Západočeská OVK publikovala na Lezci stanoviska ohledně manipulace chytů na Žihelsku, naposledy se týkalo vedení ČHS. Nabídli jsme proto prostor pro vyjádření předsedovi ČHS Janu Bloudkovi, který Lezci na toto téma poskytl emailem rozhovor.

Vedení ČHS je ve sporu se západočeskou oblastní vrchlovou komisí ohledně manipulace chytů na bouldrech na Žihelsku. Západočeši se nemohou smířít s tím, že Výkonný výbor kauzu s místopředsedou ČHS Petrem Reschem podle nich zametl pod koberec.

Jak se obecně díváš na celou kauzu v reakci na aktuálně zveřejněné stanovisko šéfa OVK ZČ Marka Rottenborna na Lezci?
Neberu to tak, že jsme se západočeským OVK ve sporu. Z reakce Marka Rottenborna je patrné, že máme na celou kauzu odlišný pohled – to se stává. Odlišné názory považuji za užitečné, můžou pomoci postrčit vývoj, pokud se při jejich konfrontaci podaří udržet vzájemný respekt. Jsem přesvědčený, že tady se pořád navzájem respektujeme, i když jsme nenašli stanovisko, se kterým bychom mohli bez výhrad souhlasit na obou stranách. Pořád ale máme společné jedno základní východisko: nechceme, aby se opakovala podobná situace, jaká se stala u některých cest na Žihli.

OVK vyjádřila přesvědčení, že výstupem z celého disciplinárního řízení by mělo být jednoznačné, mediálně prezentované stanovisko ČHS, kterým bude tento nebezpečný trend odsouzen a zastaven. Co myslíš, ano nebo ne a proč?
Tady osobně nevidím žádný rozpor a úplně nerozumím tomu, kde ho vidí OVK. Veřejně publikovaným výsledkem celého disciplinárního řízení bylo, že diskutovaná úprava chytů v pořádku nebyla, viníci dostali disciplinární trest, který nebyl sice nijak drastický, ale odpovídal předchozí praxi DK, obrovské časové prodlevě od doby, kdy k přestupku došlo i tomu, že sami svoje pochybení připustili a zavázali se v podobném jednání nepokračovat.
Takže ČHS se výsledkem disciplinárního řízení vyjádřil, že tato praxe není správná a není přípustné v ní pokračovat. Jestli se tím zastaví jakýsi trend, bude ale záležet hlavně na další spolupráci mezi jednotlivými OVK a boulderisty, kterou se snažíme společně s CVK rozeběhnout. To je problém, který nevyřeší jedno mediální prohlášení.

Z řad zainteresovaných padl dotaz, zda by se nemohl vyjádřil i předseda ČHS Jan Bloudek. Z jakých objektivních důvodů zamítl on a VV ČHS odvolání OVK Západní Čechy ve věci rozhodnutí DK ohledně manipulace chytů na Žihli? Tedy jaké ty důvody byly?
Po prozkoumání všech dostupných informací i formulace podání a odvolání jsme došli k závěru, že disciplinární komise vyhodnotila předložené důkazy i argumenty, které zazněly při jednání s oběma stranami správně. Nad fotografiemi lze vynášet nejrůznější názory, jak nafocený stav vznikl, ale jednoznačné důkazy proti konkrétním osobám by musely vypadat o hodně jinak. Nakonec nejjednoznačnějším důkazem bylo prohlášení viníků při samotném jednání „že si zpětně uvědomují, že některé úpravy a čistící práce na kamenech byly necitelné a vedly k poškození skály“, za což dostali disciplinární trest - napomenutí.
Podle nás je to přiměřená reakce disciplinární komise na záležitost, která sahá do hodně daleké minulosti před nějakými 14 roky a kde se těžko lze na základě předložených důkazů dobrat nějakých jednoznačnějších závěrů. Problematické byly i formulace samotného podání a odvolání, které nebyly navzájem v souladu. Co je ale důležité – aby se podobná situace neopakovala. V tomto směru jsou závěry DK podle mého názoru v pořádku a dál s nimi pracujeme.

Jak to vyřešit systémově do budoucna? Zavést pravidla boulderingu?
Co by tedy mělo následovat?
Celá záležitost má jasné pokračování, které už nějakou dobu běží. Byli vyzváni všichni zástupci boulderistů v jednotlivých oblastech, aby se přihlásili ke spolupráci s příslušnými OVK. Tak zamotaný problém jako Žihle by nejspíš nevznikl, kdyby mezi OVK a boulderisty fungovala už dřív spolupráce.
Bouldering stál dlouho stranou a ČHS řešil primárně skalní lezení, což je věc, kterou chceme postupně měnit společně se zástupci boulderových oblastí, CVK a jednotlivými OVK. První vlaštovkou je OVK Tisá, kam už zvou na společné schůzky Ondru Beneše jako zástupce boulderistů na Sněžníku, Modřínu a dalších oblastech. Ne všude to půjde tak hladce, protože někde by začlenění boulderových oblastí pod naše OVK přineslo ve vztazích s ochranou přírody víc problémů než užitku. Tady bude záležet hlavně na místních osobnostech, aby přesvědčily ostatní boulderisty k dodržování platných pravidel spojených s ochranou přírody i s vytvářením nových cest.
Pravidla boulderingu by mohla být užitečná, přestože v řadě případů bychom vystačili i s běžnými pravidly lezení a podmínkami z platných povolení. Potřebujeme mít hlavně lidi, kteří budou schopní v boulderistické komunitě pravidla prodiskutovat a pak prosazovat jejich dodržování. Jestli to budou samostatná pravidla pro bouldering nebo nějaké doplnění již existujících pravidel je technická otázka, jejíž řešení bude náležet CVK.

V souvislosti i s touto kauzou lidé soudí, že ve vedení ČHS jde o vliv a o peníze, a že parta kamarádů ve vedení nepůjde proti sobě. Jak zaznělo v jednom ze souvisejících komentářů, jakmile se objeví náznak podobných pochybností, měl bys být schopen prokázat, že to není pravda, ne dělat mrtvého brouka a čekat, až to vymizí. Nebo to tak není, čtenáři se mýlí?
Mám zkušenost, že téměř neexistuje veřejná funkce s nějakou větší mírou odpovědnosti (kam bych řadil i vedení ČHS), o které by si část lidí nemyslela, že hlavním důvodem, proč ji někdo dělá, jsou peníze a vliv. Tento názor je u nás všudypřítomný, není ho ušetřená žádná větší organizace a bojovat s ním mi přijde skoro marné.
Pokud se budeme pohybovat v rovině dohadů a obecných podezření, můj názor je, že by bylo jen plýtváním energií neustále vysvětlovat, že my to kvůli penězům neděláme a celá práce ve vedení svazu nás stojí tolik času a energie, že naším hlavním ziskem je dobrý pocit, když se podaří něco pozitivního. Když bych porovnal svoje investované množství času a získané peníze, bylo by nejspíš efektivnější živit se uklízením kanceláří, ani nemluvě o jiných činnostech, pro které mám vzdělání i praxi.
Co se týká jednotlivých případů, nemyslím si, že bychom někde dělali mrtvého brouka – třeba na příkladu Žihle je snad jasné, že jsme věc neodložili, ale dáváme s CVK dohromady postup, který by měl být dlouhodobě funkční. Kolem peněz už dva roky dobrovolně zveřejňujeme za každý kvartál výsledky v podrobnějším členění, než je roční vyúčtování rozpočtu, aby se každý, kdo má zájem, mohl podívat, jak hospodaříme.
K té partě kamarádů – u dobrovolné práce je důležité, aby si v ní lidé našli něco, co je bude bavit, jinak dobrovolnictví nebudou ochotní obětovat čas, kterého máme každý málo. Dobrá parta je jedním z důležitých motivátorů, který bychom měli být schopní za poměrně nevděčnou práci ve vedení ČHS nabídnout, což se nám ale vždycky nedaří na 100%. To ovšem neznamená, že se občas ve vedení hodně tvrdě názorově nestřetneme, protože každý reprezentujeme odlišný pohled na směřování svazu. Určitě to není tak, že bychom upřednostňovali svoje osobní zájmy nebo kamarádství nad celkovým zájmem ČHS. Ale tomu, kdo je přesvědčený o opaku, to budeme nejspíš těžko vyvracet.

Řada ze čtenářů volá po změně vedení, které pro ně ztrácí důvěryhodnost. Uvažuješ o změně ve vedení? Chceš ještě pokračovat v dalším volebním období? Nebo se na to vykašlat a funkci položit?
Určitě si nemyslím, že předseda ČHS je funkce, ve které by byl kdokoliv nenahraditelný a já už vůbec ne. Pokud se námi prosazovaný směr nebude většině členů zamlouvat, vždycky musím počítat s tím, že si valná hromada zvolí jiné vedení. Byl bych samozřejmě rád, kdyby taková výměna proběhla v pohodě, s předáním všech kontaktů, důležitých osobních vazeb a zkušeností a vlastně se docela těším, až do vedení přijde nová krev, někdo, kdo dokáže zase o kousek rozebrat tu nekonečnou hromadu problémů, kterou když z jedné strany zmenšujeme, tak na druhé straně o to rychleji narůstá.
V dalším období kandidovat budu, kdybych to teď najednou položil, asi bych získal spoustu času i klidu, ale připadal bych si jako dezertér, který utíká od nedodělané práce. Máme odpovědnost za mezinárodní projekt, který je v necelé půlce cesty, díky mezinárodním aktivitám jsme navázali hodně zajímavých kontaktů a byla by škoda, přijít o ně dřív, než z nich pro ČHS vydolujeme nějaký dlouhodobější užitek. Povedlo se společně se Slovinci najít řešení, díky kterému mohou členové ČHS získat slevy na všech alpských chatách, ale ta spolupráce se od letoška teprve rozbíhá a spoustu kroků je potřeba ještě dořešit.
Na začátku našeho funkčního období jsme si nechali odsouhlasit a rozeběhli docela zásadní inovace v organizaci ČHS: od zapojení spolků, přes mládežnický projekt, nové pojištění, získávání financí přes projekty, větší tým profesionálních nebo poloprofesionálních pracovníků, čekají nás další změny, které bude potřeba před olympiádou rozeběhnout ve sportovní oblasti atd. Většina změn postupuje pozvolna po krůčcích a dá ještě hodně práce, než se usadí a začnou přinášet stabilnější výsledky, které bych docela rád viděl běžet.

A nakonec bouldruješ? Jezdíš na Petrohrad a okolní bouldry? Jezdíš na Padání?
Kdybych to měl seřadit, tak nejradši lezu v horách, kde se kombinuje lezení ve skále se zimními podmínkami, pak by byly sportovní vícedélky a po nich skály. Bouldering mám k tomu všemu spíš jako občasné zábavné doplnění. Ale baví mě na něm jeho společenský rozměr, kdy partička lidí společně zkouší, řeší kroky, diskutuje, hledá nové možnosti - jenom si myslím, že na pořádné bouldrování nemám dost síly a tu správnou figuru. Na Petrohradě jsem byl kdysi dávno, před více než 15 roky. Na Padání jsem se už několikrát chtěl jet podívat, ale vždycky mi do toho přišly nějaké povinnosti. Doufám, že se tam časem podívám.

Díky moc,
Standa


Profilové foto Honzy Bloudka na Facebooku: