Nestabilní terén v Hlubočepích a v Šárce -- informace od Magistrátu.
Pravděpodobně jako dozvuk spadlého lokru v Šárce (minulé léto) se Magistrát hl. m. Prahy rozhodl (jako vlastník pozemků) provést průzkum stability skalních útvarů v Praze.
Zpráva z ČHS:
Pražský magistrát nás informoval, že na základě Průzkumu stability skal ve vybraných lokalitách na území hl. m. Prahy v období 2013 – 2015, který v současnosti probíhá, bylo zjištěno značné narušení skalních objektů v oblasti Divoké Šárky a skalního útvaru Vysoká v Prokopském údolí. Zejména lokalita Vysoká byla vyhodnocena jako velmi nebezpečné místo s vysokým rizikem nekontrolovaného pádu skalních bloků.
Situace bude řešena "řízeným uvolněním nestabilních skalních bloků", které zajistí magistrát. Dokud nebude sanace provedena, doporučujeme všem lezcům, aby se dotčeným lezeckým lokalitám raději vyhnuli.
B. Valentová, tajemnice ČHS
Informace od P. Slavíka (Magistrát, RVP):
Dobrý den,
na základě projektu Průzkum stability skal ve vybraných lokalitách na území hl. m. Prahy v období 2013 – 2015, který v současnosti probíhá, byla zjištěna riziková místa - narušení skalních objektů v oblasti Divoké Šárky a Prokopského údolí - lokality označované jak "Vysoká".
Lokalita Vysoká je označena jako kritické vysoce nebezpečné místo.
Náš odbor připravuje v obou lokalitách řízené uvolnění nestabilních skalních objektů. Vzhledem k tomu, že členové Vašeho svazu se v rámci své sportovní činnosti v těchto lokalitách běžně pohybují, upozorňujeme Vás na velké riziko nekontrolovaného pádu skalních bloků.
====
Hlubočepské plotny, podzim 2012
foto Martin Tučka
Poznámka 1: lokalita "Vysoká" znamená Plotny v Hlubočepích, hlavně Levá plotna.
Poznámka 2: Skály leží na pozemcích ve vlastnictví hl. m. Prahy a jsou předmětem ochrany životního prostředí. Na monitoring stavu a případné oťuknutí byla MHMP uzavřena smlouva s geo-firmou (viz úřední deska MHMP).
Díky za info. Vršky ploten, vše okolo Psi štěkají si o to už říkají roky. Hlavně ten šutr, kde hnízdili holuby je v linii nejlezenějších cest. Kam (jak) to budou shazovat, aby sanační experti ty šutry shora neshodili na ty nové bh.
Nějaké přesnější datum sanace? Budou to s Tebou konzultovat?
To nehrozí. Plotny jsou součástí PR Prokopské údolí, takže zásahy jsou silně omezeny. Nevede tam žádná cesta pro lidi, jedinou vyjímkou s přístupem jsou lezci. Vlak tam může jezdit pomalejc nebo případně i zastavovat lezcům na znamení :-) Síť ani kvůli vlaku - to by museli zavřít celou trať posázavskýho pacifiku.
O vejvar nejde, síťovat se nebude:) Jednak je to drahé a jednak jsou to všechno chráněná území. Síťuje se obecně nad železnicí a nad barákama.
Takže konkrétní ohrožené lokality jsou:
Branické skály - převisy (viz nedávné upozornění ČHS, prostě ty obří kvádry jednou postupně vyjedou ven);
Divoká Šárka - především Soutěska (leze tam sic jen pár fajnšmekrů staromilců, který respektujou přístup i sestup mimo kytičky, ale cokoliv by případně mělo velikej rozptyl z té výšky);
Prokopské údolí - Hlubočepské plotny (levá plotna, především dole, to jsou ty hodně vojetý nejlezenější cesty, po stranách nad tím visí přízraky, který jsou schopný zdecimovat všechno na nástupech cest, špatný jsou okraje desek a spáry). Monitorovací sondy nepoškozujte, nepomůže nám to, vyhněte se jim, pokud vím, nejsou ani v cestách.
- takže to je riziko č. 1, magistrát to stále sleduje, odborná firma bude brzy shazovat nejhorší kusy (nebudou to dělat sportovní lezci, ani OVK), OVK je ve spojení s magistrátem a chodíme i do terénu (mimo jiné se stav i průběžně dokumentuje). Až se to shodí, bude se řešit případné přejištění cest, nebo doufejme jen částečný zákaz lezení. Tak to prostě je, všechny skály jsou stále v pohybu (nejde jen o mráz, jarní tání a deště) a vlastník pozemků přeci jen jakous základní odpovědnost má.
Znám hodně lidí co v těch lokalitách leze a rizika i místní specifika si uvědomují. Otázka je, jestli si to uvědomují všichni, co chodí na (tyhle) skály. Nedělám si iluze, že se tam přestane lézt.
ZVAŽTE, JESTLI VÁM NÁVŠTĚVA UVEDENÝCH ČÁSTÍ SKAL ZA TO STOJÍ! Minimálně na pár týdnů.
O něco níž jsou i další rizika, nad skálami chodí lidi a házejí dolů kamení i bordel. Může se ulomit chyt (menší i větší), dávejte bacha, kdo je nad vámi a kdo je pod vámi a okolo i kam si dáváte batohy, lano a další věci. Kontrolujte si i jištění, většina cest je přejištěná a (z)kontrolovaná, ale když si nebudete jistý, kontaktujte mě nebo někoho z OVK, nebo napište třeba přes Skalní oblasti či pod cestu v databázi na Lezci, tam najdete taky i tlačítko pro kontaktování správců,... Většinou se to k nám nějak dostane a pak to postupně řešíme, případně vyměníme.
Kdekoliv lezte opatrně jako vždy;)
Marťan, OVK pro Prahu a Střední Čechy.
PS: Přilby? Kdekoliv, třeba i na Srbsku, nebo Rovišti a v dalších sportovně odjištěných (i klasických) oblastech vám může v cestě nebo pod skálama něco třeba jen malého přistát na hlavě a i malý kamínek minimálně dost bolí.
Karavana není nejhorším místem, jinak potenciál je i dole v převisech, jen chtít a domluvit si prvovýstupy se správcem oblasti. Jo a ty dlouhý cesty, kolik lidí je v Hlubočepích leze? Nestojí tam zrovna zástupy.
Osobně bych na ty plotny v životě nevlezl,už od začátku co se tam začalo lézt jsem toho velký odpůrce, je to z nouze vytvořená oblast,někdo neměl co dělat, tak tam navrtal borky, je jen otázkou času, než se něco stane..Raději zalezu na překližku nebo zůstanu doma, než abych tam šel..Ne, nikdy,ani za milion.
To jseš fakt dobrej. Michael Beránek tam s kumpány lezl už v roce 1968 a možná se tam lezlo už i dřív. Viz jeho fotky. Pravá plotna http://url1.eu/y9e a Levá plotna http://url1.eu/JF1
Kdybys me Pepe neznal, asi bych tu otazku pochopil...takhle nevim, co má evokovat?Vim, že se tam lezlo už dávno, klidně tam lezte, já to nikomu neberu :D
Právě proto, že se tam začlo lízt asi tak 30 let předtím, než ses narodil, jsem nepochopil, jak jsi od začátku lezení v tamní lokalitě jeho velký odpůrce :)
Jsou místa, která se někomu zamlouvají, jiní je nemají v oblibě. Před rokem 1967, kdy mnozí zdejší diskutéři možná nebyli ještě na světě, vládla v oblasti lezení jiná situace. Byla nouze o možnosti nějak smyslupně vydat přebytek energie. Každý z tehdejších pražských lezců byl nucen naklusat ráno do práce (někteří už na šestou ranní) a být přítomen až do konce pracovní doby (ulejt se nebylo jednoduché a o případném neplaceném volnu nemělo cenu diskutovat). Takže volno měli ti, kteří začínali brzo, až někdy po obědě. A co pak? Aut bylo málo, sem tam měl někdo motorku. I tak se nedalo po obědě dojet někam daleko - do velkých a známých oblastí. Někteří Pražáci tedy jezdili po práci do Černolic, někdy se dalo i stihnout dojet na celkem tenkrát neznámé skalky do Mšena. Těm Pražákům, co nebyli motorizovaní, nezbývalo nic jiného než sednout do tramvaje nebo autobusu a přesunout se někam v oblasti hromadné pražské dopravy – tehdy to byla Šárka, Suchdol - Kozí hřbety nebo skály u Přílep, skály u Řeže. Další hledali nové možnosti a tak vznikl nápad přelézt plotnu v Hlubočepech. Nikomu nevadilo, že to byl bývalý lom – cílem bylo lezení, tedy pohyb po skále a hlavně ta výzva, že tam ještě před tím nikdo nikdy nelezl. A tam se vydala parta z bývalého horolezeckého oddílu Slavoje Vyšehrad - dneska je to Sokol Vyšehrad. Nikdo nemohl tenkrát tušit, že se celá cesta pozdějším sesuvem vápencových desek totálně znehodnotí, prakticky zruší. No a co? To nevadí, prostě ta stěna byla přelezena v roce 1967 – a kout vpravo od stěny, těsně nad dráhou pražského Semmeringu, pár měsiců později. Vše bylo přelezeno stylem, který byl tenkrát běžný – s technickými pomůckami, dnes by se to asi lezlo trochu jinak – však se nejen výstroj a výzbroj, ale i přístup k lezení za těch skoro padesát let diametrálně změnil. Chápu, že někdo má k tomuto Hllubočepskému koutu přístup kritický, však má možnost tuto oblast prostě ze svého „repertoáru“ vypustit a jet někam jinam, ať už je to překližková lezecká stěna anebo přírodní oblast, která se mu zamlouvá a není třeba dlouze diskutovat jestli je třeba dělat to anebo ono.
skleněné destičky jsou super, pokud je někdo nerozfláká šutrem. jestli je to nějaká "naše" aktivita, tak bych se přimlouval spíš za plastovej nonius (za pár korun v geodetickejch potřebách)
nějaký ty skla jsou nalepený i v převisech na braníku (dolez kriplkárky). sem žilo v domnění že je tam lípnul karešák. ale možná že je to nějaká aktivita magistrátu a "sanační firmy".
průser skla je v tom, že když se rozfláká tak nevíš jestli to někdo zvandalizoval nebo jestli se to fakt hejbe a o kolik.
Docela by mne zajímalo, co by experti řekli o Branických plotnách, kde to z laického pohledu vypadá, že se trhají celé velké části plotny - z pohledu z dálky to jsou ty velké světlé fleky.
Kámo,to co je v Branickych plotnach světle,tak to už je většinou beton.Sám jsem to různyma pacidlama sundaval,ale sílu jsem mel jen na odlamani okoli Toboganu,takže velké bílé fleky je super kvalitní vapenec,lamava jsou ty šeda místa:))
Tak jinak: Co takové ty jinak barevné fleky, které při pohledu z blízka přesně vymezují místo, kde je odloupnutá celá vrstva skály (prostě je tam mělká plochou poměrně obsáhlá díra ve skále) jejíž pozůstatek je často k vidění pod skalou :).
Však jo, takové ty jinak barevné fleky, které při pohledu z blízka přesně vymezují místo, kde je odloupnutá celá vrstva skály, jsou ostrovy kvalitního vápna, kde museli nejdřív Karešák, Marťan a spol. odloupnout a shodit tu tmavou srágoru, a proto je tam mělká plochou poměrně obsáhlá díra ve skále, jejíž pozůstatek je často k vidění pod skalou.
Měli by se podívat do hor, jak vypadá "velmi nebezpečné místo s vysokým rizikem nekontrolovaného pádu skalních bloků" ;-)
Holt skalky nejsou překližka a občas něco upadne, je třeba s tím počítat...
Registrace
Metodika
lezec.cz
Nestabilní terén v Hlubočepích a v Šárce -- informace od Magistrátu.
GPS a mapové aplikace