Jel by někdo o víkendu na Vltavu? Paráda Roviště... Ne! O víkendu na Roviště ne, když je tam kolem ještě jiných deset oblastí, kde je klid.

Tentokrát padla volba na Pakostu. Chtěli jsme si zalézt a využít toho, že kluci už tam byli a znají přístup. Ha chyba, už je to trochu dýl, takže až třetí odbočka je ta správná. Autem po silnici č. 118 do Zduchovic, na Žebrákov, minete odbočku vpravo do lesa se zákazem vjezdu a další štěrková polňačka vpravo už vede správně do cípu louky u lesa. Dál pěšky levou lesní cestou a pěšinou na hranu svahu nad Vltavou, pod kterým jsou skály.




slunce mraky ještě neprotrhlo, ale uš se těšíme až si sáhneme
Artie na vyhlídce nad Pakostou, foto Marťan


škuner, leze se v pravé stěně, foto Marťan


Pakosta a vpravo Kost, foto Marťan


zprava vypadá věž Kost hrůzostrašně, foto Marťan


před lezením se vždycky na pár minut rozehřejeme, Žíža a Holajz, foto Marťan


místní železo z různých dekád, vše drží a funguje, foto Marťan

Polezeníčko

Žádné mechy a podobně, pěkná žula, 50 cest. Kluci se divili, proč že sem vlastně nejezdí častěji. Celá tato starší oblast je dílem bratrů Obstových, pak Algeny a jeho spolulezců (teda žádnej Marťanskej kvak) - příbramákům dík.

Nejlepší lezení v téhle oblasti je okolí polověže/pilíře Pakosta s přilepenou věžičkou Kost, spolu s okoními nejbližšími skalami (Utajená věž + pilíř a Škuner), stačí 40m lano a pár expresek.
Výhledy, slunce, suchá přírodní skála (taková příjemná jemná vyšisovaná žula), lezení na jednom fleku a poblíž, cesty za 6 a 7 i pro nějakého začátečníka něco najdete (viz třeba Utajená věž nalevo od Pakosty). Všechny cesty zpravidla kolmé poskytnou pěkné lezení konstatntní obžížnosti od nástupu po slaňák. Najde se plotna, hrana, převísek (na Škuneru) i nějaké spáry (jedna pěsťovka, nejen tu si můžete zkusit odjistit i po vlastním).
* Ve Zduchovicích a okolních vesnicích jsou hospody, kolem skal jsou důlní díla.
Přilby? Nechám na vás. Skály zvětrávají, něco jsme odhodili a každý rok něco upadne i na Rovišti.


Artie si dává Bonattiho spáru 6+ jen po vlastním, foto Marťan


Žíža leze na Kost, foto Marťan


Artie, Mírová 7, foto Marťan


Artie leze Rolling Stone 7+, foto Holajz


svačinka před dlašími cestymi, Holajz, Žíža a Artie, foto Marťan


Artie jistí, foto Marťan


Algena leze Hlavolam 5 na Pakostu, foto Marťan


Malá historka
...jasně, nevydrželi jsme to, po lezení jsme odpoledne ještě prostříhali šípek u paty vedlejší nadějné věže (Holajz: "Marťane nebudeš mi to věřit, ale já vidím věž a není v průvodci! Počkáme na Algenu a jdeme tam!"), ale zjistili jsme, že první nebudeme, že už tam Obstové dávno vylezli a zanechali v údolce nýty, takže nadšení zbytku týmu opadlo, ale nakonec jsme přidali ještě několik cest, aby se vůbec někomu vyplatilo tam popojít, slaňák i knížku. Jsou lehčí, ale pěkné. Pěkně to doplňuje vedlejší Pakostu. (S Petrem jsem si psal, on už to lezení tolik neřeší, takže se to jmenuje třeba utajená věž a nad ní Utajený pilíř, vždyť je to jedno.)


horní část údolní stěny Utajené věže, foto Marťan


vlevo dole Utajená věž a zatím nelezené a neodjištěné pilíře vedle Pakosty, foto Marťan

Větší dobrodružství a klid?

"Ten Marťan, už mu nikdo nic neříkejte, všechno dá na internet a všude je pak lidí jak... !"
...no nemyslím si, na Pakostě je pěkné lezení na jeden den, vyplatí se někdy vrátit. Žádný pytle, žádnej strach, prostě si to rádi budete někdy chtít zopáknout. Teď se tam pojede podívat pár lidí a pak to zase opadne jako všude.


výhled na Solenice, dvě stěny 40 a 80 m, foto Marťan


jeden z masivů cestou na Jiný svět (Stěna stínů, Kýsův pilíř a Superkvak), foto Marťan

Ale jestli opravdu chcete být na skalách sami, můžete zkusit při následujícím výletu oprášit i další sektory rozeseté vpravo ve svahu (případně nedaleké Solenice). Krpál nad řekou je v okolí Pakosty vysoký asi 50 m a co sto metrů je nějaký masiv asi 20 m vysoký, kde je několik cest: Stěna stínů, Kýsův pilíř a Superkvak. Nejlepší je nadejít skály po proudu cestou po hraně svahu, pak už pod nimi vede znatelná pěšina, ale občas potkáte nějaký šípek, takže nůžky můžou přijít vhod. Jinak je porost celkem řídký, akáty vše dusí. Leze tu někdo každý rok, ale narváno není. Nejdál je masiv Jiný svět, který dostal název proto, že už nelezete po žule, ale po jakés břidlici (sedmičky a šestky po těch malých lištách jsou zajímavé). Budete li mířit sem, už se vyplatí cesta od spodní louky, nebo po lezení valézt na svah a vrátit se lesem výše.


Artie leze po břidle, Čarostřelec 7-, Jiný svět, foto Marťan


prej šestka, Artie, 6 Jiný svět, foto Marťan


hladká stěna na místní břidle, Jiný svět, foto Marťan

Nový průvodce na Vltavu

Po několika letech, kdy JirkaS objíždí skály, stříhá křoví, fotí, maluje a přelézá cesty, vyptává se místních lezců a střídavě práci na průvodci odkládá a zase se zakusuje do díla... No prostě už to bude. Jo jo, na letošní sezónu asi v dubnu, tak se můžete těšit!
Házíme Jirkovi sice vytrvale klacky pod nohy, protože se poblíž Vltavy zformovala partička - řekněme další generace velkých magorů. Cesty přibývají po desítkách a desítky pak padají v místních hospodách. Hotová renesance, mladá krev i druhá míza. Přibývají nejen tu a tam cesty, ale dokonce nové masivy a oblasti. Zatím je na nás Jirka hodnej, přidává do průvodce jednotlivé linky i stránky, ale už nám to prý nebude tolerovat. Uzávěrka se blíží (teď - cca březen), potom korekce s místními matadory. Jirkovi se kouří z počítačů a od tužky, občas si ale i stihne jít zalézt a k mnohým skalám trefí už i poslepu.
Stále ale zbývá dost detailů, třeba chybí i některé informace o starších prvovýstupech o kterých se informace nedostaly ani k příbramákům a Algenovi, ani nebyly v knize v Oborách (ta už tam není, ale nová bude snad u Heroldů). (Soráč, to si hřeju povlívčičku v OVK a historii lezení - protokoly chybí, možná se někdo ozve až po průvodci a já si troufám předpovídat, že za nějaký rok Jirka udělá i jeho další vydání.)
Berte to jako reklamu, na průvodec se těším a nejsem sám.


jedna z místních jezerních příšer, foto Martin Kulajta


PS: smyčky v nýtech a borhákách: Někdy se stane, že nová cesta nejde dolézt hned,... dojde síla, slunce, nebo jištění, pak je třeba zase problém sladit se spolulezci termín další návštěvy, nepřijede počasí,... Ať už zdola nebo zhora tvořené, jde o tzv. "projekty", do takových cest se prostě neleze. Dva roky + minimálně se sluší zeptat správce (zde třeba Algeny), jak je to starý, kdo to dělal a pak i autorů, zda-li je to tedy už volné k přelezu, když už to teda někdo chce dolézat. Ti první do toho dali fůru práce a matroše.
Píšu to proto, že občas se v některých projektech zřejmě leze, je tam třeba mágo a podobně. Navíc ono to přelezením nekončí, většinou minimálně následuje dokumentace,... Někdo to třeba neví, tak aby věděl, co ty smyčky v jištění ve skalách skalách znamenají. Ať si pak nerozbíjíte držky, nebo vás to leta nemrzí ;)
PPS: Slaňáky! Když tam není maillona, která je vyměnitelná, tak používejte na jištění TopRope nebo spouštění všude ve skalách vlastní karabiny. To se tak dělá, Dík!


Holajz leze Rolling Stone 7+, foto Martin Kulajta

Články o Pakostě už tu byly dva, krátké, starší, bez fotek. A taky bude průvodce a taky je tohle trochu skalní web. Další článek budou Lomy nad Velkou, musíme proslavit Ježoura.

Užijte si slunce na trávě u skal a lezte každý tam, kde je vám nejlíp, čau!