V italském Arcu probíhalo tento týden Mistrovství světa juniorů a mládeže v závodním lezení, bouldering bez medaile, ve finále na obtížnost vybojovala Eliška Adamovská 7. místo. V rychlosti Matěj Burian a Jan Kříž oba 6. místo
Živý přenos
Program:
Pá 28.8. 9-18h bouldering kvalifikace ženy OS
SO 29.8. 9-18h bouldering kvalifikace muži OS
NE 30.8. 9-19h bouledring semifinále B,A,J
PO 31.8. 9-19h bouledring finále PO 31.8. 20h bouldering - vyhlášení
ÚT 1.9. 9-19h obtížnost kvalifikace 1. cesta
ST 2.9. 9-19h obtížnost kvalifikace 2. cesta
ČT 3.9. 9-19:30h obtížnost semifinále B,A,J (společná prohlídka před)
PÁ 4.9. 9-15h rychlost kvalifikace B,A,J světový formát
PÁ 4.9. 16-19:30h rychlost osmifinále, čtvrtfinále
PÁ 4.9. 19:30-20h rychlost malé a velké finále PÁ 4.9. 20:15h rychlost - vyhlášení
SO 5.9. 12-13h obtížnost finále B
SO 5.9. 13-14h obtížnost finále A, Jun ženy
SO 5.9. 16:30-18:30h obtížnost finále A, Jun muži SO 5.9. 19h obtížnost - vyhlášení
uvítací ceremoniál World Youth Championships Arco 2015
Obtížnost - výsledky:
(2 kvalifikační cesty, semifinále 26, finále 8)
FINÁLE - obtížnost
Eliška Adamovská lezla jako čtvrtá.
finále obtížnost - sobota 5. září 2015 od 11:45
kategorie B + děvčata A a Jun
finále obtížnost - sobota 5. září 2015 od 16:15
kluci A a Jun
SEMIFINÁLE - obtížnost
Třetí den po sobě, čeká na semifinalisty již jen jedna cesta, startují v opačném pořadí, Jakub Konečný 9. a Eliška Adamovská 23. Čtrnáctiletá Eliška z Havířova zalezla shodně jako další dvě závodnice, ale k 5. místu jí pomohl navíc lepší výsledek z kvalifikace. Každopádně postupuje do finálové osmičky (závodní karta IFSC). Top dala v kategorii B opět pouze Ashima Shiraishi (USA).
Napjatě očekáváme, zda-li se zadaří i šestnáctiletému Jakubovi z Lipníka nad Bečvou (závodní karta IFSC). Kuba skončil 9. těsně za finálovou osmičkou, která mu unikla pouze díky předchozímu pořadí (dolezl v semi stejně jako dva závodníci před ním) což je velmi slušný výkon.
Semifinále - kategorie A:
1. Sascha Lehmann (SUI) 50+
2. Hugo Parmentier (FRA) 49+
3. Ogata Yoshiyuki (JPN) 48+
4. Kai Lightner (USA) 47+
5. Taito Nakagami (JPN) 47
6. Vladislav Shevchenko (RUS) 47
7. Stefano Carnati (ITA) 44+
8. Minyoung Lee (KOR) 44+ 9. Jakub Konečný (CZE) 44+ z 26
1. Ashima Shiraishi (USA) Top
2. Mia Krampl (SLO) 49
3. Laura Rogora (ITA) 48+
4. Brooke Raboutou (USA) 43+ 5. Eliška Adamovská (CZE) 42+
6. Elena Krasovskaia (RUS) 42+
7. Jani Zoraj (CRO) 42+
8. Viktoriia Meshkova (RUS) 42 z 26
KVALIFIKACE - obtížnost
Po první kvalifiakční cestě by se do semifinálové 26 dostali Eliška Adamovská (téměř Top), Jakub Konečný a Martin Jech. Při dobrém výsledku ve druhé cestě ještě Veronika Šimková a Eliška Vlčková, Sabina Večeřová, Andrea Pokorná a Veronika Scheuerová (všechny za 30. místem, pánové hůře).
Eiška Adamovská přelezla velmi dobře také 2. cestu a do semifinále postoupí z prvních příček. Do semifinále by se mohl dostat ještě Jakub Konečný - a tak se nakonec i stalo. Martin Jech je již za šestadvacítkou, druhá cesta se mu nevydařila již tak dobře. Na Topy si v kvalifikaci šáhli jen vítězové, jejichž jména jsou aktuálně také na prvních příčkách SP dospělých.
(kvalifikace, z 16ti vyřazovací pavouk, ze 4 finále)
Jan Kříž má startovní číslo 27, Andrea Pokorná 6, Adam Smiga 23, Pavel Krůtil 27, Matěj Burian 10 a Hana Křížová 4.
V kvalifikaci měl výborný čas patnáctiletý 4.-5. Matěj Burian, Mistr Evropy z Brna (8.18), v kategorii B je nejlepší čas 7.93). 20. Hana Křížová nepostoupila do šestnáctky, taktéž 27. Pavel Krůtil, 37. Adam Smiga a 26. Andrea Pokorná. A máme dobojováno, jako poslední přišli na řadu junioři, juniorský Mistr světa Jan Kříž měl nejprve výsledek "fall", ale druhou cestu zaběhl ve vynikajícím čase 7.06 a postupuje ze 4. místa.
Oba skončili ve čtvrtfinále na 6. místě ve čtvrtfinále, nejlepší čas závodu měli junioři John Brosler z USA (6.33) a Patrycja Chudziak z Polska (8.56) .
1. John Brosler (USA) 6.34 4. Jan Kříž (CZE) 7.06 41
1. Yana Lugovenko (UKR) 9.15 26. Andrea Pokorná (CZE) 18.95 33
Kategorie A:
1. Lev Rudatskiy (RUS) 6.82 27. Pavel Krůtil (CZE) 9.23 37. Adam Smiga (CZE) 12.46 46
1. Daria Kan (RUS) 9.44 32
Kategorie B:
1. Leonardo Sandrin (ITA) 7.93 4.-5. Matěj Burian (CZE) 8.18
4.-5. Petr Zemliakov (RUS) 8.18 37
1. Elena Krasovskaia (RUS) 11.24 20. Hana Křížová (CZE) 14.26 41
Bouldering - výsledky:
(finále 6, semifinále 20 závodníků)
Klukům, Anně a Míše se v kvalifikaci nedařilo, Verča Šimková (16.) s Eliškou Vlčkovou (20.-24.) se dostaly do semifinále (kat. A), kam postoupilo 24 bouldristek (shodné 20. pořadí). Veronika Šimková se na tomto MSJ stala naší nejúspěšnější závodnicí v boulderingu, když obsadila 15. místo v semifinále (kat. A), dala 1 Top a 2 zóny, Eliška Vlčková skončila 22. s 1 přelezenou zónou (počty pokusů v bouldrech viz níže).
Nevadí, nic se neděje, že jsou nejhorší, jsou to jen závody. Hlavně aby si pak nezapomněli udělat výlet do skal, to jim spraví náladu. Mohli by tam pak zase řádit, jako řádili na svazové akci v Orcu. Držím palce, nějaký ten V6 boulder určitě padne.
Mladou scénu nesleduju. Víte někdo, zda účast na MISTROVSTVÍ SVĚTA 6 závodníků s kvalifikačním výsledkem 0 t 0 b je jen nešťastná souhra okolností, ale jinak potřebnou výkonost mají, nebo jde o nedostatek soudnosti ze strany těch závodníků a trenérů? Přeci se asi tak nějak ví, jaká laťka se nstavuje v kavalifikaci, nebo ne?
Na druhou stranu tam bylo přelezů dost, takže možná utažené, ale přelezitelné. Kdybys znal ty naše lezce, věděl bys, že se nejedná o žádné závodníky, často se ani nevěnují systematickému tréninku, obvykle je to tak, že si jdou po škole na chvíli zalézt. Pracuji na stěně, znám je, a občas nestačím žasnout na tím, co a jak lezou. Taková lepší hobíkovská úroveň. Lezou tu spolu dvě holky, starší trénuje mladší, starší pak poslední na dospělých, mladší poslední v mládeži. Ostatně, i kdyby byla obtížnost více než náročná, výsledek 0t 0b je přeci jen dost hrůza. Tohle není nic jiného, než jen další nesmyslný výlet a ostuda.
Dnes je na programu boulderové finále už bez české účasti, ale již zítra začíná první kvalifikační cestou všech kategorií závod v lezení na obtížnost, kde přece jen více rozhoduje reálná výkonnost.
Bouldr je tedy o štěstí. Ne o výkonosti. Tak uvidíme jak proběhne obtížnost. Jsem zvědavý jaké výmluvy budou tady.
Ale ono je to opravdu o štěstí. Ber to takhle - když budou mít závodníci štěstí, dají alespoň jednu zónu někam nízko :-) No, tady bohužel štěstí neměli, bouldry byly normální :-(
1. Výkonnost nemají
2. Soudnost mají
3. Splnili nominační kriteria pro účast v reprezentaci
4. Jeli za svoje peníze. Svaz platil pouze 1000,- CZK licenci při účasti na dvou závodech
Jenže zapomínáš na to nejpodstatnější - reprezentace ČR není od sousloví "jezdit za svoje", ale od slova "reprezentovat".
I když závodníci kritéria splnili, reprezentovat by měli na úrovni. 0/0 není reprezentace.
A také nesouhlasím tím tvým bodem dva. Soudnost nemají. Ale to souvisí s přístupem. Jestliže tu máme přístup "repre a závody za odměnu" a na závody se jezdí jako na společenskou akci pokecat a podívat se do skal, tak ano. Ale jestliže se na to podíváš z hlediska že tam jeli reprezentovat ČR a české lezení, tak soudnosti nemají někteří z nich žádnou. Jezdit za repre na závody ve stylu "pojeď, bude prdel" by mělo urážet každého člena ČHS.
Reprezentace je od slova reprezentovat. Neboj se, že bych si to pletl. Reprezentovali 0/0 a i to je reprezentace.
Reprezentanti, jeli na akci za svoje (reprezentant, resp. jeho rodič zaplatil reprezentantovi náklady)
Trenéry a oficiální doprovod platí svaz.
Ne, to reprezentace opravdu není. Je úplně jedno, zda jim to svaz platí, nebo ne. Nejde o peníze, ale o ubohou výkonost. Jestliže závodník nemá na to, aby reprezentoval na úrovni, nemá na podobných závodech co dělat i kdyby svazu nabízel, že mu za účast zaplatí. Chceš do repre? Makej, podávej výsledky, pak tě tam možná pustíme.
Jistě, můj názor ti může připadat blbý. Ale podívej se, kam to svaz dotáhl s názory tvými. Jediní dva lezci, co za něco stojí, nemají se svazem nic společného a jestli o svazu mluví dobře, tak je proto, že musí. Mají to ve smlouvě, kterou musí podepsat, bez toho by na závody nemohli. Zbytek lezců je ubohost, co na závodech typu SP/MS nemá co dělat.
Reprezentace to je. Reprezentace je to špatná. Přečti si pozorně, co píšu a pochopíš, že současný stav neobhajuju. Obhajuju současný reprezentanty. Myslíš, že 14-ti letá holka nebo 16-ti letej kluk jedou na MSJ s prvoplánovou myšlenkou "Pojeď bude prdel"? Mýlíš se. Výkonnost nemají, ale vážnost situace chápou.
Promiň, ale hodně z nich znám osobně. A když jsi s nimi dvě tři hodiny na bouldrovce, pozoruješ, jak trénují a jak a co lezou a posloucháš je, jak se baví, tak si určitou představu uděláš. Neuvědomují si nic. Vždyť oni ani neví, co smysluplný trénink vlastně obnáší. Kdybych to měl z druhé ruky, nepsal bych to. Ale u některých lidí vím poměrně dobře, s jakými názory a přípravou na závody jezdí, a v jakém stavu tam jezdí.
A tu tvojí reprezentaci jsem pochopil. Přesto však dále trvám na tom, že toto není repre. Můžeš je nazývat, jak chceš, ale reprezentace to není. V technickém syslu možná ano, když lezou pod CZE, ale pojem "repre tým" je jim na hony vzdálen.
Samozřejmě, že za to reprezentanti nemohou. To je jistá věc. Ale jak chcete odstranit Bintera nevím, protože pokud tomu bude velet. Tak repre půjde do kytek. A nad vodou ho budou držet jen ojedinělí talenti. Na které neměl vliv a nemohl je pokazit.
Binter není problém. Problém je systém, kterej mu prošel.
Tady bych si dovolil návrh.
Reprezentace ČR na všech úrovních pod ČHS:
VV jmenuje předsedu komise závodního lezení (mládeže i dospělých ve všech disciplínách)
VV jmenuje další dva členy tzv. trenérské rady (předseda+2 členové)
3 hlasy
VV je orgán, který určuje jak má reprezentace ČR vypadat.
1. Reprezentace dospělých
- 4 místa
- kompetence nominace na základě předchozích výsledků.
- nominace na základě nominačních závodů ČP
(náklady hradí ČHS)
2. Reprezentace mládeže (J, A, B)
- maximálně 4 místa
- 2 nominační závody s výběrem 4 závodníků
- kompetence nenominovat s přihlédnutím k výkonnosti
(náklady hradí ČHS pouze oficiálnímu doprovodu)
Prostě pohud VH zvolí VV, musí tento převzít odpovědnost i za závodní lezení a reprezentaci ČR (jenž přináší ČHS nemalé peníze). VV jmenuje 3 lidi (trenérskou radu), kteří závodní lezení budou mít na starosti. Tato trenérská rada musí být pod dohledem VV a plnit jeho zadání. Pokud je plnit nebude, měl by VV jednat.
VV musí dát jasnou představu o tom, jak má za Českou republiku reprezentace vypadat. Jestli VV stačí naplnit kvóty, které ČR má, nebo mu jde o kvalitní reprezentaci, už je na volebním programu toho kterého VV.
Najivo. VV šlo hlavně o to aby za své bafuňaření měl peníze. Což se mu povedlo. Bloudek má 25 0000Kč za půl úvazek měsíčně. Kolik si dávají ostatní členové VV to se nikdo nedoví. A repre? To je jim fuk.
To nic neřeší. VV je se současným stavem spokojen. Kdyby nebyl, může Bintera odvolat nebo nedosadit. Ale to, že ho dosazuje stále dokola, zanmená, že jsou s ním spokojeni a že jim Binterem nastavený směr vyhovuje. Takže je jedno,zda je tam Binter a jmenuje si své pomocníky sám, nebo zda VV udělá nějakou radu, když členy rady dosadí takové, že budou pokračovat podle současného kurzu, nejlépe je tam dosadí po poradě s Binterem. Jistým východiskem by samozřejmě bylo zvolit VV, který v progamu bude nabízet požadované změny. Ale to je nerozumné, protože VV má být zvolen s ohledem především na hlavní činnost ČHS a zájmy většiny členů, což sportovní lezení není. Většina na VH tedy nebude volit podle sebelepší koncepce závodního lezení, když nebude mít promakaný ten zbytek. A pochybuji, že kdokoliv, kdo se angažuje v závodním lezní, bude mít čas a chuť řídit se svým týmem celý svaz.
Hele a když všechny ty Ťáponohy (rozumněj běžné členy ČHS) nadzvedává přidělování svazových peněz neúspěšným reprezentantům, neměli by právě oni mít zájem chtít po svém VV změnu? VV by to měl vzít jako jednu ze svých priorit, aby se právě údolní dálkoplazové necítili okrádáni. I s vědomím toho, že závodní lezení přiníší peníze a bez něj přísun peněz nebude.
Není ono to tak, že sportovní lezení si utratí zhruba tolik, kolik přinese? Takže jakékoliv změny, které by vedly k vyšší efektivitě a šetření v oblasti závodů, se na zbytku neprojeví?
Pokud by skalní lezci nějak prosadili třeba i zrušení repre, myslím, že ušetřené peníze by stejně zůstaly ve sportovním lezení, jen by se za ně třeba udělaly další závody.
Závodní lezení přinese do svazu nemálo peněz. Už z principu, že bez závodní činnosti svaz z penězi počítat nemůže. Svaz se musí o závodníky starat a rozumně hospodařit s rozpočtem, který na ně vyčlení. A to, kolik na ně vyčlení a jak přerozdělí je pouze a jen na VV. Pokud mu VH neurčí něco jiného.
Jistě, ale současná pravidla jsou nastavená nějak. Tedy že část peněz mohou nebo nemusí dostat sportovní lezci. To VH může ovlivnit. Ale nemyslím, že by VH měla vliv na vnitřní strukturu rozpočtu sportovních lezců.
A ještě doplním - tvé změny v nominaci a podobně nebudou mít vliv na výkonnost. Na repre ti pořád bude stačit výkonnost na úrovni ČR.
Jediné, co by pozvedlo výkonost, je na jedné straně přitvrdit a udělat nominace na základě opravdové výkonnosti. Ani to nemusí být na závodech, stačí, aby Zbranek postavil někde dvě slušné cesty úrovně semifinále SP/MS a kdo je za přítomnosti trenérské rady přeleze, je v repre. Kdo ne, do repre nepatří, ani kdyby byl mistr ČR a výherce ČP.
A na straně druhé těmto lidem nabídnout lepší podporu aby věděli, že když budou makat a snažit se, nebudou alespoň muset na reprezentování ČR doplácet. Mě by to přišlo fér ke všem. Šanci by měl každý, motivace by tu byla, závody by nebyly pro dobrého závodníka prodělečné a svaz by nakonec ušetřil také.
Možnost nenominovat v mládežnických kategoriích do reprezentace samozřejmě na výkonnost mít vliv nebude. Ale složení reprezentace bude odpovídat (podle mého názoru) požadavkům členské základny na reprezentaci. Pokud bude trenérská rada pracovat dobře. A za to by měl být odpovědný VV.
Tvá trenérská rada je dobrý nápad. Jen jsi pořád nevysvětlil, jaký rozdíl bude mezi současným stavem. Když VV je spokojeno se současným stavem, seství trenérskou radu z lidí, kteří v tom budou pokrčovat dále. Já pořád nevidím rozdíl mezi tím, když tam VV dosadí jednoho nebo tři.
Musí se to stát jednou z priorit VV a toho nelze docílit jinak než tepat. Ale ne nějaký anonymní bláboly. Konstruktivní podněty, které přimnějí VV rozumně jednat. Ve VV je člověk, který tomu víc než dobře rozumí (bicák má minimálně 60 :), jen zatím prostě neměl dostatek důvodů něco na systému měnit, protože má hodně práce v jiných záležitostech ČHS. A to se může změnit. Konstruktivně tepat !
Ok, s tím by se mohlo nechat souhlasit. Ovšem s výhradou, že jen částečně. Pokud někdo jede v šestnácti letech na SP/MS, měl by za sebou mít několik let intenzivního tréninku a přípravy a měl by již absolvovat velké množství i zahraničních závodů. Pokud se budeš od osmi let pohybovat v prostředí zahraničních závodů a špičkových lezců, tak ti v patnácti až šestnácti musí být zřejmé, jak si stojíš a o čem to je.
A i kdyby s tím byl problém, takový lezec už musí okolo sebe mít vybudovaný tým, minimálně trenéra a rodiče, kteří by mladému lezci měli poskytnout přiměřenou zpětnou vazbu. A kdo to u nás má? Kdo objíždí závody a je v kontaktu se stejně starými lezci světové úrovně, aby mohl srovnávat? U nás je dlouho nic nic a nic a pak najednou prásk, MS. Že tam mladí jedou aniž by věděli, co je bude čekat a jak dopadnou, opravdu není jen jejich chyba. S tím souhlasím. Ale to je to, co dlouhodobě kritizuji. Tohle není jen o způsobu nominace do repre, ale i o péči o tu repre, nebo alespoň ty nejlepší. Za současného stavu musím dát za pravdu i Marii s Tomášem, že pokud by se udělala nominace na základě výkonosti, nikdo by nikam nejezdil a repre by byla mrtvá. A proto si myslím, že tu nejde jen o způsob nominace, ale celkovou koncepci závodního lezení.
Koukám na příspěvek nade mnou a ještě dodám, že nepovažuji za reálné, aby se repre a koncepce změnila za současného vedení. Věřím, že dělají, co považují zanejlepší, ale když posledních X let ukázalo, že to nikam nevede, je otázka, zda vedení závodního lezení nevyměnit, zcela na místě. Kdo se podívá na výsledky z posledních několika závodů, měl by k tomu dospět sám.
Co se tak ve světě v jednotlivých věkových kategoriích leze je snadno dohledatelné.
A kde mají brát zkušenosti? Jezdit, jezdit a jezdit. SP/MS má být vrcholem, ne místem pro sbírání zkušeností. Podívej se, kolik dětí a juniorů se účastní různých zahraničních závodů - namátkou iRCC, Petzen Clibing Trophy, RockMaster Junior, BoulderCup Bad Schandau...
Nesouhlasím. Kategorie J a A absolvují například v boulderingu závod ČP dospělých, což je dostatečně kvalitní závod se sakra dobrým srovnáním. Žádnej hej počkej nazdárku.
Počkej, to je trochu protimluv. O náročnosti tebou uváděného příkladu nepochybuji. Ale nejdříve ses ptal, kde mají lezci sbírat zkušenosti s mezinárodními závody.
Dotaz zněl: Kde má reprezentant brát zkušenosti s mezinárodními závody?
Odpovídal jsem na tvůj dotaz ohledně těch závodů mezinárodních :-)
Reprezentant ČR by měl být dobře připraven na reprezentaci se závodů v ČR. Nemusí objíždět podřadné závody v zahraničí. Pokud prokáže výkonnost, jde do repre. Mezinárodní zkušenosti může sbírat jako reprezentant. Někdo musí rozhodnout o tom, že ten a ten může jet reprezentovat ČR, že má na to, aby splnil požadavky reprezentace. Současná nominační kritéria nejsou správná.
Ano,souhlasím. Podle takhle nastavených nominačních kriterií Šimková byla v bouldru pouze nahradnici a kdyby neodstoupila Zachrdlová, tak na MS by nestartovala.
Ano. Reprezentanti jeli za svoje. Binter + doprovod nejsou reprezentanti. Pokud někdo z doprovodu vzal s sebou reprezentanta do auta, reprezentant ušetřil peníze za dopravu. Ještě nějaké dotazy?
Nejvíc mě pobavila slova skrytého kritického špióna: "Promiň, ale hodně z nich znám osobně. A když jsi s nimi dvě tři hodiny na bouldrovce, pozoruješ, jak trénují a jak a co lezou a posloucháš je, jak se baví, tak si určitou představu uděláš. Neuvědomují si nic. Vždyť oni ani neví, co smysluplný trénink vlastně obnáší. Kdybych to měl z druhé ruky, nepsal bych to. Ale u některých lidí vím poměrně dobře, s jakými názory a přípravou na závody jezdí, a v jakém stavu tam jezdí."
Mám návrh. Místo 2-3 hodinového očumování a anonymního házení špíny na lezci zvedni prdel a jdi jim to říct osobně. Určitě jim tím jako správná autorita vneseš jasno do jejich sportu a nasměruješ jejich závodní kariéru správným směrem.
Víš, problém je, že oni často nepotřebují, aby jim to někdo říkal. Oni to vědí. A to je ten průšvih. Oni často vědí, že netrénují, oni vědí, že na to nemají, vědí, že nejsou připraveni, ale přesto tam jedou. Jedeme s kámošema, bude sranda.
A že nasměřuji jejich kariéru spávným směrem? Nenasměřuji. Nechtějí, vědí, co je potřeba, ale nechtějí tomu ten čas a námahu dát.
Proč bych jim měl sedět v hlavě? Nechápu. Stačí mít uši. Když jeden říká druhému, co vše ho bolí a jak nemůže trénovat, nebo když se domlouvají, že pozítří se jim na trénink nechce, že si raději zajde koupit ty kalhoty...
A když na dotaz, jak to má s tréninkem příští týden, odpovídá lezec tak napůl znuděně že ještě neví, že podle počasí a chuti...
Textík od jedné závodnice ohledně tréninku - I train about 6 times per week. At the beginning of the year I mostly train for 5 days and then rest one. Later I switch to 4-1. Usually I work with my coach about 2-3 hours, which may not sound like a lot compared to other sports, but in this time I climb really intensively.
A slova naší reprezentantky - já ještě nevím, podle toho, jak se mi bude chtít.
Hele, na to člověk opravdu nemusí být genius ani věštec, aby věděl, že jinak než 0/0 to dopadnout nemůže.
Pravdou je, co píšeš, že intenzita tréninku mezi závodicími lezci, ve srovnání s ostatními sporty, je téměř nulová i když, jak to tak sleduji, během posledních let se to začíná zlepšovat. Bohužel v Česku je minimum osob - trenérů, kteří ví, co dělají a dovedou naši omladinu dostatečně motivovat.
Pravdou je, co píšeš, že intenzita tréninku mezi závodicími lezci, ve srovnání s ostatními sporty, je téměř nulová i když, jak to tak sleduji, během posledních let se to začíná zlepšovat. Bohužel v Česku je minimum osob - trenérů, kteří ví, co dělají a dovedou naši omladinu dostatečně motivovat.
Nechci zabíhat do podrobností a rozpoutat tu další zuřivý boj na téma peníze, ale ono to s tou motivací souvisí. Ta motivace trenérem nebude fungovat dlouho, jen dokud budou děcka opravdu malá.
V současné době trénink stojí těžké peníze. Děti do toho dávají svůj čas a námahu a do věku řekněme do nějakých 12 let jim jako motivace slouží opravdu jen ta radost ze závodů, dědečkové a babičky je obdivují, trénink je ještě relativně příjemný. A rodiče mají radost, že to děti baví, tak to platí. Celkem hodně. A nejen penězi, ale i jinak. Hodně lezoucí dítě potřebuje několik párů lezeček ročně, vstupné na stěnu 3-4x týdně, k tomu cestování, protože nestačí chodit jen na jednu stěnu. A závody stojí také dost peněz, i po ČR najedeš stovky km. A to jsem ještě nezačal o čase, protože na trénink s dítětem někdo musí a 4x týdně tři hodiny si nemůže dovolit každý rodič a pokud to bude trenér, musíš ho platit. Ale to vše je ještě v pohodě.
Nastává však potřeba začít opravdu trénovat. A to je opět ještě dražší, běžní trenéři, tedy třeba vedoucí kroužků, už nestačí, amatérsky profi trénink už nepokryješ. K tomu přidej potřebu maximálního úsilí, obrovská časová náročnost a životospráva a odříkání. A co si budeme namlouvat - trénink bolí.
A proč to všechno? Jediným výsledkem je, že doteď jsi trénoval a měl velké časové a finanční náklady jen proto, abys teď měl časové a finanční náklady ještě vyšší. To už začíná vadit jak rodičům, tak dětem. A nemáš šanci jak z toho ven protože platíš stále stejně bez ohledu na výkonnost. Svaz nějaké podpory závodníků sice má, ale to není reálná podpora, tvoří zanedbatelnou položku v nákladech celkových.
I když budeš mít nejlepšího profi trenéra, co je motivace do budoucna? Plať a makej jen proto, abys pak při reprezntaci ČR mohl makat a platit ještě víc? To není dobrý přístup. Pak to bohužel končí u toho, že motivací pro účast na repre závodech je opravdu parta, se kterou tam jedu, a ne výsledky, protože ty jsou prostě nereálné.
Než se tu zase zvednou vášně, zdůraňuji, že nechci na lezení vydělávat a nepožaduji, aby lezení bylo ziskové. To ne, na to svaz nemá. Ale pokud je závodník dobrý a chce opravdu makat a dobře reprezentuje ČHS a ČR na mezinárodní scéně, neměl by na to alespoň doplácet.
To, co popisuješ, je ale úplně stejný ve všch sportech na vrcholový úrovni. Plavání, atletika, cyklistika, hokej... A z finančího hlediska bych řek, že lezení patří ještě k těm levnějším. A teď porovnej jak musej makat a jakej musej mít přístup ti atleti, plavci atd., aby se dostali do repre!!! A sportem si začnou možná trochu vydělávat, až budou vozit medaile z MS a olympiády. Sorry, ale 3 - 4 x tejdně na stěnu a víkend ve skalách dávaj přípravě i nadšený hobíci. Jenže je velkej rozdíl jít si 4 - 5 x tejdně "zalízt" a trénovat. Na ČR to bohatě stačí, mezi slepými jednooký král, ale na evropský/světový úrovni je to pak exploze nesoudnosti.
S tím naprosto souhlasím a nemám nic proti. Ale je zde jeden zásadní rozdíl. Ta možnost výdělku v tebou uvedených sportech tu je. Sice na ní dosáhne jen pár jedinců z obrovského množství, ale je tu. A je to tvá volba a tvůj risk, zda do toho půjdeš. V přípravě klidně proinvestuješ mega nebo dvě a nic z toho. Ale můžeš nadávat jen sám sobě, možnost, že se ti to vrátí, tu byla a tys na ní nedosáhl jen kvůli sobě, nebyl jsi nejlepší. Ale v lezení je to jinak. Ta možnost, ani teoretická tu není. Chybí tu motivace, ten sen. Jinde se můžeš utěšovat, že třeba zrovna ty na ten vrchol (finanční) dosáhneš. Ale v lezení od začátku víš, že nedosáhneš. Nemáš za čím jít, chybí ta vidina ohodnocení úspěchu.
To nemáš pravdu. V ČR si vyděláš na špičce opravdu pouze v pár sportech (fotbal, hokej...). Ve většině ostatních svoje sportování dlouho dotuješ, abys ve výsledku, pokud budeš hodně dobrej, byl finančně šul nul. A když už dostáváš peníze, tak ne od příslušnýho svazu, ale spíš od sponzorů. Viděl jsem Nelly na bilboardech nějaký pojišťovny. Adam taky určitě od sponzorů něco dostane, takže to jde i v lezení. Ale jde o ten princip, že nejdřív musíš něco předvízt a pak teprve očekávat prachy. Pokud si neškrtneš v kvaldě, tak ti sponzoři trhat ruce nebudou. A pokud investuješ do svýho sportování jako do byznisu, tak je asi lepší tvrdě makat v tenisu, golfu, fotbale apod.
Ale vždť píšeme to samé - pracuj, pak se ti možná něco vrátí nebo dorovná. Ve většině sportů to tak platí. Ale v lezení právě ne. Nevolám po penězích. Ale když svaz někoho pošle reprezentovat na SP, měl by lezec mít možnost přiměřeného ubytování. Dnes, i když jsi na bedně, tak se podívej, co dostaneš na ubytování. Za to je tak kemp. Takže svaz tě pošle reprezentovat, ty tam pojedeš, abys byl v pohodě a neunaven pojedeš o den dříve, závody jsou dvoudenní, i kdybys jel domů hned po závodech, jsi v tom za pár tisíc, protože přiměřené ubytko pod cca 100 Euro neseženeš, a to jsem ještě hodně z levného kraje. Proto by repre měla mít náklady na závody hrazeny oprganizací a státem, které reprezentuje, a zároveň by repre měla být opravdu na takové úrovni, aby reprezentovala. Ale to jsme zpět u přístupu - místo filozofie "pošleme závodníka na závody" tu funguje "kdo chce jet, může".
Když budeš mistrem světa, tak si můžeš pořídit manažera a ten Ti sežene finanční krytí. Když budeš ale třeba čtvrtý, tak to nikoho nebude zajímat. Takhle jednoduchý je vrcholový sport.
Sport, zejména pak financování vrcholového sportu a reprezentace, funguje trochu složitěji. Nikdo se tu nebaví o finančním zajištění sportovce, ale o tom, že pokud chceš někoho motivovat k tréninku a reprezentaci, tak že když tě někdo pošle reprezentovat, že by ti měl zaplatit třeba alespoň tu dopravu a ubytování. Situce, kdy vyhlídka i toho nejlepšího je ta, že když bude tvrdě makat a bude opravdu nejlepší, tak že bude na závody poslán s tím, že bude ještě doplácet nebo přespávat někde na záchodcích (za 25 Euro toho moc lepšího neseženeš), opravdu motivační není. Není tu řeč o výdělcích, ale o tom, že bys za dobrou reprezentaci ČR a ČHS neměl ještě doplácet.
Když jsme u těch normálních sportů, tak tam neplatí sportovce svazy, ale spíš oddíly, a hlavní příjmy těch nejlepších pocházejí od sponzorů. Mistrovství čehokoliv slouží především k tomu, aby se závodníci ukázali lidem a tím pádem i sponzorům.
Nic z toho nerozporuju. Ale já se nebavím o příjmech, ale o nákladech na závody. Když je někdo někam poslán jako reprezentant a zástupce ČR, má obvykle zaplacenou alespoň tu dopravu a ubytování. Nevím o tom, že by nějaký reprezentant byl poslán na oficiální MS aby hájil barvy ČR a musel si podstatnou část nákladů na ubytování a dopravu platit sám.
Třeba letečtí a lodní modeláři si platí vše sami (a to je větší spolek než horolezci) :-)
Ale na seriozní MS v seriozním sportu se nedostanou lidi bez výkonnosti srovnatelné aspoň se širší světovou špičkou.
Pokud chce být lezení seriozním sportem, tak by měl ČHS poslat někoho, kdo má reálnou šanci být na 1.-5. místě a běžně se umísťuje ve finále světového poháru. Jenom těmto lidem by měl zaplatit náklady. Doplnit to lze o lidi, kteří pojedou na vlastní náklady, a když se jim podaří výborný výsledek, tak jim zpětně také něco proplatit. Už to tady v diskusi někdo píše a je to celkem normální řešení. Bohužel se neuplatňuje.
A v čem je tedy rozdíl současného a Vámi navrhovaného přístupu? Jen pořád zaměňujete mládež a dospělce. Děti si to platí (krom startovného), dospělcům je dáváno. Právo startovat má ten, kdo splnil podmínky nominace, pokud je místo neobsazeno, mohou tam za vlastní peníze (startovné) náhradníci. V tom není rozdíl, osobně jsem rád, že si to vyzkouší co nejvíc mladých, tu atmosféru už nikdy nemusí zažít. Hodnotit úspěch, či neúspěch na základě 0t 0z je blbost, koukni se na výsledky ČP v boulderingu a uvidíte, že to, co tam jelo a dalo 0t 0z je na tom lépe než třeba juniorky, které měly cesty jednoznačně lehčí, bylo to postavené opravdu zostra a svěťákový formát se prostě musí zažít.
Děti si to platí (krom startovného), dospělcům je dáváno - jaký je rozdíl mezi tím, když jede reprezentovat dítě nebo dospělý? Dítě má ty samé náklady, jako dospělý. Naopak, s dítětem tam obvykle ještě někdo musí. Nevidím důvod, proč by na jednom MS měl lezec vše platit, a na druhém MS lezec mít placeno. Jednou je to repre, tak by podmínky měly být stejné.
Právo startovat má ten, kdo splnil podmínky nominace - ano, a to je právě jeden z těch zásadních problémů. Nominace nemá být podle pořadí na českých závodech, ale podle výkonnosti. Do repre nemá být nominován ten, kdo vyhraje české závody, ale ten, kdo je schopen zalézt přibližnou obtížnost, jako se poleze na těch závodech, kam jede reprezentovat. Pokud se nebude jednat o výjimku, jako třeba nového nadějného závodníka, dokonce bych na SP/MS nepouštěl ani závodníky na vlastní náklady. Závodů, kde se mohou otrkat, je hodně, SP/MS by mělo být opravdu jen pro vybranou skupinu. Ať se lezci snaží. Být v repre by mělo být pro závodníka opravdu něčím vyjímečný, ne že je dnes v repre každý jouda, kterému stačí přijít na nominační závody. Pořád tu mluvíme o motivaci - proč by právě možnost účasti na SP/MS neměla být tou motivací? Na to, že je členem repre, by měl být lezec hrdý. A ne že repre je automaticky a jsou tam opravdu dobří i jelita společně. Asi jako sloučení U14 a ČP. Na jedněch závodech elita i bačkůrkáři.
Piš si, co chceš. Ale při 0/0 ti závodníci prostě výkonnost nemají a nepatří tam. Kdyby to byl z české výpravy jeden, neřeknu. Ale téměř většina? To je hodně divné.
A úžasná atmosféra? Ano, je tam. Ale to přeci není důvod. Já nikomu nechci bránit. Snaž se, zažiješ ji. Ale pokud někdo lezení fláká, netrénuje a nemá výkonnost, opravdu nevidím důvod, proč by měl mít právo nebo nárok zažívat atmosféru prestižních závodů. A když už jsme u toho, tak co asi tak může závodník z atmosféry mít, když celé závody poskakuje na prvních dvou chtytech a není schopen se dostat ani k zóně? Fakt by mne zajímalo, s jakými myšlenkami nulař z pódia odcházel. Může to někdo popsat? Já chápu atmosféru a napětí, když s těmi nejlepšími závodíš. Ale tohle?
Bylo to postavené opravdu zostra - a co brání našim, postavit ostré bouldery? Návštěvnost a počet účastníků? Svaz už totiž rezignoval na kvalitu a zaměřil se na kvantitu, tedy uměle snížil obtížnost, aby to jednak alespoň někdo přelezl a jednak aby lidé přijeli a zalezli si, protože jinak by se na to vykašlali. To se ale pak nesmíme divit, že nás v zahraničí překvapí. Je jedno, jak ostře to bylo postaveno, přelézt to očividně šlo.
Nechápu, ale to nevadí...
Jedná se o to, že děti potřebují cíl. (motivaci)
Motivací je i účast v repre. Pokud necháš rozhodnutí na nějakém lidském faktoru (ty na to nemáš, tak nejedeš, nesmíš) je přesně to, co se stát nesmí. Předem stanovená kritéria splnil, může. Vymýšlet dodatečné bloky je blbost.
No však, já nepíšu nic jiného, než ty. Naprosto s tebou souhlasím. Výhrady mám k technickému provedení. Nechci, aby rozhodoval lidský faktor, ale aby o repre rozhodovala předem nastavená kritéria. Stejně, jako ty. Ale už považuji za špatné, aby tím kritériem bylo například "první čtyři v ČP". To kritérium by mělo být, že svaz dvakrát do roka postaví cestu na úrovni semifinále SP/MS (stejně už tréninkové cesty na Smíchově má), vypíše nominační den, a kdo přijede a přeleze, je v repre. Kdo ne, do repre se nedostane, ani kdyby byl první na MČR. Bylo by to férové, průhledné a motivační. Kde máš jakou motivaci pro trénink, když je účast v repre téměř jistá už samotnou účastí na nominačních závodech? A i kdyby, možná tě to motivuje k tomu být lepší, než ten před tebou. Ale už tě to nemotivuje k tréninku na úroveň potřebnou pro dobré výsledky na mezinárodních závodech.
Co bys na tomto systému viděl špatného, neférového nebo nemotivačního? Mě by to naopak přišlo motivační víc než hodně.
2x ročně bude nominace do repre? Normální země nominují na celý rok. To asi budeme muset požádat o vyjímku. Tvůj systém znamená že vlastně stačí znát profil kde se bude nominovat na jedný cestě, znát Zbrankovi finty ve stavění, znát chyty a hned je docela znatelná výhoda. Co je na tom motivačního? Trénovat na jednu cestu a na jeden den D? Pak přijet do plně hrazeného Imstu na kolmáče..... a na Lezci si přečíst něco hezkého o sobě....? :-)
Nechytej mě za slovo, zda jeden závod nebo dva nebo pět je jedno, zejména pokud by se jednalo o nominaci na příští rok. Vždyť i teď je nominačních závodů více. To samé platí o cestách - cesty mohou být nové a nemusí je stavět jen Zbranek. Není snad jediný, kdo umí postavit cestu přiměřené obtížnosti.
Princip jsi snad pochopil, ne? Pokud ne, zdůrazním to ještě jednou - nominace do repre na základě prokázané výkonnosti. Způsob prokázání je pak už na další diskuzi, jednak to sem nepatří a jednak, pokud lidé budou mít snahu, se řešení najde vždy. Primární je stanovení principu, na jakém má repre fungovat.
No však to povídám - závody musí být lehké, aby tam lidi přijeli. Svaz rezignoval na kvalitu a jde po kvantitě. Chápu, že jako závody potřebujete show pro lidi, ale pak opět platí, že děláte závody pro hobíky, závody pro špičku chybí. Kam tento přístup vede je na výsledcích ze světa vidět celkem dobře. Už někoho napadlo, že když se nějaká koncepce dlouhodobě neosvědčuje, ba právě naopak, že trvat na ní nadále není to pravé, že by to chtělo změnu?
Ale zpět k tématu - proč by to musely být další závod z jakéhokoliv poháru nebo mistrovství? To by to prostě nemohly být samostatné otevřené nominační závody? A proč by to vlastně musely být závody? Svaz v čele se svým super hlavním trenérem není na nominačním dni schopen otestovat výkonnost? Co třeba místo závodů udělat dvě přiměřené cesty a výsledkem by bylo hodnocení do repre prošel/neprošel? Cílem je prokázání výkonnosti, ne umístění na závodech.
Jak už jsem psal - zacházíš do krajnosti a chytáš za slovo v situaci, kdy se jedná o jeden z mnoha nápadů majících za účel ukázat směr, filozofii, není to detailní koncepce předložená ke kritice. Takhle to skoro vypadá, jako když se bojíš, že by to mohlo získat podporu, a raději se to snažíš shodit a zašlapat hned na začátku.
Ale no tak... copak se už dnes nedělají soustředění repre a nespolupracuje se stěnami na závodních cestách? Chceš mi fakt říct, že když se dělá podobné soustředění pro repre, že by se to o tolik prodražilo, kdyby se tam přelezlo o dvě cesty více? A nebo že by to bylo dražší, než když teď necháváte spoustě lidí zbytečně měřit všechno možné, i když netrénují naplno? Pár by jich ubylo :-) Tvá poznámka je relevantní, avšak povrchní a není neřešitelná. Opět platí - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Oblíbená fráze když to nejde po tvém, že? Nehledám důvody proč to nejde, jen se snažím ti ukázat že tvoje cesta taky není ideální. Ano lezou se závodní cesty ale ty jsou tam nějakou dobu a musely by se obměnit což stojí nějaké peníze. Nešlo by jen o dvě cesty ale o víc cest – ono v mládeži je kategorií víc a třeba nejmladší holky se asi nebudou nominovat na cestě pro juniory. Náklady pak vycházejí stejně jako závody, jen tahle akce bude navíc v už tak dost nabitém kalendáři a bude pro 10 lidí.
Já to také nedávám jako hotové řešení. To nemám v úmyslu. Ber to třeba jako jeden z nápadů pro další diskuzi. Hotová řešení zde jsou samozřejmě nesmysl.
Takže ještě jednou a znovu. Ideální svět by měl vypadat tak, že naši závodníci mají být na prvních 4 místech MS, ME, atd. Pokud ne, nezaslouží se tam cestovat. Kde je vzít a nekrást už nám asi nezdůvodníš.
No nic, osobně jsem rád, že se kolem dětského závodění něco děje. Tréninkové cesty na OFF a BB, soustředění reprezentace párkrát za rok. Velmi kvalitní práci odvádí kluci z lezení do škol na boulderech. Tohle je cesta, kterou se má ten sport ubírat, masově ho propagovat, dostávat ho pravidelně na ČT4, který se věnuje malým sportům. Jen to nám přivede talenty, co mohou něco dokázat. Chce to jen čas.
Tak trochu se nabízí otázka, co svaz dělal minulých 20 let, když s tím teď začíná :-)
A k tomu tvému ideální stavu a otázce, kde ty lezce vzít - tak jako první se naskýtá otázka, zda je opravdu nutné, abychom na SP/MS měli zástupce za každou cenu. Není u nás nikdo s potřebou výkonností? nevadí, ušetří se na dobu, až bude. Přeci není nutností, aby na každé závody nějaká výprava jela. Ona když rok dva repre nebude, tak se vůbec nic nestane.
A stále tu píšešm o motivaci - účast v repre a na SP/MS by měla být cílem pro všechny mladé lezce a motivací pro další zvyšování výkonnosti. Ale je dnes? Podle mne není. Co ti stačí na repre a jaký to bude mít přínos? Abys byl dnes v repre, stačí ti i nízká výkonnost, které dosáhneš občasným popolezním někde na bouldru. A výhod abytí v repre? Když pojedeš na závody, akorát tě to bude stát spoustu peněz. A prestiž? Nulová. Dnes je v repre každý druhý amatér. Když se dnes řekne repre, každý si vzpomene na neuvěřitelné video nejmenované závodnice, co nebyla schopná se zvednout hned na začátku kvalifikační cesty, na naše kluky z repre, kterým na MČR Stráník na pohodu "natrh zadek", nebo na 10 našich repre, co teď zalezli 0/0. Pojem repre je v současné době fraška.
Takže jestli chceš pro mládež motivaci, nabídni jí repre. Ale nabídní ji repre jako opravdu elitní kroužek, kde členové mají obdiv a úctu, kde když přijde kluk nebo holka někam na stěnu, kde ho budou obdivovat, a ne se smát. A také nabídni to, že když někam bude reprezentant poslán reprezentovat, bude o něj postaráno.
Teprve pak budou mít ti noví talenti zájem něco dělat a opravdu na sobě makat. V současné době k tomu není jediný důvod, stávající systém naopak talenty spíše potlačuje, demotivuje a dovoluje jim "usnout na vavřínech".
Ono o reprezentanta není dostatečně postáráno už teď? Když postoupí dostane proplacenou cestu i ubytování. Když neuspěje - nedostane nic. Co chceš vylepšovat?
Nechci tu dělat hloubkový rozbor, ale necítíš sám rozdíl mezi mezi svými slovy, podle kterých je vše úplně v pořádku, a třeba právě bouldrovými výsledky?
Vy všichni hrozně hezky mluvíte, dovede vysvětlit, jak je všechno přesna tak, jak má být, ale výsledky tomu neodpovídají.
Připomíná mi to klasická slova z fotbalu nebo hokeje - hráli jsme lépe než soupeř, často jsme ho přečíslili, i jsme více stříleli. Naše hra byla mnohem lepší. Bohužel, nedali jsme ani jeden gól, soupeř dal dva, takže jsme prohráli.
Takže znova mohu jen zopakovat - nepiš mi tu, jak se o repre skvěle staráte a v jakém je dobrém stavu, ale podívej se na výsledky. A nejen mládeže, ale i dospělých. Oba tu totiž řešíme něco jiného - ty se chceš starat o repre a mít spoustu šťastných dětiček, já řeším dobrou výkonnost a dobré výsledky.
Takže ještě jednou - tento přístup svaz praktikuje již opravdu dlouho. Vynech Ondru a Stráníka a podívej se na výsledky na SP/MS mládeže a dospělých, kam pak mládež přechází. Máš pocit, že tato strategie je dlouhodobě úspěšná? Máme širokou repre základnu, ale tu špičku stále nějak postrádám.
Ty teorie se toho nijak netýkají. I kdyby Eliška vyhrála, přeju jí to, tak to nic nemění na to, že 90 % našich závodníků tam nemělo co dělat. Tím, že jedne vyhraje, nemůžeš omlouvat neschopnost dalších dvaceti.
Obačs se nějaký talent vyskytne, ale repre nemůže být založena na nahodilém výskytu občasného talentu. Pokud chceš mluvit o kvalitní péči a podmínkách, je potřeba mít jména ve výsledkové listině poněkud rozprostřenější. Ty se tu oháníš jedním jménem za x let, ale podívej se, jak se ve výsledkových listinách objevuje SLO, ITA... K poměru na počet obyvatel bychom měli mít těch talentů mnohem více jak Slovinci nebo Rakousko. A to nemáme. Takže i když Eliška bude mít zlato, stále platí, že se nejedná o dobrou práci ČHS a dobrou péči a podmínky o repre, ale nahodilý úkaz, na kterém se ČHS jen přiživuje.
:D Podle tehle tve teorie tam nema co delat 90% vsech zavodniku, kdyz je tech kluku skoro 100 a do finale postupuje jen 8.
Italove jsou tam doma, to celkem u mladeze dost znamena a srovnavat nas na velikost s Rakouskem nebo Slovinskem, kde je lezeni podporovanym narodnim sportem je uplne mimo.
Jak se to "mimo" vezme. Mimo by to bylo, kdybych chtěl srovnávat třeba investice do zázemí nebo podporu jednotlivých lezců.
Ale to nesrovnávám. Teď srovnávám počet talentů a úspěšných lezců na poměr obyvatelstva. A počet talentovaných dětí opravdu není závislý na počtu peněz, ale bude zhruba percentuelně stejný.
A, bohužel pro tebe, výsledkové listiny opět potvrzují má slova. Slovinsko je stát s obrovskou podporou, kde je lezení národní sport, ale přesto měli holek na MS méně, než my Češi. A jestli počítám dobře, tak to silné Slovinsko s tak úžasnou podporou mělo i méně bouldristek.
Jak je to možné? Stát s tak silným zázemím a lezením jako národním sportem má na MS méně zástupců, než tam přijede ze státu, kde lezení "skoro nikoho" nezajímá??? Myslím si, že zájemců o účast na MS by se i v tom Slovinsku našlo více a že by na to Slovinci měli. Jak je možné, že i přesto mají závodníků méně? A ani jeden neměl 0/0??? Myslíš si snad, že by měli jen 7 lezkyň se zájmem o boulder? Oni nepotřebují motivovat mládež a dopřát jim zkušenosti? To určitě ne. Ale prostě tam ty bez alespoň základní výkonnosti nevzali. I když je to ten národní sport a mají to blízko.
Alespoň mají zajištěnou motivaci, že kdo chce do repre, opravdu musí makat. A nemůže se spoléhat, že by se na MS podíval i bez tréninku a max zájmu. Pročpak Slovinci děcka nemotivují tím samým jako my, tedy že do repre vezmou každého hobíka, aby si to užil? Asi tomu ti Slovinci nerozumí...
No a prave proto nemuzes srovnavat se Slovinskem, obrovska podpora, obrovske penize do mladeze a ti, co pak mohou jet, to maji hrazene a kupodivu jsou i lepsi, protoze cely rok maji treninkove podminky, ktere pro nas sice mohou byt vzorem, ale - malo penez, malo muziky :D
Ale já jsem se ptal, proč jich je na závodech jen v holkách o 30 % méně, než nás, když zájemců jistě museli mít hodně :-)
Nepřijde ti divné, že svaz s obrovským zázemím a lezezním jako národním sportem tam přiveze méně závodníků, než země, kde je lezení okrajový sport pro pár jedinců?
no já byl teda ve Slovinsku lézt jen 2x, ale vždycky byly skalky obložené cizinci, tak se mi moc nechce věřit, že by šlo o národní sport. A jak třeba 8a.nu doslova vypíchlo, největším překvapením MS juniorů byla neúčast Němců (obou pohlaví) v semi, natož ve finále. A teda skalky v Juře i v Sasku jsou v obležení místních ve věku 0-100 po celý rok. A trenéry na závodní lezení mají taky (dospělá repre teď dost válí). Asi překližka mládež nebaví jako venku. Aspoň jsem teda nečetl o kdovíjakých úspěších Alexe Megose.
Takže zpět a znovu. NEchci rejpat do dospělců, ale děti jsou amatéři. Nemají možnost chodit třífáz trénink, někdy se taky musí učit a chodit do školy.
Je tam období mezi přestupem na střední školu, první lásky, to vše je samo o sobě velmi demotivační.
Tak proč jim to ještě více neztížit? Vždyť jen po překonávání opravdu velkých překážek nám dozrají ti správní úderníci. Nám jde hlavně o člověka, že soudruhu :-)
To vše je pravda, ale pokud má někdo s tímto problémy, neměl by patřit do nejužší světové špičky a jezdit na mistrovství světa. O tom, že tyto problémy jdou překonat a že jde natrénovat, opět svědčí pohled do výsledkové listiny. Našla se mládež, co bouldery přelezla, ne?
Ty ty pořád mluvíš jak kdybychom řešili odíílové závody nebo to, že Anče s námi už nechce chodit o víkendu na skály, protože si našla kluka. Ale my tu mluvíme o vrcholovém sportu a teoretické národní i světové špičce. Tohle omlouvání by se dalo ještě pochopit, kdyby se děcka pak za dva roky vzpamatovala a zazářla v dospělých. Ale to se neděje. Máme tu u většiny repre nízkou/špatnou výkonnost, útlum s postupem věku a obvykle naprosto nezvládnutý přestup do dospělých.
Takže opět mohu je zopakovat - máš pravdu, je toho na děti hodně. Ale zároveň se jedná o vrchlový sport, ne dětský tábor. A to vyžaduje předpoklady nejen fyzické, ale i psychické. kdo na to nemá, nemá v repre co dělat.
Děti třífázový trénink nepotřebují, ale potřebují kvalitního trenéra. Stačí se podívat na výsledky sportovců Elišky Karešové. Trénink při škole jde v pohodě zvládnout. Dokazují to všechny ostatní sporty. Úplně stačí trénovat při škole a několikrát do roka vyrazit na týdenní soustředění s patřičným objemem tréninku... Nejen finance, ale i dobré výsledky a parta kamarádů (a ta mezi lezci pořád snad je) motivují zůstat a trénovat dál...
Možná by ještě stálo za to doplnit, že se kvalifikace lezla OS - což není formát který by byl obvyklý na našich závodech. Přijít pod boulder a mít 5 minut na jeho vymyšlení je docela fuška i pro MS - natož pro kluka (nebo holku) který je na prvních velkých závodech. A že ta atmosfera musela být parádní.....
Vice nez 100 zavodniku ze zucastnenych melo 0t0b. Ten format co udelali, je na 8a.nu kritizovany, ze je demotivacni a ze opravdu pro velkou cast je to prvni a jediny velky zavod - Evropa ma EYC, ale jine kontinenty ne.
opravdu pro velkou cast je to prvni a jediny velky zavod - a to je ta chyba. Ty závody nejsou ostré, ani nejsou špatné. Jen na ně přijeli hobíci pro zábavu, a teď se diví. Proboha, proč na MS jezdí amatéři, pro které to jsou první velké závody? Nic jiného, než demotivaci si ti lezci nezaslouží. MS má být perlička pro nejlepší, to není závod na seznámení se lezením.
Chápu, kdyby se ifsc vytýkalo, že nemá více různých závodů. Ale vytýkat někomu, že MS bylo těžké, že si tam úplní nováčci bez zkušeností nezazávodili?
No a když tam jezdí jeden už pár let a je pořád poslední ( no někdy je předposlední) jeho táta je ve svazu a pořád ho omlouvá...naposledy napsal před mistroství neudělal tolik schybů jako normálně, tak asi nemá zase formu, ale jede....tak to má být.Tak funguje svaz ? No hlavně aby nebylo už ve svazu tolik tatínků a třeba uvolnili peníze pro někoho jiného a ne pro svoje děti...a pak třeba nebudeme na mistroství obsazovat příčky na posledních místech.
Tatínkové a maminky tam budou stále, to je nevyhnutelné a vlastně i žádoucí. Ale neměli by tam řádit bez kontroly. Tedy ideálně by to měla být již zmiňovaná "trenérská" rada složená z rodičů a trenérů a rozhodnutí by se měla přijímat podle většiny.
V téhle diskuzi chybí druhá strana toho nákladového účetnictví, a sice jaký finanční přínos pro ČHS jsou ty medaile, jejichž "výrobu" by měl talentovaným sportovcům zaplatit a jestli vůbec lze z profitu z výsledků financovat jejich dosažení. Samozřejmě lze peníze vynakládat třeba optimálněji, ale tím se situace zlepší jen o pár procent.
Obávám se, že horolezectví není sport, ve kterém by titul mistra světa vygeneroval pro ČHS tolik peněz, aby z toho mohl onoho mistra světa platit a on mohl chodit na tréningy jako do zaměstnání, natožpak aby zbylo ještě na rozvoj, třeba pro trenéry talentované mládeže.
V žádnym sportu svazy neplatěj "platy" sportovcům. To je věc sponzoringu, ať už přímého nebo přes svůj klub. Od svazu dostaneš tak akorát pricemoney za placku. Na olympiádě je to tak cca mega za zlato. Takže peníze, který rozhodně nezaplatěj předchozích 15 let usilovný přípravy.
Svaz má akorát organizančně zaštiťovat sportovní činnost. Pořádat závody, školit rozhodčí, stanovovat reprezentační kriteria, dělat administrativní servis apod.
Je to sport. Motivace by měla vycházet od jinud. Zeptejte se co motivovalo tvrdě makat Tomáše Mrázka, Adámka, Lukáše Pollerta a spoustu jinejch sportovců, který maj placky z různejch MS a olympiád a sportem se přitom rozhodně finančně nezajistili a zdaleka se jim ani nevrátily všechny ty náklady za sportování od žáčků vejš. A to ve sportech, kde je mnohem větší a tvrdší konkurence než v lezení.
A myslíš, že třeba Pollert si musel náklady na účast na těch závodech hradit sám?
Ještě jednou to zdůrazním - jsem si vědom finanční situace svazu. Nepíšu o penězích na trenéry, ani nechci hradit přípravu. Píšu o tom, že když je závodník dobrý a má dlouhodobě dobré výsledky, že by si sám neměl platit účast na těch závodech, ale že by mu měla být svazem uhrazena v obvyklých částkách. Ok, každý leze a trénuje především kvůli sobě, ale doplácet si, abych směl úspěšně reprezentovat ČR není v pořádku. Je pravda, že se svaz poněkud zlepšil, třeba se během pár let k podobnému přístupu dopracujeme.
No ale pořád platí, že aby mohl ČHS cokoliv platit, musí ty peníze někde získat. Peníze získatelné na státních dotacích za sportovní výsledky jsou o několik řádů nižší, než u velkých olympijských sportů a tím je taky dané co se platit dá a co ne. Peněz je málo, potřeb hodně.
Nedávno byl o financování rychlostních kanoistů článek v iDnes, tak si to tam nejděte.
Jenže je právě otázka, zda by ty peníze naopak ušetřit. Podívej se, co zbytečných peněz bylo vynaloženo nyní. Jen na licence a doprovod. Mnoho licencí je zbytečných, na méně lidí by stačilo méně doprovodu.
Já nechci více peněz, já bych rád, aby se začalo lépe vyžívat peněz stávajících. Jak jsem ti psal - nevolám po více penězích, ale po jejich hospodárnějším využívání. A například platit závodní licence závodníkům bez výkonnosti na posledních místech mi zrovna moc hospodárné nepřipadá.
Nojo, na způsoby použití těch peněz jsou možné různé názory, rozhodnutí mezi nimi je věc politická, než že by to šlo nějak jednoznačně argumentovat. Vždycky se musí počítat s tím, že není předem dané, jak úspěšný bude ten nebo onen způsob. Ale stejně by ani optimální využití prostředků co jsou k dispozici problém nevyřešilo. Hádky budou pořád, většinou chce každý víc, než dostává. Vzpomínám si jak jeden můj rakouský kamarád, který si určitě ve srovnání s našimi horolezci nežil špatně jako trenér švýcarské reprezentace v běhu na lyžích, se zcela jasnou závistí vykládal kolik si na rozdíl o něho vydělá trenér rakouských fotbalistů Happel, když jsme šli kolem Happelova přízemního apartmá ve stejném domě co bydlel.
To by se opravdu změnit mělo. Účast na MS a svěťáku by měla bejt podmíněna doložením výkonnosti. Stejně jako např. atleti. Pokud běháš stovku za dvacet sekund, tak nemáš co dělat na MS i kdybys na závodech v ČR kraloval o parník. Lezec, kterej nezkrokne cestu v obtížnosti kvalifikace jí pak těžko při závodech vyleze na flash. Za účast v semi klidně proplácet náklady a za finále i nějakou kačku navíc. Jednoduchý. Repre by pak možná byla opravdu česká elita a ne jen parta lidí bez sebereflexe. V současnosti to neplatí jen pro Adama, Stráníky, Lucku Hrozovku a Libora. Zas tolik to nesleuju, tak snad jsem na nikoho nezapomněl.
U mladejch ještě pochopim, že to jednou zkusej, okouknou o co ve vrcholovim sportu jde buď se na to vykašlou a nebo začnou fakt tvrdě makat. Ale Bitner, Sobodová atp. se v tom plácaj a český repre moc jméno nedělaj.
Možná nevím. Ale zdá se mi, že přístup mládeže v repre a hlavně pak výše uvedené výsledky má slova tak nějak potvrzují. Máš snad vysvětlení fiska v bouldrech při tak vysoké účasti nějaké jiné vysvětlení?
Když nic nevím, pověz nám, jak je možné, že takové množství lidí v naší repre má Q:0t 0b ?
Myslím to vážně. Rád se omluvím a vezmu má slova zpět. Ale jak je možné, že 10 závodníků jede jako repre na MS a udělá tam výsledek Q:0t 0b???
I kdyby se lezly jen půl roku. Přeci někdo, kdo se v závodnim lezení orientuje pozná, zda má adept na MS potřebnou výkonost. Pokud ne, tak ho tam přeci nepošlu jen aby se zaplnily místa. To pak se ta motivace fakt blbě hledá, když je účast . Chceš příší rok na MS, tak makej!
Osobne nektere znam a treba na techto zavodech bylo nekolik lidi, kteri se potrebujou otrkat a zroven to obecne bylo postavene dost utazene a ne jen pro nasi repre. Mrkni co o zavodech pisou na 8a.nu. Ja ocenuju, ze ty lidi jdou s kuzi na trh. Nevim, co tajne smirujes na bouldrovkach, ale lidi, ktere znam do toho rozhodne slapou a zlepsuji se. Nekdo treba pomalu, nekdo treba by mel na vic... No a co. Z meho pohledu lezeni i ve sve sportovni podobe neni bafunarskej sport, kde anonymove maj do vseho co kecat. Pokud sam netrenujes, jen mas manazerske reci, tak si klidne krityzuj tady anonymne. To je tak jediny, co s timuzes delat. Lezeni je proste okrajovek sport. A to, ze jsou lezci amateri je to, co treba pro mne z nej dela sport c. 1 Neni husty, ze je nas reprezentant druhy na sp, ale ze je druhy a pracuje. Atd. Atd.. Budes zase neco argumentovat, ale ja mluvim za tu svobodu, ktera v lezeni vzdy byla a bude ktera prinasi vic motivace nez jakykoli treninkovy plan, ktrymu podle reci strasne rozumis.. Nevis nic... Pokud jsi nikdy
sam nebyl lezcem, ktery posouva sve hranice na max a je amaterem jak v jinych sportech pred sto lety, nevis nic. Tak co reknes neco o sobe, nebo jsi jen ten bafunar?
Ahoj, já asi nejsem ten anonym na kterýho reaguješ, ale i tak. Dělat lezení amatérsky pro tu svobodu atd. je naprosto v pohodě. Pokud ale chceš reprezentovat ve sportovním lezení, což je dnes už vrcholovej sport jako každej jinej, tak by tomu měl odpovídat i přístup a výkony.
Od 7 do 15 let jsem "závodně" plaval. Přes tejden 3 x před školou na bazénu 6:30 - 7:45 a dva odpolední tréninky. Objíždění závodů po ČR platili rodiče, stejně jako bazénovný a různá soustředění. Řek bych, že náklady srovnatelný s lezenim. Myslim, že tušim jak může vypadat nasazení reprezentata, protože já jsem nikdy nenatrénoval ani na republikovej průměr, a to jsem to nijak neflákal. Trénoval se mnou kluk, kterej byl na bazénu každej den a jednou byl 5. na MČR. A přitom věděl, že na repre v juniorech natož v dospělejch nemá a po střední se závoděním skončil. Makali jsme, bavilo nás to, ale zároveň jsme měli oba soudnost. Kdyby nám někdo nabídnul jet na MS, tak bychom nejeli, protože jsme na téhle úrovni prostě nebyli.
Já myslím, že lezení prostě není co se týče přístupu lezců a základny zdaleka na úrovni toho plavání. Prostě jen nesouhlasím, že je to nesoudné. Dělal jsem atletiku a tam by mi přišlo nesoudné jet na o úroveň vyšší závod, kde se např. na 400m běhaj časy o 5 až 10s nižší. Ale jiná liga někde mezi čp a sp se neprovozuje. Jako jestli jde o prachy.. tak to je jiná. Já jen prostě nechápu to, že někdo kdo to vidí jen divácky ala fotbalovej fanda, kritizuje tak obsáhle to, že se někdo někde o něco snažil a nevyšlo mu to...
No a právě ten přístup a míru snažení tady právě spousta lidí kritizuje. Když to stačí na ČR, je to škoda, ale nedá se nic dělat. Ale když to zároveň nestačí na Evropu/svět, tak se tam prostě jezdit v takovém počtu nemá. Když znáš atletiku, tak víš, že existujou nějaký limity a i když jseš mistr republiky, tak prostě na MS nejedeš, pokud limity nesplníš. Nemáme pořádnýho sprintera? Tak prostě na MS žádnej stovkař neni.
Kdyby to bylo opravdu tak, že se někdo snažil, ale nevyšlo to, nikdo by nic neříkal. Ale to, že to nevyšlo, můžeš říct u někoho, kdo na to má a třeba mu ujede noha nebo dojede na časový limit. Ale tohle není o tom, že to nevyšlo. To přeci ani vyjít nemohlo, to nikdo ani neočekával, že by to vyjít mohlo. Když bude někdo, kdo běhá stovku za 20 vteřin, zkoušet ji zaběhnout za 8, a pak s časem 19 prohlásí, že mu to nevyšlo, jen si poklepeš na čelo.
A o peníze jde. Jde o to, zda s velkými náklady podporovat takto velké množství lidí, co vlastně za odměnu, že vůbec lezou, jezdí na mezinárodní závody, ale pak jsou na posledních místech, nebo zda ušetřit na doprovodu a dalších nákladech, a více podporovat jen velmi úzkou špičku typu Stráník a Ondra. A o tom to celé je - zda česká repre bude sloužit jako výlety za odměnu pro těch pár českých lezců, co vůbec přijedou na nějaké nominační závody, nebo zda mít v repre dva tři lezce, ale zato pravidelně třeba ve finále nebo první desítce.
Můj názor je že to otrkání co tak pobavilo Gea je zcela legitimní u lidí, jejichž výkonnost šla prudce na horu za posledních pár let a jsou ještě dost mladí. V boulderingu ještě mají určitě šanci se někam dostat a zažít takovej závod jim ukáže, jak hodně a v čem musej ještě makat. Prostě to není jako v atl/plav. atp, kde se porovná čas a je to. Na druhou stranu souhlasím, že ti, co tam jezdí v tomto duchu posledních několik let se stále stejně špatnými výsledky by tam opravdu jezdit nemuseli (nebo alespoň ne několikrát za rok). V tomto případě je pro některé závod prvním takto velkým a opravdu si myslím, že potřebnou zkušeností... No nic.
Jaký přínos a jakou perektivu v reprezentaci vidíš u šesnáctileté holky, co teď v kvalifikaci zalezla 0/0 ?
Nikdo neříká, že nováčci nemají mít dobu hájení. Ale pokud to někdo s lezením myslí vážně, je věk 16 let na to, aby začal něco dělat, trochu hodně. Aby měl někdo pro repre význam a nějakou slušnou šanci v blížících se dospělých, musí být v šestnácti minimálně národní extraliga a na závodech s mezinárodní konkurencí se umisťovat jinak, než na posledním místě. Takže ano, investujme čas a peníze do mladých, ale do těch perspektivních. Omlouvám se, pokud je tím někdo dotčen, ale prostě začínat s lezením šestnácti letech je trochu pozdě.
Já vám to neberu, že tito tak začínali. Ale tito už jsou více méně veteráni. A nová elita je o dost mladší. Samzořejmě to nelze vyloučit, ale podle mne je v dnešní době nereálné, aby někdo začal v 15-16 letech. Možná tak závodit, to jo, ale určitě ne začít s lezením jako takovým.
Tak Ramon jako veterán leze ve svěťáku furt celkem slušně,i když začínal v 15. Tuším,že lépe než všichni Češi co začínali podstatně dříve než v 15 letech.Až na Adama ovšem,ale to vlastně není Čech,protože je z Království Moravského :D
Hele, já vím, že ano. Však se také bavím o nové generaci. Tedy o tom, kdo poleze SP/MS za 5-10 let. Stačí se podívat na snižující se věk v gymnastice. Technická náročnost stoupá, ale věk klesá.
Když dnes začneš v šestnácti, dostaneš se dnes za dva roky výkonnostně na finále SP/MS? Staří lezci tam jsou, to je pravda, ale nefunguje to tak, že by ti noví byli podobného věku, ale naopak, jsou podstatně mladší. Pilz, Coxsey, Röck, Verhoeven... Dnes jsou často v dospělých na špičce junioři, podívej se třeba právě na Anak Verhoeven. Ve věku, kdy ty bys chtěl začínat, ona už lezla SP. O dva roky později, v osmnácti, několik beden ve svěťáku.
No a další věcí je ta systematičnost. Fungovat se dá na více principech. Nemusí se dělat nic extra, péče skoro žádná, lezení a repre je zábava, jednou za čas se objeví nějaký talent a ten se prosadí sám o sobě, prakticky navzdory ČHS. A ČHS má zasluhy jisté, protože závodník se svazu vyhnout nemůže, ještě musí podepsat, jak bude o svazu mluvit jen dobře a všude ho reprezentovat a doplatit si účast na závodech. Prostě parazitování na úspěšných. A rozhodně se tomu nedá říkat systematická práce. Naopak, výběr talentů od mala, příprava, trenérský dohled... Pak je sice repre tým o něco menší, ale zato dlouhodobě vyrovnaný.
Každý z nás je z hlediska někoho dalšího debil. Ani prezidenta nemá podle voleb a následných reakcí polovina národa zrovna v lásce a úctě. A přesto žije a má se dobře Spíše by to chtělo se zamyslet, jestli oni i ti debilové nemívají občas pravdu, zejména když jsou jejich slova podložena například statistikami a fakty. Třeba Galilea za pravdu odsoudili. Víra v blud byla tak silná a církev odmítala změnu připustit...
Takže jak chceš soudit, kdo je blbec a kdo ne? Časem se velmi často ukázalo, že to bylo naopak, než se myslelo :-)
K věku - kdo ze současných lezců deroucích se ve velmi nízkém věku do SP/MS začínal po šestnáctém roce?
K repre - není to pravda, o té reprezentační smlouvě a povinnostech lezců? A jaký podíl na výkonech (tedy tréninku a přípravě) má svaz u Ondry a Stráníka?
Takže srovnejme na jedné straně činnost ČHS vůči závodníkovi. Co pro závodníka svaz dělá? A na starně druhé závodník je povinnen:
Při vystupování v médiích, na veřejnosti, při sportovních, kulturních a jiných společenských akcích se zdržet vyjadřování nebo jednání, které by poškozovalo nebo mohlo poškozovat dobré jméno či pověst ČHS a jeho partnerů nebo způsobit jejich újmu.
Respektovat závazky ČHS vůči sponzorům a dalším smluvním partnerům týkající se reprezentace v soutěžním lezení
Účastnit se po vzájemné dohodě, dle pokynů vedení reprezentace tiskových konferencí a jiných propagačních akcí ČHS, poskytnout ČHS fotografie či jiné materiály pořízené za tímto účelem a napomáhat při propagaci závodní činnosti ČHS.
V čempak je to mimoňství? Přijde ti pomoc od svazu proti požadavkům a povinnostem vyrovnaná?
Vážení. Myslím, že spousta oněch rozhořčení je zbytečných. Uvědomte si prosím, že ne každý bude vyvolený, i kdyby se přetrhnul. Někdo má ono lezení jak se říká dar od pánaboha a jde mu to skoro samo, (fyzičku si pochopitelně musí vymakat), a jiný, přestože dře jako kůň se na něj prostě nedotáhne. Takže se naučme hodnotit jak talenty a výkony, tak onu snahu. Být maximalistou je sice hezké, ale buďme rádi, že jako 10 milionový národ máme ve světě uznávané své Ondry a Stráníky. A ony stamilionové národy (byť mají ten výběr a možnosti daleko větší), nám to mohou závidět.
Svoboda v lezení? Já ti jí neberu a i ji chápu. Ale nesměšuj klasické lezení s lezením jako vrcholovým sportem. Ač to nevypadá, nemá to spolu téměř nic společného. Dokonce se to i částečně vylučuje. Dovolím si opět citovat Minu Markovič. Její lezení si najdi na youtube - Honestly, I do not climb much outside. I would prefer to spend time outdoors and on the rocks, but at the moment if I want to be on top of competition climbing in lead and in bouldering I just don’t have time to do it more than a few times a year. If I am training inside I trust myself more and have the feeling I am more able to prepare for competition.
Musim rict, ze veta "na techto zavodech bylo nekolik lidi, kteri se potrebujou otrkat" v kombinaci s tim, ze ty zavody maji v nazvu "mistrovstvi sveta" mi vykouzlila usmev na tvari.
Není důležité zvítězit ale zúčastnit se , aneb velká výhra se rodí ze samých proher . Jakou by mělo hodnotu vítězství na závodě kde pořadatelé nezajistili účast . Děti je třeba pochválit a ne takto odborně odepisovat .
Ale tahle filofie platí tak na oddílových závodech, možná tak ještě v rámci ČR. Ale vrcholový sport na mezinárodní úrovni je tochu jiná liga i jiný princip. A kdyby nic jiného, je tu otázka oprávněnosti vynaložených nákladů. Méně závodníků je méně licencí a méně doprovodu. Minimálně se svaz nechová jako řádný hospodář. A pochválit za účast a prohlásit, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se? Proč ne. U Elišky, Veroniky a Sabiny naprostá pravda. Není důležité, že nevyhrály, ale že zabojovaly. Ale u toho zbytku, co neudělal ani zónu, není za co chválit, naopak je potřeba pokárat za nedostatek soudnosti a ostudu. Víš, proč jsou třeba i hokej nebo fotbal rozdělené na ligy s různou úrovní? A proč team z třetí ligy nemůže hrát prvoligovou soutěž s týmem z první ligy? Jo, sice by to šlo shrnout slovy, že prohráli a pochválit je za účast, ale prostě se to nedělá. Na různé druhy zápasů a úrovní má být pokaždé přimeřená výkonnost. Tak, jako by mistr republiky neměl objíždět oddílové závody začátečníků, tak stejně tak by se začátečníci neměli motat na závody mistrů.
No tak ono je to s našimi výsledky v zásadě jedno, zda tam pojedeme, nebo ne. Spíše se bojím, aby svaz neudělal nějakou hurá akci a i do Číny se nejelo v rozsahu jako nyní. Ani bych se asi nedivil.
Ale neměl bych nic proti tomu, kdyby svaz vyhlásil, že nic nehradí, ale kdo tam pojede a dostane se do finále, tomu že zpětně proplatí všechny přiměřené náklady. Tedy nějakou low cost nebo economy letenku plus ubytko v cenách běžných na místě.
Včera se ještě někteří pochopitelně posunuli o pár příček dále, přesto máme v obtížnosti několik úspěšných lezců:
Po první kvalifiakční cestě by se do semifinálové 26 dostali Eliška Adamovská (téměř Top), Jakub Konečný a Martin Jech. Při dobrém výsledku ve druhé cestě ještě Veronika Šimková a Eliška Vlčková, Sabina Večeřová, Andrea Pokorná a Veronika Scheuerová (všechny za 30. místem, pánové hůře).
Dnes polezou všichni 2. kvalifikační cestu, tak můžete držet palce, výsledky jsou aktualizované dle možností, u každé kategorie je navíc odkaz na on-line výslekdy IFSC.
Dnes pokračuje MSJ semifinálem v lezení na obtížnost (jedna cesta), kam postoupili 4. Eliška (kat. B) a 18. Jakub (kat. A). V obou kvalifikačních cestách se objevilo několik Topů a jsou to převážně jména závodníků, které se nyní objevují na prvních příčkách SP (dospělých), takže laťka obtížnosti vypadá přiměřeně. Jakub startuje 9., právě odlezla polovina děvčat ve skupině B a Eliška by měla lézt jako 23.
Taky gratuluju všem semifinalistum! Eliška v semi v boulderingu i v leadu. Jinak bouldering z našich 20 reprezentantů prošly z kvaldy 2 stejně jako z 19 v boulderingu. V kontextu všech těch dosavadních komentů tady na lezci. Je někdo schopnej, kdo zná poměry v celé té skupině, objektivně zhodnotit, zda je Eliška "jen talentovanější" a má víc "štěstí" než ostatní nebo má i kvalitnější přípravu a vůbec přístup k závodění a reprezentaci? Díky.
Sorry, to je faux pax. Já právě znalec nejsem a jen rychle přelítávám výsledky. Právě proto byl můj dotaz na znalce, jestli obecně naši 4 účastníci semi maj i zodpovědnější přístup k přípravě, kterej by ostatní měli následovat nebo trénujou stejně a maj právě jen víc "štěstí a talentu".
No jestli jsi porad stejny Tom jako v diskuzi, tak chytrych komentaru jsi mel vic nez dost.
Se koukni do starych vysledku a koukni jak jsou na tom jine zeme. Kolik maji lidi a kolik jich postoupi do finale, takove ty normalni zeme, kde neni cela repre sponzorovana Adidasem nebo edeldritem.
Jako kazdy rok je to super, ze jsme meli v semi na MSJ zasoupeni. Bylo to uz i lepsi ale i horsi a ted hlavne drzme palce Kubovi, at mame i dva finalisty.
A doufejme, ze u toho mladez vydrzi i pres ty chytre tady.
Eliška Adamovská je talent a dříč, jak si poradí s pubertou, to teprve uvidíme.
Eliška Vlčků je ostřílená závodnice, loni byla v plnotučné reprezentaci. Jak si poradí se změnou v tréninku se teprve uvidí, zatím výkonově spíše padá.
K semifinále jsem doplnil odkaz na závodní karty a věk závodníků. Eliška Adamovská na MSJ leze v té nejmladší kategorii (B) ze tří, takže do budoucna bude mít určitě tvrdší konkurenci. Každopádně Béčko v obtížnosti zde vede jasně Ashima. Podle výsledků (vůbec jsem neviděl jak děvčata lezla) je spíš o fous větší pravděpodobnost za bednu (hrubý laický pohled), ale přesto má Eliška velikou šanci medaili získat a moc jí to přeju.
Omlouvám se, zapomněl jsem mrknout na TV přenosy, tak ještě doplním odkazy a záznamy finále z boulderingu.
Registrace
Metodika
lezec.cz
V italském Arcu probíhalo tento týden Mistrovství světa juniorů a mládeže v závodním lezení, bouldering bez medaile, ve finále na obtížnost vybojovala Eliška Adamovská 7. místo. V rychlosti Matěj Burian a Jan Kříž oba 6. místo
GPS a mapové aplikace