V okamžiku, kdy jsem ve svahu nad Brnčálkou dělal už třetí přemet a do pusy se mi dral sníh, znělo toto pořekadlo obzvláště krutě.
Nakonec jsem z toho incidentu dostal bez výraznějšího poškození a jediné, co po odeznění panického strachu ze sněhových polí zbylo, je obrovský respekt a snaha pochody vedoucí k lavinám co nejlépe pochopit.
Z toho, co jsem spolu s ostatními nashromáždil v různých publikacích a na základě vlastní zkušenosti, vám předkládáme alespoň malý výřez, aby diskusí okolo tématu jako Glockner 2002, nebo Parichvost 2004 bylo co nejméně.
Řekněme, že toto je první kapitola a pokusíme se co nejdříve přidat i další kousky.
Základní mechanismus vzniku lavin
Ve sněhové pokrývce působí řada faktorů a probíhá řada fyzikálních procesů. Lavina je jedním z mechanických procesů, ale až tím úplně posledním v řadě. Ve sněhové vrstvě probíhá její sesedání, plazení, případně sesypy, nebo splazy. Sesedání a plazení je stejně jako i další procesy způsobeno především gravitační silou, ale není zřetelné okem. Sesypy a splazy už jsme schopni lokalizovat zrakem, ale dosahují zpravidla velmi malých rozměrů.
Lavina je posledním z mechanických procesů které uvedeme, ale je současně procesem nejničivějším. Lavinu můžeme z geomorfologického hlediska rozlišit na tři pásma – pásmo odtrhu, pásmo transportu a pásmo nánosu.
Jak jsme již uvedli, lavina vzniká na podkladu fyzikálních procesů ve sněhové vrstvě. Tyto procesy vedou zejména ke dvěma druhům napětí. Napětí tahové – v místech, kde má sníh tendenci tvořit odtrh, a tlakové v místě, kde se vrstvy sněhu vzájemně opírají a stabilizují o svou masu. Dva názorné příklady podoby profilu svahu a na něm ležící sněhové vrstvy jsou zobrazeny na následujícím obrázku:
V optimálním stavu je tlakové napětí vyšší tahovému. V okamžiku, kdy tahové napětí překročí tlakové, uvolňuje se lavina. Je nutno si uvědomit, že tímto faktorem může být například lyžař, nebo na svah vstoupivší horolezec. Nicméně, aby to nebylo tak jednoduché, hraje svou roli v tomto procesu mnoho dalších faktorů. Soudržnost sněhu, vrstvy, v nichž je uložen, zatížení svahu, teplota, atd.
Faktory nejvýznamněji ovlivňující vznik lavin
- sklon svahu
- podklad sněhové vrstvy
- historie sněhové vrstvy – nový sníh
- směr převládajícího větru (návětrný, závětrný)
- dispozice svahu (severní, jižní)
- přítomnost dutinové jinovatky ve spodních vrstvách sněhové pokrývky
Sklon svahu
Sklon svahu je jedním z nejzřetelnějších faktorů, který známe. Obecně se dá říct, že laviny padají nejvíce na svazích od 30 – do 60 stupňů. Ze strmějších svahů se sníh odsypává průběžně, z mírných zpravidla nedojde k dostatečnému tahovému napětí. Nicméně je zaznamenán případ, kdy lavina spadla na svahu o sklonu 12 stupňů!!! Jednalo se o lavinu z mokrého a těžkého sněhu.
Nejnebezpečnější laviny pak padají právě ve svazích o sklonu kolem 30 stupňů, kdy sklon umožní nashromáždění dostatečné vrstvy sněhu a v případě odtrhu se jedná o posun obrovských mas sněhu.
Nebezpečné podklady sněhové vrstvy
Jednoznačně nejnebezpečnějším podkladem sněhové vrstvy jsou travnaté svahy. Tráva se pod sněhem položí a utvoří optimální kluznou plochu. Jistotu nemáme ani u svahů pokrytých kosodřevinou. Kde sice v menším měřítku, ale přeci jen dochází ke stejnému jevu. Podle dosavadních sledování řídce umístěné menší stromky, nebo skaliska ve svahu svah nestabilizují, ale naopak mohou vzniku laviny napomoct. Výrazněji vystupující skupiny skal můžeme považovat za stabilizační prvky svahu, stejně jako například dostatečně hustý les. Nicméně pozor, pakliže lesem zvládnete projet bez problémů na lyžích, lavina to zvládne taky!!!
Historie sněhových vrstev
Historií sněhové vrstvy myslíme skladbu sněhových vrstev jednotlivých period sněžení. Každá změna teploty, sněžení, vítr formuje sněhovou vrstvu a zanechává znaky, díky nimž jsme schopni tyto skutečnosti z vlastností jednotlivých vrstev vyčíst.
Sníh se po dopadu na zem vlivem fyzikálních procesů mění, jedna z možných podob metamorfózy sněhu
Pokud napadne nový sníh, vždy bychom měli zbystřit svou pozornost. Pokud sněží za bezvětří, pokládáme za kritické množství 30 – 50 cm, podle podkladové vrstvy. Za větru může docházet k vytváření velmi lavinézní situace již od 10 cm nového sněhu.
Základně rozlišujeme sníh podle vlhkosti na suchý (teplota < -2/3 C) a na mokrý (teplota > -2/3 C). Dále rozlišujeme tvrdost, velikost částic, soudržnost a přilnavost.
Zjištění stupně tvrdosti sněhových vrstev v terénu:
- pěst (1)
- čtyři prsty (2)
- prst (3)
- tužka (hrot hole) (4)
- nůž (5)
- led
Podle struktury sněhových krystalů pak rozeznáváme následující základní druhy sněhu. Nový sníh ( + ) Sníh, který padá nebo je čerstvě napadaný. Jeho krystaly jsou závislé na klimatických podmínkách. Nový sníh se vyznačuje velkou nesoudržností. Je základem prachových lavin. Plstnatý sníh ( / ) Na nový sníh začne v první fázi působit vítr. Ten začne narušovat prvotní krystalickou strukturu (tzv. destruktivní fáze). Stále však zůstává ve větší míře zachována původní šesterečná soustava. Naproti tomu lámání původních krystalů způsobuje větší zaklínění jednotlivých krystalů, čímž se zvyšuje soudržnost celku. Plstnatý sníh bývá základem deskových lavin. Okrouhlozrný sníh ( • ) Jde o suchý sníh, který vzniká z plstnatého vlivem teploty. Na první pohled je patrná destrukce krystalické mřížky a sněhové vločky již vypadají jako pravidelné kuličky, matně bílé bez lesku. Tvoří přechodovou fázi mezi bortící a výstavbovou metamorfózou. Díky své pojivové schopnosti se podílí na tvorbě desek. Hranatozrný sníh ( ‚ ) Vlivem teploty dochází ke změnám původního zborceného krystalu a vniká jeho nová forma. Pokud dochází k velkým změnám teploty, dochází ke zvýšené difúzi vodních par a jejich přesycení. Toto je základním předpokladem pro novou výstavbovou změnu. Takto vznikají ledová zrna hranatého tvaru. Tento druh sněhu je dosti problematický, protože je velmi pohyblivý. Je zvláštním a lavinově nebezpečným druhem sněhu zvláště pak v kombinaci s dutinovou jinovatkou. Dutinová jinovatka ( ^ ) Ta se tvoří výhradně uvnitř sněhové vrstvy. Tvoří se v uzavřených prostorách při dlouhotrvajících mrazech (pod -10°C). Krystaly mají kalichovitý tvar, který vzniká odpařováním vodní páry z hranatého krystalu. Takto vniklý vzdušný prostor již nedokáže čelit náporu vrchních vrstev a hrozí zborcení. (viz dále) Firn ( ° ) Jedná se o zaoblená ledová zrna, která vznikají další změnou krystalu. K tomuto jevu dochází především díky dlouhodobému působení zvýšených teplot. K výskytu firnu dochází hlavně na jaře. Led, ledová vrstva ( E ) Je to firnová nebo ledová kra o různé síle. Může se vyskytovat v jakékoli hloubce firnu. Její hloubka a tloušťka je závislá na počasí. Je to nebezpečný podklad pro nový sníh. Ledová vrstva je velmi nebezpečná při oblevě!
Směr převládajícího větru
Směr převládajícího větru nás upozorňuje na závětrné svahy, kde budou uloženy značné vrstvy sněhu přeneseného větrem.
Dispozice svahu
Dispozice svahu, neboli orientace. Důležitý faktor vlivu na sněhovou vrstvu je slunce. Zpravidla se jižní svahy rychleji stabilizují, kdy vlivem ohřevu slunečním zářením dochází k výraznějšímu provázání vrstev sněhu. Obecně platí, že v zimě jsou bezpečnější jižní svahy, na jaře naopak severní, neboť na jižních svazích dochází k podtékání sněhové vrstvy vodou a je výrazně vyšší riziko základových lavin.
Přítomnost dutinové jinovatky.
Dutinová jinovatka se vytváří ve sněhové vrstvě zpravidla ze velmi nízkých teplot, někdy se jako hraniční udává –10 C a méně. K jejímu vzniku dochází ve spodních částech sněhové vrstvy a to především vlivem rozdílu teplot povrchu a spodní vrsty, kde je vždy o něco tepleji. Dále pak neprodyšností určité části sněhové vrstvy pro páry vznikající sublimací sněhových krystalů.
Dutinová jinovatka se chová jako písek, nebo chcete li kuličkové ložisko svého nadloží. Jedná se o sněhové krystaly s nulovou soudržností.
Jako kritické pokládáme množství odpovídající 5% výšky sněhové vrstvy uložené nad vrstvou dutinové jinovatky výšky sněhové vrstvy uložené nad vrstvou dutinové jinovatky.
Nejlépe předvedeme na modelovém příkladu.
Při odkopání sněhové vrstvy jsme v hloubce 1,5 m narazili na vrstvu dutinové jinovatky o mocnosti 0,05 m. V tomto připadě je riziko uvolnění laviny na této vrstvě relativně malé, neboť svah je stabilizován svou vahou.
Při odkopání sněhové vrstvy jsme v hloubce 0,8 m narazili na vrstvu dutinové jinovatky o mocnosti 0,10 m. V tomto případě je nutno být nanejvýše obezřetný a případné túry se v místech přesahujících sklon 30 stupňů zříct.
Dělení lavin
Základní pravidla plánování bezpečného průběhu túry a její realizace
Co udělat doma nebo na chatě
- stanovit potenciální trasu, nebo trasy
- na předpokládané trase zjistit nejstrmější místa (pozor mapa se nemusí rovnat skutečnosti!!!, velmi krátké strmé výšvihy nemusíme podle vrstevnic rozpoznat)
- zjistit expozici svahů, na nichž se budeme pohybovat
- zjistit aktuální stav vypsaného lavinového nebezpečí v dané oblasti
- připravit časový rozvrh, zvážit velikost skupiny a zdatnost jejích členů
- zhodnotit zjištěné faktory pomocí některé ze základních rozhodovacích strategií STOP OR GO, 3x 3 Munter, Redukční metoda,
Po příchodu na místo zahájení túry – zonální filtr
- stav počasí a aktuálních podmínek
- připravenost skupiny
- zkouška lavinových vyhledávačů
- znovu zhodnotit faktory na základě aktuálního stavu STOP OR GO, NIVO TEST
- při dosažení prvního vhodného místa (dispozice svahu a sklon) zjistit historii sněhové vrstvy, případně provést test klouzavým blokem, nebo Norskou sondu
Prašan je nádherná věc a všichni se na něj těší, víme ale jestli je svah bezpečný?
Při túře
- stále sleduji aktuální podmínky
- vím, kde jsem
- vím svůj stav oproti plánovanému časovému rozvrhu
- sjezd nerovná se výstup
- v případě změny expozice svahu, znovu zjistím stav sněhové vrstvy
- při stoupání od sklonu 30 stupňů vždy rozestupy min. 15 m
- tempo se řídí vždy podle nejslabšího člena skupiny
- v případě pochybností raději vždy změním túru na náhradní cíl, nebo se jí zřeknu
- při sjezdu vždy rozestupy cca 50 m, od sklonu 35 stupňů vždy jednotlivě
- sjezd volit vždy s ohledem na vývoj počasí, viditelnosti a sněhových podmínek
- v případě jakékoli pochybnosti volím sjezd podél stopy výstupu
Malé množství sněhu nemusí znamenat, že terén je v pohodě, i pokud jdeme po hřebenu,
měli bychom dodržovat rozestupy, nebo se rozhovor může velmi rychle poněkud přesunout...
No a tady bychom pro dnešek skončili. Příště se pokusíme co nejsrozumitelněji představit, jak jednotlivé rozhodovací strategie, tak postupy, jimiž je možné zhodnotit stabilitu sněhové vrstvy terénu.
Hmm. Dobry aspon vvidim, ze ti ten titul k necemu je. Chtel bych se zeptat k tomu rozdeleni lavin co takhle deskova lavina kam ji zaradit? A bylo by to mozne aby clanek byl prelozen do mluvy normalniho cloveka, protoze si myslim, ze par lidi po tom co si ho precte jenom rekne metamorfoza/ hovnoza a pouceni z nej nebude zadny, coz si myslim nebyl ucel jeho napsani.Nanestesti odlitam uz dnes na Brncalku a tak si komentare prectu az za tyden.
vono teda ty tahy a tlaky ve sněhové vrstvě: funguje to, ale v praxi je to neměřitelné, taková představa jako tam nechat zasněžit nějaké tenzometry nebo olejové snímače tlaku (jako třeba u násypů) je čirá fantasie. jiná věc je, že člověk může něco odhadnout z konfigurace terénu, ale je to vždy jenom odhad a může být zcela mimo realitu. samozřejmě zkušenost a znalost konkrétní lokality může tento odhad poněkud přiblížit skutečnosti. ale resumé poněkud teoretizujícího úvodu je jasné - študuj, přemejšlej, ale nikdy s jistotou nevíš, a máš-li pochybnost, tak tam nelez.
Ty jo Stepane, nemusis to hned cele zhazovat. Ja se treba z toho poucila a cekam nadsene na dalsi porkacovani. Pravda je, ze mne by se to zase libilo zpracovane jako komix, ale asi se tim budu muset prokousat i v jine podobe.
A ja myslela, ze do Tater jedes nakonec vlakem ci autem a na chatu pesky, ja nevedela, ze to mas odtud az na chatu vrtulnikem. Pekny pobyt, hodne fotek.
To jsme se na té Brnčále minuli. My si říkali, co to nad náma lítá, a on Ptáček!
Je to velmi záslužná práce sepsat něco o lavinách. Jen bych se přimlouval za co největší srozumitelnost nám troglodytům. Aby se přestali vyskytovat lidé, znající tisíce typů vloček a jdoucí se poveselit do prašanu v travnatém žlabu. Třeba by se našly i fotky typických lavinových zjevů na kopcích? Tedy né lidí, ale lavin!
ahoj,
velmi schvalujem tento clanok vnasajuci do problematiky lavin to spravne svetlo. Neberte prosim tieto slova na lahku vahu, tu ide ozaj do tuheho..... tesim sa na dalsie pokracovanie
Autori maji uplnou pravdu s nebezpecnymi podklady, travnate svahy jsou jasne, lesy projetelne na lyzich obecne na prvni pohled moc ne - alespon me nebyly, nez jsem potkal v Male Fatre utrhnute snehove bloky par metru pod hrebenem v pomerne hustem lese... kdyz jsou extra snehove podminky, muze lavina spadnout temer vsude
skvely napad, o podobnem clanku uvazuji uz delsi dobu, ale byl jsi rychlejsi. Snad se lide trochu pouci a ubude hlasek typu "jedeme si laviny tak trochu vyzkouset".
Pro komemtatory: nepochybuji, ze se Radek casem dostane k tomu, ze je nemozne binarne urcit LAVINA SE URCITE UTRHNE/NEUTRNE, nybrz pouze urcit jistou PRAVDEPODOBNOST, ze se lavina za danych podminek (lav. nebezpeci, sklon svahu apod.)utrhne.
Pekne opacko :-)
Kdysi jsem byli na horoskole na Brncale, kde nam prednasel o snehu a vzniku lavin jakysi odbornik na laviny. Jmeno jiz neznam, ale kazdopadne tento clanek mi to pripomel...
Druhej den sme ptom litali po doline s lopatou v ruce a studovali snih ;-)
Pekna zkusenost a hodne se toho clovek nauci...
... jest tento příspěvek :-) Dobrá práce, jen tak dál!
Jen mi vysvětlete, v jaké souvislosti je obrázek Roba sypajícího sníh do bezvětří, s dutinovou jinovatkou. Robo, fotky mají být buď ilustrační, nebo instruktážní. Pokud vím, tak dutinovou jinovatku nafotili u nás už v padesátých letech, a fotky lze získat. Nebo to je proto, žes chtěl být na fotce u článku :-)))))
Deskova lavina je zazity terminus technikus, ktery ale prilis v literature a deleni lavin nenalezneme.
Jak tzv. desky nejcasteji vznikaji
1/ pechovanim vetrem (mekke i tvrde)
2/ vlivem otepleni a ochlazeni (tvrde)
3/ napadnutim vlhciho prasanu a jeho sesdnutim (mekke)
Deskova lavina je vzdy lavinou plosnou a vzdy ma carovy odtrh.
Pokud jsou desky mekke, pak pohybem prejde zpravidla v lavinu prachovou, pokud jsou desky naopak tvrde, potom zpravidla hovorime o lavine tekouci.
Kazdopadne pocitejte ze desky jsou asi nejvetsi pruser ktery vas z hlediska laviny muze potkat, protoze mate nejvetsi pravdepodobnost umrti nasledkem primeho mechanickeho urazu, tzn. ihned.
At se vam laviny vyhybaji a koncem tydne pribude dalsi dil.
PS: fotku roba jsem vybral ja, jinou jsme k dutinove jinovatce nenasli, ale musite uznat, ja bejt zenska, no slusi mu to :-)
Radek
Jasně že mu to sluší :-) Ale nevěřím, že Ti tu fotku nepodstrčil. I když, na druhou stranu, když se zamyslím, tak kdybych potřeboval fotky k článku o lavinách, taky bych tam nakonec Roba v tý pěkný bundě asi měl (sondou šťouchající; předpisovou lopatkou kopající; pípák předvádějící), on je oužasnej model a na cvičých i pravých laviništích pózuje s oblibou :-))))
Na ty fotky by se opravdu mohl ženit.
Pro dámy podotýkám, aby nevěšely hlavu. Pokud zrovna není volný, jak ho znám, brzy zase bude. Mejl je výše uveden. Napište mu, potěší ho to!
Článeček o lavinách zcela určitě pěkný a poučný, i když v poslední době se s literatutou na toto téma téměř roztrhnul pytel, čím vůbec nemíním shazovat zasloužilý čin autorů. Problém je však v tom že za událostmi v Parichvostu 2004 a Glockneru 2002 nestojí nic jiného než lidská blbost. Proto že vydat se i přes upozornění na zvýšené nebezpečí, (byla 3-4) do těchto míst, není opravdu nic jiného než lidská blbost a totální absence racionálního uvažování. Tak že by zřejmě měla následovat nějaká spíše psychologická "výchova". :o)))
Když opominu již letitou publikaci s názvem tuším "Nebezpečí lavin" (upřesnění mohu dodat) která má sice své roky ale stále platí a je stále k dostání v mnoha obchodech, tak je spousta nových. Například je otázka lavinového nebezpečí probírána v, jinak trošku primitivní publikaci "Skialpinismus" od nějakého tuším rakouského autora, (rovněž k dostání v mnoha obchodech). A dále, všechny naše outdoorové či horské časopisy nás tímto vytrvale zásobují (Montana, Lidé a Hory, Outdoor, atd.) včetně popisu metod STOP OR GO a podobných. Nicméně, nedělám si nárok na to že vím o všech publikacích s touto tématikou.
když opisujeme od jednoho autora, jedná se o plagiát, když od dvou a více, tak je to vědecká práce.
nic ve zlém, sám občas (v jiném oboru) podobné svěží dílko utvořím. kéž by byly vždy všechny kompiláty tak zdařilé jako tento.
jiná věc je, že jestli deset milionů článků o lavinách zachrání jedinnej život, tak je jejich smysl nesporný.
a za další: je to určené laikům nebo maličko poučeným laikům, a tam je vždy upřednostnit pedagogiku oproti vlastnímu výzkumu, originalitě a původnosti.
Spíš mu klaď na srdce, ať mi tam nepoztrácí vercajk. Takže: rukavice přivázat dlouhou gumou k bundě, rozkládat a skládat opatrně teleskopy, chodit širokým krokem a neprokopnout mačkama návleky, nepřetěžovat pekáč zbytečnostmi, nezatloukat ledovcové šrouby do skály apod. Ale von vlastně jede s fotrem vod tý vodácký rodiny, a ten si ho snad vohlídá, aby zbytečně netryskomyšil. P.S. Nezapomeň mu usmažit řízky! Von se sice bude vzpouzet, že to s sebou pravej autdórovej aktivista nevozí, ale pak Ti za ně poděkuje.
No, jsem zvědavej, jestli se tam Tryskomyš vůbec na Brnčálu doplazí. Pučil jsem mu sice pekáč, ale podle toho, jak ho znám, tak potáhne pěknou krysu. Šacuju ho na jídelníček: 4 vepřovky, osmery rybičky, kečup, hořčice, 4 pecny chleba, marmeláda, 2 kondenzovaná mléka Tatra v plechovce a 2 kartáče Zubrů. A k tomu eště matroš. Ale je to vrták mladá, tak snáď cestou nezdechne. Žádám kolemjdoucí, aby nalezená železa posílali na adresu: Papouš, Aussig.
řízečky samozřejmě budou, ať má kluk něco do začátku. Byla bych o dost klidnější, kdybys jel Papuši s ním neboť jsi velmi zodpovědný opeřenec a do žádnýho nebezpečí se nehrneš:-))
a na kterou že to útulnu výšezmíněný hlodavec vynese ty šnycly a sudokopytnatce a následkem toho bude mít nepočítaně nových kamarádů? (tetelím se blahou nadějí že na téryhütte, kde mám v merku být taktéž internován)
v každym případě všichni kteří se chystáte do hor buďte opatrní ať už s řízkama nebo bez. Myslete na to, že na vás doma čekají vaše drahé polovičky trnoucí strachem :-))
No jo, ty už si vlastně cvakla majlant za ty gore-šaty a kroužkovací náčiní. S takovejma investicema bych se taky o milého bál. Ale von se ti vrátí, tak jako tak! Připlatil si za zinek? :-)
jsem zdrcena,s kym si tak pekne zabubnuju a kdo mi bude zpivat samtajms,aby se milehce usinalo...:(( nu coz,ja uz se tam o tu vypravu nejak postaram...
Bednarik? To je ten hosan co mu rikaj Vrtulnik, co vsude nosi nasivky Horsky sluzby i kdyz tam nikdy nebyl a jeho nejvetsi slabost je bezvysledny machrovani na mlady holky?
Jestli mas Jozefe Krenku nejaky problem, res ho,ale napred nahlidni do sveho svedomi. Ja te neznam a tak by jsem si nikdy netrouf rict, jestli mas to a ono a treba i ukoncenou povinnou skolni dochazku. Urcite neznas taky me a tudiz nemuzes vedet kde jsem byl, co jsem delal atd. HOWG.
p.s.Clanek byl o lavinach a ne o me :-.))))
V naší malý zemičce existuje pouze 61pravidelných lavinových drah (107 včetně polské strany Krkonoš). Na druhou stranu tady existuje nespočetné množství tzv. lavinových odborníků, kteří každý jeden přes druhého hlásají své pravdy a hluboké poznatky. Má to ale jeden háček, ty pravdy se od sebe liší a dokonce si navzájem i odporují. Jejich poznatky jsou různé: v lepším případě jsou zastaralé, nebo to jsou jen a pouze jejich smyšlenkové konstrukce. Mám pocit, že v době, kdy svět je nekompromisně spoután internetem a zahlcen všemi možnými informacemi, je tahle situace trochu trapná…
NEJHORŠÍ, CO TAHLE SITUACE NÁM VŠEM ALE PŘINÁŠÍ JE NESKUTEČNÝ ZMATEK VE ZCELA ZÁSADNÍCH INFORMACÍCH.
Na jedné straně všichni volají po větší informovanosti veřejnosti, na druhou stranu u nás mají všemožní amatéři možnost všechny mystifikovat a zároveň si tím řešit nějaké své problémy…
Možná si řeknete, proč tolik kritiky, když se přece každý alespoň nějak snaží pomoci. Jenomže při ohrožení lavinou rozhoduje o Vašem přežití bohužel celá řada detailů a kromě štěstí především velmi rychlé a správné jednání.
PROSTĚ NEMÁTE ČAS NA CHYBY!!!
A z tohoto jednoduchého důvodu je nutné mít ty nejlepší informace. Ale kde je vzít? Jak rozpoznat, kdo má to výsadní postavení a ví, a kdo je jen plkal?
Je zřejmé, že právě proto, že je tady pouze jen těch 61 pravidelných lavinových drah, které navíc momentálně neohrožují žádné celospolečensky důležité centra či objekty (protínají jen několik turistických cestiček a v jednom či dvou případech se otírají o horské chalupy) není zájem o nějaké speciální státem financované lavinové zkoumání (Daleko je doba, kdy tady výzkum lavin financovaný státem byl, ale to byla také doba, kdy se zamýšlelo např. vybudovat obrovský skiareál v Obřím a Modrém dole.). Musíme proto informace čerpat jinde a to především tam, kam tečou peníze …
Takovými centry jsou:
1. IKAR – Intrnationale Kommission für Alpines Rettungswesen (sdružení horských záchranářských organizací) – jakýsi arbitr mezi všemi (zde se centrálně zpracovávají statistiky lavinových neštěstí, testují se nové ochranné pomůcky apod.)
2. švýcarský SLF – Swiss Federal Institute for Snow and Avalanche Research v Davosu,
3. italská AINEVA - associazione interregionale neve e valange v Trentu,
4. francouzská ANENA – association nationale pour l'étude de la neige et des avalanches v Grenoblu.
My k nim můžeme jen vzhlížet, a jako správní čecháčci si od každého vzít to nejlepší. Vždyť i naši bývalí východní bratři s profesionální a samostatnou Lavinovou prevencí to také teprve před nedávnem pochopili a přešli na metodiku těchto světových lavinových gigantů a opustili tak konečně desítky let staré naše a částečně i jejich zastaralé postupy.
Z toho plyne jakási posloupnost, kde nejprve hledat informace:
1. IKAR
2. SLF, AINEVA, ANENA, …
3. národní střediska lavinové prevence HS
4. asociace horských vůdců
5. důvěryhodní chataři (pozor například na Terynku …)
NIKDY SE ALE NEPOKOUŠEJTE ZÍSKÁVAT INFORMACE U AMATÉRŮ!!!
Pánové, oba dva máte telefon na mne (a teď i mail) a pokud chcete OPISOVAT MOJE články (a sem tam přehodit slovosled) a bohužel sem tam doplnit jakési své výplody, zavolejte mi. Nevadí mi, že se MOJE články šíří pod jinými jmény autorů (nepotřebuju se producírovat na NETu např. sedící ve vrtulníku). Vadí mi, že je PRZNÍTE svými výplody, že vynecháváte podstatné věci, že ... že tím podsouváte ostatním lidem opět změť nesmyslů a omylů proti kterým se snažím bojovat. NEBUĎTE JAKO TUREK! BDĚTE!
Mám nápad, napište vždycky svůj/můj pamflet a já pak vzápětí napíšu svůj s recenzí na Vaše/moje dílko. Bude to mít alespoň význam na poukázání na vžité omyly u nás a ve Vašich představách.
Hurá! Mám trojitou radost. 1) Já a Frenky se po letech anonymity konečně představil. 2) Místo nadávek nabízí spolupráci. 3) V jeho seznamu blbců už je i Zoban a Bednařík - dostal jsem se do dobré společnosti.
1.Už po tvým prvním pokusu o článek (o Glockneru) jsem ti poslal doplňující informace s naivní představou, že to k něčemu bude…
2. Spolupráci a s tebou? Radši si vem do Pece navíc ještě stan, protože pokud budeš mít blbý kecy, nebudeš mít kde spát…
3. Já nemám a nehodlám si zakládat žádné seznamy blbců (a rozhodně bych do něj nezařadil někoho, kdo se snaží jiným pomoc). Což se o tobě ale říct nedá…
asi budu muset přehodnotit svoji obvyklou praxi, kdy automaticky předpokládám, že za debilní přezdívkou a anonymním machrováním na webu se skrývá podivuhodný potřeštěnec. V reálu jsi mi na Děvíně připadal docela rozumnej.
obávám se, že tady dochází k zásadnímu nepochopení smyslu KT (a nejen jeho) článků. představa, že každý článek má absolutně přesně informovat a vychovávat je na úrovni představ o jéžiškovi nadělujícím pod stromeček. dejme tomu by to mohlo platit u materiálů vydávaných nějakou institucí (kupříkladu horosvazem). a rejpnu si: proč je ten tvůj čtyřdílnej článek (pravděpodobně nejlepší z toho s čím jsem se zatím setkal) na ukrytém webu jakési půjčovny loděk, kde ho prakticky nikdo nenajde?
když člověk publikuje, tak to dělá proto, že mu to přináší zisk. může to bejt jednak přímej finanční zisk (že někdo za článek zaplatí). tady (u KT nebo Zobanovejch článků) to spíš bude nějakej zisk nepřímej, třeba že autor vstoupí do podvědomí širší odborné veřejnosti a lépe se mu budou prodávat další články, hlásit študenti do horoškoličky nebo honit mecenášové na vysoký kopce. Ziskem může být někdy i uspokojení z dobře vykonané práce, respekt od kamarádů, ale může to být i zhanobení protivníka, vytahování se atd... (zkuste se každej zařadit).
ha, ha, ha ty vtipálku!
takže článek bude grátis a KT (jo, jo, turek, turek) vydělá na reklamě... No máš (máte) to vymyšlený dobře. Co máte vy dva společnýho?
ha, ha, ha ty vtipálku!
takže článek bude grátis a KT (jo, jo, turek, turek) vydělá na reklamě... No máš (máte) to vymyšlený dobře. Co máte vy dva společnýho?
Hurá! Mám trojitou radost. 1) Já a Frenky se po letech anonymity konečně představil. 2) Místo nadávek nabízí spolupráci. 3) V jeho seznamu blbců už je i Zoban a Bednařík - dostal jsem se do dobré společnosti.
Cau Viktore a....Frenky a vubec vsichni*
Nejsem sice priznivcem webovych debat typu ....., ale fakt musim reagovat, nebot se me to tady nejak nelibi. Clanek napsal Zoban a pouzil v nem (samozrejme s mym svolenim) i nejake fotecky a cele me to dal k precteni. Jelikoz v nem nejsou zadne zasadni chyby a myslim si , ze informovat lezce je bohuliba cinnost, rekl jsem ano. Rikas ze clanek je okopceny od tebe. Nevim z jakych zdroju Radek cerpal, ale nakonec je mas uvedeny i pod clankem, kde je zminen i tvuj clanek v OUTDOORU ( mimochodem si myslim ze velice zdarily), takze nechapu ze se te tak strasne dotyka, ze i slovosled (urcite mas na mysli druhy snehu) je stejny. No a navic, kdyz mam pred sebou polozene prelozene skripta a clanky z IKARU a SLF v Davosu (ktere zminujes) atd. , tak mi to pripada taky nejak povedome :-))). Taky jsi z nich cerpal a cerpaji vsichni, protoze opravdovy vyzkum snehu se a lavin se dela tammmmm. Pravdu mas v tom, ze se snazi o lavinach psat kazdy a ne vzdy je to OK. Ovsem to, ze lavinam se venuje jen a jen Viktor Korizek a Frenky se me taky zda trosku pritazene za vlasy. Tim ovsem nechci nejak zpochybnit tvoje zkusenosti a znalosti. Nebo ze by v tom bylo neco jineho? Hmm, v dnesni trzni dobe....
Kdyz jsme spolu sedeli (i se Zobanem) na Devine v Modrem dole a plkali jsme, nebyl jsi takovy nabrouseny a nerikal jsi Ekšperti :-)))
No, dost jiz bylo plkani a jdu se nabalit na Kurz do Tater (klidne prijed a uvidis). A k tvoji adrese. Dvakrat jsem ti posilal fotky, co mam od tebe pujcene a dvakrat me dosli zpatky s poznamkou ze sis je nevyzvednul. Takze budu si muset udelat cestu ze Slovenskych hor do Krkonos, a dat ti je osobne. Urcite by jsme dobre pokecali (pokud bys me ovsem nedal snist Frenkymu). Maily jsem ti psal asi tri, ale ani na jeden jsi neodpovedel, takze fakt nevim. Telefon taky nekolikrat ovsem na Devine je prece shit signal.
Koncim HOWG a slibuji, ze do debaty na webu se jiz nikdy nezapojim a radsi pujdu sledovat Metamorfozu :-))
Kontakt na me taky mas(kdyz uz ne, tak ti ho da Dusan) a pod clankem jsou moje stranky a tam je mail.
Cauky
P.S. S usmevem vstric dalsim pruserum
Jak již jsem předeslal, už jsem to někde na webu četl a mám pocit, že "autor" provedl pouze CTRL + C. Ale přesto je to významný počin, umístit starší článek na Lezce. Jinak možná podotknout, že nejlepší je prevence. Osobně bych alespoň zmínil pieps, sondu a lopatku, dobrou informovanost od poměrů znalých, info u horské o lavinovém nebezpečí (občas vyhlašují vyšší stupeň kvůli prázdninám a tak - nekecám, jednou mi borec říká, no dali jsme trojku, kvůli víkenďákům, ale jinak je to v pohodě), a pak číst, ptát se, zkoušet a doufat, že naplníte pytel zkušeností dřív než vyčerpáte pytel se štestím. A hlavně se učit z chyb jiných, nemáte tolik životů. Ale klidně přiznávám, že se taky prohřešuji proti některým zásadám a deepáč převáží zdravý rozum. Na závěr podotýkám, že ono úplně nejlepší je sedět doma na zadku, ale pak nechápu proč si vůbec někdo čte Lezce.
Jak již jsem předeslal, už jsem to někde na webu četl a mám pocit, že "autor" provedl pouze CTRL + C. Ale přesto je to významný počin, umístit starší článek na Lezce. Jinak možná podotknout, že nejlepší je prevence. Osobně bych alespoň zmínil pieps, sondu a lopatku, dobrou informovanost od poměrů znalých, info u horské o lavinovém nebezpečí (občas vyhlašují vyšší stupeň kvůli prázdninám a tak - nekecám, jednou mi borec říká, no dali jsme trojku, kvůli víkenďákům, ale jinak je to v pohodě), a pak číst, ptát se, zkoušet a doufat, že naplníte pytel zkušeností dřív než vyčerpáte pytel se štestím. A hlavně se učit z chyb jiných, nemáte tolik životů. Ale klidně přiznávám, že se taky prohřešuji proti některým zásadám a deepáč převáží zdravý rozum. Na závěr podotýkám, že ono úplně nejlepší je sedět doma na zadku, ale pak nechápu proč si vůbec někdo čte Lezce.
Naozaj, odkial je to opisane? Neni tam uveden zadny zdroj, ale podle obrazku a textu je jasne, ze to nekdo skoro cele odnekud okopiroval...
"Lavínová prevencia a manažérstvo rizika" - uz tam chybi enom manazerstvo nehod a urazov ako v knihe Stefana Wintera: Skialpinismus
Mohol by mi niekto vysvetlit o co islo tym Cechom v Parichvoste??Byvam v LM a chodim skialpovat do Zapadnych Tatier,ale po tej nehode ich ochrancovia prirodi velmi strazia.Na co sa trepali hore,ked im Horska sluzba jasne povedala nech tam nechodia.Koli takymto blaznom potom nemame kde chodit skialpovat.Myslim ze to je najvacsia chyba vas Cechov.Myslite si ze ste najvacsi krali a ze vam sa nemoze nic stat ,ale len za posledny mesiac zomreli v Tatrach 4 Cesi. Nezabudajte ze najlepsia prevencia pred lavinou je dodrziavat zakazy.
Asi spadám pod označení Čech, takže Ti mohu říci, že moje vina to není. Už několik let jezdím raději do Alp, kde nemám ten pocit, že tam někomu vadím. Tak negeneralizuj.
Ale pokud Ti lezou na nervy ochranáři (Slováci, abych přijal Tvůj národnostní princip), tak věz, že mě také.
Jen poznámka - nejlepší prevence před lavinou je zůstat mimo hory. Dodržení zákazů jenom snižuje riziko (pokud jsou ty zákazy k něčemu - např. v Taurách o vánocích jsme viděli vybledlé cedule na začátku údolí, co tam visí celou zimu, ať je, jak je).
Sorry, ale nevim, proc by komu meli lezt na nervy ochranari (pausalne), mozna tak ti blbejsi ochranari. Neslysel jsem o nikom, kdo by si stezoval napr. v polskych tatrach.
Jinak, zcela mimochodem, k diskuzi, ktera se tady rozvinula mi nejak chybi vyjadreni od bednarika a zobana...
Již mnoho desítek let, bojují tatranští o to, aby do Tater: a) tam jezdilo hodně lidí a bylo to světové centrum turistiky. b) aby tam nikdo nechodil a neničil to. Tahle dvě, těžko slučitená přání se prosazují zároveň. Při dočasném úspěchu jednoho z přání se pak pláče nad neúspěchem druhého.
Na F-Ch pomezí, nad Brélovicema a Šamonicema je kopec Montblank. Každý rok se tam pozabíjí pár desítek lidí, a zraněných je hafo. Záchranáři odváží živé do nemocnic, mrtvé do márnic a faktůry posílají pojišťovnám, malebné vesničky žijí z turistů a horolezců a nijak se neznepokojují. Předpovědi počasí se ti dostane, průvodce si můžeš zaplatit a jinak-jseš přeci svéprávnej.
Přečetl jsem si článek lavina, plus většinu dalších příspěvků (ale většinou keců) a nestačím se divit kolik tento, né špatný článek vzbudil emocí. Článek byl určen pro nás, kteří o tom nic nevíme a chceme se poučit. Chtěl jsem vzít něco rozumu i z příspěvků k tomuto tématu, ale dověděl jsem se pouze, že ti kteří padají do lavin každý víkend si začali vyřizovat své citové problémy pod tímto článkem. Jistě Vás příspěvkáři neurazím, když řeknu že jaká vláda a poslanci tací lidé. Jiné přirovnání mě a ani nenapadá. Lidem se prostě nezavděčíš.
Mrky
Registrace
Metodika
lezec.cz
Pravidlo číslo 1
GPS a mapové aplikace