, takže proč né, ale spamovat kvuli tomu lezce do 2 měsíce?!?). Pak už je možná lepší se věnovat jim a najít jim sponzory ne?
Nejsem zastánce tebe ani zobana, protože do toho moc nevidím a popravdě mě to vůbec nezajímá, ale proč pořad spamovat lezce, že mají málo peněz!
Chybi zde systematicky pristup k treninku deti a mladeze. Prikladem budiz stale popularnejsi horoskoly. Ano jedna se sice o komercni aktivitu umelych sten, ale to neni duvod proc by CHS nemohl urcitym zpusobem spolupracovat. Vlastne by CHS mel vyvinout maximalni snahu o co nejintenzivnejsi spolupraci protoze jen skrze kvalitni metodiku treniku deti lze v jakemkoliv sportu uspet.
V horoskolach (a plati to i pro mnoho horooddilu) existuje vetsinou dobra vule a snaha, ale casto chybi zakladni znalosti jak k treniku deti vubec pristupovat. A popravde receno, obcas je to docela hruza, nektere horoskoly by mohly slouzit jako nazorna ukazka toho jak deti (i ty talentovane) od lezeni co nejrychleji odradit. Jakou snahu v teto oblasti vyvyji CHS?
Pokud dite, jakkoliv talentovane, nema rodice lezce, tak nema temer zadnou sanci uspet jako sportovni lezec. Neexistuje zde funkcni system jak pracovat s temi nejmensimi a jak odchytit a smerovat ty talentovanejsi.
Snad to jsou horoškoly a ne trenérské školy pro sportovce. Instruktory lezení na umělých stěnách školí vysoké školy. ČHS vypisuje termíny horoškol a tématických seminářů, některé se ani nenaplní. Krom toho ČHS školí intriktory. Pak je otázka jestli a jak často tito instruktoři školí členy oddílů a jestli členové oddílů chtějí být školeni.
Proč se bavíme jen o podpoře sportovních lezců, když jsme také svaz Horolezců? Tedy lidí, kteří lezou i v horách?
Neměl by Svaz po dlouhé době vzít pár korun ze své několikamilionové rezervy a podpořit formou grantu také tyto lidi?
At se to jmenuje jak chce, faktem je ze dnes mnoho deti setkava poprve s lezenim prave prostrednictvim komercnich horoskol. A kdyz obcas vidim kdo vsechno je papirove certifikovany instruktor, skoda mluvit.
U dospelych to celkem jde. Vtlouct do hlavy zaklady metodiky, par tipu co delat s rukama nohama a hlavne zajistit aby se ten clovek nezranil. Pro rychlokurs na stene to tak nejak staci, dospely clovek si s tim uz nejak poradi. A kdyz ho to chytne, tak pokracuje uz sam za sebe. Pokud to prezije tak je uplne jedno jestli poleze petky nebo devitky.
Ale u deti je to pruser. V praxi se dite bezmocne placa uprosted cesty na kterou jeste nema, vysi porad na lane a takzvany instruktor to zdola bez zajmu pozoruje. V nekterych pripade dokaze dite akorat kvalitne servat a pripadne mu dat na vedomi ze je k nicemu kdyz se v 10m na zemi boji. At zije detske sebevedomi. Spestrujici hry, vedeni, motivace, rady, pochvala? Zapomente …
Ze to CHS nezajima protoze nema s komercnimi horoskolami nic spolecneho? To by sakra melo, protoze velka cast budouci generace lezcu temito horoskolami prave prochazi. Az se nekdo bude za 15 let ptat kde jsou dobri lezci, muzeme odpovedet ze nejspis delaji jiny sport, protoze lezeni jsme jim dokazali znechutit jiz v detstvi.
Co se skoleni od CHS tyce, tak za prve …
Tematicke seminare a skoleni od CHS jsou prima, ale to je pouze mala cast funkcniho systemu. Jak jsi sam napsal “Pak je otázka jestli a jak často tito instruktoři školí členy oddílů a jestli členové oddílů chtějí být školeni”. Pokud se tohle nedeje …. proc? Najit a odstranit priciny takoveho chovani je prvnim krokem k vytvoreni funkcniho celku. Argument “My delame skoleni a neni nase chyba ze to pak nikdo poradne nevyuzije” je jen alibisticky blabol.
A za druhe … vypisovane seminare a skoleni od CHS se zajmem sleduju. Ale jeste jsem nevidel jediny, ktery by byl zamereny metodiku lezeckeho treniku deti! A ze by bylo o cem povidat!
ČHS podporuje oddíly. Některé pracují dobře a jsou řekněme "slavné", fungují dlouho. Jiné špatně, jsou menší, vznikají, zanikají. Problém je možná dlouholeté rozšiřování horolezeckého "sportu". Už se nemůže věnovat jeden zkušený jednomu nováčkovi, počet nováčků pyramidálně roste. Soukromé lezecké stěny mají zisk z návštěvníků. Mají možnost pořádat kurzy o které máš zájem a mladí lezci se jim vrátí i se svými dětmi. Pravda je, že málo lidí má odvahu vzít děti na skály. Ať ČHS podpoří soustředění a kempy mládeže. V Čechách, v Alpách. Několik grantů bylo, ale není to moc. Takové oddíly s dětmi spočítám na ruce.
Ale tím se nic neřeší. Jsou to kempy pro rodiče? Ty nepotřebuješ dát dítě na týden do kempu nebo soustředění a pak zase ho vrátit někomu, kdo tomu nerozumí. Hlavní těžiště bude pořád na rodičích. Je potřeba dostat informace mezi rodiče, pomoci jim pochopit podstatu rozvoje lezení u dětí. Rodiče potencionálních talentů a budoucích reprezentantů se pro ČHS musí stát partnerem, ne nepřítelem.
Proč svůj požadavek na speciálně zaměřený seminář nevzneseš tam kam patří? Zeptej se na svazu, napiš někomu z komise, nebo sežeň prostory, sežeň zájemce, zeptej se dalších rodičů někde na závodech a zorganizuj to – tohle přece nemůže být problém. Navíc tě všichni budou chválit. Rozhodně nepočítej s tím, že si někdo přečte diskuzi na webu a začne něco zařizovat. Když nic nechceš – nic nedostaneš.
Tady jsem napsal úmyslně, protože to podle mne souvisí s celkovou koncepcí lezeckého sportu a se změnami, které navrhuje a o kterých píše Libor Hroza.
Co se týká ČHS, tak když nic neudělalo dodnes a když dovedlo lezení tam, kde je, tak si nemyslím, že by se to změnilo. Podle mne na to současné vedení nemá, svůj stín nepřekročíš. A druhá věc - těm, co tam jsou, závodí jejich vlastní děti. Když vidím jejich výsledky, těžko jim mohu důvěřovat a žádat je o rady pro jiné děti. Za trenéra mluví i výsledky jeho svěřenců. Takže ti, kdo by něco mohli předat dál, jsou úplně jinde, než v ČHS. A když to spojíš s neschopností ČHS se na čemkoliv domluvit jak s rodiči (viz rozdělení tendonu), tak s provozovateli stěn, nevidím v současném personálním obsazení ČHS budoucnost.
Tak to asi čtu jinou diskuzi. Z návrhu změn LRH jsem pochopil jen že chce jiný způsob financování, lepší a průhlednější – ale nikde není konkrétní návrh. Ustanovení trenérské rady je opět jen nekonkrétní návrh. Pokud by přidal třeba status rady, její povinnosti, způsob financování a možnosti bylo by to jiné. Podle mě tento návrh bude vyžadovat změnu stanov – odborné komise jsou jmenované - ne volené. Tato změna se na VH nestihne – tak je přípravu rok času. Pokud máš připomínky k vedení komise tak navrhni někoho jiného, lepšího, fundovanějšího, kdo to bude dělat ke spokojenosti všech. Zkus uvést nějaké konkrétní jméno. Třeba to chceš dělat ty, nebo ne? Větě o tom, kdo by něco mohl předávat dál je mimo ČHS už úplně nerozumím. Existuje snad nějaký skrytý odborník na trénink lezení? Kdo z trenérů má tak skvělé výsledky? Zcela pomíjím narážky na to, že závodí děti členů komise. Jen pár trenérů nemá na závodech svoje děti – co by tam taky jiného dělali, že? Tenhle problém marně řeší i jiné sporty. Z vlastní zkušenosti na malém městě - otec trenér ve fotbale – syn v základní sestavě. To jsou potom diskuze na webu klubu. Ale má ten trenér (otec) nějakou jinou možnost? Má přestat trénovat po dobu co bude syn hrát? Znáš řešení?
Narážka na děti funkcionářů měla smysl jiný. Na 99 % tam zase bude někdo podobně spojený. Ale co nechápu je fakt, že že tito lezou tak, jak lezou. Nezlob se na mně, ale když vlastní syn šéftrenéra pravidelně končí tak, jak končí, a jiní mají svěřence s výsledky, je něco špatně. Jak může mít šéftrenér důvěru, když jeho výsledky jsou takové? Kdybys potřeboval, za kým bys šel pro radu? Za Binterem s Dichtlovou, kteří se v této oblasti angažují? Jakou důvěru bys měl v jejich metody a techniky, v jejich tréninkové plány? Takže klidně ať tam sedí přímo ten závodní, jeho bratr nebo třeba syn či rodič, je to jedno. Ale měl by mít nějaké výsledky.
A co se týká návrhu LRH - ano, nezmiňuje to tam přímo. Ale Libor prosazuje určité změny a jsem si jist, že tyto změny ve spojení s jiným personálním obsazením by vedly i k lepší péči o juniory a celkově ke zkvalitnění zázemí pro sportovní lezce. Minimálně už Libor dokázal, že tréninku včetně tréninku dětí rozumí jako málokdo jiný. Jeho koncepce by určitě proti tomu nešla.
To je špatně položená otázka. Zkus to jinak - jak je možné, že syn šéftrenéra podává na mezinárodní scéně takovéto výkony a ještě je považován za nejlepšího u nás?
A otázka druhá - koukni se na výsledkové listiny z mezinárodních a českých závodů. Kdybys potřeboval s něčím v tréninku poradit, za kým bys pro radu šel?
Nedá mnoho práce najít v tisku starých časů že B. mladšímu se povedlo: " porazit na závodech J. Dragouna (40+)",dále" zdolat těžkou cestu klasifikace8a, a tím se stát nejlepším jihočechem" :))
.... atd...
Dobrodružství B.st. v ostravě končící v "lískovně" též rozhodně pobaví :)
Holt jsme si nevybrali presidenta, repre, ani trenéry podle našeho nejčistšího vědomí a svědomí, teď už se můžeme jenom divit a švejkovsky kritizovat..
Libor že tréninku dětí rozumí? To si děláš prču, ne?
Jediný, co dokázal oběma svým závodícím dětem poradit je, aby změnily disciplínu na jinou, kde nebude žádná rozumná konkurence. Až jim bude někdo šlapat na paty i tam, asi si vymyslí něco jen pro ně a tahat si triko, že má děcka mistry vesmíru.
Do fanklubu LRH nepatřim, ale ty jsi fakt vůl. Běž si v tom ledolezení taky zazávodit, a zkus přelízt jen třeba Angeliku Rainer a aspoň jednu Rusku k tomu.
To víš že jo, takže ty chceš tvrdit, že konkurence v ledolezení je stejná jako v obtížnosti?
Já nejsem fanda nikoho, ale tyhle Hrozovy kváky a mě už fakt "baví". Ono stačí si trochu pamatovat, co a jak dělal dřív a trochu si to dávat dohromady s tím, co plácá dneska.
Má tenhle tvůj výplod nějakou skrytou logiku? Co má co společnýho nějaký Binter s tím, že Hrozovo děcka neměly v obtížnosti ani na ty český soupeře, tak hurá za úspěchem tam, kde to jde cestou menšího odporu?
No pokud by dokázal vymyslet takouvouhle taktiku, tak je přece dost dobrej trenér, ne? :-).
Ale ono to tak nebylo, nevim jak Libor, ale Lucie lezla v obtížnosti dobře. Když končila s účastí na českých závodech (2008?), tak byla dokonce trojnásobná mistryně ČR, pokud se pamatuju.
K umění dobrého trenéra mimo jiné patří rozpoznat, k čemu má závodník vlohy a v tom ho dovést k výsledkům. Mladej Libor je vicemistr světa, Lucka první baba od nás co kdy vyhrála nějaký závod Světového poháru v lezecké disciplíně. Jak tu bylo správně uvedeno byla místryní ČR v obtížnosti i v boulderingu. předtím byla 4. na ME v lezení na rychlost.
Libor Rebel má ze všech trenérů závodníků u nás nejlepší výsledky - dva lidi ve světové špičce. Kdo jiný se tím může pochlubit?
K těm názorům, že v ledolezení není konkurence jen tolik, že spolu s Luckou začínala i Sliva Rajfová a Jitka Mázlová. Kde je Lucka a kde Silva?
Vicemistr světa, vítězka SP - jasně, ale v čem? Vždyť i ta obtížnost je přiznejme si pořád ještě minisport a rychlost nebo dokonce ledy? To už není možný s trochou sebereflexe brát vážně. Na co si tu hrajeme? Vždyť to je jak vítězství v Místrovství světa v plivání pecek na dálku v kategorii pecek třešňových.
Ať si kdo chce dělá co chce, ale prohlašovat se za trenéra vrcholovýho sportu v tomhle? To je pak trapnej komik, ne trenér.
Jak je disciplína obecně rozšířena, není zase až tak podstatné. Účastníci světového poháru jsou jen malá špička celého ledovce. A je jedno, kolik lidí se tomu věnuje na amatérské bázi. jd eo to, že je to cca 70 lezkyň, které se světového pohár účastní. Tedy 70 nejlepších lezkyň, které tvrdě makají a které Hrozová zvládla porazit. Tvůj postoj by byl oprávněný v případě, že by se toho účastnilo 5 holek, které se ve vedení průběžně střídají. Ale ono to tak není. Bez ohledu na menší členskou základnu tu máš prostě tvrdou konkurenci a úspěch ti nespadne do kapsy jen tak. Z hlediska tréninku je úplně jedno, zda v nějaké disciplíně leze milion lidí a závodí 70, nebo sto tisíc a závodí 70. Pořád tu máš těch 70 lidí, co do toho dávají vše a které musíš porazit. A to Hrozová dokázala.
No nedá ani moc práce najít, že v celkovém rankingu je žen 53 a i ty poslední mají body. Na všech závodech jich totiž bylo míň než 30, takže i když jsi poslední, máš body do rankingu. A když třeba objedeš 3 závody a jsi v té poslední čtvrtině (Aliyeva Leyla), jak tady Hroza vykřikuje, že je příšerné u naší reprezentace, budeš celkově potom třeba na 33. místě. To se ti v obtížnosti nebo bouldrech fakt nepovede. Takže tolik k té tvrdé konkurenci. Jasně, že je Hrozka dobrá, že porazila rusky a Angeliku a těch pár dobrých. Ale celkově je to prostě jinde. Možná by měli ti junioři objet pár drytůůůlů, byli by na bodech a měli byste je rázem rádi :-D
Pokud je někdo v poslední čtvrtině, je to vždycky slabej výsledek, ať už je na bodech, nebo ne. Třeba můžou všichni před ním bejt superborci a absolutně leze dobře, ale ve srovnání na ně prostě nemá, takže slabej výsledek. Smutný, ale je to tak.
A samozřejmě, z druhý strany, i první čtvrtina může bejt nic moc výsledek, pokud se soutěží se slepejma a jednorukejma (ovšem, to není případ drytoolu).
Ne, není to "vždycky slabej výsledek". Příklad pro lepší představu: Když budu v poslední čtvrtině (tedy předposlední nebo poslední) na tenisovým Turnaji mistrů, tak by mě podle týhle logiky měl Hroza za loosera. A obráceně, když vyhraju MS v tom plivání pecek, tak bych zase měl být (resp. i můj úžasný trenér) veleben na všech fórech. Takže opravdu záleží na disciplíně a konkurenci v ní.
Čili když někdo napíše "70 nejlepších lezkyň, které tvrdě makají" a ono je to ve skutečnosti 53 těch, které dostanou body vždycky i jen za účast, tak to chápu jako typické Hrozovo "mlžení" (rozuměj lhaní) a mám jasno. Škoda že ale tohle téma jde přes jeho děcka, on si na to opravdu Hroza stačí svými "výkony" sám.
Přesně tak. Kdy budeš poslední nebo předposlední na tenisovém Masters, udělals tam slabej výsledek. Jseš borec, že ses tam dostal, ale neměls na ty superborce před tebou.
A jinak teď mám dojem, že ti nejde o kvalitu lezecké reprezentace, ale osobně o Hrozu, což je mi volný. Takže tuhle debatu za sebe končím.
No on totiž celej ten článek, o kterým se tady má diskutovat, taky o ničem jiným než o Hrozovi není. :-)
Konečně jsme k tomu došli, takže souhlasím, můžeme to takhle ukončit. Díky za střet názorů.
Adam, Hroza, Hrozová to jsou ti co by měli být v repre s plnou podporou výdajů. A ti ostatní ať se snaží dostat mezi ty jedničky. Jednoznačně je mezi jedničkami a dvojkami obrovský výkonostní rozdíl. A to, že v některých disciplínách nemáme jedničky, přeci nneznamená, že budeme dvojky podporovat stejně nebo dokonce víc než jedničky.
Ono je to horší o to, že ty jedničky bychom mít mohli. Ale řekl bych, že systém je znechutil tak, že nelezou a nechtějí s ČHS mít nic společného. Schválně, kdo si třeba myslíte, že by v přímém srovnání vyhrál? Tereza nebo Edita? Dostat se na důležité místo a upravit systém tak, aby ostatní odešli a nejlepšími se tak stali ti, kdo by na to jinak neměli, také není špatná strategie. Stačí se podívat na výkony v místním žebříčku a vzpomenout si, kdo také v repre byl.
Potkaly se spolu dvakrát na závodech dospělých - SmíchovCup a MČR 2011. A bylo to 2:0 pro Terku. Edita leze na skalách asi nejlíp z našich, ale tak od 16. se netají tím, že je na závodech nervózní a že závodit moc nechce. Tak nějaké další spiklenecké teorie?
Ano. Je to tu někde popsáno. Buďte rádi, že Adam, Edita, Katka a ostatní jsou velmi diplomatičtí. Zkus si s nimi promluvit na téma repre osobně. Ne každý na to má nervy a hroší kůži, takže toho raději nechá.
Myslím si, že lidi do komise sportovního lezení by byli. Třeba Helena Lipenská. Ta lezení rozumí ,má dlouho leté zkušenosti. A nemá v reprezentaci své děti. Horší než je to teď už to nemůže být. Dichtlová se vlastně o nic nepostará. Na závodech její činnost začíná ,že nás spočítá před tělocvičnou a pak už jen kouká po svoji Tereze. Je ji celkem jedno jak se máme na závody dostat. Nemá snahu lidi dát dohromady ,aby se uspořilo. Proč taky ,přidělávat si starosti. Všechno nechá na rodičích ,kteří nikdy nelezli ,nezávodili ,tak že nevědí o co jde. Bintner je o trochu aktivnější ,ale taky nic nezajistí. Z těchto důvodů přestalo být pro mnoho lidí lezení atraktivní. Pořád doma poslouchat doma ,že na to nejsou peníze a přitom ČHS má vlastně peněz dost ,ale jen pro vyvolené ,kteří i když na ty závody jedou nic nezalezou.
Jakou máš představu o tom, co všechno by měla komise zajišťovat aby bylo lezení (reprezentace) pro mnoho lidí atraktivní? Tomu nerozumím. Závěr, kdy veřejně pomluvíš kolegy z reprezentace mi taky nedává smysl. Kdo dostal podporu a nic nezalezl? Jestli myslíš podporou proplacení startovného, tak se omlouvám.
Za nás to bylo tak, že jsem se dozvěděla, že někam jedeme a že mám někde čekat. Tam přijelo auto, nebo minibus a jelo se. Ubytování a cesta byla zajištěna. Samozřejmě naši museli taky něco zaplatit. Byla dobrá parta a cestu byla sranda. Na závodech se o nás starali a všechno bylo fajn. Tak jsme jezdili i trénovat i do skal.
Teď když je dost peněz, tak by asi neměl být problém. Proč to nejde. Proč jsou tak slabé výsledky? Asi někde chyba je.
Za nás je taky autobus třeba do Edinburgu nebo společné cesty auta, jen se o tom nemluví, ale za vás se o tom nemluvilo taky, jen to teď tady řeši anonymové (jako já). Za vás (Anna Čermáková?) byl ale placený vedoucí reprezentace - Kadlec, ne? A asi tak osm reprezentantů a trojnásobný rozpočet pro reprezentaci.
Ale ono tak funguje doposud. Pokud se domluvíš tak to auto přijede, odveze tě, ubytují tě. Cestou bude sranda a na závodech dobrá parta. Tohle se nezměnilo. Slabé výsledky? Záleží na úhlu pohledu. Kdo z vaší doby vyhrál na evropáku? Letos Jana a Tereza na bedně, v rychlosti Honza několikrát na bedně, Veronika, Pavel, Míra, Honza….to považuješ za špatné výsledky? Spousta umístění do desátého místa. Tohle přece nejsou špatné výsledky malé země, kde lezení není nejpopulárnějším sportem. Slýchávám historky z dob kdy rusáci neuměli lézt, kanaďani chodili lézt rychlost v převleku a s parukou….tyhle doby už jsou pryč. Teď už i ten poslední závodník tvrdě trénuje a připravuje se na závody.
Ty víš jak a kdo dostal proplacený Singapur? Ptal jsem se hodně lidí a ti taky nevěděli. Jenom říkali ,že to byl krásně vymyšlený tunel. A to bude asi ta chyba proti minulosti.
A ty víš, jak byla v minulosti proplacená Čína, Ekvádor, Sydney? Komise vždycky má rozpočet a vždycky má nějaká pravidla proplácení. A má nad sebou VV a revizní komisi. On by se asi někdo ozval, kdyby nedostal to na co měl podle těch pravidel nárok. Tohle naznačování, že někde někdo něco vytuneloval ale taky bylo vždycky. A taky vždycky ze stejného směru.
Zrovna revizní komisí nebo VV bych se neoháněl. Ruka ruku myje a když pomyslíš, že by to klidně mohlo být stylem Já ti schválím a zavřu oči nad Singapurem a ty mi schválíš a zavřeš oči nad dotací na Nanga Parbat, tak nevím, co po kom chceš kontrolovat. Obecně se to dělá tak, že kontrola zvenčí se zakáže a funkcionáři se domluví mezi sebou, každý dostane něco a vzájemně se pak kryjí a argumentují, že to bylo podle pravidel. Zda je to i tento případ netvrdím, ať si to každý vyhodnotí sám. V každém případě byla kontrola zakázaná byla.
Proč tedy VV nebo revizní komisi máme? Proč je volíme, když jim stejně potom nedůvěřujeme a pomlouváme jejich práci? Není tohle nějaká nemoc? Za vším vidět nějakou nekalost, zisk a osobní prospěch. Už ani horolezci si nevěří? Musíš mít hodně smutný život.
Jestli ono to nebude, co ti "horolezci" předvádí. Čemu bych měl věřit? Nezlob se, ale nevěřím. Ne na základě anonymů nebo na základě rýpání Libora. Ale na základě výsledků repre, na základě rozdělování financí, na základě výsledků dotací (Nanga Parbat), na základě činnosti ČHS. Co si myslet, když místo transparentnosti přijde náhubková směrnice? Přijde ti to normální?
Je to to podobné, jako ve velké politice. Ve chvíli, kdy někoho volíš, v podstatě o něm nic nevíš. V případě ČHS obvykle bývá na funkci jen jeden kandidát. Takže volíš a dáváš důvěru jako Bianco šek. Za této situace je potřeba mít možnost nějaké kontroly, jestli byla důvěra vložena oprávněně.
Je vidět, že na evropské závody nejezdíš, že je to zas nějaká pomluva ve stylu jedna paní povídala. Jak Tomáš tak hlavně Marie zajišťuje normálně pro všechny už několik let ubytování třeba v Kranji, loni s jeseničákama zařídili jedno z velkých aut do Gemozacu, organizovali Edinburg, letos už ho máme vlastně zařízený. Helča je určitě super trenér, ale ty nadáváš na organizování a to ti žádný trenér dělat zadarmo nebude. A tihle rodiče to dělají, i když Bintr už tam syna nemá. Až Terka odejde z mládeže, jsem zvědavej, kdo to bude dělat. Se Marii přihlas, ona tě určitě nechá s děckama někam místo dovolené jet.
Tak to není. Loni jel jen ten ,kdo se líbí Dichtlové a letost to je to samé. Kdyby byla trenérská rada ,tak se to dělá bez rozdílu ,prostě pro všechny. Zkus se naučit lidi poslouchat a následně problémy řešit. Když to budeš dělat opačně ,tak to bude stát pořád k prdu.
Kdo a kam měl a nejel? Pochopitelně myslím z našich svazových peněz a našich daní. Tyhle tajemný narážky na tajemný nepravosti mě vždycky dostanou. Možná ta trenérská rada není tak špatný nápad. Jen nevím na koho budeme nadávat potom. Jsou nějaký návrhy, kdo by měl v týhle osvícený instituci zasednout? Už vidím ty debaty jak požadujeme zveřejnění hlasování rady....
Si děláš prču? "Už vidím ty debaty jak požadujeme zveřejnění hlasování rady...." To by snad mělo být automatické, ne? Nebo snad bys chtěl, aby lidé v radě, námi volení, skrývali svá rozhodnutí? Nevím, kdo jsi, ale jděte už někam do háje. To si jako představuješ, že uděláme kvůli transparentnosti radu a pak hezky tajně budeme pokračovat v tom, co se děje dnes? Uff, to je silná káva. Nejsi z ČHS?
jj a ještě otázka kolik oddílů má vůbec instruktora čhs? Proč mají raději instruktory školené jinde? Jaký mají tito instruktoři resp. ti co předávají lezení dál vztah k čhs. Atd... Bohužel jak jeden nejmenovaný fógl řekl, není to o lezení, ale o umění učit. No a když někdo učí co neumí, tak to podle toho vypadá. Hlavně že jsou na všecko standardy :-(
Oddíly už nemají povinnost mít svého instruktora. Je jejich svobodná volba jestli se chtějí nějakým způsobem vzdělávat. Svaz školí jen svoje instruktory a ti svoji práci dělají bezplatně. Pokud se setkáváš s instruktorem u komerčních horoškol – tak ti jsou školeni jinde a na komerční bázi.
No právě že povinost nemají , ale opravdu funkční oddíl nějákého instruktora potřebuje a pak ho schání jinde než u čhs. V tom vidím dost zakopanýho pudla. Protože z horoškol nakonec stejně ty nadějný polotovary doputují do nějakého oddílu. Tam si ho opracuje někdo jinej než chs instruktor a dotyčnej si pravděpodobně vybere pojištění AOE. Tak jak někdo může očekávat nějakou loajalitu k čhs ??? Ale to by se musel změnit systém školení istruktorů, aby o to byl zájem. A to by pak někdo musel uznat, že současné standardy jsou k prdu.
Osobně nevěřím, že tomuto článku věnovalo příliš lidí čas. Libor Hroza se pokouší před valnou cosi vyvolat, na stejný lodi Petr Jandík - tvůj komentář mě tedy přijde dost mimo.
Lezec nebo jiný web (kdesi v pozadí) se občas stanou stanou nástrojem takovéhoto manipulátorství. Z psychologického pohledu na jednání manipulátorů je nejlepší nereagovat!
Jóooo a lidi čtěte pouze komentáře, které jsou podepsané nebo víte o koho jde - hooodně rychle máte dočteno.
1. Spíš by ses měl zamyslet, proč některé příspěvky nejsou mimo a přesto se autor nepodepsal.
2. Je zajímavé, že ČHS vždy reaguje tak, že nepohodlné pisatele označí za ubožáky, snaží se je dehonestovat a zesměšnit, ale nikdy nic nevysvětlí nebo neozřejmí. Chápu, že někteří mají pocit, že to nemá cenu, že stejně někdo odpoví a bude je kritizovat, ale pokud by vyjádření mělo hlavu a patu, ostatní by si to přečetli, udělali vlastní názor a stěžovatele odkázali kamsi nebo ho nebrali vážně. Současný stav je však takový, že kritika svazu vypadá velmi oprávněně, postupně se k ní přidává více a více lidí včetně rodičů lezoucích děti, a svaz neraguje a vše nechává vyhnít. Že by to bylo proto, že by kritika měla pravdu a svaz na to nemá co dopovědět? Vypadá to tak. A když k tomu přidáš zákazy a nejasná pravidla (ano, nejasná, přečti si na svazových stránkách info o financování), začíná být opravdový stav jasný čím dál více lidem. Dříve rýpal jen Libor, ale všimni, že se začínají přidávat i další, s LRH nespojení.
Dobrá, napsal. Ale bylo to opravdu k věci? Honza Bloudek popsal kolik se rozděluje. A důkladně poctivě. Ale jelikož všechny zajímalo jak a komu se rozděluje, tak přínos článku velký nebyl. A podívej se na podpisy u toho článku a jejich názory. Rozhodně to všechno nejsou žádní neznámí outsideři nebo anonymové.
1.Děti a lezení....když chce rodič aby jejich dítě sportovalo (lezlo,tenis,box a co já vím dál....) tak musí platit!!!Musí zaplatit trenéra+kroužek ,prostor kde se trénuje....Toto někdo musel vybudovat, věnovat se tomu a taky to nechce dělat zadarmo.Tak si lezci zvykněte, že se musí platit i když jste v ČHS.To je normální v každém kroužku.No hold děti stojí peníze.
2.Závody amatérské:v ČR kdyby se nepořádali amatérské závody bez podpory ČHS.A je jen na každým organizátorovy kde sežene peníze,ceny....no není to žádná sranda.Tak by to se závodama v ČR vypadalo hodně špatně.
3.závody českého poháru.když chceš pořádat český pohár v lezení (bouldering,obtížnost) tak dostaneš od ČHS cca 15% rozpočtu na závody a zbytek si musíš sehnat sám.Taky žádná sláva.Ale to neplatí pro každého!!!!
4.Závodníci to už je na každým, někdo má nahoře tátu a druhej mámu a Ti se mají lépe.A Ti druzí musí mít za zády rodiče co je v tom podpoří a nebo skončí.Těžko si bude mladej kluk vydělávat na závody...
Občas si připadám, že je tu jen parta tupců. A nebo lidí, co se snaží úmyslně vše otočit a manipulovat.
Opět mohu jen zopakovat - naprosté většině NEJDE o peníze. Proč se do všeho cpou peníze?
A co se týká dětí a ČHS, tak si buď jist, že kdyby ČHS nedalo ani korunu, nic se nestane.
Když nechápeš, o co tady rodičům/trenérům dětí jde, tak sem raději nepiš. Ale ono je to vlastně těžké. Jak máš poznat, že nevíš, o co jde, když si myslíš, že to víš? Hm.
Já myslím, že žijeme v tržní ekonomice, kde jsou money až na prvním místě. Jdeš do práce, dostaneš výplatu podle toho, jak makáš... Jednoduché a prosté. Tak proč probůh ČHS nerozděluje peníze podle dosažených výsledků? První předpoklad kvalifikace. Dáš? Dostaneš. Všichni stejně. Jedeš na velký závody. Jak zamakáš, tak dostaneš... nazdar. Proč to takhle jednoduše a naprosto průhledně nejde? Pokud pánové ze svazu trochu zapřemýšlí, určitě nebude složité stanovit odměny závodníkům a pokud se zamyslí trošku víc, dokonce by mohl svaz i ušeteřit, pokud bude málo úspěšných... Tím nechci říct, že nutně musí - ušetřené může samozřejmě dál přerozdělit. Ale zase podle jasných pravidel. No né?
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace