V současnosti jsou pouze tři závody v kalendáři světové asociace sportovního lezení IFSC, kterých se mohou zúčastnit i děti do 14 let a závod v rakouském Petzenu je jedním z nich.
Letošní ročník byl pojmenován Petzen Climbing Trophy 2016. Lezecká špička z 18 zemí Evropy i mimo ni závodila ve třech lezeckých disciplínách – lezení na obtížnost, na rychlost a v boulderingu. Tereza Cibulková díky dvěma medailím v individuálních disciplínách (zlato v obtížnosti a stříbro v rychlosti) vybojovala trofej za celkové vítězství v kategorii U14. Jako jediná Češka v historii tím získala druhý titul v celkovém hodnocení těchto závodů. Na stupních vítězů si zaslouženě vyslechla i českou hymnu. Ve stejné kategorii jako Tereza Cibulková závodila Markéta Janošová, která za stříbro v boulderingu a bronz v rychlosti získala celkově druhou příčku. Terezu a Markétu na stupních vítězů doplnila bronzová Eliška Bulenová, když v obtížnosti vybojovala stříbro a v boulderingu bronz. Tuto kategorii zcela ovládly naše holky. Jaroslav Šikula získal dvě bronzové medaile v rychlosti a obtížnosti a vybojoval celkové 2. místo v kategorii U10. V téže kategorii dosáhl Jan Štípek na stříbrnou příčku v obtížnosti. Mezi děvčaty v kategorii U10 se prosadila Mariana Janošová, když vyhrála dvě bronzové medaile, a to v obtížnosti a rychlosti. Šimon Cibulka vybojoval dvě individuální medaile v kategorii U12, nejprve bronz v rychlosti a pak stříbro v obtížnosti.
Výsledky všech závodníků z České republiky (v pořadí rychlost, obtížnost, bouldering, celkové hodnocení):
Úspěchem na těchto závodech IFSC se chlubí na svých stránkách i ČHS. Jakou roli v účasti závodníků v Petznu ČHS hrál a jakou podporu závodníci za svoji opravdu kvalitní reprezentaci ČR i ČHS od svazu dostali? A jakým způsobem se ČHS podílí na jejich přípravě a výkonech?
A nejsou právě toto ti závodníci, co by měli být podporováni? Jsou dobří, baví je to, mají chuť trénovat i závodit. Ale jak dlouho jim to vydrží? Náklady na tyto závody byly pro rodinu odhadem 10.000,- Kč, při dvou závodnících možná 12.000,- Kč. Rodiče to zaplatí, ale nejde to donekonečna, náklady stoupají, počty závodů také, a tak vlastně rodiče po pár letech zjistí, že náklady jsou obrovské, přínos nulový (žádná podpora, žádní podstatnější sponzoři, nulová prestiž...), naopak se tím ještě svaz chlubí jako cizím peřím. Takže řada z nich skončí, protože na to prostě nemá, perpektiva není žádná, a v repre nám zůstane... no? Kdopak nám zůstane v repre?
Tak to jsem si tedy opravdu nevšiml. A kromě toho zase manipulativně motáš dvě nesouvisející věci.
Ano, do dětí musíš investovat téměř vždy, to pravda je. Ale je to obvykle investice, ti nejlepší mají šanci na to, že v mínusu nebudou. Teď nepíšu o zisku, ale o tom, že ti nejlepší mají celkem slušnou šanci nedoplácet.
A s tím velmi úzce souvisí i bod druhý, a tím je podpora neschopné repre, která se stále podporuje a podporuje, ale výsledky tomu tak nějak neodpovídají.
Tedy jedno s druhým vyvolává otázku, proč mladé a nadějné děti nemají dlohodobou rozumnou podporu, ale náklady na výlety neschopné repre si svaz neodpustí. A nepíšu teď jen o odměnách pro "reprezentanty", ale celkově o nákladech, protože jsou zde náklady třeba na doprovod, na licence a další, které by nemusely být potřeba. Svaz na svých stránkách hrdě píše o úspěších mladých lezců, aniž by na tom měl zásluhu, ale aby jim zaplatil třeba alespoň startovné, když už nic jiného, to ČHS ani nenapadne. Ale závodní licence a startovné patlalům, co neustále okupují poslední místa, to klidně platí.
Hnus. Nikdo tu na závodním lezení nechce vydělávat, ale na jedné straně nula pro dobré a podpora neschopných je opravdu demotivující a nemorální. Proč svaz nemůže třeba teď zpětně, když se se závodníky tak hezky pochlubil, nabídnout alespoň proplacení startovného všem medailistům? Máš pocit, že by to pro ta děcka a rodiče, kteří na závodech byli a ČHS a ČR reprezentovali, nebyla alespoň morální podpora a ocenění za jejich námahu a obětavost? Ty sám jsi v závodním lezení dokázal velké kulové, takže víš houby, co dosažení výkonnosti, kterou ta děcka mají, stálo. Ale věř tomu, že to nebylo ani hned, ani jednoduché a ani zadarmo.
Já jsem nikdy v lezení nezávodil a s veškerým závodním sportem jsem skončil asi tak ve 4. třídě základní školy. Takže jsem v tomto směru dokázal méně než kulové.
Ale poukazuji na to, že pokud někdo vůbec v dětském věku přemýšlí o vrcholovém sportu a penězích, je úplně vedle. Špičkový sport i bafuňaření okolo něho je samozřejmě špína, podrazy, drogy, doping, možná už i genetické úpravy, přemrštěné ego, rozkrádání veřejných i soukromých peněz a kdo to nevidí, je naivka.
Samozřejmě bychom ale měli usilovat, aby to bylo v lezení co nejčistší. Peníze je ovšem nutno shánět někde jinde než u ČHS.
Tak já to zkusím ještě jednou - píšeš: Peníze je ovšem nutno shánět někde jinde než u ČHS.
A já se tedy ptám, proč ČHS dlouhodobě platí licenci a startovné repre závodníkům, co vymetali a vymetají poslední místa, a není schopen přispět pár Euro dětem na startovné na mezinárodních závodech, kde závodníci opravdu reprezentují a vozí medaile? Nejde o nové peníze, ale o férové přerozdělování současné podpory, které by dlouhodobě mohlo být alespoň trochu motivující a mohlo by v závodnících i rodičích vzbuzovat alespoň zdání, že je ČHS podporuje a váží si jejich výkonů a námahy.
Kolik peněz svaz utratil třeba za nedávné boulderové závody v Insbrucku za Dupalovou, Bílkovou nebo Kotrbovou, která skončila úplně poslední s výsledkem 0t 3b12? Co za tyto "závodnice" svaz zaplatil? Nechal bych je naopak zaplatit pokutu za nedostatek soudnosti a pohrdání repre. Proč by se tyto peníze naopak nemohly použít na alespoň morální podporu medailistů z jiných mezinárodních závodů? Viděl jsi, jak čeští závodníci reprezentovali na MR Slovenska? A teď vidíš, jak reprezentují i po Evropě.
A teď si sám odpověz na otázku, proč je lidem bez zájmu, kteří repre pohrdají (ano, dovolím si to tak nazvat, protože pokud někdo nedá ani jeden boulder, naprosto se musel vykašlat na přípravu a jel tam jen jako na zábavu s kamarádkami, žádný zájem o přípravu, žádný zájem o závody, ale fajn výlet) část nákladů hrazena, kdežto těm, kteří makají a opravdu ČHS i ČR reprezentují, není ani poděkováno a hradit si musí úplně vše včetně startovného. Se divím, že v těchto případech není i normálním členům svazu trapně.
To máš Kubo asi pravdu, že z ČHS více peněz na lezení nikdo nedostane. To se zatím stále snaží finančně pokrýt svojí "profesionalizaci" a zatím se mu to nedaří. Nepodaří se mu to nikdy, protože lidská chamtivost nemá meze. Je ale smutné sledoovat, jak se vedení snaží hledat způsoby jak získat více peněz. Třeba tím, že se mermomocí snaží znásilnit lidi, kteří chodějí na feraty. Snaží se jim vnutit nějakou organizovanost, aby je pak přičlenilo k ČHS. Pak si akorát Hobl změní půlúvazek celý a možná zbyde i na pár nejvěrnějších.....
takhle to nefunguje ve všech sportech. takle to (zaplaťpánbů aspoň za to) ještě furt funguje v malých sportech. je-li dítě talentované a dostane-li podporu od rodičů (ve smyslu spíš že rodič aktivně nebrání), tak má poměrně slušnou šanci se dostat do tuzemské užší a světové širší špičky a zazávodit si s nejlepšími. na rozdíl od hokeje, fotbalu, tenisu, lyžování a nevím čeho ještě, kdy to stojí děsný prachy přímo i bokem a takovejch co do toho šlapou a solí jsou tisíce a tisíce. že nějakej svaz podporuje talentované děti? ale kdeže.
Ono je potřeba se na to dívat v trochu širším kontextu. Já bych nenapsal ani slovo, kdyby svaz neměl peníze a jediné, čeho by se závodníkům dostalo, by bylo poděkování. Ok. Vybrali jsme si to sami. Ale tady jde o to, že na jedné straně se podporují lidé bez výsledků a peníze se vyhazují oknem ven, a na straně druhé těm opravdu dobrým ani nikdo nepoděkoval.
A o to tu jde. O ten nerovný přístup, kdy je jedna skupina neschopných podporována a vyzdvihována, a na druhé straně tu máme velmi schopné a nadějné, kteří jsou úmyslně přehlíženi a nejsou jim vytvářeny žádné podmínky.
Na jedné straně se tu například pořádá soustředění repre, které jistě nebylo zadarmo a které připomínalo spíše mejdan, než soustředění, a jehož výstupem jsou již jinde kritizované výsledky na SP, a na straně druhé tu máme pro naše schopné a nadějné v U12 a U14 závody ČP v naprosto nevyhovujích prostorách, které připomínají větší bouldrovku.
Projevuje se tady taková klasická česká vlastnost, kterou je závist. Pokud se někomu něco daří, hoďme mu hajzlovi klacky pod nohy a podpořme raději průměr či lépe lehký podprůměr. Ti se od nás neodlišují, budeme je mít zato rádi. Jakmile jde o postižení, nebo nadprůměr, pryč s tím. A takhle podobně uvažují i ve vedení Svazu...Je mi jich vlastně líto.
ale to je naprostej standard i v ostatních malejch sportech. a je to jaksi lidsky pochopitelný (ne nějak chvályhodný, pochopitelný), bližší košile než kabát, co já se budu zadarmo mazat s cizím harantem když se můžu mazat se svým nebo kámošovým. a teď si představte, že to pude na tu paralumpiádu, bude medajle, televise, rozhovory, a najednou nějakej pablb hejtmanská začne blouznit vo stěně za půl miliardy v horní dolní aby mohl mistr trénovat a mistrovi začnou lézt do zadku vykukové všelijací.
Sice nejsem ten co to psal, ale taky jsem si teda nejak nevsiml, ze by to takto fungovalo ve vsech sportech. Obzvlast ne, kdyz ma dite docela vysledky, jak se to obzvlast prihodi.
Ve vsech sportech nejaka podpora, minimalne jen symbolicka, je.
To by mě zajímalo, o kterém sportu mluvíš - prodaný fotbal a hokej? dopovaná cyklistika? basket a volejbal neustále bojující o existenci? vodácké sporty držené nad vodou jenom Duklou? jachty a koně jen pro bohaté? nebo něco jiného?
Tak ve vsech jmenovanych a tebou tu hanenych sportech maji jedinci vyssi podporu nez nulovou, tedy vyssi nez dava svaz. O to zvlast jedinci, kteri vozi dobra umistneni. Svaz neni schopny ani poradat soustredeni s financni spoluucasti, coz je vsude vicemene standard.
No tak to zase prrr. Co nacpeš za peníze do dětí v těchto sportech, je daleko více, než do lezení. Že se občas něco vrátí formou podpory oddílů nebo státu, je marginálie.
Tak znovu - podpora od organizace nemusí být pouze finanční, způsobů, jak někoho podpořit, je více. Nikdo tu nepsal o tom, že chce peníze. Nebo to k penězům stále stáčíš úmyslně, protože to je jediná oblast, kde můžeš oponovat? Pravda, ono je asi lehčí vysvětlit, proč svaz nemůže něco proplatit, tam se objektivní důvody najdou, než vysvětlovat, proč někdo ze svazu malé reprezentanty nepochválil a nepoděkoval jim, to totiž nic nestojí a každý jednoduše dojde k tomu, že je za tím jen nezájem a arogance svazu. Ale pokud jsi to opravdu do teď nepochopil, je zbytečné to dál rozvádět. Snad to dojde alespoň ostatním čtenářům.
Nevím, co kdo pochopil až teď, ale v každém případě já o tom píšu od začátku této diskuze. A pokud je pravda co píšeš o své snaze, tak děkuji za potvrzení mých slov, že změna je téměř nereálná, protože pokud se dlouhá léta snažíš a ono pořád nic...
Změna je nemožná jen potud, pokud o své pravdě nepřesvědčíš dost lidí. Já nejsem žádný vůdce lidu, v některých věcech bych se mohl v různých fázích své pracovní kariéry dostat do střetu zájmů, a navíc zrovna překližka není můj hlavní zájem, a proto se v této věci nijak neangažuji. Kdo má na tom zájem, tak se holt angažovat musí, aby s něčím hnul.
Je to úplně stejné, jako když máme ve vládě ANO a na Hradě Zemana. Všichni rozumní víme, že jsou to grázlové a ještě k tomu vlastně nejvíc škodí svým voličům, ale zatím nejsme sto je nahradit nikým jiným normálním, protože jsme nepřesvědčili dostatek lidí.
Ale no tak. Chápu, že když máš potřebu něco napsat a mít poslední slovo a došly ti rozumné argumenty, že se uchyluješ k manipulacím a řečnickým triků, ale zkus to méně okatě. Všichni rozumní víme? Tohle bylo jak ze začátečnického kurzu. Konkrétně oblast Argumentační klam, zaměření Klamy oslovující emoce a další psychologické motivy, technika Kvalifikující jazyk (spojuje žádoucí výrok s pozitivní skupinou k vyvolání dojmu, že odmítnutím se řadíte do opačné skupiny), dokonce se tato technika řadí i mezi další nástroje propagandy.
Podobných triků a technik klamání a manipulace se u tebe dá najít více, ale toto byl jednoduchý ukázkový příklad pro lepší představu, aby čtenáři věděli, nakolik se dáš brát vážně a nakolik jsou tvé příspěvky relavantní a je na ně spolehnutí :-)
Doufám, že na tomto základě ty i ostatní čtenáři pochopí, když už ti opravdu odepisovat nebudu. Vyvracet polopravdy a úmyslně zavádějící věci opravdu kolem dokola nejde.
A já jsem si myslel, jak Ti to vysvětluji po lopatě. A ona je to manipulace...
Stejně mě vždycky pobaví, jak mnozí ohniví bojovníci za pravdu, za čest dětí, závodníci či trenéři tělem i duší, nenajdou dost odvahy, aby se podepsali pod své bláboly. Jak si představujete, že s vámi bude někdo jednat, když jste banda anonymů?
Způsoby, které používáš, manipulací jsou. A také by sis mohl nechat patentovat ten svůj klasický postup - jsi-li zahnán do kouta a už nevíš, kudy kam, obviníš pisatele z anonymity. Do teď ti to nevadilo, ale když tě nachytal na švestkách, kroutíš se jak had :-))
Když už jdeš takhle hluboko, tak celá lidská (a zřejmě i zvířecí a rostlinná) komunikace je manipulace okolím ve svůj prospěch. Ty tento prospěch realizuješ tím, že mé polopatické vysvětlování označuješ za manipulaci. Rozumíme si, milý anonyme?
Tak jestli můžu za zainteresované "laické" rodiče pár poznámek... Finanční odhad v příspěvku nahoře je poměrně přesný. Též je samozřejmě pravda vše o nulovém zájmu a podpoře ze strany ČHS. Taky souhlas s tím, že třeba proplacení startovného by mohlo být pěkným symbolickým gestem. Již před časem jsme navrhovali, zda by ČHS nemohl aspoň nechat natisknout "oficiální" trička (dresy) pro zájemce, že by si je rodiče pro své děti koupili... Nezájem :( Btw v Petzenu měli dresy i závodníci z Kyrgyzstánu...
O závodech Imstu ani nemluvím. Imst "U14" berou ostatní státy docela prestižně. Náš svaz se o něm letos ani nezmínil, ačkoli Honza Vopat úžasným výkonem skončil druhý až v superfinále, Eliška Bulenová byla třetí a holky z Brna se taky neztratily.
Taky nevím, proč ČHS nemůže aspoň tak jednou dvakrát do roka udělat nějakou akci pro mladší děti, které chtějí závodit, mají výsledky v závodech U14 a chtějí na sobě dále pracovat - např. víkendové soustředění pro 3-4 nejlepší děti z každé kategorie a jejich trenéry, kde by svazoví trenéři dali dětem podněty k dalšímu rozvoji a jejich trenérům (často rodičům) rady jak takového malého lezce správně vést...
No nic...hlavně že děti tohle zatím vůbec neřeší, baví je to a chtějí lézt...
Moc hezky napsáno. Já bych jen trochu trochu z mého hlediska zmínil ty dresy a to soustředění.
Dresy nejsou problém, kdybych chtěl, není problém cokoliv zorganizovat a za pár korun je nechat udělat i bez ČHS. Ale proč? Já bych je klukovi nedal, nereprezentuje ani ČR, ani ČHS. Problém by to nebyl, můžeme reprezentovat, ale pojďme si tedy domluvit podmínky. Ale tak nějak nejsem hrdý ani na ČHS a ani na ČR, nikdo z nich nemá na našem lezení podíl, vše si platím sám, ať už přímo nebo prostřednictvím daní. Nevidím důvod, proč bych měl sám od sebe reprezentovat něco nebo někoho, kdo o to nestojí. Asi za to teď schytám kritiku, ale je to prostě tak. Jestli někdo chce, abychom ho reprezentovali, musíme k tomu mít nějaký důvod.
A co se týká soustředění, tak kdo by to soustředění měl vést? Když se podíváš do výsledových listin, tak které z těch úspěšných dětí, pravidelně se objevujících na bedně ČP nebo MČR, jsou vedené trenéry ČHS? A ty bys svěřila své dítě někomu z ČHS? Nejlepší referencí trenéra jsou výsledky jeho svěřenců. A když se podívám, jak to v ČHS vedou a jak je na tom třeba vlastní syn šéftrenéra ČHS, tak naopak se budu snažit držet své dítě od ČHS co nejdále.
ČHS je v současné podobě v závodním lezení pouze komplikace a překážka, která podle mne dlouhodobě rodiče i děti odrazuje a stojí právě za útlumem repre dospělých, tedy za tím, že dobré děti a dobrá mládež s tím přestanou dříve, než přejdou do dospělých. Ono je to logické. Když děti nebudou trénovat a závodit od mala, moc toho v dospělých nedosáhnou. Jet na první závody v osmnácti asi není optimální. Ale pokud závodíš od mala, tak tě současný systém ubije. Jezdíš na závody, vyhráváte, vozíte medaile, platíte těžké prachy.... a co z toho? Nic. Ani pes po vás neštěkne, nikdo o vás nestojí, pro ČHS jste jak obtížný hmyz, protože se logicky dožadujete lepších podmínek, víte, jak to chodí v zahraničí a podobně. Jak dlouho to lze vydržet? Pár let? Najednou je dítěti patnáct, má za sebou několik let těžké dřiny, rodinu to stálo čas a paníze, jste medailisté klidně z Petznu, Imstu, evropáku... a co? Žádná prestiž, žádný zájem, žádná podpora, doma se na závodech patláte s podprůměrnými soupeři.... Závodník i rodič logicky dojdou k tomu, že lezení je ztráta, která za to nestojí. A u závodního lezení zbudou prakticky jen ti, kteří mají blízko k funkcionářům ČHS, nebo ti, co tam jezdí pro zábavu, ne závodit (viz současná repre).
Pěkné, pěkné. Vyplývají mi z Tvého extempore dvě věci - 1) nejsi hrdý nejen na Česko a na ČHS, ale ani na sebe a na své děti, když se nepodepíšeš. 2) Jestli jsi chtěl dělat sport pro slávu, peníze a veřejnou satisfakci, měl jsi si vybrat disciplínu, kde se točí prachy, třeba golf, tenis, sprint, kriket, ragby, basket, baseball...
Taková malá poznámka: V těchto sportech se opravu trénuje, je v nich opravdová konkurence a k penězům se dostanou opravdu jen Ti co dřou (a stejně to nemají zaručené). Lezení je proti tomu čajíček a zábavička.
Opět jsi to pochopil úplně špatně. Mě je úplně jedno, zda můj kluk leze, nebo ne. Tedy, pravda, jedno mi to není. Bere to spoustu času a peněz, takže až se rozhodne, že s tím skončí, budu rád. A zda mi záleží an tom, zda má nebo nemá medaili za to, zda 15 metrů něčeho přelezl o sekundu ryxhleji, než někdo jiný? Jo, je to hezké, ale život je jinde a jsou věci důležitější. Z hlediska rozvoje dítěte není vrcholový sport zrovna ten nejlepší základ. Takže jakmile mi dítě řekne, že s tím chce skončit, budu jedině rád.
A jestli jsem hrdý na své děti? Ano, jsem, ale kvůli jiným věcem, než jsou výsledky v lezení, takže opravdu nemám potřebu je tu veřejně prezentovat.
A k tomu zbytku nebudu nic dalšího vymýšlet, je to více méně popsáno v předchozím příspěvku výš, cituji: A o to tu jde. O ten nerovný přístup, kdy je jedna skupina neschopných podporována a vyzdvihována, a na druhé straně tu máme velmi schopné a nadějné, kteří jsou úmyslně přehlíženi a nejsou jim vytvářeny žádné podmínky.
Na jedné straně se tu například pořádá soustředění repre, které jistě nebylo zadarmo a které připomínalo spíše mejdan, než soustředění, a jehož výstupem jsou již jinde kritizované výsledky na SP, a na straně druhé tu máme pro naše schopné a nadějné v U12 a U14 závody ČP v naprosto nevyhovujích prostorách, které připomínají větší bouldrovku.
A jen bych tě chtěl poprosit - nepiš o vrcholovém lezení jako čajíčku a zábavičce. Ono to tak sice v Česku je, stačí si jít párkrát zalézt a jsi v české špičce, když přijdeš na nějaké niminační závody, máš jistou i repre, ale o té špičce opravdové, tedy o těch, co se stabilně a dlouhodobě drží na předních místech SP/MS, to neplatí. Ti musí dřít stejně, jako ostatní.
Takže nehledej v tom nějakou závist nebo volání po penězích, v souvislosti s výsledky z několika závodů (iRCC, MR Slovenska, Petzen) a chováním ČHS jsem jen shrnul důvody, proč řada lezců v mládeži končí a o další lezení nemá zájem. Když na toto téma slyšíš zástupce ČHS, pokaždé se dozvíš, že přišla puberta a diskotéky a rodiče děti nezvládli. Tak jsem nastalou situaci považoval za vhodnou na ukázání, že ne vše musí být zaviněno rodiči a pubertou.
Ještě reakce na tu hrdost...budu asi patetická, ale já jsem a svou zem a na "naše" lidi, kteří něco v čemkoli dokázali, nebo "jen" ČR ve světě v dobrém světle prezentují, hrdá. Když jsme byli s nejstarší dcerou poprvé v Imstu a tam viděli, jak z ostatních zemí měli "národní dresy", ale i jiné věci, byla nám ta nepodpora u nás prostě líto. A teď v Petzenu, když tam ty 3 holky stály na bedně s českou vlajkou a ke konci se dokonce nesměle pokusily přidat se slovy k hymně, bylo to prostě hezké... A napadá mě, že možná tady by mohl začínat trošku jiný vztah k budoucí reprezentaci, než "aby tam jely spíš jako na mejdan". Ale to jen tak mimochodem...A trenéři jsou kapitola sama pro sebe. Když jsme se před 2 lety snažili najít v Praze trenéra...nejlépe ještě se skupinkou dětí, které chtějí už trochu systematičtěji trénovat, jezdit do skal...byla to marná snaha. Uspěli jsme v Brně (mimo ČHS), což je ale vztah na dálku:(. Teď je situace lepší...nemusím ale říkat, že ČHS s tím opět nemá co dělat.
Máš naprostou pravdu a souhlasím s tebou i s tou hrdostí. Já opět psal v kontextu současné situace. Také bych rád byl hrdý, i pro děti bylo to byla super motivace. Ale v současné době není být hrdý na co.
Ostatně, jak se tvé děti koukají na ČHS, když ani tobě, ani jim, nezbývalo nic jiného, než si zajistit trénink a závody tak, jak to máte? Znám je, takže vím, co a jak mají a jaké panují názory v jejich lezeckém okolí :-)
Takže když jste okolo sebe viděli ostatní týmy včetně národních dresů a celkově včetně zázemí, jaké tam ty děti měly, a následně sis to propojila s tím, jak jste tam byly vy, jak jste na tom s tou hrdostí na Česko byli?
To samé třeba Slovensko - na slovenském mistrovství republiky české děti braly medailí dost, včetně zlatých. Většina z nich je členy ČHS, musí být kvůli ČP. Zeptejte se těch dětí, zda když stály na bedně se zlatem na krku, byly na ČHS a podporu, které se jim od ČHS dostalo, hrdé. Správné by bylo, kdyby jim v té chvily běžely hlavou myšlenky jak je skvělé, že tam svaz takto zazářil a měly by se těšit na návrat, kde se jim dostane od svazu uznání a pochvaly, že k tomu pomohly. To by bylo cennější, než třeba zaplacení cesty. Ale takto? Už i ty malé děti berou ČHS ne jako pomocníka a domovkou organizaci, ale jako nutné zlo, které je nutné kvůli monopolu strpět.
Upřímně...myslím, že všem mým třem dětem je ČHS zatím úplně šumák;) Nejstarší nejspíš pojede v září do Arca, tam se musí hlásit přes svaz, tak uvidíme :)
Podpora nejsou jen penize, ktere jsou odmenou za dobra umisteni, ci prispevek na naklady na cestu :).
Podpora se dela vselijak. Myslim, ze by pro zacatek stacilo, aby svaz aspon trochu spolupodilel na poskytnuti treninkoveho zazemi, know-how, treneru atd.
Jinak je fajn, ze tu do toho krafa clovek, ktery ma se zavody deti v jakemkoliv sportu nulove zkusenosti :).
Tak znova: závodnická komunita musí ze sebe vygenerovat člověka, který bude všeobecně důvěryhodný, bude rozumět závodění, ukočíruje různé zájmy, udrží na oprati rodiče a bude partnerem pro nejvyšší vedení ČHS i pro světové orgány závodního lezení. Do té doby do toho budou všichni krafat a nikdo nebude přesně vědět, co a jak se má dělat. To ale při anonymním krafání prostě nejde. Z toho vyplývá, že závodníci se budou vařit ve vlastní šťávě ještě hodně dlouho.
Myšlenka je to hezká, nějaký jedinec by se i našel, ale problém je, jak svaz přimět ke spolupráci. Do teď byly prakticky všechny rodičů a trenérů požadavky ignorovány. Za Marie se to dělo způsobem, že ta vše s úsměvem odkývala, dala lidem za pravdu a pak si stejně udělala, co chtěla. Teď se to děje způsobem, že je tu ignorance úplná. Předseda komise je dosazován, ne volen, spolupracovníky si vybírá sám. Závodní lezení se týká pár lidí, ale rozhoduje o něm obrovské množství lidí, co tomu nerozumí a je jim to jedno, takže ti slyší na argumenty těch, co se zabývají skalami a cokoliv, co oni se nepřejí, je nehlasovatelné. Myslím, že debata na toto téma zde již proběhla nedávno, nezatahuj to sem znovu.
Za této situace je cokoliv směrem ke svazu neprůchozí, nevím, co vše víš, nebo ne, proběhly i různé petice a podobné akce. Takže podobné věci nenavrhuj, vypadá to sice dobře a ty chytře a rozumně, ale sám dobře víš, že je to věc nereální, protže z mezinárodních orgánů se s tebou nebude nikdo bavit, ČHS nemá žádný důvod ani povinnost brát na jakékoliv sdružení nebo jakéhokoliv zástupce ohledy, a ČHS ani nemá potřebu se starat a s někým vycházet, protože kdo se bude chtít lezení věnovat, stejně musí být členem a pak přijít s prosíkem, aby mu svaz poslal přihlášku.
Takže ne že se budou závodníci vařit ve vlastní šťávě kvůli vlastní neschopnosti, závodníci by se na organizaci sami sebe zmohli, ale ČHS to nedovolí, protože by skončila doba, kdy si vybraní jedinci mohou dělat co chtějí bez ohledu na mínění těch, kterých se to týká.
No jestli to milý anonyme vidíš takhle, tak celá tahle debata byla úplně zbytečné mlácení prázdné slámy a brekot na cizím hrobě. A Tobě to může být venkoncem jedno, protože víš, že se stejně nic nezmění.
Nech Turka, nemá to cenu. Celá tato debata i mé texty měly za úkol jedno - trochu blíže ukázat přístup ČHS k dětem a mládeži. Bez ohledu na to, co Turek bude psát, to myslím svůj účel splnilo. Jsou tu čtenáři hloupí i chytří, oni si to nějak přeberou, a nevěřím, že jen na základě Turkových kritik a doporučení by lidé nějak radikálněji měnili názor, spíše se pobaví.
Nemáš žádné zkušenosti, sám jsi nikdy angažovaný v nějakém sportu jako trenér někoho dobrého nebyl, víš houby o tom, co špičkoví lezci (ano, opravdu špičkoví, už v U12 jsou děcka, co lezou 7c, o U14 ani nemluvím) potřebují a čím si ty děti i jejich rodiny prochází a co je to stojí, a přesto máš tu drzost a nedostatek sebereflexe k tomu, abys těmto lidem radil, co mají nebo nemají dělat. Hm.
Nemyslím si, že by mé příspěvky cokoliv bezprostředně změnily, dokonce ani nemám v úmyslu cokoliv měnit já. Nemám na to čas a ani nemám chuť spolupracovat s lidmi, co tam jsou. A představa, že do mojí práce by plkali i tobě podobní neumětelové, které k tomu opravňuje pouze to, že si myslí, že jsou nejchytřejší na světě a mohou mluvit do všeho, mě plně odrazuje. Nic to ale nemění na tom, že mohu veřejně projevit svůj názor na jednání organizace, které jsem členem a která dostává peníze i z mých daní a které se nemohu, vzhledem k jejímu monopolu, vyhnout. Pokud tomu ty říkáš mlácení prázdní slámy a brekot, ok, je to tvůj názor. Máš plné právo si to myslet i to tu napsat, stejně jako jsem tu napsal já názor můj.
Když čtu diskuzi je a neuvěřitelně tolik je chytrolínu a ani se neumí pod svůj názor podepsat.
Je pravda že děti U12a U14 lezou cesty 7 a výše ale zeptal se jejich rodičů někdo jestli vezmou i jiné děti a předaji jim skušenosti ,ze sve vlastní skušenosti vím že si nevezmou na zodpovědnost cizí děti.
K.Návrat
Tohle je trochu problém, protože děcka bývají roztroušena různě po republice, takže společný trénink je obvykle nemožný. A to platí i o radách. Rady samy o sobě jsou k ničemu, ke každému děcku je potřeba individuální přístup, to znamená to dítě pravidelně vidět a pravidelně s ním lézt. To je dost problém. Přesto ti však asi nějaké informace unikají, protože řada dětí se v rámci tréninku setkává a rodiče si vzájemně radí a pomáhají. Já osobně takto individuálně pomáhám dvěma slabším soupeřům, pár oddílů a trenérů dělá společné tréninkové výjezdy. Bez ČHS. Že o něčem nevíš ještě neznamená, že to neexistuje. Rady, tipy, komentáře na závodech, občas společné lezení...
A vzít si někoho na starost a na trénink? To jsi jednou nohou v kriminále. Teď pustil táta Ashimu. Je to v rodině. Ale dovedeš si představit, co by se stalo, když bys jako amatér pustil cizí dítě? V každém případě toto není úplně správně, to, co popisuješ a co řada rodičů dělá (někeří ne, pochopitelně mají tréninkové metody jako své interní tajemství), je suplování role ČHS.
Ale to vše je odbočka, protože nic z oblasti tréninku se netýká toho, o čem tu celou dobu mluvíme - a to je podpora, tedy spíše nepodpora, a přehlížení výsledků. I kdybys měl pravdu a rodiče byli zahleděni jen do sebe a odmítali cizí děti, nic to nemění na tom, že oficiálně za výsledky a reprezentaci ČHS v Petznu neřekl závodníkům nikdo ani obyčejné "Děkujeme".
A oprav si tu svojí 7. Bylo psáno 7c, takže podle uiaa minimálně jedna slečna z U12 má přelezené 9. A o tom, že čísla z U14 jsou ještě vyšší, není třeba pochybovat. To jen na závodech stavíte lehounké paskvily a pak se divíte, že se se děti řadí na čas s finálovou cestou v řádech minuty a kousek. Orlová TOP za 1:34, Jeseník TOP za 0:57...
Takže napsal jsi to pěkně, ale na otázku, jak ČHS pomáhá mladým a nadějným závodníkům a jak je podporuje, to nijak neodpovídá. Naznačení, že si mají rodiče pomoci sami, tak nějak neberu. I když vlastně ono to přesně zapadá do závodní koncepce ČHS: pomožte si, jak můžete, když budete dobří, my se pak přiživíme.
Jen krátce k tomu "vzít si na starost cizí děti"... Zcela adresně za sebe...miluju hory, VHT, ale jsem jen velmi rekreační lezec (stejně tak můj muž). I naše nejmladší leze už líp. Dětem můžem dát podporu, zázemí, lásku v úspěchu i neúspěchu...a cizím tak třeba místo v autě na skály a nabídku odjištění. Po zkušenostech a radách jsme naopak dlouho zoufale pátrali my, když se začalo zdát, že nejstarší neleze úplně marně a dost jí to baví. A to už vůbec nemluvím o tom, že ne každá 14letá holčina (která se pohybuje v obtížnostech 9/10) je celá nadšená z toho, že by ji měla trénovat její vlastní matka (která se plácá v šestkách).
hele, já jsem softmover a mý děti budou softmoveři (jestli vůbec polezou a jestli je to bude bavit). když zatoužej po závodním sportu, tak asi uroním slzu, bránit jim doufám nebudu, snad budu umět překročit svůj stín, ale tlačenky a hysterickejch výlevů v diskusích na lezci jak by se to mělobyse se doufám zdržím. moje osobní zkušenost když jsem byl malým hokejistou mi docela stačila, nahovno rozprasený rodinný víkendy, nedostatek času na to co má smysl (tedy v tomto věku škola a především nevýkonnostní věkově a genderově nesegregované turitické oddíly mládeže a neposlední řadě čas trávenej s rodičema a starouškama při společné zábavě), spousta peněz a energie fuč a nutnost se dohadovat s kreténama. no, asi to má někdo zapotřebí.
Tak své mládí jsi popsal hezky, ale co jsi tím chtěl říci a jakou to má souvislost s tématem dikuze?
Ale víš, co nechápu? Píšeš, že pokud by tvé děti zatoužily se věnovat závodnímu lezení, že by ses překonal a zkusil překročit svůj stín. Ok, hezké. Ale co to znamená? Chceš říci, že bys mu to toleroval bez sebemenší snahy mu pomoci? A že by ti bylo jedno, v jakých podmínkách se tvé dítě snaží?
no, upřímně a spravedlivě nevím. rozhodně bych se ovšem snažil tuto kratochvíli nějak zasadit na patřičné místo v žebříčku, ale nikoli na lezci nebo 8a, ale hodnot. no, i těch pár tréningů fotbalový přípravky co si vydupali jsem s miláškama přetrpěl, takže bych asi mírně pomohl. ale vocaťpocať. třeba konstruktivním návrhem nechytej šimla v hnusnejch sprchách na zaplivaný překližce, pojeď radši s fotříkem na Hochtor, když nebudeš vodmlouvat, tak ti koupí na hütte malý nealkoholický pivo..
Jasně, ono to vždy začíná nevině. Ale představ si, že narazíte u vás v tělocvičně na kroužek lezení a dítě to chce zkusit.Přihlásíš ho do kroužku, bude tam půl roku spokojené, pak za tebou přijde, že budou závody. Tak na ně zajdete, děcko se nějak umístí, bude nadšené, bude pokračovat v kroužku s oddílem. Sem tam závody. Jenže pak mu kroužek přestane stačit, na závodech se začne propadat. Ale protože máš děcko cílevědomé a bude ho to bavit, tak tě přemluví, že budete lézt spolu. Je mu devět až deset, chodíte spolu lézt, ale za rok je výkonnostně o dvě čísla před tebou. A stále se těší na závody. Co teď? Ty mu už nestačíš, děcko chce lézt a chce se zlepšovat. A třeba bude opravdu talent a půjde mu to. A ty si začínáš uvědomovat, že už na to nestačíš a najednou zjistíš, že se nemáš kam obrátit a že jsi v tom sám... Co dál?
Existují určité scénáře, ale nevím o žádném, který zahrnuje ČHS. A když pak třeba začnete s ČP a ty zjistíš, že závody ČHS jsou ty nejhorší a ani vzdáleně nejdou srovnat se obyč závody pořádaných stěnami... Nezačne ti pak být poněkud divné, co vlastně ten svaz, který má lezení na starost, dělá, a kam jdou peníze, které svaz na děti a závodní lezení dostává? A když se zeptáš, nikdo se s tebou nebaví... A když pak uvidíš, jak je i přes vaše úspěchy podpora nulová, ale přesto se jinde penězi plýtvá...
Je smutné, že každý tu vidí dětské lezení jako určitý stereotyp, kdy rodič dítě nutí k výkonům, aby se tím pak mohl chlubit a zbohatnout na tom. Situaci, kdy chce lézt samo dítě a rodiče svaz kritizují, protože samotní rodiče mají určité limity a nemají ani tréninkové znalosti a dovednosti, a svaz jim nijak nepomůže, ačkoliv je za sportovní lezení odpovědný, skoro nikdo nevidí.
týjo, a představ si, že jsem dokonce smířenej s tím, že dceruška mě brzo předběhne v cizích jazycích a chlapečkům to nebude dlouho trvat a přdběhnou mě v matice (tedy doufám že to nebude před ukončením prvního stupně, ale našlápnuto mají). kam já chudák se vobrátím. (přirovnání sice kulhá, ale jak jazyky tak matika jsou pro život někde na jiným levlu než lezení).
Neodpověděl jsi na nic. A ty příměry, které jsi použil, jsou nesprávné a neodpovídají situaci možnostem. Když už do toho taháš vzdělání a školy, tak mnohem lepší příměr by byla situace, kdy by stát rezignoval na jakékoliv školství, děti učil jen číst a psát, a kdo chce něco víc, ať se postará sám o sebe, ovšem i když si zajistí prakticky neexistující učitele a vzdělání, nikdy by nesměl pracovat jinde, než pro stát, a to i když se na něj stát vykašlal a dotyčný si vše vydřel sám a o dobré vzdělání se mu pracně a nákladně postarali rodiče.
Další diskuze je bezpředmětná, protože absolutně nechápeš podstatu problému. A vlastně ani rozsah. Na základě čeho píšeš? Na základě vlastních frustrujících zkušeností s hokejem a mých nepodepsaných příspěvků na Lezci? Jak můžeš tak zasvěceně psát o něčem, co vlastně znáš jen z doslechu a nikdy ses s tím nesetkal osobně?
S kolika rodiči a trenéry jsi se za poslední rok setkal? Na kolika závodech v zahraničí nebo ČR jsi byl a prožil tak mnoho dní v těsném kontaktu se všemi, kterých se závodní problematika týká?
Tak nějak mi přijde, že jsi spíš jako Turek. Nerozumíš tomu, nikdy jsi to neprožil ani neřešil, ale vysvětlit to umíš úplně perfekně a ostatní jsou neschopáci, co to nechápou a nerozumí tomu. Opravdu nerozumím tomu, proč mají někteří potřebu se vyjadřovat k něčemu, o čem nic neví. No nic, končím. Svým posledním příspěvkem jsi ukázal, že vůbec nevíš, o co jde a že pouze teoretizuješ. Psát cokoliv dalšího by bylo zbytečné, protože tvé teorie, kterými odpovídáš, nemají v reálném světě žádný přínos. Užijte si s dětmi skály a hezké prázdniny :-)
za poslední rok (a ani posledních deset let) jsem skutečně na závodech nebyl, jestli jsem mluvil s nějakým trenérem nevím, ale rozhodně né o trénování, a ambiciozní rodiče jsou stejní sporty napříč (uši mám a nějaké ty lidi potkávám a řeči se vedou), třeba znám jednoho, co čtyřletému chlapečkovi platí individuálního trenéra na golf (ostatně, vemte si z něj příklad, pochopil, že se jedná o kratochvíli a na kratochvíli je potřeba mít nebo nemít. buď rád že se ti dítě neučí na housle nebo trumpet, to by ti ho nejen nikdo nepodporoval, ale dokonce by sousedi aktivně bránili tréningu.
mimochodem, stát na vzdělání víceméně rezignoval, teda snad kromě velmi neefektivně nytloukaného trivia v kasárenském režimu. chceš-li víc, snaž se nebo zaplať (nebo oboje).
To je furt vo tom samým. Uvědom si nejzákladnější věc - ČHS jsme my. Je to naše organizace, naše parta, náš boj, naše zábava. Chceš něco mít? Musíš to sám udělat. Stejně jako v oddíle.
Potřebuješ trenéra? Sežeň si ho. Potřebuješ informace? Zatlač na ČHS, ať Ti je poskytnou. Chceš dobro pro členstvo? Nech se zvolit do vedení.
Zapomínáš na dvě věci - ČHS dostává peníze ze státní kasy, konkrétně jsou to dotace od MŠMT, takže svaz má v podpoře dětí a mládeže i určité povinnosti. Kromě toho má ČHS podporu závodního lezení i přímo v koncepci.
A druhá věc - rozhodně to není stejné, jako v oddíle. Když se mi nebude líbit oddíl, půjdu do jiného. Stejně tak oddíl naslouchá svým členům, protože ti ho tvoří a mají stejné zájmy, proto v tom oddíle ti lidé jsou. Ovšem lezci, kteří chtějí závodit, v ČHS být musí, nemohou jít jinam. A rozhodně tam často nejsou proto, že by měli s ostatními členy stejné zájmy, ale protože jim nic jiného nezbývá. Naprostá většina ostatních členů jejich potřeby a zájmy nechápe, přesto o nich rozhoduje.
Ale stejně jsme opět jinde, než je podstata této diskuze, a to byla nulová podpora, byť i třeba jen morální, dětí a mládeže. I zde končím jakoukoliv další diskuzi, neboť je zbytečná. Někdo si z toho něco odnesl, někdo i nadále nic nechápe. A svými slovy o demokracii a možnosti se nechat zvolit do vedení opravdu reputaci těm, co tam jsou a stále podporují neschopné a ignorují a přehlížení talentované, reputaci nezachráníš. Z tebe stále mluví slova a slova, ale byla by chyba si jich všímat. Mnohem důležitější je si všímat činů a jednání. A to je to, oč tu běží. I kdybych já byl úplně mimo a tys měl naprostou pravdu, nic to nemění na tom, že ačkoliv info o úspěchu mladých lezců hrdě visí na stránkách ČHS, nikdo se nenamáhal jim za reprezentaci ČHS a ČR říct ani "Děkuji".
Ano, informace o úspěších lezců a horolezců prezentované Svazem na FB a webu jsou jen image, do kterého se snaží Svaz zabalit. Jinak mu jde o něco úplně jiného. Mít co nejvíc členů, ze kterých díky příspěvkům MŠMT vytřískám co nejvíc.
To je první půlka. Pokračování: .... aby mohl lépe podporovat činnosti, které považuje za priority v rozdělení podle rozpočtu schváleného Valnou hromadou. Mimo jiné na podporu závodníků, po které se tu volá, jsou překvapivě potřeba peníze.
Je zajímavé, že rozpočet je kolem 11 mil. (býval poloviční) a přesto stále není dost peněz na podporu závodníků a ostatních disciplín? Zatím stouply výdaje především na zaměstnance.
Je zajímavé, že rozpočet je kolem 11 mil. (býval poloviční) a přesto stále není dost peněz na podporu závodníků a ostatních disciplín? Zatím stouply výdaje především na zaměstnance.
Trochu je škoda, že někteří rodiče kritizující poměry se nepodepsali - jejích slova by měly větší váhu. Zbývající tlučhuby, tradiční účastníky těhle diskuzi, bych rád vyzval, aby nám sdělili, co vlastně pro české lezení, a zejména to mládežnické závodní, doposud udělali (kromě plandání jazourem).
Z vlastní zkušenosti mohu řici, že v tomto sportu největších úspěchů dosahují děti, jimž se na maximum věnují rodiče. Proč? Protože v zásadě u nás opravdičtí trenéři nejsou. Je zde pár jedinců, co se za ně považují, ale ve srovnání se zahraničím, je to slabý odvar. Co z toho plyne dál? V Komisi sportovního lezení už léta vládnou právě tihle více průbojní rodiče. Kdopak by to jinak zadarmo nebo téměř zadarmo dělal? A tady je to všechno začíná. Onen rodič samozřejmě a pochopitelně prosazuje to své dítě a polovina republiky štěká, že vše je špatně. A už léta se v tomto směru nic neděle, jen ve vedení se střidají další agilnější rodiče a ti se zajímají o ty kategorie, kde se zrovna nachází jejích potomci.
Už před léty jsem ve vedení našeho ČHS poukazoval na to, že neexistuje žádná koncepce rozvoje závodního lezení děti a mládeže u nás, že není vypracovaná metodika práce s dětmi, že nejsou proškolení trenéři a nejsou tomu věnované ani žádné finanční prostředky. Dokonce jedná z posledních reorganizaci závodů pro mládež (ČP U14) proběhla pod heslem: teď děti budou závodit na opravdických stěnách. A kde jsme? Asi tam, kde vysmívaný aktuálním vedením Komise Moravský pohár (mimochodem docela zajímavý počín).
Pravdou ale je, že dokud šéfem Komise nebude opravdový nezávislý placený odborník, budeme zde o tom diskutovat ještě dlouho a bez výrazného efektu.
Sorry cely jsem to necetl, ale fakt me bavi jak vetsina lidi argumntuje tim "kdo sam nedela nema narok se stezovat". Nikdy sis nezanadaval na politiku, na ridice, na porusovani zakonu atd. atd.? Drzet hubu a krok uz tu bylo a moc se to neosvedcilo..
"Zbývající tlučhuby, tradiční účastníky těhle diskuzi, bych rád vyzval, aby nám sdělili, co vlastně pro české lezení, a zejména to mládežnické závodní, doposud udělali"
Ano, ale je otázka, kdo mají být ti tlučhubové. Třeba jsem to špatně pochopil, ale já osobně to bral tak, že ti tlučhubové nejsou stěžující si a kritizující rodiče, ale právě ti, kdo se současného stavu zastávají. A tam pak tvůj příměr nesedí, protože samozřejmě postěžovat si a a zkritizovat může něco každý, i když tomu nerozumí. Ovšem oponenti si nestěžují, ale naopak kritizují ty, kdo si stěžují, a snaží se jim vysvětlovat, jak to dělají špatně, jak se pletou a vlastně i jak mají své děti vychovávat. A to už je trochu problém. Na něco si postěžovat je něco úplně jiného, než bez znalosti prostředí a okolností vysvětlovat lidem, jak to mají dělat, nebo jaké mají mít životní hodnoty. A právě proto zde padla otázka na to, co dotyčný dokázal. Ona jedna věc když zákazník o tlačence řekne, že mu nechutná, chutnat samozřejmě nemusí všem, a druhá věc pak je, když někdo, kdo v životě neviděl kus syrového masa a neuvařil ani vajíčka, radí zkušenému řezníkovi, jak má tlačenku dělat, a ještě mu nutí myšlenku, že jíst maso je špatné a ta tláča má být pro vegeteriány :-)
Takže pokud chceš vyjádřit názor, že se ti něco nelíbí, ok. Tam zkušenosti mít nemusíš. Ale pokud chceš ostatním radit, jak mají něco dělat a čím se mají řídit, nějaké ty zkušenosti bys mít měl.
Problém vidím ve snaze ČHS minimalizovat náklady. A náklady jsou vše, co nesouvisí s profesionalizací, marketingem atp...Placené odborníky by VV snesl ještě v případě, že bude dostatečně prověřena jejich loajalita k vedení, Že od nich nebude hrozit nějaká samostatná činnost, která by ohrozila pozice současných členů VV a případné převzetí moci.
Registrace
Metodika
lezec.cz
V současnosti jsou pouze tři závody v kalendáři světové asociace sportovního lezení IFSC, kterých se mohou zúčastnit i děti do 14 let a závod v rakouském Petzenu je jedním z nich. 
GPS a mapové aplikace