Jestli jsem o Hermagoru uvedl, že byl těžký, tak vůbec nevím, co napsat o závodech, na kterých jsme byli tento víkend ve Slovinsku. Hodně těžké, neuvěřitelně vyrovnané a o výsledcích rozhodovaly naprosté maličkosti. Jakmile jednou na některém z devíti boulderu ujela ruka nebo noha a už to téměř nebylo na bednu.
Opět jsme se tam sešli v sestavě Jáchym a Bára z lezecké stěny BigWall Praha, Markétka Janošová z HK Orlová HO Baník Karviná a Hanka Šikulová a Jarek Šikula z HO Adrenalin Prostějov.
Jáchym s Bárou podali opravdu špičkové a téměř bezchybné výkony. Bohužel se opět projevila nervozita a nezkušenost. Bára v jednom boulderu zaváhala.
Podruhé ho již dala naprosto v pohodě a bez chyby, ale už to bylo mimo závod. Když jsem se jí pak doma ptal, proč to nedala napoprvé, tak prý byla nervózní a měla zpocené ruce a uklouzlo jí to. Škoda, mohla mít zlato. Takto skončila stříbrná.
Bára v druhém nejtěžším boulderu
foto autor
A Jáchym? Po skončení závodů byl první. Ale byli první dva, takže následovalo superfinále. Pořadatelé vybrali pro devítileté děti nesmyslně těžkou cestu pro U14, takže šlo jen o to, kdo se zvednul přes první dva chyty. Jáchym se zvedl, soupeř také. Ale podle rozhodčích se místní soupeř ze Slovinska prý zvedl lépe a tak Jáchym skončil druhý. Doteď hodnocení nerozumíme, Jáchym to obrečel, ale co se dá dělat.
Vyhlášení U10 holky
foto autor
V každém případě jsme ze Slovinska z konkurence závodníků z Rakouska, Slovinska a Německa přivezli dvě stříbrné medaile. A dobrý pocit, že výkonnostně jsme na tom velmi dobře.
Obrovská smůla provázela Hanku Šikulovou. Ačkoliv Hanka s Járou přijeli do Slovinska sbírat především cenné zkušenosti, neboť s boulderovými závody (a to i se samotným lezením na boulderech) se setkávají minimálně, byl jejich výkon velmi milým překvapením. Hanka skončila na třetím místě, když o tomto umístění rozhodnulo topnutí cesty č.3 na druhý pokus. Při prvním pokusu na této cestě se zřejmě podepsala nervozita, kdy Hanča neudržela poslední chyt před topem a při natahování se k topu spadla. Jára, který je z početného pole závodníků nejmladší, byl dvanáctý. U něho ve spoustě cest rozhodovaly pouze centimetry, které zatím díky výškovým dispozicím Járy hrají v jeho neprospěch.
A Markétka Janošová v kategorii U12? Maki se těšila hlavně na kamarádky z Chorvatska a Slovinska a také velkou soupeřku z Maďarska. V Hermagoru zjistila, že starší holky bez problému přeleze. V hale se cítila jako doma, prováděla Hanku s Járou od jednoho boulderu k druhému a vysvětlovala kroky. Na dotazy Marcela, jejího táty, odpovídala stylem „všechno vím, všechno znám…“. Pořadatelé vyhlásili, že nekompromisně dodrží čas 90 min na 9 boulderů při 104 přihlášených dětech. Maki věděla, že musí vše topnout. Rozhodla se lézt, kde nebudou řady a nesledovat lezení jiných. Zároveň se snažila lézt těsně před Haničkou a Járou. Předvedla mimořádný taktický i lezecký výkon, za 70 minut překonala všech 9 boulderů, na něž potřebovala celkem 10 pokusů. A právě ten jeden pokus navíc jí dělil od superfinálového boje o první místo. Ze Slovinska si tedy přivezla opět bramborovou placku. Zároveň všechny přesvědčila o tom, že i se staršími a většími holkami drží krok.
Bouldrové závody ve Slovinsku v nás zanechaly opravdu hluboký dojem. Dobře postavené bouldry na hranici možností daných kategorií, na kterých si zalezli průměrně i špičkově lezoucí závodníci, neuvěřitelně infarktová atmosféra a zároveň možnost srovnání s těmi nejlepšími z lezecky zdatných států jako je Rakousko nebo Slovinsko nás utvrdily v tom, že toto je správná cesta a že čas i námaha, které jsme tomuto výletu věnovali, nebyly vynaložené zbytečně.
Výsledková listina je ke shlédnutí na odkazu níže. Pokud byste se chtěli podívat na profily jednotlivých závodníků, stačí ve výsledkové listině kliknout na jejich jméno.
Tak myslím, že kdyby ty tvoje děti také přivezly ze dvou mezinárodních závodů dvě stříbrné a jednu zlatou medaili, že by to nikdo nikomu za zlé neměl :-) Klidně se pochlub taky, jestli máte podobné výsledky. Já si to rád přečtu a pogratuluju :-)
Jsou to sice mezinárodní závody ale ve skutečnosti jde o místní závody pro začínající děti. Rozklikni si jednotlivé závodníky, lezou dva roky, mají za sebou pár závodů. Nedělejme z toho nějaký vrchoný výkon.
Kolik let závodění bys chtěl mít v osmi letech za sebou? A v deseti? Některé závodnice, které porazila třeba Markéta, mají za sebou vítěztví nejen v těch regionálních závodech, ale vyhrály třeba i známé Petzen Climbing Trophy. Takže žádná béčka to rozhodně nejsou. Stačí se podívat na cesty. Moc ročníků 2005, které topují závodní 6c a ročníků 2004, co téměř topují závodní 7b+ moc neznám. Markéta je asi naše nejlepší závodnice v U12, Bára v U10. A že jsou obě excelentní lezkyně i na skalách netřeba dodávat.
Taky bych chtěl být začátečník, co leze 7b až 7c. Jetli tohle jsou začínající amatérské děti, tak jak bys potom nazval děti účastnící se českých závodů TCU, kde se leze o jeden až dva stupně méně a ještě s tím mají ta děcka problémy a padají v tom jak hrušky?
Petře, tady je můj názor. Pokud budeš mít stále potřebu psát, žádný problém. Prosím informuj na lezci jen o závodech, ne o svých dětech. Výsledkové listiny stačí. Děláš jim do budoucna medvědí službu. Mimochodem príma děti.
Chápu, že tu Petr řadu lidí nadzdvihl svými články ze skal, ale co je špatného na tomto shrnutí výkonů dětí zastupujících české lezení na mezinárodních závodech?
tak nějak si spousta lidí na něj vytvořila nějaký názor (spíše negativní) a toho se bude obtížně zbavovat, zvláště proto, že tenhle článek jede ve stejnejch kolejích
Bohužel je to tak. Čím víc Petr zdůrazňuje, jak to mají děti na pohodu, tím víc to na čtenáře působí opačně. První co jsem se z toho dozvěděl nebylo o jaké závody šlo, ale že tam byli Jáchym s Bárou a Hanka. Nedoplníme to někam?
Jinak dětem gratuluju, je dobře, že někdo jezdí s dětmi závodit o mimo ČR a že má ještě čas o tom psát, jen možná ubrat na formě.
Martane, co myslíš tím, že není zřejmé, o jaké závody šlo? Vždyť se tam píše Bouldrové závody ve Slovinsku. Sice to není úplně na začátku, ale je to tam. A dole je i odkaz s konkrétním jménem města, kde se to konalo: Radovljica - výsledková listina.
martane...prosím příště nám pošli nějaký report ze závodů, kde se naši závodníci umístí v zahraničí do druhého místa i když to třeba není zrovna mistrovství světa ...a hlavně nám to podej přehledně a uceleně (jestli teda budeš mít psát o něčem a nebo o někom)...
Myslíš třeba jak mu lidi smrtelně vážně vytýkali, že přeci nemůže s dětmi lézt, protože ho nemá kdo jistit, a on na to reagoval článkem z vícedélek, kde ho celou osmidélkovou cestu odjistil Jáchym? :-) Nebo jak ignoruje velechytré rady a komentáře od lidí, kteří ani děti nemají, natož aby s nimi lezli, a dělá si věci po svém? Nemáte si to brát osobně, Petr je individualista a obvykle si dělá z lidí jen prču, v článcích ze skal vidím dost velkou nadsázku :-) Ale na druhou stranu ty medaile (ostatně ani ty výkony ve skalách) zadarmo nebyly a kus práce Petra i dětí za tím je. To samozřejmě platí i o Markétě, Hance a Jardovi a jejich rodičích. Jestli vidím dobře, Markéta byla nejmladší ve skupině a první z nejmladších. Má v sobě velký potenciál a pokud ji to bude bavit, mohla by to být jedna z nadějí českého lezení. To samé platí o Markétě. Párkrát jsem ji viděl v Česku na závodech a pokud se tomu bude věnovat, bude také dosahovat dobrých výkonů a výsledků. Od Báry a zlaté medaile v Hermagoru ji podle výsledkové listiny dělilo jen plusko (27+ proti 28).
Nadsázku? Jakože popsané události ve skutečnosti proběhly jinak, že byl jejich popis nadsazený? Mám pro Petrovo nadšení pochopení a jeho dětem fandím, ale asi jsem suchar a tak jsem nadsázku v Petrovejch článcích nepostřehl.
Tak že by události proběhly jinak, to si nemyslím, ale třeba hned na úvod Petr píše, že s dětmi občas chodí na překližku, ale letmý pohled do výsledkových listin různých závodů a na výkony na skalách nutí popřemýšlet nad tím, co autor považuje za "občas". Petr o sobě uvádí, že je nelezec, ale na skalách tahá s batohem na zádech na prvním sedmy jištěn osmiletým klukem. Vyvaleně zírá na pokroucené dráty místo slaňáku a zároveň doporučuje a cituje Pitta Schuberta. Místa a skály vybírá podle toho, jak se mu líbí fotky, ale vždy čirou náhodou trefí oblast přesně podle jejich potřeb a s cestami v jejich obtížnosti...
"radost sdílená, je radost dvojnásobná".... každej, kdo má svý děcka rád, se s nima rád pochlubí (natož, když JE čím)... někdo mezi přátely u piva, jinej to chce rovnou vyhlásit do celého světa.
Bych to zas tak neodsuzoval. To by sem nikdo nemohl nakonec psát o nikom. Děcka jsou fakt šikovný... a pokud je to bude bavit i dál, si myslím, že o nich bude psát i někdo jinej než ty Petře. Nechal bych jim tu "svobodu nemuset", jestli víš jak to myslim, ale to je zas jen můj názor, dělej jak myslíš:-).
myslim, že tu nikdo nezpochybnuje, ze ma autor clanku sikovny, talentovany decka, vsichni mu to prejem a je prirozeny, ze se chce pochlubit. ale lezec.cz jsem mel za objektivne informacni portal, clanek tak jak je napsany, je vhodny spis na soukromy blog..
cili neni to ani tak feedback autorovi, jako spis sefredaktorovi lezce.
Myslím, že Petr důvody pro svoje články uváděl hned někde u toho prvního. Je řada rodičů, kteří mají lezoucí děti, ale vlastní zkušenosti s lezením minimální. Týká se to závodů i skal. Kdybys byl ve styku s dětmi a rodiči z lezeckých kroužků nebo dětských závodů, věděl bys, že řada rodičů by s dětmi ráda i něco více, než jen dvakrát týdně odevzdat dítě na kroužek a jednou za dva měsíce zajet na nějaký Tendon, kde stráví příšerný den v tělocvičně, ale nevědí, jak na to. A článků s tematikou dětského lezení je tu naprosté minimum. Takže i když je Petr za to dost odsuzován, jen díky jemu si mohou rodiče od dětí přečíst i o tom, co vše je s dětmi možné a co je k tomu potřeba. Takže Lezci naopak patří dík, že podobné články zveřejňuje, protože místní čtenáři nejsou jen ostřílení borci ze skal, ale z osobní zkušenosti vím, že právě i řada dětí a rodičů, kteří tu hledají inspiraci.
o to tu ale přece nejde, nikdo nezpochybnuje smysluplnost clanku o lezeni s detmi. Jsou prinosem (byt i tam zalezi na forme).
V tomhle konkretnim clanku jde o to, ze reportaz-zpravodajstvi ze zavodu je podana stylem kouknete jak mam sikovny deti, jo a mimochdoem byli jsme na zavodech lezeni.
Bud to ma bejt zpravodajstvi, nebo prihoda o tom jak jsme si uzili vylet s deckama, tohle je ale oboji dohromady, je to spatne napsany.
Jak je možné, že jsou tady články z lezeckých závodů, jak je možné, že si tady někdo dovoluje psát o lezení a ještě k tomu když z nich přiveze pěkné umístění.Nejlepší budu, když každý článek pořádně napadneme, pošpiníme a už sem nikdo psát nebude a bude klid.
Co se týká pošpinění a napadání, tak pokud Petr četl diskuzi u jeho článků ze skal, asi ho už jen tak něco nerozhodí. A jestli tu píše dále, tak bych dokonce řekl, že jsou mu ty hloupé a nesnášenlivé komentáře u zadku.
Když tady před lety psali rodiče Adama jak v 6 letech leze 6 v 7 leze 7, tak tam tolik závistivých příspěvku nebylo, alespoň si nepamatuji. A kde je Adam nyní?!!! Každy ma právo na život a je dobře ze jsou rodiče jako je Petr a dětem se věnuji a nevěnují se jen sobě.
A z toho plyne, ze se jednak pise ..kecy... a jednak ze neumis postrehnout rozdil mezi tonem tehdejsich clanku o Adamovi a timto napr. A kdo tady komu co zavidi?
A co je na tom divného? Každý pád nebo nezdařený pokus musí mít příčinu. A jestli se Báře potily ruce a uklouzlo jí to, tak co se ti na tom nezdá? Kdyby jí to neuklouzlo, tak by podle výsledkové listiny měla vše na první pokus a měla by zlato, protože soupeřka tam měla jeden tom na pokusy dva. Petr ze nevymlouvá na kluzké chyty nebo blbé mágo, na férovku píše, že Báře uklouzla ruka. Co se ti na tom nezdá?
A Jáchym? Stěžuje si snad Petr? Jen konstatuje, že se rozhodčím zdál druhý kluk lepší. On nepíše, že byl lepší Jáchym a rozhodčí nechali vyhrát toho druhého. Kde je tam co o zlých rozhodčích? Já tam jen vidím, že rozhodčí uznali druhého za lepšího a Petr neví proč, ale uznává to.
A v hodnocení má pravdu. Kdyby Báře ruka neujela, měla by zlato, kdyby rozhodčí vyhodnotili jako lepšího Jáchyma, měl by zlato i on. Takto jsou oba stříbrní.
Fakt nechápu, o co ti jde. Kdyby tu byla anketa o nejhloupější příspěvek, spolu s pisatelem ze 7.3. z 13:59:45 byste vyhráli.
Děcka jsou šikovní, ale nemůžu si pomoct, po každém článku jsou mi Petr, Jáchym a Bára míň a míň sympatický. Přitom věřím, že to mohou být supr pohodový lidi, ale asi je to tím stylem jak Petr o nich píše. O vlastních dětech se asi píše těžko objektívně. Takhle mi to připomína takové to vychloubání "aha co moje děcka dokážou, heč!"
Registrace
Metodika
lezec.cz
Jestli jsem o Hermagoru uvedl, že byl těžký, tak vůbec nevím, co napsat o závodech, na kterých jsme byli tento víkend ve Slovinsku. Hodně těžké, neuvěřitelně vyrovnané a o výsledcích rozhodovaly naprosté maličkosti. Jakmile jednou na některém z devíti boulderu ujela ruka nebo noha a už to téměř nebylo na bednu.
GPS a mapové aplikace