UZLY PROFESORA HUDBY
(Samosvorné výstupové uzly vulgo Prusíky)
(někdy též zadrhovací nebo svěrné uzly)
Část I.
Bolek připravuje Metodické ústřižky o slaňování a já , abych mu prošlapal cestu , jsem zkusil zopakovat pár známých a doufám, že pro některé čtenáře i neznámých výkřiků o uzlech lidově zvaných PRUSÍKY. Obrázek by měl být původní Prusíkův návod.
Vynález Prusíkova uzlu je připisován panu Dr.Karlovi Prusíkovi , profesoru vídeňské konzervatoře, který má české kořeny. Rodiče pocházeli od Plas. Žil a pracoval v první polovině 20 století ve Vídni. Horolezec, autor mnoha prvovýstupů. Např.Prusíkova c. na Triglavu.Uzel údajně vymyslel při tůře v Raxu, kdy se dostal do potíží a přátelé mu hodili lano. On se pomocí tkaniček ,vyšněrovaných z bot, navázal. Jiná pověst říká, že jím nastavoval struny. Důležité je , že jej publikoval a to včetně výstupového systému. Zřejmě dojdu zostuzení, ale budu nadále celou skupinu samosvorných výstupových uzlů nazývat "prusíky". Konec konců, kolik skoročechů tak zásadně ovlivnilo alpinistické dovednosti ?
Tip :
Noste vzadu na úvazku dvě prusíkovací smyčky , na skalkách alespoň jednu. Na ledovci sestavu 2 x 1,5 m , 1 x 5 m a 1 x 3m z měkké kulaté repky průměru 6 mm.
Pojmy : (abychom si rozuměli) Repka - pomocná šňůra dle ČSN EN 564. Průběžné lano - statické nebo dynamické lano nahoře ukotvené , dole je vhodné ho zatížit, lezec se pohybuje buď po něm nebo vedle něho a je na něm zajištěn jistícím systémem , který se pohybuje s ním, nebo je jím posouván. Popruh - popruh dle ČSN EN 565 s minimálně 3 značkovacími nitěmi, tj. min. nosností 15 kN. Sešitá smyčka - smyčka dle ČSN EN 566 sešitá z měkkého popruhu tvaru "O" délky 60 cm.
Výstupové samosvorné uzly - prusíky lze dělit na: SYMETRICKÉ (drží spolehlivě v obou směrech, symetrické musí být podle osy kolmé na lano.) ASYMETRICKÉ (drží spolehlivě v jednom směru)
Základní vlastnosti "prusíků":
Uzel je uvázán na průběžném laně , při zatížení se okolo lana sevře a drží , při povolení se dá posunout.
Některé druhy se dají směrem dolů posunout ( někdy spíše strhnout) i při zatížení, těm věnujte prosím pozornost .
Některé "prusíky " nejsou uzly v pravém slova smyslu , ale jedná se o polouzly , potřebují kromě repky , smyčky nebo popruhu další zařízení , karabinu nebo kroužek, k tomu aby se nerozpadly a fungovaly.
K vázání prusíků potřebujete :
1. Kulatou repku průměru 6 mm délky 1,5 m (někdo kratší), její svázání do oka doporučuji provést dvojitým rybářským uzlem.
2. Sešitou smyčku délky 60 cm nebo popruh délky min 1,8 m .
3. Méně znalým doporučuji před ostrým použitím vždy vyzkoušet kompatibilitu prusíkovacích smyček s lanem na kterém je použijete. Překvapí Vás kolik z nich proklouzne, nebo se zase hodně utáhne a půjde obtížně povolit. Prostě šedá je teorie , ale zelený strom???..
4. Spojovací uzel prusíkovací smyčky (popruhu) nebo šev sešité smyčky by neměly být v části uzlu svírající lano.
Prusíkův uzel:
(někdy též dvojitý Prusíkův uzel, za jednoduchý některá literatura považuje Liščí smyčku)
Prusíkův uzel je dnes klasika vyznávaná především v německy mluvící části světa. Jeho znalost je skoro nezbytná.
Kromě uvázání ze svázané repky, je pro některé záchranné metody nutno znát jeho uvázání s pomocí jednoho pramenu repky. Váže se pouze repkou kruhového průřezu. Pro lano průměru 10-11 mm doporučuji měkou repku průměru 6 mm. Na tenčích lanech již většinou u 6 mm repky musíme přidat jedno obtočení navíc (a vznikne dvojitý , podle některých pramenů trojitý Prusíkův uzel). Neváže se z popruhů nebo popruhových smyček. Je možné do něj podélně vepnout karabinu, pro snažší manipulaci. Pak ovšem bývá dobré přidat závity.
Výhody :
jednoduchý a rychlý na uvázání, nenáročný na materiál
kontrolovatelný (zrakem , hmatem i ve tmě)
jeho svorný efekt rychle zvětšíme přidáním závitu
drží stejně při všech směrech zatížení ( to je dáno jeho symetrickou konstrukcí)
Nevýhody :
hůř se povoluje a posouvá po laně
použití tenké repky kruhového průřezu limituje jeho menší nosnost. Čím tenčí repka, tím lépe drží na laně ale tím méně unese.
Nelze s ním posouvat na laně při zatížení
Neváže se z popruhů nebo popruhových sešitých smyček
Příklady vhodného použití :
Slaňování
Výstup po laně , přenesení váhy visícího spolulezce do štandu ??..
Záchranné a vyprošťovací techniky (ledovec, vyprošťovací kladkostroje??.)
Kladkostroje, transport materiálu, pomocné činnosti ??
Zálohování lanové svěry (jumaru) při sebezajištění při lezení na průběžném laně .
Tipy :
Zálohování blokantu (žumaru) při sebejištění při výstupu na průběžném laně .
Jde o jištěné sólo (jak špatně se mi to vyslovuje při tomto stylu) horním lanem. Blokant si uzel sám (povolený) posouvá , při proklouznutí blokantu zabírá uzel.
Zálohování Tibloku při téže činnosti.
Použití tzv. "Krátkého prusíku" pro jednosměrné blokování zatíženého lana.
(pokud na laně něco nebo někoho táhnete a lano je neustále zatíženo, takto uvázaný prusík v jednom směru břemeno drží, ve druhém nepřekáží vytahování, o karabinu se sám povolí.Pokud je lano stále zatížené neproskočí karabinou a nezamotá se. Krátký je proto, aby nevracel část lana kterou už vytáhnete). S výhodou se například použije ve vratném bodě při záchraně z trhliny, nebo v kladkostrojích .
Machard:
(Asymetrický někdy Francouzský prusík někdy Klemheistův)
Druhý nejrozšířenější prusík s ohromujícím svěrným efektem. Jelikož má asymetrickou konstrukci ,funguje správně pouze v jednom směru zatížení. Drží jak při použití repky , tak při použití popruhu nebo sešité smyčky. Pro správnou funkci je zdravé min 4 x obtočit lano (průměru10-11 mm), někdy víc, nutno pro každý popruh, smyčku nebo repku individuálně odzkoušet. Pěkné je použít popruhové sešité smyčky délky 60 cm . Uzel nebo sešití by mělo být u ohybu do kterého zapneme karabinu, neměly by být v kontaktu s lanem, kvůli snížení tření.
Je možné do něj podélně vepnout karabinu , pro snažší manipulaci. Pak ovšem bývá dobré přidat závity.
Výhody :
jednoduchý a rychlý na uvázání, nenáročný na materiál
kontrolovatelný již hůř (zrakem při správném srovnaném uvázání)
jeho svěrný efekt rychle zvětšíme přidáním závitu.
můžeme ho uvázat ze silnější repky , teoreticky i z lana stejného průměru jako je lano kolem kterého ho vážeme, ale předpokládá to větší počet závitů. Hlavně se dá uvázat z popruhu a popruhové sešité smyčky. Díky tomu předčí klasický Prusíkův uzel v nosnosti.
Nevýhody:
Drží pouze v jednom směru, to je dáno asymetrickou konstrukcí.
Hůř se povoluje a posouvá po laně
Je zdravé dbát na jeho srovnané uvázání a povolení i během posouvání.
Hmatem ,zvláště za tmy, se špatně kontroluje.
Nelze s ním posouvat na laně při zatížení
Příklady vhodného použití :
Slaňování
Výstup po laně , přenesení váhy visícího spolulezce do štandu
Záchranné a vyprošťovací techniky (ledovec, vyprošťovací kladkostroje??.)
Kladkostroje, transport materiálu, pomocné činnosti ??
Sebezajištění při lezení na průběžném laně ( zde je nutno zálohovat jištění, příklady uvedu v druhém dílu ).
Vánočka:
(někdy Francouzský prusík)
Onehdá mi jeden hasič vysvětloval, že při použití bezpečnostního pasu , byť jejich - modifikovaného, nemůže umístit při slanění správně metodicky prusík pod slaňovací brzdu. Pokud nechce riskovat jeho namotání do osmy, neřku-li jeho odblokování variantami Stichtovy brzdy. To jsou reálná nebezpečí která popíšeme v MÚ. Pomíjím fakt, že výše zmíněné brzdy neodpovídají ČSN EN 341 a hasiči by je asi vůbec používat neměli.
A jsme u prvního z prusíků, které lze povolit (stáhnout) i při zatížení plnou vahou lezce.To je výhoda při některých záchranných technikách .Lze se jimi jistit i nad slaňovací brzdou . Jedno bych ale vánočce vytknul, zabere na laně dost místa , nejvíc ze zde popsaných uzlů.
Prý je dobré střídat překřížení , kvůli údajně lepšímu třecímu efektu.
Výhody :
Lze ji stáhnout i při zatížení plnou vahou lezce.
kontrolovatelný (zrakem při správném srovnaném uvázání)
jeho svorný efekt rychle zvětšíme přidáním překřížení.
Dá se uvázat z popruhu , popruhové sešité smyčky i repky.
Nevýhody:
Drží pouze v jednom směru, to je dáno asymetrickou konstrukcí.
Zabírá na laně hodně místa, nejvíce ze zde popsaných uzlů.
Je zdravé dbát na její srovnané uvázání i během posouvání.
Hmatem ,zvláště za tmy, se špatně kontroluje.
Příklady vhodného použití :
Slaňování
Pro výstup po laně je nevhodná, svým protahováním zkracuje krok.
Záchranné a vyprošťovací techniky - obzvláště tam, kde hodláme něco visícího na zatíženém laně spouštět. Pro tento případ použijeme modifikovanou Vánočku (uvolňovací variantu).
Sebezajištění při lezení na průběžném laně ( zde je nutno zálohovat jištění ).
Spirálový nebo Pemberthy prusík:
(Někdy Francouzský, Path, Helical)
A jsme u uzlu, který vehementně prosazuje anglo- francouzská škola, mohu-li to tak nazvat.
Podle mých zkušeností funguje spolehlivě jen s některými smycemi, doporučuji před používáním řádně odzkoušet. Zvláště tvrdší smyce se nemusí vždy zakousnout, nebo před zakousnutím kus klouznou po laně . Jde opět povolit (stáhnout) i při zatížení . I když poněkud hůř než Vánočka. Jeho bezpečné používání je výsledkem dlouhé zkušenosti s tímto uzlem a nedoporučuji jej začátečníkům.
Velmi nebezpečné je se při manipulaci dotýkat horních závitů. To způsobí jeho sjetí a v případě výstupu dvěma těmito prusíky teoreticky hrozí stržení i spodního prusíku. A pokud je reflexivně sevřeme ,sami se nezakousnou .A to již může být zdravotně závadné.
Symetrická konstrukce umožňuje využít blokovací funkci v obou směrech.
Pokud si dobře vytipujete repku s kterou ho používat a sžijete se s ním, pak poslouží velmi dobře, snad i lépe než ostatní prusíky.
Tip :
Jištění Pemberty prusíkem nad slaňovací brzdou - nouzová varianta slanění.
1.Výhoda- prusík se nevmotá do slaňovací osmy nebo ho neodblokuje hrneček (kyblík).
2.Nevýhoda- v případě zastavení visíte jen v prusíku a jeho nosnost nemusí být veliká.
Brzdění slaňovací brzdy za stehenní popruh (dva popruhy) bederního úvazku. Pozor , jde o nouzovou variantu, která neskýtá plnou ochranu v případě selhání slaňovací brzdy. Např. v případě vylomení zámku karabiny přetočenou slaňovací osmičkou. Je ovšem mnohem lepší než slaňování s vůbec nezajištěnou slaňovací brzdou.
Francouzský stromolezecký prusík:
Tuto unikátní kombinaci Vánočky a Pemberthy prusíku lze spatřit na stromolezeckých závodech a při obživě u stromolezců. Eliminuje nevýhody Vánočky i Pemberthy prusíku.
Je kratší než Vánočka a nehrozí nebezpečí proklouznutí jako u Pemberthy prusíku. Přitom ho lehce povolíte a lze ho stáhnout i při zatížení plnou vahou lezce. Přestože existuje mnoho mechanických pomůcek nahrazujících jeho funkci , mohu říci, že je tento uzel v ranku stromolezců přesvědčivě vytlačuje. Podle ohlasů známých je velice spolehlivý. Řekl bych, že je tím nejmodernějším a nejlepším, co v ranku prusíků znám. Ale je to jen můj názor.
Konec I. Dílu.
V dalším popíši málo používané a dnes již některé historické varianty prusíků.
Budou to :
1.Křížový nebo též Heddenův prusík
2.Vertikální prusík (jednoduchý a dvojitý)
3.Prohaskův prusík (někdy též RBS)
4.Karabinový (Bachmannův) prusík
5.Křížový prusík s prusíkovacím kroužkem (když někde na půdě najdu tuhle svou letitou relikvii).
Ale to vše jsou již prusíky , které se v moderním alpinismu vyskytují zřídka a jejich popis zařadím spíš kvůli pietě, kterou chovám k dovednostem pralezců.
A možná by někoho mohlo zajímat chování prusíků při publikovaných testech.
Moc pěkný! Fakt! Doufám, že to není chráněný (c) - už jsem si to uložil do počítače! Zase jsem chytřejší-Perpenthy jsem neznal. Dotaz k vánočce: Já za její hlavní nevýhodu (pro sebe) považuju že se musí svazovat při nandavání. Tedy není to takový fofr a je na to potřeba mít obě ruce bez rukavic a nebo to umět jednou. Což sice jakš-takš umím, ale není to ono. Ale možná jsem nedovtipa a jde to bez svazování(?)
P.S. V tom názvosloví je někdy trošku zmatek, což je koneckonců jedno (proč bych nemohl říkat Prusíku třeba Lojza:)). Ale někdy se je pak složitý s někým domluvit. Ale to nevyřešíme.
Ten článek mi vyjde vždy moc dlouhý a tak to zkracuji a zkracuji.Zdá se nám, že by ústřižky měly mít tak cca 8 stručně komentovaných fotek, aby to bylo snesitelný. Tím se omlouvám, že nemám popsány všechny varianty a mutace prusíků. Je jich cca 50.
Vánočku lze uvázat např. z repky zakončené oky(vůdčáky) a dole oka secvaknout karabinou, tudíž není třeba svazovat.
Ještě k níže položenému dotazu užití na dvou lanech _ budeme psát ústřižky o slaňování a tam to bude.
Tady u toho článku je jen několik praktických ukázek použití prusíků v situacích, které většinou nejsou v české literatuře popsány viz zálohování jumarů (mimochodem velice elagantní řešení z pera P.Schuberta a jeho Alpin Lehrplan Band 5 - poslední vydání r.2003) .
Ta vánočka: Jo dík, to by vlastně šlo, mít takhle předopatřenou repku a pak jen použít. Ostatně ti stromolezci na poslední obrázku to maj, koukám, přímo sešitý.
Kdo by zatoužil po sešitý smycy na francouzký prusík,může si ji objednat na www.arboristickaobchodni.cz Osobně si dávám malou kladičku na karbinu s obrtlíkem-lze zakoupit v železářství a tu cvakám do zámkovky.Líp se potom lano dobírá.
Paráda. Jen z některých fotek není úplně zřetelné, jak uzel uvázat (od Macharda níž); spíš bych to jen nějak odhadoval. Snad by nebylo od věci doplnit fotografie ještě nějakými názornějšími schémátky - ??? Ale samozřejmě tohle může být jen impuls pro následné vyhledání někde jinde v literatuře.
Samotný článek i celý seriál Metodických ústřižků se mi moc líbí. Jen nevím, jestli poslední fotka a ta třetí od konce jsou stejné záměrně, či omylem. Pokud je to správně, pak mi není dost jasný rozdíl mezi zadrhovacími uzly, které jsou u těchto fotek popisovány (Pemberthy prusík a Francouzský stromolezecký prusík).
Není zmíněno a zhodnoceno, nebo vyfoceno, použití na dvojitém laně - slaňování.
Velmi také doporučuji stránky HO Sakal, které jsou podle mne výborně zpracované:
http://sakal.stredozem.cz/
Např. stojí za povšimnutí jejich postoj na umístění jistícího prusíku za nohavičku při slaňování. Toto neschvalují a píšou proč.
Není zmíněno a zhodnoceno, nebo vyfoceno, použití na dvojitém laně - slaňování.
Velmi také doporučuji stránky HO Sakal, které jsou podle mne výborně zpracované:
http://sakal.stredozem.cz/
Např. stojí za povšimnutí jejich postoj na umístění jistícího prusíku za nohavičku při slaňování. Toto neschvalují a píšou proč.
Ještě k Prusíkům - onehdá jsem brousil po západních Čechách (mj. i na Kozelce - hroznej kvak) a v Konstantinovejch lázních jsme objevili Prusíkův pramen. Smrdí to jako čert (asi sirovodík, či co), ale chutná bohovsky. Ještě mám dva litránky Prusíka v ledničce, užívám si ho při večerní siestě. Pramen se podle konstantinky.cz jmenuje podle pražského profesora MUDr. Bohumila Prusíka, který byl jako kardiolog velkým příznivcem Konstantinových Lázní.
Kovář Václav Prusík, narozený roku 1630, byl odvážný muž, který se nebál hájit zájmy poddaných. Tyranský majitel hradu Krašova nad Mží Norbert Adolf Miseroni z Lisabonu ho zastřelil při jedné srážce 11. dubna 1673 poblíže hradu. Zajímavé je, že známe vrahovu dětskou podobu: ve sbírce Národní galerie je obraz Karla Škréty z roku 1653, pojmenovaný Rodina brusiče drahokamů Dionysia Miseroniho. Jedno z brusičových šesti dětí, chlapec namalovaný v pravém rohu obrazu, je právě onen Norbert, po 20 letech krutý feudál na Krašově. /Také rod Miseroni má ještě v Čechách potomky, po přeslici, a proto už dávno jiných jmen. Před několika lety dostal rodopisec Jaromír Prusík dopis třináctileté Jarmily Steigerové z Nového Strašecí, v němž se omlouvala za krutost svého dávného prapředka Norberta Miseroniho./
Hezký článek, jen co je pravda. Jenom jeden dotaz.
Proč z plochých popruhů nedělat klasický prusík? Možná jsem něco zanedbal z metodiky, ale já jsme to několikáte výcvikově a jednou na ostro použil, myslím, že tam byl nějaký závit navíc, ale chodilo to pěkně, možná se to i méně kousalo, než repky (ale já jsem tak "šikovný", že bych asi zakousnul i jumar ve volném směru, takže těžko poměřovat).
néumi šésky, néumi šésky! díky morové ráně umřela polovina obyvatelstva! potřebovali bychom jednou tolik peněz! vy máte, pani, ale pěkného synáčka, jen co je pravda...
John to možná doplní, nebo opraví, ale prusík drží tím líp. čím je rozdíl průměru lana (lan) a té repky větší. Což je trošku problém, protože by měl být co nejtenčí aby se dobře zadrhával, ale tlustej, aby vydržel. Takže se to vyrovnává počtem závitů: čim víc-tím líp drží. A je dobré mít na konkrétní lana konkrátní prusík a u něj vědět, kolik potřebuješ závitů aby se zadrhl, ale dal dobře povolit. U plocháče se to bude chovat nekonzistentně. Jednou to sedne hranou plocháče a kousne, jednou jinak. Ale u toho Macharda to s plocháčem jde a pokud vím je to i metodicky schváleno. Takže na šplhání je určitě lepší. Klasickej prusík (liščí) pod osmou jako pojistka ovšem (z 4mm) snad musí stačit, protože tam se do toho opřeš jen svoji vahou (nad osmou bys mohl i pohupsnout, ale prusík-liščí "nad" je stejně, řekl, bych blbé).
P.S. S tím zadrháváním všeho to znám. Nehodit všechny ty hejblata do doliny chce někdy velké sebeovládání:))
Osobně jsem před psaním článku vyzkoušel co mi napadlo.Ale klasický prusík z popruhu ne.Machard, Pemberthy i Vánočka z popruhu se běžně používá. Taktéž jsou takto popsány v literatuře.
Ostatně, to, že jdou uvázat z popruhu ,je zmíněno v popiscích k jednotlivým uzlům.
Mám za to, že klasický prusík se bude při použití popruhu špatně povolovat.A jeho svěrná schopnost nebude vždy stejná, závisí to na popruhu a jeho srovnání i během použití.
Tuto variantu prostě nepoužívám a nedoporučuji. Nejsem vševědoucí a nemám ve zvyku něco zakazovat či zatracovat. Článek jsou jen dobře míněné rady, koneckonců psané zdarma.
Známé pravidlo, které připoměl Jeník Pušů, že čím je rozdíl průměrů lana a prusíkovací smyce větší, tím lépe prusík drží (ó mládí) jsem vypustil zcela záměrně. Rád bych, aby používání tenkých repšňůr bylo z důvodů pevnosti omezeno. Proto zmiňuji maximální nebo spíš optimální průměr 6 mm měkké repky.Ona totiž repka pr.6 mm má normou definovanou pevnost 7,2kN (cca700 kg), uzly a ovinutí to sníží.Minimálně na polovinu.Při použití repky pr.4 mm bude jistě prusík držet lépe, ale základní nosnost repky je 3,2 kN, z toho polovina je jen 150 kg. A to už při poskakování , zhoupnutí atd. může vzniknout.
Já to schválně zkoušel. Ten prusík z plocháče. Fakt je, že při třech, čtyřech závitech to drželo. Ale chovalo se to nekonzistentně-jednou tak, podruhý trochu jinak, jak si to zrovna sedlo. To samozřejmě (!) není průkazný test, možná to byl jen test mé nešikovnosti, ale potvrzovalo by to teoretické předpoklady. Ještě jeden blbej dotaz: ať tak, či tak, tan pojistný prusík jede po laně a zahřívá se. Nebylo by lepší dělat prusíky z lanka tepelné odolnějšího?
Všechny kevralové co jsem zatím viděl se dost povolovaly (rozmotávaly uzle). Ale to by snad až tolik nevadilo. Ale jak jsou na tom s tepelnou odolností? Ví to někdo??
Kevlar na prusíky nééé, škodí mu opakované namáhání ohybem, to se brzy dojebe, a může prasknout! Teplotu kevlar snese tak jako polyamid, zase takových těch 150°C, ba i trochu více. (To s teplotou je na štíru jiné umělé vlákno zvané Spectra).
To jsi mi dal! Co já to doma mám? Jedno je kevral-láme se. Ale pak mám něco od Bealu, co mělo deklarovanou velkou nosnost a je to nelámavý, ale nazatavitelný a nedrží na tom uzel. Prodavač tvrdil, že je to kevral, ale asi pěkně kecal. No nic. Stejně to bylo tak drahý, že jsem si koupil třicet čísel a mám to pečlivě schovaný. Přeci takovou drahou věc nebudu používat! :))
No Honzo, pokud to nejde zatavit a je to Beal, je to pravděpodobně Kevlar (obchodní název).A tyhle smyčky se s výhodou zataví tak, že popotáhneš jádro, ufikneš a přečnívající oplet (bývá z polyamidu) zatavíš do špičky. Ona totiž nezatavitelnost je poznávací znamení Kevlaru a u Bealu v katalogu jsem nic jinýho neviděl.
No a s tím lámáním Kevlaru častým uzlováním je to fakt, např. f. Edelrid jeden čas dělala Kevlarový smyce spojený spojkama podobným spojkám ocelových lan aby eliminovala uzel.
Tak, další upgrade moudrosti :-))), vznesl jsem dotaz na firmu, co má onu tabulku na stránkách, a dostalo se mi tohoto vysvětlení: "Tečení, creep - v podstatě se jedná o vlastnost umělých vláken, kdy při permanentním napětí může docházet k deformacím ve struktuře vlákna, která samozřejmě negativně ovlivňuje další vlastnosti daného
vlákna."
---
Z jiných oblastí našeho světa - setkal jsem se s "creep" ještě kdesi okolo metamorfózy hornin, to když se v hlubinách Země roztaví a tečou, tak to taky bylo creep. :-))))
pokusím se uplatnit své sporadické znalosti předpínání betonu: v technické češtině se tomu creepu říká dvěma slovy, a to relaxace (při stálé deformaci) a dotvarování (při stálém zatížení). je to závislost deformace/napětí na čase. nejjednodušeji se to dá demonstrovat na struně u kytary: natáhneme novou strunu, naladíme, a ona se nám v poměrně krátké době povolí - výška tónu se sníží (v tomto případě to je relaxace). když uvážeme závaží na lano, tak se nám to lano v čase trošku protáhne (tady je to dotvarování). samozřejmě princip dotvarování i relaxace je naprosto stejný. samozřejmě i intuitivně cítíme, že creep bude tím výraznější, čím bude vyšší poměr skutečného napětí k pevnosti (resp. k mezi kluzu). taky nám ten creep probíhá poměrně výrazně v době krátce po vnesení zatížení, a s časem se rychlost creepu limitně blíží nule. pro často používané materiály (ocel, beton...) jsou jakési vzorečky, které se docela shodují se skutečností. pro lana z nějakejch kunstštofů je to všelijaké a může se to chovat zcela všelijak, laicky bych to přeložil "jak se nám to lano vytahává"
No to se podívejme!!! Tak to asi znám. To je to, co se mi děje s nervama při déletrvajícím napětí, například fronta u přepážky a tak. To je výborný. Já tam posílal ženu s tím, že mám "nízký práh frustrační tolerance". Teď dodám že mám špatný creep!!! Aha! není od toho kripl???
ještě doplnění: obecně platí, že creep je závislý na tom, je-li materiál krystalický (potom creep vůbec není) nebo amorfní (a tam je hodně, třeba u skla), třeba u oceli platí, že čím je její krystalická struktura jemnější (a většinou pevnost vyšší), tím se creep více projevuje. ale u polymerů to může být naprosto všelijak a tomu nerozumím.
velmi zjednodusene: creep se u polymeru uplatnuje pomerne vyrazne a prave v zavislosti na stupni krystalinity. tedy, cim krystalictejsi polymer, tim vyrazneji muze tect pri konstantnim zatizeni. jedna se ale o proces, ktery ma vyznamne nasledky pouze pri opravdu velkem zatizeni ve srovnani s mezi kluzu. pro polyamid je to napr. asi 65 MPa, to znamena pro lano o prurezu 10 mm pusobeni zavazi 510 kg. i tak by to ale byl proces hodne hodne pomaly. pro lezecka lana je to zanedbatelny udaj, nejaky vyznam by to mohlo mit pro fixy, co nekde sdlouho visi.
... jo, fakt dobrý. Zhuštěný, přehledný a čtivý. Máš recht, že to nesmí ýt moc dlouhý. To já mám opačnou tendenci. Sepsat vše co považuju jen za trochu důležitý a pak se divím, že to nikdo nedočte :-)
Jo, a ten "stromolezeckej", Je fakt tak dobrej? Já ho zkoušel a nějak moc mě nenadchnul. Možná to ale bude tím, že jsem stará konzerva.
Tenhle uzel je fakt hodně dobrej pro práci na stromě,kde se musíš pohybovat tzn.povolovat,rychle dobírat.Používá se tak,že máš jeden konec lana uvázanej na sedáku,druhej prochází takovou zajímavou plochou smycí,která má na koncích kroužky nestejného průměru-to proto,aby se dala nainstalovat a sundat pomocí nahazovací šňůry i ze ze země.Pak má lano tření tak akorát a uzel funguje naprosto sanetově.Pro výstup po kolmým laně bych doporučil spíš jiný uzlík.
Můžu jen konstatovat,kdyby lezce někdo naučil FRANCOUZSKÝ STROMOLEZECKÝ prusík,už nebudou používat jiný.Používá se na něj Beal prům.10,5cm a prodávaný šitý prusík 100cm(Arboristockou obchodní v Plzni)na klasických lezeckých(statikách i dynamikách) lanech trochu klouže.Ideální je při použití speciálního stromolezeckého lana(např.Bonsai,X-Perience,Baobab)Na klasická lana je lepší použít prusík delší.Výhoda tohoto celosvětově arboristy používaného prusíku je v možnosti návratů v koruně stromů i slaňování.Je však nutný nácvik!!!Píši jen pro informaci,instruktor nejsem.
Na jednom obrázku vyfocená plochá smyce vypadá dost tence, takže bych tipoval Dyneema alias Spectra čili vysokopevnostní polyetylén. To se mi nelíbí - Spectra má z používaných materiálů suveréně nejhorší teplotní odolnost, taví se při 140C. Jestli může být rozdíl při praktickém použití jako prusíku kritický si netroufnu hodnotit, ale víc bych věřil 6mm polyamidové repce než 22kN Spectra popruhu. Polyamid má teplotní odolnost cca do 240. Teoreticky nejlepší vlastnosti má kevlar (teplotní odolnost do 500, vyšši pevnost) a při nošení pro nouzové použití myslím nevadí ani menší životnost. Pozor při nákupu kevlarové šnúry co je napsané na cívce - dvakrát mi v Hudy prodavač prodával Spectru jako kevlar, při použití tenčí šňůry jako prusíku náběh na velký průser! Kevlar se dá spolehlivě poznat nad zapalovačem (polyamidový oplet se taví první, kevlar odolává).
Těch kevlarovejch bych se bál. Nikdy jsem neviděl přetrženou normální smyčku. Kevlarová praskla, když byla použitá jako stoupací v jumaru. Takže vlastně nebyla ani moc zatěžována.
Zajímalo by mě jak ja to s tim asymetrickym prusíkem. Všude se píše že funguje jen jednostranně, ale někde sem ho viděl uvázanej i obráceně. Zkoušel sem to doma a nepoznal sem žádnej rozdíl i když sem zatěžoval na obě strany. Jak to teda je?
Registrace
Metodika
lezec.cz
UZLY PROFESORA HUDBY
GPS a mapové aplikace