Horská služba vyhlásila 3. lavinový stupeň v Krkonoších
+ zveřejnila analýzu lavin z neděle 14.3.2021
Česká Horská služba včera zvýšila lavinové nebezpečí v Krkonoších na 3. stupeň a dnes zveřejnila analýzu lavinových nehod z neděle 14. března 2021 v Krkonoších, kdy zasypání jednou z nich nepřežila česká skialpinistka.
Informace zveřejnila Horská služba na svých stránkách:
a) Špatná orientace velmi strmého svahu (zase v podstatě nejhorší možná), čerstvé návěje a varovné zvuky.
b) žádná! lavinová výbava,
c) absence rozestupů, proč jela máma jako první?
d) hrubé neznalosti (lavinové) záchrany, zbytek skupiny nedělal nic?
e) špatné počasí ztěžující záchranu...!!!
ano... udivuje mě to. není to třeba tento případ, neznám podrobnosti, ale obecně.. lyže, boty a oblečení za x desítek tisíc má v česku každý skialpinista. přesto řada lavinovou výbavu nemá. nebo má, ale neumí ji rychle a efektivně použít, jen tuší a ve stresu pak zmatkují. jak kdyby netušili, že prvních pár minut, max prvních 20-30 je právě těch klíčových, pro to, aby zasypaný přežil. On sám sebe “zachrání” tím, že bude mít zapnutý pípák. Ostatní o zasypaného parťáka nepřijdou jedině díky jejich rychlé reakci, kamarádské pomoci.
Pípák, sondu, lopatu nosím vždy. Snad jen na sjezdovku ne. Nikdy jeden neví, jestli náhodou se poblíž něco neposere a on bude zrovna tím jediným, kdo bude k dispozici, než dojede horská...
Lidi naučte se lavinovou záchranu a pravidelně ji trénujte.
I taková “banalita”, jako je rozdíl mezi tím, jestli lavinovou sondu sestavím vyhozením do vzduchu za 5 vteřin nebo tam minutu - dvě bojuju se změtí tyček na lanku hraje roli. Možná právě ta ušetřená minuta rozhodne o tom, jestli váš kámoš, partner nebo prostě ten druhý přežije, nebo se udusí...
Určitě s komentářem souhlas, cvičit lavinovou záchranu je nutné a vhodné.
Ale ještě vhodnější se do laviny vůbec nedostat - studovat situace, místo, počasí. Správně se pohybovat, vnímat hory. A pokud možno mít sebou někoho, na kterého, stejně jako on na tebe, se můžeš spolehnout. Chápu, že se to někdy snadno řekne...
Ale Uďo to je úplně noulmální. Vidíme to furt kolem sebe, borec v bavoráku nebo superbu, nejlépe černé barvy a u ucha telefon, handsfree nebo bluetooth bere za sprosté slovo, iq na bodu mrazu.
Trénovat lavinovou záchranu určitě ano, ale nikomu bych nevyčítal, že pak v ostré situaci začne zmatkovat. Můžete trénovat jak chcete, a stejně nevíte, jak to psychicky zvládnete, dokud to nezažijete. Nicméně tihle pípáky vůbec neměli, to je úplně jiná liga stupidity :-(
Souhlasím. Ale je mega rozdíl si záchranu vyzkoušet jednou, desetkrát, dvacetkrát nebo nikdy. “Redukční koeficient stresu” udělá svoje, ale je rozdíl, jestli jím násobím nulovou, desetinásobnou nebo padesátinásobnou “praxi”. Často pak stačí, když se ze skupiny probere jeden, začne úkolovat ostatní a ti už “naskočí”. Tak jak by to mělo být...
Mě zaujala poznámka HS, že nahoře byli 3 skialpinisti, kteří se "nepodílejí na kamarádské pomoci, čekají v sedle na HS a ještě před jejím příjezdem odjíždějí". Patřili ke skupině nebo ne? A hlavně HS to popisuje tak, že byla chyba, že nepomohli. Ale mohli? Bylo to pro ně bezpečné sjet do laviniště? Nevím, nejsem skialpinista, možná se ptám hloupě, jen mě to zajímá. Neohrozili by tím neúměrně sebe? Z "tónu" HS byla patrná jakási hořkost nad tím, že nepomohli..
to by mě taky zajímalo. ani žádný záchranář se nepustí do záchrany, když by tím jistě ohrozil sebe. Sám nevím... představa, že stojím nahoře, kud nad odtrhem, dostat se do laviniště znamená přejet na nafoukaný polštář, který tam zůstal nebo nezůstal, přejet odtrh nebo sjíždět někde bokem, kde to taky nevypadá bezpečně. Že to spadlo neznamená, že ještě něco nemůže spadnout se mnou. O tom svědčí i ta druhá lavina, co sjela zřejmě samovolně. Těžko hádat... Pokud bylo sjetí do laviniště nad jejich dovednosti, pak nelze asi nikomu nic vyčítat...
Ja myslim, ze sjet dolu vysypanym zlabem uz zadne rizika nenese... nebo nese? Spise otazka jak by pomohli, kdyz zrejme taky nemeli zadne vybaveni. Mozna jsem naivni ale ja bych se toho teda nebal. Byl jsem jednou u jedne male udalosti v alpach kde se nic nestalo a vubec jsem nad tim nepremyslel.
je nejbezpečnější místo, pokud tam neústí něco z boku ap. Problém mohl bejt překonat ten odtrh. Možná to chtěli objet a sejmuli tu 2. lavinu. Nahoře byli 1-3 zobani n. lemplové. Fakt je, že se nejspíš nikdo vlastně nedoví, jak to doopravdy bylo...
noooo, to sice je (relativně bezpečnej), ale nikdy jsem ti čoveče neviděl, aby někdo čertvý odtrh překonával zhora bez jištění lanem... vždycky se do laviniště najíždí primárně zboku, nejde-li to zdola. Nahoře nikdy úplně nevíš, jestli to s tebou taky ještě neujede. Záleží na sklonu, podmínkách... to tu asi neposoudíme.
noooo, to sice je (relativně bezpečnej), ale nikdy jsem ti čoveče neviděl, aby někdo čertvý odtrh překonával zhora bez jištění lanem... vždycky se do laviniště najíždí primárně zboku, nejde-li to zdola. Nahoře nikdy úplně nevíš, jestli to s tebou taky ještě neujede. Záleží na sklonu, podmínkách... to tu asi neposoudíme.
Tvý poznámce nerozumim. Měla by se to dozvědět minimálně policie Čr.
Pokud se ví,že ti tři hore byli mělničáci,předpokládam,ze na na ne kriminalka poda trestni oznameni.
Si to představte: nemáte výbavu, nemáte zkušenosti, tři lidi před vámi vzala lavina a pár metrů pod vámi je metrový odtrh, který byste nějak museli překonat a vůbec netušíte, jestli tím nestrhnete ten zbytek (nebo to obejít a strhnout lavinu téměř určitě). Já se jim teda vůbec nedivím.
Navic riziko, ze se tam objevi nejaky kokot, ktery bude resit, jestli maji spravne vyplnene cestne prohlaseni, rousku... Pokud tusili, ze tam jsou k nicemu, tak radsi zmizet. Bohuzel.
proč lidé ujíždějí od dopravních nehod, které nezavinili? to je dobrá otázka. protože laicky a ve stresu vyhodnotí, že se nechtějí stát obětí buzerace za cokoli, co si orgán vymyslí, za nenafouklou rezervu, prošlou lékárničku, propadlou technickou, jedno pivo po obědě, nebo cokoli jiného, kde příčinná souvislost s nehodou a jejími následky vyžaduje velmi bujnou fantasii - a tak zraněný v příkopě krvácí a krvácí, až dokrvácí.
analogie s obyvateli sousedního katastru nebo okresu na tůře v Krkonoších se může zdát přitažená za vlasy...
to by mě taky zajímalo. ani žádný záchranář se nepustí do záchrany, když by tím jistě ohrozil sebe. Sám nevím... představa, že stojím nahoře, kud nad odtrhem, dostat se do laviniště znamená přejet na nafoukaný polštář, který tam zůstal nebo nezůstal, přejet odtrh nebo sjíždět někde bokem, kde to taky nevypadá bezpečně. Že to spadlo neznamená, že ještě něco nemůže spadnout se mnou. O tom svědčí i ta druhá lavina, co sjela zřejmě samovolně. Těžko hádat... Pokud bylo sjetí do laviniště nad jejich dovednosti, pak nelze asi nikomu nic vyčítat...
Zajimavy ze v situaci jaka byla zustala vyhlasena 2ka.
Ne ze bych na lavinovy stupne kdy spolihal ale v dobe kdy na skialpech beha kazdej tak se takovy najdou.
To je furt dokola. Už by stálo za to, dát to někam na billboard:
1) Lavinový stupeň je “jen” číslo
2) Lavinová situace má i slovní popis. Ten je skoro důležitější, než to číslo.
3) Stupeň se vyhlašuje a popis píše pro rozlehlé území.
4) Sněhový profil popisuje podmínky pouze v daném konkrétním místě, kde byl proveden.
5) Na tom samém svahu, v jiném místě, může být jiný profil s úplně jinou stabilitou. Tím spíš budou různé podmínky v rámci pohoří.
6) Lokální podmínky je nutno umět zhodnotit na místě.
7) Lavinu lze utrhnout i za 1-2 stupně, lyžovat a stoupat se dá i za 3-4. Záleží na mnoha faktorech.
8) Pohybujete-li se v zimním horském terénu, vzdělávejte se. Znalost základní první pomoci a lavinové záchrany jsou tím nejjednodušším co můžete udělat pro svý kámoše, partnery, ostatní...
Jak rikam ta 2ka byla hodne zavadejici...za 2ky nespadne nekolik lavin za den a uz vubec ne samy od sebe. Podle prubehu pocasi i snehovyho profilu 3ka jak vysista ale z neakyho duvodu ase nechala vyhlasena 2ka.
ale houby. byl tam jednoznačnej stupeň, jednoznačná růžice a jednoznačnej popis.
ono je to lavinové prokletí takhle nízkých hor, kdy všechny svahy v pásmu lesa/kosodřeviny (=prakticky všechny) do 35 stupňů jsou zarostlé lesem nebo kosovkou, a co je strmější, to je bez lesa - od lavin s periodou jednotek nebo málo desítek let. tam už od dvojky vejš (a někdy i při jedničce) je každé lyžování rizikové a atraktivní a zároveň bezpečné sjezdy (nějaká pohodová 25-30°stráň nad kterou nevisí strmé žlaby) tady prakticky neexistují.
Zavádějící na tom není vůbec nic. I kdyby těch lavin spadlo 10. Spadli tři, u dvou se ví, že byly vyvolané lyžařem, u jedné se neví.
Číslo 1 neznamená, že nikdo nemůže utrhnout lavinu, číslo 2 taky neznamená, že nikdo nemůže utrhnout lavinu. Za každého stupně a popisu lavinové situace se dá orientačně odhadnout jaké podmínky jsou nutné pro utržení laviny.
Zde se navíc jednalo o severní svahy. Už to samo o sobě vybízí k opatrnosti i kdyby byl stupeň 1.
Když nahoře je na sněhu patrná větrná eroze, je zřejmý, že ten sníh musel být někam přefoukaný. A tam kam byl přefoukaný, bude dost možná problém a je jedno jestli je stupeň 1, 2 nebo tři.
K pohybu ve volním terénu nestačí se jen podívat na číslo. Polštář z nafoukaného sněhu na severním svahu je velmi zrádná věc, bez ohledu na lavinový stupeň.
Jde i o to, že je obrovský rozdíl v tom, jestli je svah pravidelně ježděný nebo se na něm za zimu projede pár jednotlivců. Ten samý svah, kde jsou vrstvy častějším sjížděním propojené může být bezpečný třeba i za stupně 3, zatímco pokud se na něm projelo za celou zimu jen pár lidí, bude lavinézní i za stupně 2. Například.
Takový příměr pro ty, co pořád vidí jen číslo lavinového stupně.
Autem jezdí každý.
Rozhodování ve stylu "Stupeň 2, to je v pohodě, jdu a sjíždím všechno a víc to neřeším" je stejný jako "Za oknem jsou dva stupně, u baráku suchá silnice, tak to celou cestu smažím jak to jde". Může to vyjít, nebo se taky vysekám.
Lepší trochu je:
"Vidím stupeň 2, přečtu si k tomu slovní popis, tak jdu a sjíždím vše, kromě toho, co je bylo výslovně popsáno" = "Za oknem jsou dva stupně, u baráku suchá silnice, ale psali, že na silnicích leží zbytky sněhu, tak počítám s tím, že někde něco bude a koukám na to"
No a nebo úplně nejlepší... "Vidím 2, přečtu slovní popis, vzpomenu si, že před pár dny svítilo a v noci mrzlo, pak sněžilo a k tomu ještě foukal vítr, takže jdu a koukám, kde jsou zjevný příznaky toho o čem se jednak psalo a pak důsledky počasí předchozích dnů, které jsou z větší části ovlivněné lokálně, svah od svahu. Domyslím si, že bude možná na hřebenech kam dosvítilo slunko ledová krusta, zatímco níž v lese bude normální sníh, ve stinných částech v profilu dost možná nesoudržný hranáč. Že na to napadlo 20 čísel sněhu. Když nahoře ale místo peřinky vidím jen ledovou krustu na ploše 100x100 metrů, tak si domyslím, že těch možná 2000 kubíků sněhu (s hmotností 200 tun) bude nejspíš na závětrné straně. Když k tomu nahoře na krustě uvidím struktury z udusaného prachového sněhu a místo toho abych se blíž k hraně bořil do prašanu jako v údolí, stojím na tuhé vrstvě domýšlím další... Nejspíš půjdu jinam, kde tyhle varovné příznaky nebudou a tam si užiju parádní sjezd" === "Sedám do auta, vím že psali o zbytcích sněhu, taky si ale pamatuju, že v noci fičelo jako prase a k tomu trochu pršelo, takže kromě sněhu v popisu si dávám majzla na to, že v lese můžou ležet popadaný větve a že ve stínu dost možná může být někde náledí. Takže koukám na cestu, šlapu na to jen tam, kde si jsem jistý" ...
Asi tak :)
Ale ano, je diskutabilní, jestli mělo být 2 nebo 3 a tak nějak tuším, že sama horská o tom možná vede vášnívé diskuze.
Pěkně a výstižně popsána posuzovací strategie 3x3...
Stopy větrné eroze jsou někdy ošemetné (ač se já osobně podle nich v terénu hodně řídím), neb nevíš, kdy vznikly a pak můžeš přehlédnout to, že se včera vítr stočil a čerstvý problém je na jiné orientaci než podle těch hodně zjevných stop.
jasně, to už je jiný level, ale těch vodítek, co se dělo předchozí dny, je v českém terénu často spousta. Jen je potřeba mít oči otevřené.
Ať už je to:
- namrzlý sníh nebo led na tyčovém značení
- stopy ve sněhu, někde viditelné, jinde zafoukané (chodci, lyžaři, zvířata...)
- erozní tvarování sněhu s ostrými tvary jakoby z jedné hmoty bez viditelné struktury = čerstvé a nebo...
- erozní tvarovaní s lehce zaoblenými hranami, už ne tak zářivě bílé, trochu jsou vidět krystaly = staré
- kolem stromků / kleče popadané kousky sněhu, led (jen na jedné straně = vítr, dokola = oteplilo se)
- celou cestu jdu v deseti patnácti číslech prašanu a najednou nad stromy se na lyžích neprobořím ani o cenťák, ale přitom nestojím na ledu = asi utemované větrem = desky
- sundávám pásy, na obou nohách v pohodě, ale když udělám krok bez lyží propadnu se až kdo ví kam = méně tuhé vrstvy hlouběji v profilu... možný problém...
... a tak by se dalo pokračovat...
... stačí vytáhnout lopatu a 5 minut si zakopat, když už ne celé ECT, tak i při samotném kopání je vidět, o co v profilu jde, je tam hladká ledová vrstva, kterou sotva rozbiju lopatou? něco se sype, zatímco dan tím to drží fest?
Jasné, tohle už chce víc zkušeností. Ale ty nespadnou samy z nebe, ale získají se právě tímhle nesutálým drobným zkoumáním, pozorováním a dáváním si věcí do souvislostí.
Kámo dvojka sedí, resp. buď si jistej že HZS to ví líp než ty jaký stupeň platí. Problém je spíš v tom že ta stupnice nebyla vytvořena primárně pro lyžaře a už vůbec ne pro pidihory. V Krkonoších ta stupnice poslouží dobře akorát pro turisty aby věděli jestli můžou jít na Výrovku pod mapou nebo radši jen dnem obřáku a nebo radši vůbec nechodit pod svahama. A nebo rovnou zůstat doma. Z definice stupnice se normální skialpinisti vlastně můžou pohybovat po zajímavých svazích (cca 30°a víc) jen v prvních dvou stupních a i přesto jsou v poměrně velkém riziku, obzvláště pokud nemají lavinovou výbavu! 3. Stupeň je už vyhrazenej jen pro lidi co hodně rozumí horám.
Mě zaujal tenhle koment pod původním člankem o pádu laviny:
"Re: Trochu metodiky 14:25:48 15.03.2021
Ano, bohužel jsem si diskusi v mainstreamu přečetla a je mi ještě bídněji. Zemřelá žena byla má kamarádka. Dlouholetá členka lezeckého oddílu. Na skialpech většinu zimy, přičemž v Krkonoších skoro každý víkend.
Šárka"
A moc mi nesedí se zprávou od Horské služby. A jestli je obojí pravda, tak je to velká bída, kdo se pohybuje v dnešní době na skialpech! Bez vyhlédávače a zodpovědných parťáků!
Skialpy jsou oproti situaci 10 let zpet proste masovka, stejne jako indoor/outdoor lezeni. Neni mozne preventivne vzdelavat takove mnozstvi rekreantu, toz semtam nekdo zaplati.
Není úkolem nikoho “vzdělávat masové množství rekreantů”. Nikdo těm rekreantům nebrání se samovzdělávat. Problém je jinde - to, že ten masový dav bere na lehkou váhu, že by měl umět něco sám. Úplný základ se dá nakoukat třeba na videích Alpenvereinu a vyzkoušet si to s kámošema. Netvrdím, že to byl tento případ...
Představa, že mě někdo vzdělá a něco naučí, nebo ostatní to umí, takže já to nepotřebuji, je úplně mylné přehazování zodpovědnosti na ostatní.
Má to i B stranu. I ostřílenému borcovi se může stát, že se to celé blbě sejde. Udělá všechno dobře, ale chybí ta malá ale nezbytná dávka štěstí...
Je to bohužel zcela obráceně.
Lidi zpozorní a začnou řešit bezpečnost teprv až začnou za podobný prasárny reálně lítat flastry a složenky.
I tak bude ještě pět,deset sezón trvat,než jim dojde,že prevence se prostě vyplatí - normálně cynicky v keši.
Bohužel někdo prostě potřebuje ránu palicí do hlavy,aby ji začal používat. Ideální stav by byl,kdyby vznikla agentura pod Mšmt a začala školit na bezpecnost už děcka na zš a sš,až ten svinec zaleze.
Proč to tak hrotíš. Ty jsou potrestaný dost, a že by se na horách válely hromady mrtvých ski/alpinistů jsem si nevšiml. Vzhledem k množství lidi to vždycky na někoho spadlo, spadne. Nehledě na to, takovými omezeními snizujeme zkušenosti, právě tím, ze neznají objektivní nebezpečí, tím ze si ho nemají šanci prožít.
Kamaráde, toto cos napsal, může vyplodit leda někdo, kdo o reálným fungování myslí lidí ví úplný prd. To co píše Džejn "Lidi zpozorní a začnou řešit bezpečnost teprv až začnou za podobný prasárny reálně lítat flastry a složenky." je hřebíček trefenej přesně, ale fakt zcela p.ř.e.s.n.ě. na hlavičku v CZ podmínkách. Vysvětlení pro nechápavé je v jeho/její dalších postech dále, ale to tobě a tobě podobnejm nic neříká, máte to totiž furt dokola to samý, jak u debílků na dvorečku: "vždyť už jsou potrestaný dost, určitě si vezmou ponaučení" a podobný kraviny. Tohle už není ani ta nejstupidnější diskuse u piva, ale totální magořina.
Předpokládám, že to bereš z vlastní zkušenosti. Opakovaně tě pronásleduje noční můra, které se nemůžeš zbavit. Pokaždé se zpocený probudíš těsně před tím, než se to stane.. než bengoš vypíše bloček s pokutou
(ale připusť, že někdo může mít tu noční můru obdobnou. Jen místo fízla s bločkem má před očima obraz kamaráda, jak mizí pod masou sněhu).
Chovas se sice jako typicky 10letytrolicek, ale v podstates to vystih. Blocky za speeding nebo projetou stopku jsou masovka, zazilo hooodne lidi, proto to funguje. Kdezto smrtak na silnici videla/zazila promile nebo jeji zlomek. Jednoduche pocty.
Je krásný zachovat si duši dítěte, né každýmu se to ale poštěstí. Např ty: tvůj názor je dospělej? Asi jo. No potěš, tak to doufám, že se mi dospělost vyhne nadosmrti.
Tyhle námitky už byly u článku níže,okolnosti celý eskapády a vývoj událostí ale bohužel potvrzuje že jsem se nesplet a bude se kopat trestňák.
To čemu říkáš trest může i memusí bejt memento pro několik desítek turistů ktery do toho zahučeli, ne pro davy,který jedou identickou situaci jak přes kopírák jen měli tupou kliku že byli zrovna někde jinde.
Úmrtí je jen smutná čepička na ledovci.
Na někoho ten černej petr občas vyjde.
To co nejvíc straší,ale ve skutečnosti vzniká někde úplně jinde než metr a půl pod lavinou.
Mozna masovka. Ale treba tuto zimu tu byly dve smrtelne nehody a v obou pripadech se jednalo o zrejme dosti zkusene jedince. Zkusene alespon ve smyslu, ze se tomu venuji dlouho
Měj trochu pochopení... Byli zkušení, léta praxe, jen si v tom stresu ze zákazu opuštění katastru a také z překročení hranice tam a zpět zapomněli doma pár věcí z vybavení, aby byli lehčí a dřív doma a na Fb...
z elaborátu HS (str. 12, cca uprostřed) jsem vyčetl "lyže zapnuté na sjezd s aretovaným vázáním". to je obecně průser pinových vázání jak v terénu tak na sjezdovce, že nejsou tak jednoduchá a blbuvzdorná jako vázání "nosníková" (samozřejmě neokecáme rozdíl 3/4 kila, tedy sjezdové pinové s brzdičkama kontra nosníkové, "závodní" bez brzdiček ještě mnohem víc). tak nějak si pamatuju informaci, že zaaretovaná špička vypne při vypínací síle DIN zhruba 16 (?), takže pro drobnější ženu prakticky nikdy a lyže pak v lavině funguje jako velmi efektivní sněhová kotva.
O čom je tento tvoj komentár? Nejaké viazanie tu nehrá rolu. Skialpujem roky, a áno na zjazd si tiež niekedy aretujem viazanie, a? Robí to kdekdo. Myslíš, že keby ho nemala aretované tak žije. V porovnaní s tým, že jej nepomohol ten kto mohol (mal) je toto kravina.
je to jeden ze drobnějších střípků v mozaice větších a menších chyb a opomenutí, nic víc a nic míň.
historické diskuse o tom, že skialpinistické vázání má být utažené na krev a že má trhat nohy se týkaly vždy jen extrémních a exponovaných sjezdů, kdy vypnutí vázání by mohlo mít za následek pád skalnatým terénem, nikdy ne lavinzních sněhových strání.
S kontrolou pinovýho vázání je problém i ve variantě "na krev". Když se ti tam dostane sníh, může vzniknout dojem, že sis to zaaretoval na krev pak ti to vypne. Několikrát mi vypadla špatně dopnutá špička při chůzi, přestoze jsem měl zaaretovano na chůzi a totéž hrozí i při sjezdu "na krev".
_________
Je potřeba mít vystouranej led a sníh a aretovat na chůzi nikoli jen o jedno, ale o více cvaknutí.
pro sebe jsem si to dávno přebral tak, že pro rodinné příslušníky, co je to vlastně nezajímá a sami si ani nenalepí pásy a každý rok znova se ptají jakže se to vázání přepíná a jak si zvednout pod patu neexistuje jiná volba než nosníkové vázání. no a taky takové rodinné příslušníky neberu do svahů, co by mohly upadnout, a zůstáváme na těch loukách s remízky. ale to už se posouváme někam do spekulací...
to je otázka. na širokém svahu s dobrým sněhem ano. ale jak je zřejmý, že to bude vyžadovat trochu víc síly, je těžší sníh, kór někde ve žlabech, je lepší mít jistotu, že lyže nevypne - při sjezdu. má to svá rizika, ale jistější je to sjet, než kvůli vypnuté lyži hodit tlamu. Ale to se nebavíme o "normálním sjezdu".
Ono těch náznaků je tam víc - kromě naprosté blbosti, že bez pípáku opustili hřebenovku - vjeli do pramenné oblasti (tedy pod sněhem muselo být mokro nebo led), na severní polskou stranu (tedy strmější a obvykle s méně usazeným sněhem), že měli aretované vázání (tedy že se jí nevypla lyže), že na ně možná kámoši spustili druhou lavinu (a pak utekli), že manžel s bratrem odnesli lyžařskou hůlku (a tedy se od její polohy nemohli "odpíchnout" hledači), jízda ve skupině (a tím pádem příliš velké zatížení sněhu).
Proč vlastně nevypnuté lyže zvyšují pravděpodobnost zavalení lavinou? Vždyť přece čím větší předmět, tím větší tendenci má zůstat na povrchu - to je princip lavinového batohu. Riziko poranění nevypnutými lyžemi je jasné, to nezpochybňuji.
možná by byla lepší odpověď od někoho, kdo už osobně v lavině "plaval" (já jsem se bez toho zážitku zatím obešel a nemám v úmyslu to zkoušet), ale tak nějak intuitivně cítím, že plácačky na nohou se kotví ve sněhu a znemožňují takové to mletí a mrskání sebou, které se lidově nazývá plavání.
jestli existuje solidní elaborát porovnávající šance zůstat na povrchu s lyžemi na nohou nebo spíš bez, to netuším, ale poučka nenavlékat poutka hůlek a rozepínat sichráky v lavinově rizikovém terénu se traduje od nepaměti.
jo,lyže jsou jak kotva a stahují dolů. utrhl jsem jednou menší lavinu, hned na začátku mi vypla jedna lyže a jak jsem se v tom vezl dolů, zřetelně bylo cítit, jak ta nevyplá lyže "drží pozici" a stahuje nohu a s ní tělo dolů, tu druhou (spodní, ujížděl jsem bokem)jsem během jízdy byl schopen vytáhnout na povrch a ta druhá mě stahovala níž až mě to přetočilo na bok ke svahu. Naštěstí se to v té chvíli celé po nějakých, řekněme 20m, zastavilo, zůstal jsem zhruba po pás, spíš trochu víc, ve sněhu a tu nohu s upnutou lyží jsem pak těžce doloval ven. Další 2h mi pak s pomocí kámošů trvalo najít tu vyplou lyži v horní části laviniště.
takže lyže v lavině jsou přítěž a kotva a plavat s nimi nejde. jo, a byla to lavina z mokréhu sněhu, hloubka odtrhu myslím něco kolem 80cm.
Není to tak, že čím větší předmět, tím má větší tendenci zůstat na povrchu. Obrovskej šutr na povrchu nezůstane. Předmět musí bejt zároveň objemnej a zároveň řídkej, a lyže nejsou ani objemný ani řídký, jen ti překážej.
A to zas teda já vím, že tak to přesně není. Vím, přirozenost je myslet si, že lavinovej batoh funguje na principu archimedova zakonu, ale není tomu tak. Efekt na kterým funguje odpovídá třesení lahví s pískem a kamínky, kdy písek po chvilce třesení usedne dole a kamínky zůstanou nahoře.
ke tvému pokusu doporučuji inovovaný, více reálný pokus; dej do vědra keramzit (liapor; vypálený expandovaný jíl; sypná hmotnost okolo 300 kg/kubík) a k tomu přidej mončičáka s bříškem naplněným pískem a třepej. pak k tomu mončičákovi přivaž na záda suchou mycí houbu a třepej znova. potom zkus nějak namodelovat lyže.
"čím větší předmět" = předmět při co nejmenších rozměrech s co největším objemem. A pokud možno co nejlehčí. Na tomto principu fungují airbagy lavinových batohů.
Lyže objem nezvětší. Pouze zvětší plochu, na kterou sněhová masa působí. Což fakt nechceš. Čím mokřejší a těžší sníh, tím větší síla. Zapnuté lyže a hůlky nasazené i s poutky pak můžou vést k tomu, že ti to urve, v leoším případě jen zlomí nohu nebo ruku. Lyže / hůlka se zachytí za stromek, šutr, zapíchne se do valící se hroudy sněhu, zatím co jiné hrouda drtí nohu a trup jiným směrem...
Obyčejný ani ne extra mokrý ale už dost dobře soudržný sníh má cca 300kilo / m3 ... tak si představ, že se ti ta lyže zapíchne do obyčejné hrouda 60x60x60cm... najednou ti s nohou začne točit 60 a víc kilo.
Zkus si někdy zajet špičkama lyží po vázání do tužšího sněhu, stačí dvacet třicet čísel a nohu nahoru nezvedneš.
jendou jsem takhle trcel na kopci, a dole to zhucelo... zrovna tama kama se melo jet dolu. Moc to objet neslo, a tak sme si rekli ze kdyz uz to spadlo tak to tama bude uz v cajku.
Takze - dojezd k odtrhove hrane - posrani az za usima. Sundat lyze, prokopat se tim odtrhem - neb skakt si to nikdo netroufl.
A jeste ze tak - za odtrhem nasldoval nejhnusnejsi moznej firn. Ok. Sjezd po tom hnusnej ale budiz.
Nakonec chta nechta sme dojeli do toho laviniste. A tim se prtoste nedalo jet. To byly hroudy, prasan, led, secko, nic... Museli sme sundat lyze a nejak se tim doslova propadat.
Takze to tema k diskuzi - kdyz su an hore a uvidim jak to nekoho strhlo, a uvidim ze tuty skoncil az dole - tak se tada vyporadam s otrhem, pak sjedu kdo vi cim - asi docela rychle. Ale co pak??
Bych to ted snad volil tak z ebych to laviniste objel, a stoupal s pipakem na hledani nahoru. nebo nejak z boku. Ale to je uz o pul hodiny jindy....
Mozna jsem mel pech na laviniste a normalne byvaji vice sjizdny.
Cili druha otazka - umite si vubec nekdo predstavit ze heldate zasypaneho ve smeru dolu? ( ikdyz opet, asi zase zalezi na podmince). Akdyz jo - na lyzisch nebo pecha?
Někdy to jde ve směru dolů. Dělá se to v rojnici a když je dost hledačů, taj ještě jeden nejzkušenější se posílá napřed, aby zkusil najít signál podle citu - může to být rychlejší, ale zase to není systematické.
Někdy je sníh opravdu tak rozlámaný, jak píšeš Ty. Pak sundáš lyže a děláš to pěšky.
Pokud se nedostaneš přes vršek (je to nebezpečné, je tam převěj, je tam skála, lavina vezme sníh až na trávu...), tak to objedeš zespodu a stoupáš bez lyží při hledání nahoru. To je samozřejmě pomalejší a snižuješ šanci kámošovi na přežití.
zatím jsem se nedočetl, jestli ti nahoře byli s těmi zasaženými jedna parta, nebo jestli to byla nějaká zcela náhodná skupina, a úž vůbec ne, jak na tom byli technicky lyžařsky a zkušenostně. to, že někdo umí sjet upravenou sjezdovku vůbec nevypovídá o tom, jestli je schopen jet v neupraveném terénu (stačí louka s remízky a krustou), notabene ve strmém laviništi. tuhle sezonu bych odhadl, že 80% těch, co se po Krkonoších pohybovali, byli sjezdaři bez zkušenostmi z terénu nebo běžek a velmi správně se držely tradičních divočejších běžkařských tras, a tam opravdu lavinová výbava není nutná (až na výjimky, žánop)
Jak jsem pochopil z informací na různých infoportálech, tak tuto událost Policie ČR prošetřuje. Takže dřív či později se asi dozvíme, jak to bylo s těmi třemi, s neposkytnutím pomoci, možná i kdo strhl tu sekundární lavinu... A asi to bude ještě víc smutné čtení než nynější analýza od HS.
Asi dostanou flastr za porušení zákazu vstupu a to bude tak všechno.. Zavolat horskou poskytnutí pomoci je, vjet do laviniště bylo riziko jak pro ty nahoře tak dole a jestli neměli aspoň sondu tak by jen pošlapali laviniště. Podle profilu kde je vidět na jaký to bylo krupici, tak to klidně mohlo sjet samovolně - stačí když s tim zatřepe kravál od vrtule. Čumil co se nahoře promenádoval je samo taky možnost.. O mrtvých jen dobře, ale přijde mi že takhle jezdili často, dlouho se nic nestalo tak furt přidávali level, až se ucho utrhlo. A nejspíš byla jen otázka času kdy se jim něco podobnýho přihodí... Alo mohlo je to jen vyválet a nechat žít, jako nedávno toho s videem. Bohužel...
S Tvým komentem souhlas. Je zde uvedena kupa spekulací, ale některé boudou někde hodně blízko pravdě...
Ti, co můžete být teď na horách, užijte si, pokud možno bezpečně, poslední prašan této zimy!
"Je málo pravděpodobné, že by se při stávajících podmínkách jednalo o lavinu samovolnou ..." Strana 25. Věřil bych v tomhle horské. Rozumí horám takže když takové podezření vznesou, věřil bych jim.
No to teda neodbočili, přečti si na jaký komentář jsem reagoval. Borec psal, že sekundární lavina byla nejspíš samovolná, což jsem si dovolil na základě tvrzení HS zpochybnit.
no sak uz ten odbocil :)
Sekundarni lavinu nepolemizuju. Ze uz nejde o sjezed lavniste jo.
Ale nekritizuju.. to bych si na tomle serveru NIKDY nedovolil!-D
sekundárn lavina sjela nějakou dobu potom, co už tam horská byla. Čumilové snad v té době už nebyli. Čti pořádně. Spíš se spekulovalo zda tu primární lavinu nestrhla sama skupina 3, nebo právě ti 3 nahoře, kteří se na ně sjeli podívat. Každopádně o tom, že by někdo strhl sekundární lavinu, se tam nepíše, ne?
podľa gogoľprekladu vrtuľník prifrčal za 20 minút a druhý s doktorom za 30 minút. Mladému sa nestalo nič ( asi iba hromadná večerná ťažká etylická epizóda)
Super videjko, borci šťastní určitě jak blecha.
Jen bych v rámci prevence doporučil i jiný materiál s méně happy koncem.
Tohle na některé novodobé "heroes" může působit dojmem, že sice trochu stresu, ale chlapík je z toho za ani ne 5 minut venku. Ale to jen díky a) super práci kámošů, b) měkkýmu a lehkýmu sněhu c) malému nánosu d) umírněné konfiguraci terénu.
jeden horal mi odpísal, že mal chvíľu dojem že je to metodické video. A že by si asi mal na svoj pieps namontovať ešte dajaký prídavný displej, aby sa nemusel tak nabehať. Má doma aj Berdin ....
:-)
jeden horal mi odpísal, že mal chvíľu dojem že je to metodické video. A že by si asi mal na svoj pieps namontovať ešte dajaký prídavný displej, aby sa nemusel tak nabehať. Má doma aj Berdin ....
:-)
Sorry Judo, že jsem se v tvém vláknu zaobíral jiným tématem...
Videjko pěkné. Nevím, jak to měli borci ten sjezd rozplánovaný, ale ten druhý tím, že vyrazil hned za prvním tu lavinu pěkně urval. Jaksi nechápu, proč si nenafouknul pytel, když ho měl na zádech. Ale reakce ostatních supr, a měli kliku na sníh a místo.
Párkrát jsem přes čerstvé laviniště sjížděl a nikdy to nebyl med - většinou to bylo zjara a byly to takové firno- ledové hroudy.
Nájezd k laviništi bokem/spodem, pokud lze. U žlabů a soutěsek hold zhora. Občas, když víme, že to něco takového bude na cestě, táhneme sebou kus lana na přeslanení/sdupání převěje. Pak se dá převěj taknějak vzládnout, ale žádná lábuž to není - to bych možná použil i při nájezdu do laviništi shora, ale záleželo by na časové náročnosti. Ale to se to hezký přemýšlí od stolu...
Slyšel jsem, že tu převěj někteří lanem podříznout a pošlou žlabem napřed, ale to jsem ještě nedělal (co kdyby někdo funěl žlabem nahoru...).
ale to ohnivak vubec nevadi. Bez toho by byl webn chudsi.
Diky za postrehy. Jup. bez minimlane 2m repsnury ani ranu... Odrezavani preveje je zajimava technika.. diky za vedomi!
V Alpach jezdim.. ci pis jezdil sem vetsinove v sedaku. Ale v cekych horach ne... a i v tom rakousku a svajcu na me nekdy cumeli jak na pitoimce proc jdu na turu v sedkau... no uz se mockrat hodil.. takze uzavreno...
Registrace
Metodika
lezec.cz
Česká Horská služba včera zvýšila lavinové nebezpečí v Krkonoších na 3. stupeň a dnes zveřejnila analýzu lavinových nehod z neděle 14. března 2021 v Krkonoších, kdy zasypání jednou z nich nepřežila česká skialpinistka.
GPS a mapové aplikace